Jan Zeman: V nečerpání dotací z Evropské unie je Česká republika jednička
Stalo se tak přesto, že se tempo čerpání dotací z fondů EU po nástupu vlády J. Rusnoka významně zrychlilo.
Ptáte se, jak je to možné. Celkem vzato, chce to hodně velkou neznalost předpisů EU o podmínkách poskytování dotací z jednotlivých fondů EU, jejich hodně velkou ignoraci, nesmyslné nebo špatně připravené projekty a také slepou víru, že případné nesrovnalosti se v Bruselu buď nějak uhrají, nebo zaplácnou náhradními projekty.
Vážné problémy jsou i s náhradními projekty. Podívejte se na maléry na generální opravě a dílčí modernizaci naší nejstarší dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, která již je řadu let v havarijním stavu a někteří řidiči ji nazývají dálnicí smrti.
Největší nečerpání vykazuje Operační program Životní prostředí
Ano, největší výpadek v čerpání peněz z EU se týká Operačního programu (OP) Životní prostředí, následován OP Výzkum a vývoj pro inovace. K nízkému čerpání z OP životní prostředí významně pomohlo hlavní město Praha, které v roce 2003 nesmyslně pronajalo své Vodovody a kanalizace (VaK) na 25 let soukromé firmě (smlouva podle dohody Bém ODS – Paroubek ČSSD, kterou nelze vypovědět), přestože EU takový pronájem posuzuje jako nedovolenou podporu soukromému podnikání. To samozřejmě její aktéři měli vědět a respektovat. Podivné je, že až do nedávna hlavní město Praha tvrdilo, že dotaci na modernizaci své ústřední čistírny odpadních vod bez problémů získá, takže se náhradní projekty začaly hledat hodně zjevně pozdě. Nešlo přitom o žádného drobečka, na trojskou čistírnu byla alokována dotace cca 7 mld. Kč. Občas se uvádí i nižší alokace na tuto čistírnu až do cca 5 mld. Kč.
Byla i další města a větší vesnice, které dlouhodobě pronajaly své podniky VaK soukromým firmám. Také stejně dopadly. Pravda, zde šlo o ztracené milióny až desítky miliónů Kč z OP životní prostředí na každý případ, ale stejně jako v Praze šlo o ztráty zcela zbytečné.
Nevyřešený problém s čištěním odpadních vod (stávající začínající rekonstrukce neřeší otázku likvidace čistírenských kalů) znamená, že od roku 2016, kdy končí výjimka, bude Praha platit EU za nedostatečné čištění odpadních vod mastné pokuty.
Podivný byl pokus tehdejšího ministra životního prostředí Chalupy (ODS) převést cca 3,8 mld. Kč z OP Životní prostředí na výstavbu metra A v Praze mezi Dejvickou a Motolskou nemocnicí. Nevím, zda šlo reakci na neschopnost řádně čerpat dotace z OP Životní prostředí či zda hlavní roli hrála skutečnost, že Chalupa před funkcí ministra životního prostředí byl starostou Prahy 6, na jejímž území se trasa metra A prodlužuje. Ať tak či tak, od počátku bylo jasné, že to v Bruselu nemůže projít, neboť na dopravní stavby je určen Operační program Doprava. Také to neprošlo a cca 3,8 mld. Kč dotací z EU je odkázáno na náhradní projekty, resp. zřejmě ztraceno.
Ztracené dotace v Operačním programu Doprava
Na uvedený úsek metra A „Dejvická – Motol“ měla jít i dotace cca 7,7 mld. Kč z OP Doprava. Hlavní město a jeho Dopravní podnik uskutečnily málo transparentní výběrové řízení na zhotovitele této obří stavby. Kontrola z Ministerstva dopravy shledala zjevné nesrovnalosti. Navrhla korekci přislíbené dotace ve výši 25 %.
Celkem vzato, postupovala velice mírně. K mému velkému překvapení se Dopravní podnik, jistě s posvěcením vedení hlavního města, rozhodl kvůli navržené korekci soudit. Obávám se, že až se provede hloubková kontrola, zjistí se, že prodloužení metra A z Dejvické do Motola je dopravně neodůvodněné a že má hrubé logistické chyby. Totiž, mimoúrovňově se míjí s důležitou křižovatkou Vypich a končí u Motolské nemocnice kus před důležitou křižovatkou Motol, o provizorním terminálu autobusů MHD u Nádraží Veleslavín (terminál měl být u Dlouhé Míle) nemluvě. Může se stát, že Praha na prodloužení trasy A metra do Motola nedostane z EU ani euro ani z OP Doprava.
