Touha zimy
Leden 2004 | Viktor Dyk
Obloha modrá jest a velebná a čistá.
A bolí-li co, však to přebolí.
Já, křesťan v pochybách, já hříšný moralista,
dnes vyšel bych si šírých do polí.
Do šíré planiny, kde bělají se sněhy,
s bezcestím splývá cesta daleká.
Do moře truchlého, jež nemá žádné břehy,
do pouští severních, kde není člověka.
Bez hlesu, bez vanu tu leží země stará.
Jdu, malý trpaslík, červ pouhý v obzoru.
Nad léta bílý žár, nad pestré květy jara
je slavně ticho velkých mramorů.
Něco jsem zapomněl a nad něčím jdu němý.
Zemřela hořkost, nových dojmů hlad.
A hledím dojat v nepohnutou zemi,
v klid grandiosní zasněžených lad.
(Viktor Dyk: Satiry a sarkasmy )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Bílý obrazProsinec 2003 | Jiří Orten
SadListopad 2003 | Marina Cvětajevová
Ponurý večerŘíjen 2003 | Antonín Sova
Podzimní denZáří 2003 | Rainer Maria Rilke
| Uprostřed létaSrpen 2003 | Jacques Prévert
VzrušeníČervenec 2003 | Arthur Rimbaud
ČlověkČerven 2003 | Konstantin Biebl
MotýlKvěten 2003 | Petr Bezruč
| Déšť v dubnuDuben 2003 | František Halas
BřezenBřezen 2003 | Karel Toman
Javore můj holý...Únor 2003 | Sergej Jesenin
SníhLeden 2003 | Vladimír Holan
|
