Petr Kalla: Odpověď na článek Pavla Sekerky o botanické zahradě

Vážení přátelé,

dovolte mi reagovat na článek Pavla Sekerky z pohledu druhé strany, tedy občanů Troje a Bohnic. Rád bych úvodem předeslal, že si pana Sekerky i přes jeho rozdílný názor na celou věc velmi vážíme. Je to jediný člověk, který po několika měsících protichůdných a zmatených prohlášení PR a ředitele Botanické zahrady konečně jasně a srozumitelně celou věc z pohledu Botanické zahrady objasnil.

Protestní akce proti plotu botanické zahrady

Licence | Některá práva vyhrazena

Zdroj | Petr Kalla

V současnosti pod hlavičkou platformy PROTI – PLOTU.cz probíhá veškerá koordinaci protestů proti vedení BZP, která záměrným mlžením v několika etapách připravila svůj projekt tzn. postupné přeměnu borovicového lesa a přilehlé stráně v Praze Tróji na svou novou placenou expozici. Kroky i to, jakým způsobem byl celý akt připravován a proveden, byly za hranicí etiky.

Proto se nelze divit, že dnes proti BZP stojí již přes 3 000 občanů všech věkových skupin a profesí, kteří se rozhodli rázně proti tomuto projektu všemi legálními prostředky bojovat.

Celý koncept je dle našeho názoru od začátku špatně postaven na scestném územním generelu, který schválil ještě bývalý primátor MUDr. P. Bém. Generel především a) nerespektuje a nepočítá s tisíci obyvatel žijících v těsném sousedství, kteří zde v symbióze s lesem po desítky let žili b) došlo k přerušení historických cest a spojnic mezi Trójou a Bohnicemi, které se datují do 19.století c) jeho uskutečněním došlo k přerušení biokoridoru pro přechod zvěře na pravém břehu Vltavy d) v rámci přípravy nové expozice bylo vykáceno cca. 800 zdravých borovic a lip, a to bez ohledu na ekologické a rekreační aspekty tzv. umělého lesa v širším centru Prahy.

I když nejsme ekologové, máme rádi přírodu. Proto nás velmi mrzí, že organizace, jež má v náplni chránit a pečovat o zeleň, takto postupuje. Bohužel jedná se o zapálené botaniky, pro které vč. pana ředitele Vacka se jedná pouze o bezcenný les bez bylinného pásma.

Dle našeho laického názoru zde došlo výraznou těžbou k ovlivnění a poškození současného rázu krajiny v Trojské kotlině, stejně tak jako k nekoncepčnímu mrhání finančních prostředků vč. dotací, z kterých byla část plotu financována. V několika etapách BZP velmi nelogicky a především nešetrně rozparcelovala les vč. přilehlých ploch na bludiště areálů a podpůrných ploch BZP. Protest občanů se tehdy podařilo zmírnit slibem, že areál zůstane veřejnosti nadále přístupný. Již při realizaci oplocení a zázemí došlo k vykácení několika stovek stromů výměnou za nevzhledné drátěné ploty kopírující svěřené městské pozemky napříč lesem. BZP tyto pozemky pouze spravuje.

V následných dvou etapách v roce 2009-2010 došlo k vykácení cca. 800 zdravých borovic a lip s odůvodněním potřeby místa pro novou expozici. Naposledy mezi prosincem 2010 až 31. březnem 2011 byly areály znovu uzavřeny s upozorněním, že zde probíhají pěstební činnosti. Místo toho v tichosti došlo k odstranění vnitřních plotů a napojení celého lesoparku s přilehlou strání na svou placenou expozici s omezenou otevírací dobou. To vše bez jakékoliv diskuze s občany popř. hledání kompromisu. Upřímně... nemáme takový problém ohledně ceny roční permanentky ve výši 200Kč jako s otvírací dobou areálu, s omezeným počtem vstupů z horní části a uzavřením všech dosud využívaných cest.

Dovolte mi už jen ve stručnosti vyjádřit se k pár bodům z článku „Kauza ploty botanické zahrady“.

