http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nizkoemisni-selhani-energiewende
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Vladimír Wagner: Nízkoemisní selhání Energiewende

15.11.2017
Právě počasí na začátku Klimatické konference v Bonu názorně ukázalo selhání německé Energiewende z hlediska cesty k omezení produkce oxidu uhličitého. Už téměř týden trvající pošmourné bezvětří, které nastalo na rozsáhlém území evropského kontinentu, názorně ukazuje kritické místo německé energetické koncepce. Produkce elektřiny z větru a slunce je zanedbatelná a kromě menšího podílu z jádra, vody a biomasy musí většinu elektřiny vyrobit fosilní zdroje. A v Německu jsou to hlavně zdroje uhelné.
 
Aktuální emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky 7. listopadu 2017. V té době produkovalo Německo 512 gCO2eq/kWh a bylo po Polsku nejšpinavějším státem Evropské unie. Naopak emise Francie byly jen 132 gCO2eq/kWh a Švédska 50 gCO2eq/kWh, právě díky využívání jaderné energie. (Zdroj https://www.electricitymap.org/ )
Aktuální emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky 7. listopadu 2017. V té době produkovalo Německo 512 gCO2eq/kWh a bylo po Polsku nejšpinavějším státem Evropské unie. Naopak emise Francie byly jen 132 gCO2eq/kWh a Švédska 50 gCO2eq/kWh, právě díky využívání jaderné energie. (Zdroj https://www.electricitymap.org/ )

Vede to k tomu, že okolo 70 % i více elektřiny produkují fosilní zdroje a dominantní část uhelné. Produkce oxidu uhličitého je tak přes 500 gCO2eq/kWh. A to situaci zachraňuje skutečnost, že stále produkují ještě 14 % německé elektřiny jaderné bloky. Ty jsou hlavně v průmyslovém Bavorsku.

Naopak ve Francii se neustále produkuje 80 % i více elektřiny z nízkoemisních zdrojů, převážně jaderných. Produkce oxidu uhličitého je tam tak pouze okolo 130 gCO2eq/kWh. A takto čistou elektroenergetiku má Francie řadu desetiletí. Pokud by se prosadilo snižování podílu jaderné elektřiny směrem k německému modelu, je vysoce pravděpodobné, že by to vedlo ke zvýšení emisí. Předchozí francouzská vláda vyhlásila snížení podílu jaderné elektřiny na 50 % do roku 2025, ale nic v tomto směru naštěstí neudělala. Současná vláda naopak právě z důvodu hrozby zvýšení emisí i ceny elektřiny nedávno odložila toto snižování podílu jádra na neurčito.

Produkce elektřiny během probíhajícího týdne, kdy téměř nefouká. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.
Produkce elektřiny během probíhajícího týdne, kdy téměř nefouká. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.

Podobné počasí bylo i v prvních měsících letošního roku a spolu s problémy v jaderném sektoru Francie způsobilo i vysoké ceny elektřiny na trhu v té době. S postupným odstavováním uhelných a jaderných bloků rostou ceny celkově. Vysoké jsou zvláště v takových podzimních bezvětrných časech. Tehdy překračují v maximech i 100 EUR/MWh.

Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně nepříznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že stoupá až k hodnotám přes 100 EUR/MWh.
Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně nepříznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že stoupá až k hodnotám přes 100 EUR/MWh.

Pochopitelně mohlo zrovna v současné době být i úplně jiné počasí. Třeba právě to, které bylo v období na konci října, když v Evropě řádily podzimní bouře Herwart a Xavier. Kromě krátkého období extrémního větru byly v té době ideální podmínky pro turbíny a větrná elektřina pokrývala větší část potřebného výkonu v Německu. Problémem ovšem byl její transport z větrného severu na průmyslový jih Německa a udržení stability sítě. Kvůli tomu musely v té době pracovat i klasické zdroje a Německo tak mělo vysoké přebytky výkonu. I v té době tak Německo mělo větší emise oxidu uhličitého na jednotku výroby než Francie. Protože velká část elektřiny se hrnula do Česka, byly poprvé velmi intenzivně využívány nedávno instalované transformátory s posunem fáze.

