Touha zimy
Leden 2004 | Viktor Dyk
Obloha modrá jest a velebná a čistá.
A bolí-li co, však to přebolí.
Já, křesťan v pochybách, já hříšný moralista,
dnes vyšel bych si šírých do polí.
Do šíré planiny, kde bělají se sněhy,
s bezcestím splývá cesta daleká.
Do moře truchlého, jež nemá žádné břehy,
do pouští severních, kde není člověka.
Bez hlesu, bez vanu tu leží země stará.
Jdu, malý trpaslík, červ pouhý v obzoru.
Nad léta bílý žár, nad pestré květy jara
je slavně ticho velkých mramorů.
Něco jsem zapomněl a nad něčím jdu němý.
Zemřela hořkost, nových dojmů hlad.
A hledím dojat v nepohnutou zemi,
v klid grandiosní zasněžených lad.
(Viktor Dyk: Satiry a sarkasmy )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Zimní večerProsinec 2004 | Vilém Závada
KrajinaListopad 2004 | Frederico García Lorca
Alkoholy životaŘíjen 2004 | Guillaume Apollinaire
Zahaleni v šedé mrakyZáří 2004 | Heinrich Heine
| Kráčející v políchSrpen 2004 | František Hrubín
MračnoČervenec 2004 | Alexandr Sergejevič Puškin
VeverkaČerven 2004 | Ivan Andrejevič Krylov
V leseKvěten 2004 | Rudolf Matys
| V šírom poli dubec stojíDuben 2004 | Karel Hynek Mácha
Čtvrtý pohár Janu SkáceloviBřezen 2004 | Oldřich Mikulášek
ZimaÚnor 2004 | Antun Branko Šimić
Touha zimyLeden 2004 | Viktor Dyk
|