Vznik zahrady

Zde bych rád doplnil, že část území vč. oplocené stráně není v majetku BZP a pozemky si v rámci restituce nárokuje jeden z příbuzných statkáře A. Svobody. Zde stojíme za BZP, kde je ve veřejném zájmu, aby stát popř. hl. město Praha nabídlo restituentovi odpovídající finanční vyrovnání nebo jiné řešení, které neohrozí provoz BZP. Její velikost je k poměru sbírek i velikosti Prahy adekvátní a spíš bych apeloval, aby se BZP začala starat více i o svěřená území podél Haltýře a dalších míst, která jsou dnes velmi zanedbaná a pro děti vzhledem k okolí i nebezpečná.

Vztah Trojáku a botanické zahrady

Ano, napětí trvá především díky nešťastné prezentaci ze strany BZP a nulové komunikaci s občany. Samozřejmě nepopírám, že víkendový nápor návštěvníků a dopravní situace není pro starousedlíky úplně příjemný, nicméně to bereme jako daň za možnost žít v tak výjimečné lokalitě. V každém případě např. nesouhlasíme s nápady současného ředitele ZOO na vybudování dvouproudé silnice podél břehu Vltavy jako hlavního tahu mezi ústím tunelu Blanka a ZOO.

Průchod územím

Uzavřením hlavní spojnice mezi Bohnicemi a Trójou, resp. Stromovkou došlo k převedení veškerého toku obyvatel na vedlejší neplnohodnotné zmiňované „cesty“. Jedna vedoucí kolem Haltýře vede kolem opuštěných zahradních domků, dále částečně kopíruje koryto někdy rozvodněného potoka a přes dřevěné schody se postupně mění v hliněnou pěšinku končící u čtyřproudové silnice bez přechodu nebo chodníku. Další úvozová cesta je ve skutečnosti vymletá cesta plná kamenů, která je pro starší občany nebo těhotné či tlačící kočárek naprosto nevhodná s nebezpečím pádu nebo zvrtnutí nohy. Tou poslední je úzký asfaltový chodníček z ulice Jiřího Jandy, nezajímavá cesta v zářezu s možností kolize s cyklistou. Průchod ze západní na východní stranu není dnes již kvůli souvislému plotu možný.

Zabrání volného rekreačního prostoru

V dnešní době, kdy díky developerům mizí stále více zelených ploch, se nelze divit obyvatelům, že opravdu bojují za záchranu každého stromu a louky ve svém okolí. Když pomineme pár restituentů, jejichž zájmy jsou poněkud rozdílné než naše, jedná se o normální lidi, kteří si do lesoparku chodili zaběhat, na procházky s kočárkem nebo dětmi, relaxovat po náročném dni při západu slunce či pozorovat úchvatný výhled na celou Prahu. V zimě to pak bylo oblíbené místo dětí, kteří zde bez ničení majetku nebo flory s oblibou sáňkovaly. Dnes je areál kromě víkendu prázdný a všichni okolní obyvatelé šlapou pěkně podél plotu. Otázkou je, zda je cena adekvátní.

Obyvatelé Tróje a Bohnic zde byli podstatně dříve než Botanická zahrada. Ta od svého vzniku neustále oplocuje a rozšiřuje své expozice na úkor volného prostoru, který dříve sloužil občanům jako rekreační a oddychová zóna.

Nahrazení přírody zahradní pouští

Myslí, že název vystihuje velmi trefně náš boj. Přejeme si, aby stávající les zůstal zachován s postupným zahušťováním podrostu o další dřeviny a keře, které tak nahradí místo po vykácených stromech. Stráň je pak možné udržet v extenzivním režimu údržby expozic květnatých lučních společenstev a mozaikou keřů. To vše je možné se znovuotevřením areálu pro veřejnost.

Nebráníme se diskuzi a rádi bychom nalezli optimální kompromis, který bude respektovat jak potřeby občanů, tak další rozvoj Botanické zahrady Praha.

S pozdravem

Petr Kalla