Touha zimy
Leden 2004 | Viktor Dyk
Obloha modrá jest a velebná a čistá.
A bolí-li co, však to přebolí.
Já, křesťan v pochybách, já hříšný moralista,
dnes vyšel bych si šírých do polí.
Do šíré planiny, kde bělají se sněhy,
s bezcestím splývá cesta daleká.
Do moře truchlého, jež nemá žádné břehy,
do pouští severních, kde není člověka.
Bez hlesu, bez vanu tu leží země stará.
Jdu, malý trpaslík, červ pouhý v obzoru.
Nad léta bílý žár, nad pestré květy jara
je slavně ticho velkých mramorů.
Něco jsem zapomněl a nad něčím jdu němý.
Zemřela hořkost, nových dojmů hlad.
A hledím dojat v nepohnutou zemi,
v klid grandiosní zasněžených lad.
(Viktor Dyk: Satiry a sarkasmy )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
PodzimníListopad 2000 | Jan Zahradníček
PodzimŘíjen 2000 | František Halas
ZáříZáří 2000 | Karel Toman
CharpaSrpen 2000 | Jakub Deml
| Sonet o červencové noci na VysočiněČervenec 2000 | Jan Skácel
ČervenČerven 2000 | Jerzy Harasymowicz
Sonet v májovém plenéruKvěten 2000 | Josef Svatopluk Machar
DubenDuben 2000 | Mariusz Grzebalski
| JaroBřezen 2000 | Josef Hora
Jitro v ziměÚnor 2000 | Bohuslav Reynek
SníhLeden 2000 | Kim Čong-gil
|
