Prorok

A astronom pravil: pane, co je čas?
A on odpověděl:
Chtěli byste měřit čas, nezměrný a neměřitelný.
Chtěli byste přizpůsobovat své chování a dokonce řídit svého ducha podle hodin a ročních období.
Z času byste chtěli učinit proud, na jehož břeh byste usedli a pozorovali jeho rok.
Leč to nadčasové ve vás si uvědomuje nadčasovost života.
A ví, že včerejšek je pouze vzpomínkou dneška a zítřek dnešním snem.
A to, co ve vás zpívá a rozjímá, nadále dlí v mezích prvního okamžiku, který rozprášil hvězdy do prostoru.
Kdo z vás necítí, že jeho schopnost milovat je bezmezná?
Leč kdo zároveň necítí, že ta láska, byť bezmezná, je uzavřená do nitra jeho bytosti a nepohybuje se od láskyplné myšlenky k láskyplné myšlence, od láskyplných činů k jiným láskyplným činům?
A což není čas obdobně jako láska nerozdělený a nezměřitelný?
Pokud však musíte v myšlenkách měřit čas ročními obdobími, pak nechť každé období zahrne i všechna ostatní, nechť dnešek zahrne i minulost se všemi vzpomínkami a budoucnost s veškerou touhou.