Březnové ídy
2011 | Jan Skácel
Když v borovicích šumí olovo
a vrbám k jaru utínají ruce,
jacípak kamarádi?
Oblaka utíkají a zdá se mi,
že hlavy plné větru mají na zemi,
ta moje hloupá hlava
je tam také.
A kdo ti pomůže
přečkat ty ídy březnové,
kdopak ti pomůže
vyhrabat z vlasů všechno to loňské listí?
A všechny vlasy vlají v tenkém proutí.
Nohy jsou vysoko,
až se nebe rmoutí,
a každá vězí v lyře.
Je slyšet rány.
Na malých sáňkách
slunce se svezlo po sekyře
a spadlo do vody.
Za tuhle obrácenost díky.
Střevíce zpěvu nad kotníky
tak jak tak nedokáže nikdo useknout.
(báseň ze sbírky Co zbylo z anděla)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
VánočníProsinec 2002 | Jan Zahradníček
StřevíceListopad 2002 | Jaroslav Seifert
Na posledním listěŘíjen 2002 | Oldřich Mikulášek
Až sedneš za můj stůlZáří 2002 | Otokar Březina
| Krátký popis létaČervenec 2002 | Jan Skácel
ČervenČerven 2002 | Ivan Blatný
Někde v dálceKvěten 2002 | Josef Hora
V parku před polednemDuben 2002 | Jiří Wolker
| Sladko je žítiBřezen 2002 | Otakar Theer
Spánek únorovýÚnor 2002 | Stanislav Kostka Neumann
Šestého lednaLeden 2002 | Vladimír Holan
Báseň skoro jako vánoční pohledniceProsinec 2001 | Václav Hrabě
|