Produkce elektřiny během ideálního období pro větrné turbíny na konci října. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.
Produkce elektřiny během ideálního období pro větrné turbíny na konci října. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.

V té době se ceny dostávají do záporných hodnot a 29. října byly přes půl dne na hodnotě -80 EUR/MWh. Tato cena, daná extrémním instalovaným výkonem německých větrníků ovlivnila i cenu v Česku, která byla -50 EUR/MWh. V ideálních podmínkách perfektního větru by bez dotací větrníky v Německu i Česku nic nevydělaly. A nevydělají nic ani při bezvětří. Je tak jasné, že ani s klesající cenou větrných a solárních instalací nenastane období, kdy nebudou potřebovat dotace. A záporné ceny se objevují stále častěji. Loni to bylo v Německu 97 hodin a letos do konce října už 103 hodin.

Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně příznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že padá až k hodnotám -80 EUR/MWh.
Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně příznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že padá až k hodnotám -80 EUR/MWh.

I když budou období, kdy vítr vyrobí velkou část potřebné elektřiny v Německu, přesto zůstanou dlouhá období, kdy nevyrobí téměř nic a elektřinu musí dominantně dodávat fosilní zdroje. Německo se tak bez uhelných a plynových zdrojů neobejde. Elektřina z plynových zdrojů je však drahá a těchto zdrojů není dost, takže se musí Německo ještě hodně dlouho spoléhat na zdroje uhelné. A zdá se, že to museli uznat i němečtí Zelení, kteří podle současných informací při koaličních jednáních ustoupili od požadavku rychlého uzavření nejstarších uhelných bloků.

Extrémní fluktuace cen elektřiny do našeho trhu vnáší německé větrné a fotovoltaické zdroje. V minimu cena u nás dosáhla až - 50 EUR/MWh a v maximu 140 EUR/MWh.
Extrémní fluktuace cen elektřiny do našeho trhu vnáší německé větrné a fotovoltaické zdroje. V minimu cena u nás dosáhla až - 50 EUR/MWh a v maximu 140 EUR/MWh.

Německo tak ještě velice dlouho zůstane z hlediska emisí jedním z nejšpinavějších států Evropy. Nesplní nejen své závazky na snižování emisí, místo snížení do roku 2020 oproti úrovni v roce 1990 o 40 % to bude přinejlepším o něco málo přes 30 %. To je podstatný rozdíl oproti Francii, Švédsku či Velké Británii a dalším státům, které se právě díky využívání jaderných zdrojů úplně nebo téměř úplně obejdou bez uhlí. Je paradoxem, že německá Energiewende je a byla prosazována zelenými organizacemi, které se nejvíce dožadují snižování oxidu uhličitého. A přesto právě jejich aktivity způsobily, že má Evropa daleko větší emise než by mohla mít. Pokud budou pokračovat ve svém boji proti jaderné energetice, může se stát, že emise oxidu uhličitého v evropské elektroenergetice nebudou nejen klesat, ale možná i porostou. Bude zajímavé sledovat, zda si to během současného klimatického summitu alespoň některé z nich uvědomí.


reklama

foto - Wagner VladimírVladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (15)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

16.11.2017 09:17
Prostě chybí ochota položit na stůl jasné argumenty a začít o nich věcně jednat. To ale platí nejen v elektroenergetice či ochraně klimatu, řekl bych, že je to obecný fenomén, který se dokonce v čase vyvíjí ke stále horšímu. Příčiny je asi třeba hledat v narůstajícím klietelismu a korupci tady, konkrétně v "našem" "demokratickém" západním světě.

Sebelepší nová technická či společenská řešení se neprosadí, pokud se jich nezastane zájmová skupina natolik silná, aby převálcovala ostatní zájmové skupiny. Jenže jak taková zájmová skupina vlastně může vzniknout? Že by se myšlenky ujal nějaký osvícený oligarcha, či hodně vysoký politik, aby tam natlačit veřejné prostředky?

