Trnka

Vzdor nejhorším předpovědím věštců počasí
– široký klín polárního vzduchu vražený po násadu do vzduchu –
vzdor instinktu života svaté strategie přetrvání
– jiné rostliny s rozmyslem sbírají sílu k skoku
a na černých liniích fronty hromadí pupeny před útokem –
dřív nežli Prospero pozvedne ruku
trnka zahájí sólový koncert
v studeném prázdném sále

ten keř u cesty ruší
smlouvu opatrných
a je
jak krásní mladí dobrovolníci
co umírají v prvním dnu války ve zbrusu nových uniformách
podešve bot sotva popsané pískem
jak hvězdy poezie předčasně pohaslé
jak školní výlet stržený lavinou
jak ti co vprostřed tmy vidí jasně
jak povstalci kteří vzdor odbíjení hodin historie
vzdor nejhorším předpokladům
přese všecko jdou do toho

ó šílenství bílých nevinných kvítků
oslepující metelice
hřbet vlny
aubada s krátkým tvrdošíjným ostinatem
bezhlavá aureola

ano trnko
pár taktů
v prázdném sále
a potom potrhané noty
leží uprostřed kaluží a rudého býlí
aby si nikdo nevzpomínal

ale někdo musí mít odvahu
někdo musí začít

ano trnko
několik čistých taktů
to je velice mnoho
to je všechno