Zima
Únor 2004 | Antun Branko Šimić
Mou duši utrápila láska
Má duše si stůně
a sní
Nebudit! Myšlenky ji bolí jako bolest
Má duše jezero naze temné
Jezero v chladně bílém dni
Neletí nad tou vodou racci
a nešumí s ní modré lodě mraky
Všecko má zostřená ostří
ta strnula do běla
Na domy se nám převalilo nebe
Opřeno o ně sní
Nechte dnes všecko jen ať si klidně sní
Dnes bolí každý pohyb jako bolest
(Antun Branko Šimić: Snímky krajiny poezie - výbor z jugoslávských básníků 20. století )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Druhá adventní – Rorate, cœliProsinec 2010 | Adam Michna z Otradovic
Podzim se ptáŘíjen 2010 | Fráňa Šrámek
Pozdní květZáří 2010 | Jovan Strezovski
| Po deštiSrpen 2010 | Paul Fleming
VážkaČervenec 2010 | Kobajaši Issa
PanenkyČerven 2010 | Jaroslav Durych
NegativKvěten 2010 | Wisława Szymborska
| Já bloudil samotný jak mrakDuben 2010 | William Wordsworth
Sametové jaroBřezen 2010 | Karel Kryl
Ani tisíce a tisíce letÚnor 2010 | Jacques Prévert
ProrokLeden 2010 | Chalíl Džibrán
|
