Prosinec 1944
Prosinec 2005 | Josef Čapek
Nad blátem tábora pár holých stromů
ční k obloze jak ruce prosebné –
ó ruce prázdné, marně žádající,
vy ruce prázdné, žádající domů,
ty bezútěšný temný úděli!
Těch dnů a týdnů, let, den ode dne,
ta trýzeň, ach, ti živí nežijící,
kdož pro svět mrtvi, aniž zemřeli –
– ne, mrtvi nejsou ti, kdo v bědné muce
přec milují a touží, doufají,
ba nejsou mrtvi ti, kdo v šeré naději
vztahují roztouženě žádající ruce
nad blátem vězení jak větve stromů,
tak jako holé větve k nebi ční
– ach, vždyť je zima už! čas vánoční!
vždyť domů náležíš, k svým milým domů!
Už šesté Vánoce… Jak dlouho ještě, jak?
to dlouhé čekání nakonec utrápí tě:
ty přece doma ženu máš a dítě –
– Po šedém nebi vzhůru se vznes pták.
(Josef Čapek: Básně z koncentračního tábora )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
VánočníProsinec 2002 | Jan Zahradníček
StřevíceListopad 2002 | Jaroslav Seifert
Na posledním listěŘíjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Až sedneš za můj stůlZáří 2002 | Otokar Březina
| Krátký popis létaČervenec 2002 | Jan Skácel
ČervenČerven 2002 | Ivan Blatný
Někde v dálceKvěten 2002 | Josef Hora
V parku před polednemDuben 2002 | Jiří Wolker
| Sladko je žítiBřezen 2002 | Otakar Theer
Spánek únorovýÚnor 2002 | Stanislav Kostka Neumann
Šestého lednaLeden 2002 | Vladimír Holan
Báseň skoro jako vánoční pohledniceProsinec 2001 | Václav Hrabě
|
