Český podzim
Září 2011 | Oldřich Mikulášek
Javore, lísko, i ty, můj topole,
šumící listím vším po délce svého kmene!
Jak byste věděly, co vám dnes nepovím,
co ven mne vyhání, do lesa, do pole
svěřiti větru jen zpitému révovím,
daleké vinice, nač zítra nevzpomene. Jen bloudit bude tíž a těžší jeho dech
zavěje do korun a vezme ptáka spánku.
I trhne sebou list, jenž unese jen pád,
že sluch svůj nastavil té zvěsti po křídlech,
slyšené, co nás je, jednou i tolikrát,
však všemi slábnoucí do hojivého vánku. Javore, lísko, i ty, můj jeřábe,
to větví tvých spár do nebe se zaťal,
až vytryskla krev horká do plodů.
l kdybys padl, nepad bys za Labe.
Však osud tvůj je stát, vrhat stín na vodu,
tak třesoucí se stín,
jak tiše by se smál, jak tišeji by plakal.
(báseň ze sbírky Český podzim 1938)
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|