V této souvislosti nejsou přesné uváděné náklady na toto prodloužení metra v Praze. Podle hlavního města má stát cca 21 mld. Kč. Finanční rezerva cca 1,6 mld. Kč prý nebude čerpána. Je třeba ale připočítat ještě 3,8 mld. Kč ztracených dotací z OP Životní prostředí a minimálně 1,925 mld. Kč ztracených dotací z OP Doprava.
Popírání zdravého rozumu i platných zákonů
Při prosazování dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří v trase přes velká sesuvná území kohorta dálničá5ů 20 let nejen systematicky porušovala platné zákony, o dobrých mravech nemluvě, ale také ignorovala zákony fyziky. Vleklá právní bitva mezi dálničáři a ekology stavbu značně protáhla a čerpání alokovaných 8 mld. Kč dotací znemožnila. Pravda, matadoři Ministerstva dopravy časem vážnost situace pochopili a rozhodli se zde vyvěsit bílou vlajku o nějaký ten rok dřív, než obří sesuv na rozestavěnou dálnici D8 ukázal absurdnost dvacetiletého dálničářského běsnění ve Středohoří. Nezdá se ale, že cca 8 mld. Kč dotací z EU, alokovaných původně na D8 přes České středohoří, ČR vyčerpá jinde. Náhradním dálničním projektům se jaksi nedaří.
K popírání zdravého rozumu došlo i akcí zvedání železničního mostu v Kolíně, na úkor železniční dopravy, vehementně prosazovaného rejdaři, údajně v zájmu plavby. Že je nesmyslné stavět nový most tak, aby se jeho střední část dala zvedat na 7,5 m podjezdné výšky, když historický most v Drážďanech umožňuje plutí lodí vysokých jen 5,5 m nad hladinou? Prý žádný problém. Až na jednu drobnost, kontroloři z Evropského účetního dvora nevycházeli při inspekční cestě z úžasu a cca 1 miliardu Kč dotací z EU neodsouhlasili.
Tím spíš, že další šok zažili při inspekci ještě nedokončeného splavňování Vltavy mezi Českými Budějovicemi a Týnem nad Vltavou. Nákladní lodě se tam prý jaksi nevejdou.
Bilance celkového nečerpání z fondů EU v letech 2007-13 není dosud uzavřena. I zpráva pro vládu končí autorizací opatření Ministerstvem financí ČR, ač každý velký projekt lze uzavřít až po jeho autorizaci orgány EU a zaplacení příslušné částky z fondu EU. I když Ministerstvo dopravy vyčerpalo celou možnou alokaci, hrozí ztráty desítek miliard korun dotací v přepočtu z EU, pokud příslušné stavby nebudou včas realizovány a auditovány ze strany EU.
Hazard s dotacemi z EU má pokračovat i v letech 2014-20
Ač EU žádá, aby cca 60 % z dotací z OP Doprava v letech 2014-20 šlo na železniční dopravní infrastrukturu, Ministerstvo dopravy navrhlo cca 60 % na dálnice a další silnice a ostatní obory dopravní infrastruktury zahrnulo do společného podprogramu, takže z něj české železnice nemusí mnoho mít. Že tak činí v rozporu s právem EU, snad museli vědět. Že je s tím v Bruselu vyhodí, vědět měli, resp. když se to nedávno stalo, tak by se neměli divit.
Nejde ale jen o celkové relace rozdělení dotací z OP Doprava mezi železniční, silniční a další dopravní infrastrukturu. Na příští rozpočtové období ČR plánuje další velké investice, které má spolufinancovat OP Doprava, přestože je platné právo EU vylučuje. Jde například o dopravně neodůvodněnou dálnici R 52 z Pohořelic do Mikulova (v hodnocení i podle děravých kritérií Ministerstva dopravy v roce 2005 zcela propadla), dopravně nesmyslný a enormně nákladný odsun hlavního železničního osobního nádraží z dopravně optimální polohy v centru Brna (zcela propadl v městském referendu) aj.
Nějak mi nejde do hlavy, že v České republice nejsou na kdeco peníze. Česká republika musí být bohatá země, když může ve velkém hazardovat s čerpáním dotací z EU. V přepočtu desítky miliard korun ztracených dotací z EU je prý jen malá vada na kráse.
reklama
SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu
Nová kampaň MŽP se zaměřuje na dopady klimatické změny
MŽP vyčlení 700 milionů korun na podporu energetických úspor veřejných budov