Je to vlastně velmi smutné a řekl bych až bezvýchodné.
Odpovědět
sv

16.11.2017 21:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Bláboly o "osvícených oligarších" to začíná, diktaturou provázenou devastací ekonomiky, životního prostředí a někdy i genocidou to končí. V našem západním demokratickém světě klientelismus ani korupce nenarůstá, co narůstá jsou iracionální ideologie a politický populismus, a ti tzv. "osvícení oligarchové" jsou ve skutečnosti extrémní populisté se zlodějskou minulostí. To za prvé. Za druhé, veřejné prostředky není třeba nikam tlačit. Stačí přestat lít dotační biliony do nesmyslů typu OZE parodie na elektrárny (vždyť o tom je celý tento článek) a zrušit drakonické regulace a zákazy (viz GMO).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.11.2017 08:50
Díky za článek. Chtěl bych ale upozornit, že je věnováno (a doufám že značné) úsilí projektům typu e-disel.
Tedy věta "V ideálních podmínkách perfektního větru by bez dotací větrníky v Německu i Česku nic nevydělaly." sice dnes platí, ale doufejme, že se brzy začne v lepší obracet díky syntetické naftě. První větší instalace by se měla spouštět v roce 2020 v Norsku. Jedná se o technologii, která má potenciál odlehčit rozvodným sítím i při dalším rozvoji větrných i fotovoltaických instalací.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.11.2017 20:07 Reaguje na Petr Dvořák
Tomu nerozumím. To chcete syntetickou naftou zálohovat z řekněme 30-50 % FV a větrníky?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.11.2017 09:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Ne, ta nafta se vyrábí za pomoci el. energie (elektrolýza vody a následná FT syntéza, uvádějí dosaženou účinnost snad přes 70%). Dokážu si tedy představit, že např. v blízkosti velkého větrného parku bude i "rafinerie" a nebude nutné celý špičkový výkon parku posílat do rozvodné sítě. Větší či menší část energie se přemění na naftu, která se následně spotřebuje v dopravě, případně zčásti na zálohování větrníků atd.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2017 18:44 Reaguje na Petr Dvořák
Pak ovšem velmi drahá technologie pojede třeba jen na 20%. To bude šíleně nerentabilní. Byl jsem překvapen, že už třeba výroba obyčejného vodíku se nevyplatí elektrolýzou vody, i kdyby byla elektřina trvale zadarmo.
Pořád mi vychází jádro jako nejlepší řešení aspoň na překlenutí cca 100 let, než se vymyslí něco kloudného. Pár meziskladů vyhořelého paliva v každém státě je mnohem menší komplikace, než klimatický rozvrat.
Pokud projevujeme pouze nadšení z různých OZE-vychytávek a nevidíme za tím i solidně vyhodnocenou ekonomiku, děláme to špatně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2017 18:44 Reaguje na Petr Dvořák
Pak ovšem velmi drahá technologie pojede třeba jen na 20%. To bude šíleně nerentabilní. Byl jsem překvapen, že už třeba výroba obyčejného vodíku se nevyplatí elektrolýzou vody, i kdyby byla elektřina trvale zadarmo.
Pořád mi vychází jádro jako nejlepší řešení aspoň na překlenutí cca 100 let, než se vymyslí něco kloudného. Pár meziskladů vyhořelého paliva v každém státě je mnohem menší komplikace, než klimatický rozvrat.
Pokud projevujeme pouze nadšení z různých OZE-vychytávek a nevidíme za tím i solidně vyhodnocenou ekonomiku, děláme to špatně.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.11.2017 19:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Rentabilita je samozřejmě otázkou, na kterou odpoví první velké instalace, přišlo mi to ale jako jedna z mála zajímavých technologií, které mají potenciál zlepšit využitelnost větru a fotovoltaiky. K masovému rozšíření jádra jsem osobně skeptický, i když nejsem žádný vášnivý odpůrce a samozřejmě v situaci klimatické změny je odstavování funkčních a spolehlivých bloků před koncem jejich životnosti hloupé..

ps. u té elektrolýzy, jaký je důvod, že se nevyplatí? Protože je levnější ze zemního plynu?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.11.2017 19:53 Reaguje na Petr Dvořák
ps2. systémy ukládání energie do zkapalněného vzduchu by mohly být levnější, jednodušší alternativou (ovšem bez přesahu do té dopravy)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2017 09:38 Reaguje na Petr Dvořák
Zrejme je zdanlive prosty elektrolyzer velmi drahe zarizeni.

