Touha zimy
Leden 2004 | Viktor Dyk
Obloha modrá jest a velebná a čistá.
A bolí-li co, však to přebolí.
Já, křesťan v pochybách, já hříšný moralista,
dnes vyšel bych si šírých do polí.
Do šíré planiny, kde bělají se sněhy,
s bezcestím splývá cesta daleká.
Do moře truchlého, jež nemá žádné břehy,
do pouští severních, kde není člověka.
Bez hlesu, bez vanu tu leží země stará.
Jdu, malý trpaslík, červ pouhý v obzoru.
Nad léta bílý žár, nad pestré květy jara
je slavně ticho velkých mramorů.
Něco jsem zapomněl a nad něčím jdu němý.
Zemřela hořkost, nových dojmů hlad.
A hledím dojat v nepohnutou zemi,
v klid grandiosní zasněžených lad.
(Viktor Dyk: Satiry a sarkasmy )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Prosinec 1944Prosinec 2005 | Josef Čapek
Podzimní píseňListopad 2005 | Paul Verlaine
Pustá pole, háje holé…Říjen 2005 | Sergej Jesenin
Chlapec se dívá k podzimnímu nebiZáří 2005 | Ivan Blatný
| SrpenSrpen 2005 | Jaroslav Seifert
Mraky, jež krásným dnemČervenec 2005 | Jean Moréas
ČervenČerven 2005 | Josef Palivec
Jaro si znovu našlo cestu k stařičké větvi slivoněKvěten 2005 | Mehwa
| Děvčátko na řeceDuben 2005 | František Halas
TrnkaBřezen 2005 | Zbigniew Herbert
ÚnorÚnor 2005 | Karel Toman
Zimní večerLeden 2005 | Jan Skácel
|
