Střevíce
Listopad 2002 | Jaroslav Seifert
Můj hořký podzime, tvé ocúny
jsem dýchal, když jsem pil tvé deště zdlouhavé,
a nebe, plné těžkých krůpějí,
mi splachovalo z očí sůl
marnosti, v níž tuhly smutky mé.
Přes třicet sněhů jíti nazpátek
a jako dítě bezzubé
nad křtitelnicí plakat potichu,
nepoznat ani žalů, ani radostí
a ani vášně, která prokousává pleť,
úst, která pospíchal jsem líbati
- ó proč ten spěch,
ubohé střevíce? -
Tvých ocúnů, můj hořký podzime,
i dešťů bez konce,
jaro, tvých cukrových písniček,
jež slýchával jsem ve tvém ráhnoví!
Neděle je den Páně, neděle je den Páně,
ty dny však nejsou mé.
(Jaroslav Seifert: Jablko s klína )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|