Ony by ty jaderne elektrarny mohly stat treba jen tretinu, kdyby se jich instalovalo 10x vice a nebyly hazeny klacky pod nohy temi, kteri se k problemu JE stavi ciste ideologicky. Uvedomte si, prosim, tez, ze nova JE ma zivotnost alespon 60 let, kdezto OZE bezne 20 let. Co se bude delat s tolika srotem?

Jake mate duvody ke skepsi vuci masovemu rozvoji JE? Tech duvodu byt skepticky vuci OZE je prece mnohem vice. Ty duvody vsak mnozi nechteji slyset.

Obecne systemy na ukladani energie se mohou vyplatit, pokud pracuji v dennim cyklu. Pokud se vsak zada ulozeni v ramci mesicnich ci dokonce rocnich cyklu, rentabilita je obrovsky problem. A to je evidentni slabina OZE, protoze ty si vynucuji instalaci takovych zarizeni.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.11.2017 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Mám za to, že vodík se aktuálně získává ze zemního plynu. Tomu lze cenově těžko konkurovat. Nebo je opravdu problém v nákladnosti technologe elektrolýzy vody? Odkud čerpáte?

Vůči masovému rozvoji JE - JE v současnosi dávají asi 11% světové produkce elektřiny, tedy asi pět procent primární energie je z jádra. I s tímto defakto mizivým podílem jsou odhadované zásoby uranu přibližně na 100 let, jestli se nemýlím? I pokud odhlédneme od běžně propíraných otázek kolem JE, zdá se, že jednoduše není dost paliva.

Co se OZE týče, vůči FV jsem také dosti skeptický, ale např. VE se zatím jeví perspektivně, s dobrou hodnotou EROI (podle některých zdrojů si jádro stojí znatelně hůř i přes velkou životnost elektráren), navíc u VE lze předpokládat, že za 20 let bude potřeba obměna rotoru a možná strojovny, ale stožáry a jejich základy by mohly sloužit klidně i těch 60 let [jen spekuluji..]).

Obecně ukládání - nevím, jestli je dobré to zcela zobecňovat. Například u zmiňované syntetické nafty je možné s nízkými náklady velmi dlouhodobé uložení energie, nebo její úplné přelití do jiného sektoru (doprava aj.), nabízí se využití pro kogeneraci v jiném místě apod. Zkapalněný vzduch vypadá také docela nadějně, s rozumnou účinností (60-70% na cyklus), samozřejmě uskladnění není tak přímočaré (udávané náklady jsou zatím na 150-250 USD za MWh).

No a taky je ještě nemalý potenciál v biomase (tj. rozumným způsobem pěstované dřevo a vytrvalé plodiny - šťovík, sléz apod.), kde to dlouhodobé uskladnění řeší rostliny samy a spalování lze regulovat dle potřeby.

Jsou stále obrovské možnosti úspor, například přehodnocením celého modelu spotřební ekonomiky, nesmyslného objemu přepravy aj. (i když globálně budeme rádi za stagnující poptávku).. myslím, že je klíčové postupovat na všech frontách.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2017 12:50 Reaguje na Petr Dvořák
Ohledne elektrolyzeru mi to tvdil Jan Hollan a stal si za svym tvrzenim. Vice k tomu nereknu.

