Březnové ídy
2011 | Jan Skácel
Když v borovicích šumí olovo
a vrbám k jaru utínají ruce,
jacípak kamarádi?
Oblaka utíkají a zdá se mi,
že hlavy plné větru mají na zemi,
ta moje hloupá hlava
je tam také.
A kdo ti pomůže
přečkat ty ídy březnové,
kdopak ti pomůže
vyhrabat z vlasů všechno to loňské listí?
A všechny vlasy vlají v tenkém proutí.
Nohy jsou vysoko,
až se nebe rmoutí,
a každá vězí v lyře.
Je slyšet rány.
Na malých sáňkách
slunce se svezlo po sekyře
a spadlo do vody.
Za tuhle obrácenost díky.
Střevíce zpěvu nad kotníky
tak jak tak nedokáže nikdo useknout.
(báseň ze sbírky Co zbylo z anděla)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ListopadListopad 2001 | Jiří Orten
Podzimní listyŘíjen 2001 | Vítězslav Nezval
JeseňZáří 2001 | Sergej Jesenin
Bez tituluSrpen 2001 | Wisława Szymborska
| Vlčí mákČervenec 2001 | Jaroslav Seifert
Člověk v leseČerven 2001 | Todor Čalovski
Je večer světlýKvěten 2001 | Antonín Sova
Na květu chroustDuben 2001 | Konstantin Biebl
| Byla to zima překrásná!Březen 2001 | Jan Neruda
NejprůzračnějšíÚnor 2001 | Marcin Baran
Listy zimolezuLeden 2001 | Kim Čchun-su
Sonet na sklonku stoletíProsinec 2000 | Svatopluk Machar
|