Rekl bych, ze uranu je dost na to, aby se obnovila intenzivni vystavba reaktoru napr. v prubehu pristich 20 let. Jiste neni problem, aby treba Cesko vyrahelo za 20 let 70 % elektriny z jadra. Dnes je prirodni uran prakticky zadarmo a pokud by se prece jen nekolikanasobne zdrazil, vznikl by zadouci tlak na prepravovani vyhoreleho (treba 50 let meziskladovaneho a tudiz malo radioaktivniho) paliva. Tim se mnozstvi vyuzitelneho stepneho materialu zhruba ztrojnasobi. Tedy po 20 letech provozu ma kazda JE ve svych meziskladech stepny material na dalsich 40 let sveho provozu.

Ukladat 1 kWh za 4 Kc s ucinnosti 60-70 % do zkapalneneho vzduchu je proste ekonomicky nesmysl. A to je zjevne jedna z nejlevnejsich moznosti

Jiste je obrovsky potencial v usporach treba i v bydleni viz www.optimalizmus.cz

Velky problem jsou dotacni programy, ktere casto podporuji neefektivni reseni a ta efektivni zustavaji bez subvenci nevyuzita. Obecne reseni je proste zrusit vsechny subvence, zpoplatnit tezbu fosilniho uhliku a nechat pusobit takto narovnany trh. To vsak skoro nikdo nechce, byt by takove reseni vlastne nic nestalo a mihly by se navic zrusit jine dane. Neni tedy treba vynucovat (ridit) postup na vsech frontach, to sama zaridi uhlikova dan a ji modifikovany trh nepokrouceny subvencemi!
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.11.2017 13:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Chápu. Otázka, jak si stojí EROI jádra s přeracováním atd, ale věřím, že stále lépe než fotovoltaika.

Koncept uhlíkové daně - tam jsem všemi deseti pro. Nepsal jsem řídit na všech frontách, ale postupovat.

ps díky za odkaz, dobrý počin :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2017 16:04 Reaguje na Petr Dvořák
EROI je prece jen trochu zavadejici faktor. Pokud mam velmi levny zdroj, ktery mi dela z jedne energie dve energie, proc ho nevyuzivat. Prachy hraji jiste svou roli. A jeste jeden aspekt: OZE vyrabeji velmi casto energii, kdy je ji prebytek a je velmi levna ci ma dokonce zapornou cenu. Ferove je i toto zohlednit.

Kdybychom zavedli uhlikovou dan ve smysluplne vysi a radne zpoplatnili rizika a dalsi niceni planety, pak by byly ty nejlevnejsi zdroje ty nejlepsi a trh by si to ridil sam.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.11.2017 20:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak přesně to myslíte? EROI by mělo vyjadřovat poměr investované a získané energie. Tzn. záleží, kolik energie je nakonec vloženo do přepracování paliva.

Myslím, že je EROI údaj cennější, než prostá cena získané elektřiny, která podléhá vrtochům trhu a může se i drasticky měnit (nebo, chcete-li, vrtochům subvencemi deformovaného trhu - a i to jádro, i fosilní zdroje jsou nebo byly subvencovány z veřejných peněz).

Ze stejného důvodu mám tendenci dívat se i na ty systémy ukládání energie spíše z pohledu jakési "termodynamické smysluplnosti", nebo jak to nazvat, ale asi rozumíte.. Pokud zaplatím třetinou z energie, kterou bych jinak vůbec nezískal, dá se na systém ukládání energie s dvoutřetinovou účinností dívat jako na zdroj s EROI 2:1 (pro jednoduchost opomíjím investiční náklady). To není moc, ale ta vstupní surovina je v tomto případě jak říkáte zadarmo, někdy i se zápornou cenou. A 4 Kč za kWh je běžná maloodběratelská cena, není to žádné kosmické číslo ani dnes, když je dostatek nezdaněného uhlí.


"Kdybychom zavedli uhlikovou dan ve smysluplne vysi a radne zpoplatnili rizika a dalsi niceni planety, pak by byly ty nejlevnejsi zdroje ty nejlepsi a trh by si to ridil sam." ... to Vám rád podepíšu, je kde? :)
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist