https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vladimir-wagner-nizkoemisni-selhani-energiewende
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vladimír Wagner: Nízkoemisní selhání Energiewende

15.11.2017
Právě počasí na začátku Klimatické konference v Bonu názorně ukázalo selhání německé Energiewende z hlediska cesty k omezení produkce oxidu uhličitého. Už téměř týden trvající pošmourné bezvětří, které nastalo na rozsáhlém území evropského kontinentu, názorně ukazuje kritické místo německé energetické koncepce. Produkce elektřiny z větru a slunce je zanedbatelná a kromě menšího podílu z jádra, vody a biomasy musí většinu elektřiny vyrobit fosilní zdroje. A v Německu jsou to hlavně zdroje uhelné.
 
Aktuální emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky 7. listopadu 2017. V té době produkovalo Německo 512 gCO2eq/kWh a bylo po Polsku nejšpinavějším státem Evropské unie. Naopak emise Francie byly jen 132 gCO2eq/kWh a Švédska 50 gCO2eq/kWh, právě díky využívání jaderné energie. (Zdroj https://www.electricitymap.org/ )
Aktuální emise oxidu uhličitého z elektroenergetiky 7. listopadu 2017. V té době produkovalo Německo 512 gCO2eq/kWh a bylo po Polsku nejšpinavějším státem Evropské unie. Naopak emise Francie byly jen 132 gCO2eq/kWh a Švédska 50 gCO2eq/kWh, právě díky využívání jaderné energie. (Zdroj https://www.electricitymap.org/ )

Vede to k tomu, že okolo 70 % i více elektřiny produkují fosilní zdroje a dominantní část uhelné. Produkce oxidu uhličitého je tak přes 500 gCO2eq/kWh. A to situaci zachraňuje skutečnost, že stále produkují ještě 14 % německé elektřiny jaderné bloky. Ty jsou hlavně v průmyslovém Bavorsku.

Naopak ve Francii se neustále produkuje 80 % i více elektřiny z nízkoemisních zdrojů, převážně jaderných. Produkce oxidu uhličitého je tam tak pouze okolo 130 gCO2eq/kWh. A takto čistou elektroenergetiku má Francie řadu desetiletí. Pokud by se prosadilo snižování podílu jaderné elektřiny směrem k německému modelu, je vysoce pravděpodobné, že by to vedlo ke zvýšení emisí. Předchozí francouzská vláda vyhlásila snížení podílu jaderné elektřiny na 50 % do roku 2025, ale nic v tomto směru naštěstí neudělala. Současná vláda naopak právě z důvodu hrozby zvýšení emisí i ceny elektřiny nedávno odložila toto snižování podílu jádra na neurčito.

Produkce elektřiny během probíhajícího týdne, kdy téměř nefouká. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.
Produkce elektřiny během probíhajícího týdne, kdy téměř nefouká. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.

Podobné počasí bylo i v prvních měsících letošního roku a spolu s problémy v jaderném sektoru Francie způsobilo i vysoké ceny elektřiny na trhu v té době. S postupným odstavováním uhelných a jaderných bloků rostou ceny celkově. Vysoké jsou zvláště v takových podzimních bezvětrných časech. Tehdy překračují v maximech i 100 EUR/MWh.

Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně nepříznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že stoupá až k hodnotám přes 100 EUR/MWh.
Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně nepříznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že stoupá až k hodnotám přes 100 EUR/MWh.

Pochopitelně mohlo zrovna v současné době být i úplně jiné počasí. Třeba právě to, které bylo v období na konci října, když v Evropě řádily podzimní bouře Herwart a Xavier. Kromě krátkého období extrémního větru byly v té době ideální podmínky pro turbíny a větrná elektřina pokrývala větší část potřebného výkonu v Německu. Problémem ovšem byl její transport z větrného severu na průmyslový jih Německa a udržení stability sítě. Kvůli tomu musely v té době pracovat i klasické zdroje a Německo tak mělo vysoké přebytky výkonu. I v té době tak Německo mělo větší emise oxidu uhličitého na jednotku výroby než Francie. Protože velká část elektřiny se hrnula do Česka, byly poprvé velmi intenzivně využívány nedávno instalované transformátory s posunem fáze.

Produkce elektřiny během ideálního období pro větrné turbíny na konci října. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.
Produkce elektřiny během ideálního období pro větrné turbíny na konci října. Zelená je biomasa, velmi světlá modrá je voda, tmavě modrá jsou mořské větrné farmy, středě tmavá modrá pak větrníky na pevnině a tmavě šedá klasické zdroje (jaderné a fosilní). Je vidět, že i v tomto období byla potřeba značná produkce fosilních zdrojů.

V té době se ceny dostávají do záporných hodnot a 29. října byly přes půl dne na hodnotě -80 EUR/MWh. Tato cena, daná extrémním instalovaným výkonem německých větrníků ovlivnila i cenu v Česku, která byla -50 EUR/MWh. V ideálních podmínkách perfektního větru by bez dotací větrníky v Německu i Česku nic nevydělaly. A nevydělají nic ani při bezvětří. Je tak jasné, že ani s klesající cenou větrných a solárních instalací nenastane období, kdy nebudou potřebovat dotace. A záporné ceny se objevují stále častěji. Loni to bylo v Německu 97 hodin a letos do konce října už 103 hodin.

Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně příznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že padá až k hodnotám -80 EUR/MWh.
Vývoj produkce elektřiny a cen v Německu v době extrémně příznivé pro větrné zdroje. Zeleně je produkce obnovitelných zdrojů, tmavě šedá pak klasických zdrojů. Světle modrá linka je cena elektřiny na burze. Je vidět, že padá až k hodnotám -80 EUR/MWh.

I když budou období, kdy vítr vyrobí velkou část potřebné elektřiny v Německu, přesto zůstanou dlouhá období, kdy nevyrobí téměř nic a elektřinu musí dominantně dodávat fosilní zdroje. Německo se tak bez uhelných a plynových zdrojů neobejde. Elektřina z plynových zdrojů je však drahá a těchto zdrojů není dost, takže se musí Německo ještě hodně dlouho spoléhat na zdroje uhelné. A zdá se, že to museli uznat i němečtí Zelení, kteří podle současných informací při koaličních jednáních ustoupili od požadavku rychlého uzavření nejstarších uhelných bloků.

Extrémní fluktuace cen elektřiny do našeho trhu vnáší německé větrné a fotovoltaické zdroje. V minimu cena u nás dosáhla až - 50 EUR/MWh a v maximu 140 EUR/MWh.
Extrémní fluktuace cen elektřiny do našeho trhu vnáší německé větrné a fotovoltaické zdroje. V minimu cena u nás dosáhla až - 50 EUR/MWh a v maximu 140 EUR/MWh.

Německo tak ještě velice dlouho zůstane z hlediska emisí jedním z nejšpinavějších států Evropy. Nesplní nejen své závazky na snižování emisí, místo snížení do roku 2020 oproti úrovni v roce 1990 o 40 % to bude přinejlepším o něco málo přes 30 %. To je podstatný rozdíl oproti Francii, Švédsku či Velké Británii a dalším státům, které se právě díky využívání jaderných zdrojů úplně nebo téměř úplně obejdou bez uhlí. Je paradoxem, že německá Energiewende je a byla prosazována zelenými organizacemi, které se nejvíce dožadují snižování oxidu uhličitého. A přesto právě jejich aktivity způsobily, že má Evropa daleko větší emise než by mohla mít. Pokud budou pokračovat ve svém boji proti jaderné energetice, může se stát, že emise oxidu uhličitého v evropské elektroenergetice nebudou nejen klesat, ale možná i porostou. Bude zajímavé sledovat, zda si to během současného klimatického summitu alespoň některé z nich uvědomí.


reklama

foto - Wagner VladimírVladimír Wagner
Autor pracuje v Ústavu jaderné fyziky AV ČR.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (37)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

16.11.2017 09:17
Prostě chybí ochota položit na stůl jasné argumenty a začít o nich věcně jednat. To ale platí nejen v elektroenergetice či ochraně klimatu, řekl bych, že je to obecný fenomén, který se dokonce v čase vyvíjí ke stále horšímu. Příčiny je asi třeba hledat v narůstajícím klietelismu a korupci tady, konkrétně v "našem" "demokratickém" západním světě.

Sebelepší nová technická či společenská řešení se neprosadí, pokud se jich nezastane zájmová skupina natolik silná, aby převálcovala ostatní zájmové skupiny. Jenže jak taková zájmová skupina vlastně může vzniknout? Že by se myšlenky ujal nějaký osvícený oligarcha, či hodně vysoký politik, aby tam natlačit veřejné prostředky?

Je to vlastně velmi smutné a řekl bych až bezvýchodné.
Odpovědět
sv

16.11.2017 21:17 Reaguje na Jiří Svoboda
Bláboly o "osvícených oligarších" to začíná, diktaturou provázenou devastací ekonomiky, životního prostředí a někdy i genocidou to končí. V našem západním demokratickém světě klientelismus ani korupce nenarůstá, co narůstá jsou iracionální ideologie a politický populismus, a ti tzv. "osvícení oligarchové" jsou ve skutečnosti extrémní populisté se zlodějskou minulostí. To za prvé. Za druhé, veřejné prostředky není třeba nikam tlačit. Stačí přestat lít dotační biliony do nesmyslů typu OZE parodie na elektrárny (vždyť o tom je celý tento článek) a zrušit drakonické regulace a zákazy (viz GMO).
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

17.11.2017 08:50
Díky za článek. Chtěl bych ale upozornit, že je věnováno (a doufám že značné) úsilí projektům typu e-disel.
Tedy věta "V ideálních podmínkách perfektního větru by bez dotací větrníky v Německu i Česku nic nevydělaly." sice dnes platí, ale doufejme, že se brzy začne v lepší obracet díky syntetické naftě. První větší instalace by se měla spouštět v roce 2020 v Norsku. Jedná se o technologii, která má potenciál odlehčit rozvodným sítím i při dalším rozvoji větrných i fotovoltaických instalací.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

17.11.2017 20:07 Reaguje na Petr Dvořák
Tomu nerozumím. To chcete syntetickou naftou zálohovat z řekněme 30-50 % FV a větrníky?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.11.2017 09:18 Reaguje na Jiří Svoboda
Ne, ta nafta se vyrábí za pomoci el. energie (elektrolýza vody a následná FT syntéza, uvádějí dosaženou účinnost snad přes 70%). Dokážu si tedy představit, že např. v blízkosti velkého větrného parku bude i "rafinerie" a nebude nutné celý špičkový výkon parku posílat do rozvodné sítě. Větší či menší část energie se přemění na naftu, která se následně spotřebuje v dopravě, případně zčásti na zálohování větrníků atd.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2017 18:44 Reaguje na Petr Dvořák
Pak ovšem velmi drahá technologie pojede třeba jen na 20%. To bude šíleně nerentabilní. Byl jsem překvapen, že už třeba výroba obyčejného vodíku se nevyplatí elektrolýzou vody, i kdyby byla elektřina trvale zadarmo.
Pořád mi vychází jádro jako nejlepší řešení aspoň na překlenutí cca 100 let, než se vymyslí něco kloudného. Pár meziskladů vyhořelého paliva v každém státě je mnohem menší komplikace, než klimatický rozvrat.
Pokud projevujeme pouze nadšení z různých OZE-vychytávek a nevidíme za tím i solidně vyhodnocenou ekonomiku, děláme to špatně.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

19.11.2017 18:44 Reaguje na Petr Dvořák
Pak ovšem velmi drahá technologie pojede třeba jen na 20%. To bude šíleně nerentabilní. Byl jsem překvapen, že už třeba výroba obyčejného vodíku se nevyplatí elektrolýzou vody, i kdyby byla elektřina trvale zadarmo.
Pořád mi vychází jádro jako nejlepší řešení aspoň na překlenutí cca 100 let, než se vymyslí něco kloudného. Pár meziskladů vyhořelého paliva v každém státě je mnohem menší komplikace, než klimatický rozvrat.
Pokud projevujeme pouze nadšení z různých OZE-vychytávek a nevidíme za tím i solidně vyhodnocenou ekonomiku, děláme to špatně.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.11.2017 19:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Rentabilita je samozřejmě otázkou, na kterou odpoví první velké instalace, přišlo mi to ale jako jedna z mála zajímavých technologií, které mají potenciál zlepšit využitelnost větru a fotovoltaiky. K masovému rozšíření jádra jsem osobně skeptický, i když nejsem žádný vášnivý odpůrce a samozřejmě v situaci klimatické změny je odstavování funkčních a spolehlivých bloků před koncem jejich životnosti hloupé..

ps. u té elektrolýzy, jaký je důvod, že se nevyplatí? Protože je levnější ze zemního plynu?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

19.11.2017 19:53 Reaguje na Petr Dvořák
ps2. systémy ukládání energie do zkapalněného vzduchu by mohly být levnější, jednodušší alternativou (ovšem bez přesahu do té dopravy)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2017 09:38 Reaguje na Petr Dvořák
Zrejme je zdanlive prosty elektrolyzer velmi drahe zarizeni.

Ony by ty jaderne elektrarny mohly stat treba jen tretinu, kdyby se jich instalovalo 10x vice a nebyly hazeny klacky pod nohy temi, kteri se k problemu JE stavi ciste ideologicky. Uvedomte si, prosim, tez, ze nova JE ma zivotnost alespon 60 let, kdezto OZE bezne 20 let. Co se bude delat s tolika srotem?

Jake mate duvody ke skepsi vuci masovemu rozvoji JE? Tech duvodu byt skepticky vuci OZE je prece mnohem vice. Ty duvody vsak mnozi nechteji slyset.

Obecne systemy na ukladani energie se mohou vyplatit, pokud pracuji v dennim cyklu. Pokud se vsak zada ulozeni v ramci mesicnich ci dokonce rocnich cyklu, rentabilita je obrovsky problem. A to je evidentni slabina OZE, protoze ty si vynucuji instalaci takovych zarizeni.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.11.2017 10:22 Reaguje na Jiří Svoboda
Mám za to, že vodík se aktuálně získává ze zemního plynu. Tomu lze cenově těžko konkurovat. Nebo je opravdu problém v nákladnosti technologe elektrolýzy vody? Odkud čerpáte?

Vůči masovému rozvoji JE - JE v současnosi dávají asi 11% světové produkce elektřiny, tedy asi pět procent primární energie je z jádra. I s tímto defakto mizivým podílem jsou odhadované zásoby uranu přibližně na 100 let, jestli se nemýlím? I pokud odhlédneme od běžně propíraných otázek kolem JE, zdá se, že jednoduše není dost paliva.

Co se OZE týče, vůči FV jsem také dosti skeptický, ale např. VE se zatím jeví perspektivně, s dobrou hodnotou EROI (podle některých zdrojů si jádro stojí znatelně hůř i přes velkou životnost elektráren), navíc u VE lze předpokládat, že za 20 let bude potřeba obměna rotoru a možná strojovny, ale stožáry a jejich základy by mohly sloužit klidně i těch 60 let [jen spekuluji..]).

Obecně ukládání - nevím, jestli je dobré to zcela zobecňovat. Například u zmiňované syntetické nafty je možné s nízkými náklady velmi dlouhodobé uložení energie, nebo její úplné přelití do jiného sektoru (doprava aj.), nabízí se využití pro kogeneraci v jiném místě apod. Zkapalněný vzduch vypadá také docela nadějně, s rozumnou účinností (60-70% na cyklus), samozřejmě uskladnění není tak přímočaré (udávané náklady jsou zatím na 150-250 USD za MWh).

No a taky je ještě nemalý potenciál v biomase (tj. rozumným způsobem pěstované dřevo a vytrvalé plodiny - šťovík, sléz apod.), kde to dlouhodobé uskladnění řeší rostliny samy a spalování lze regulovat dle potřeby.

Jsou stále obrovské možnosti úspor, například přehodnocením celého modelu spotřební ekonomiky, nesmyslného objemu přepravy aj. (i když globálně budeme rádi za stagnující poptávku).. myslím, že je klíčové postupovat na všech frontách.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2017 12:50 Reaguje na Petr Dvořák
Ohledne elektrolyzeru mi to tvdil Jan Hollan a stal si za svym tvrzenim. Vice k tomu nereknu.

Rekl bych, ze uranu je dost na to, aby se obnovila intenzivni vystavba reaktoru napr. v prubehu pristich 20 let. Jiste neni problem, aby treba Cesko vyrahelo za 20 let 70 % elektriny z jadra. Dnes je prirodni uran prakticky zadarmo a pokud by se prece jen nekolikanasobne zdrazil, vznikl by zadouci tlak na prepravovani vyhoreleho (treba 50 let meziskladovaneho a tudiz malo radioaktivniho) paliva. Tim se mnozstvi vyuzitelneho stepneho materialu zhruba ztrojnasobi. Tedy po 20 letech provozu ma kazda JE ve svych meziskladech stepny material na dalsich 40 let sveho provozu.

Ukladat 1 kWh za 4 Kc s ucinnosti 60-70 % do zkapalneneho vzduchu je proste ekonomicky nesmysl. A to je zjevne jedna z nejlevnejsich moznosti

Jiste je obrovsky potencial v usporach treba i v bydleni viz www.optimalizmus.cz

Velky problem jsou dotacni programy, ktere casto podporuji neefektivni reseni a ta efektivni zustavaji bez subvenci nevyuzita. Obecne reseni je proste zrusit vsechny subvence, zpoplatnit tezbu fosilniho uhliku a nechat pusobit takto narovnany trh. To vsak skoro nikdo nechce, byt by takove reseni vlastne nic nestalo a mihly by se navic zrusit jine dane. Neni tedy treba vynucovat (ridit) postup na vsech frontach, to sama zaridi uhlikova dan a ji modifikovany trh nepokrouceny subvencemi!
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.11.2017 13:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Chápu. Otázka, jak si stojí EROI jádra s přeracováním atd, ale věřím, že stále lépe než fotovoltaika.

Koncept uhlíkové daně - tam jsem všemi deseti pro. Nepsal jsem řídit na všech frontách, ale postupovat.

ps díky za odkaz, dobrý počin :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

21.11.2017 16:04 Reaguje na Petr Dvořák
EROI je prece jen trochu zavadejici faktor. Pokud mam velmi levny zdroj, ktery mi dela z jedne energie dve energie, proc ho nevyuzivat. Prachy hraji jiste svou roli. A jeste jeden aspekt: OZE vyrabeji velmi casto energii, kdy je ji prebytek a je velmi levna ci ma dokonce zapornou cenu. Ferove je i toto zohlednit.

Kdybychom zavedli uhlikovou dan ve smysluplne vysi a radne zpoplatnili rizika a dalsi niceni planety, pak by byly ty nejlevnejsi zdroje ty nejlepsi a trh by si to ridil sam.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.11.2017 20:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak přesně to myslíte? EROI by mělo vyjadřovat poměr investované a získané energie. Tzn. záleží, kolik energie je nakonec vloženo do přepracování paliva.

Myslím, že je EROI údaj cennější, než prostá cena získané elektřiny, která podléhá vrtochům trhu a může se i drasticky měnit (nebo, chcete-li, vrtochům subvencemi deformovaného trhu - a i to jádro, i fosilní zdroje jsou nebo byly subvencovány z veřejných peněz).

Ze stejného důvodu mám tendenci dívat se i na ty systémy ukládání energie spíše z pohledu jakési "termodynamické smysluplnosti", nebo jak to nazvat, ale asi rozumíte.. Pokud zaplatím třetinou z energie, kterou bych jinak vůbec nezískal, dá se na systém ukládání energie s dvoutřetinovou účinností dívat jako na zdroj s EROI 2:1 (pro jednoduchost opomíjím investiční náklady). To není moc, ale ta vstupní surovina je v tomto případě jak říkáte zadarmo, někdy i se zápornou cenou. A 4 Kč za kWh je běžná maloodběratelská cena, není to žádné kosmické číslo ani dnes, když je dostatek nezdaněného uhlí.


"Kdybychom zavedli uhlikovou dan ve smysluplne vysi a radne zpoplatnili rizika a dalsi niceni planety, pak by byly ty nejlevnejsi zdroje ty nejlepsi a trh by si to ridil sam." ... to Vám rád podepíšu, je kde? :)
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.11.2017 13:57 Reaguje na Petr Dvořák
Ale kde je ta hranice, co do EROI započítat a co ne. Správně by se tam měla započíst např. i energie spojená s životem pracovníků včetně jejich mládí a důchodu. To všechno peníze (cena) v sobě zahrnují.

Sám, nevím, kde se pod uhlíkovou daň podepsat. Lidi to prostě nezajímá a nechají se řídit! V roce 2008 Ekolist udělal se mnou o uhlíkové dani dokonce rozhovor, pak se však toto téma spíše utlumovalo. Když jsem MŽP oslovil před Pařížskou konferencí o klimatu, aby se tam za uhlíkovou daň prali, se zlou jsem se potázal.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

28.11.2017 00:39 Reaguje na Jiří Svoboda
To číslo je asi vždy jistým odhadem, ale řekněme, že má cenu něco započítávat, dokud není jasné, že už se výsledek příliš nezmění. Nebo tak bych to aspoň jako diletant viděl.

Energie spojená s životem pracovníků, to je, myslím, právě věc, která už by se započítávat neměla. A to proto, že ti lidé prostě žijí, žili a budou žít (a zemřou) nezávisle na tom, kde zrovna pracují. Nebo, jednoduše řečeno, poptávka po zaměstnancích v energetice nenastartuje populační růst.
Samozřejmě jejich platy se do ceny energie z daného zdroje nějak promítnou a ovlivní jeho konkurenceschopnost. Na rovném trhu s dobře zohledněnými externalitami (např. uhlíková daň, fond pro likvidaci škod z jaderných havárií apod.) by to mělo vést k výběru nejlepších zdrojů. (opět se zde bohužel naskýtá připomínka, že žádné jaderné technologie by tu dnes asi nebyly bez masivních dotací (a výzkumu) z veřejného sektoru, a že se veřejný sektor podílí i na likvidaci havárií komerčních zařízení, tyto náklady nejsou promítnuty v ceně elektřiny z JE, stejně jako poškození zdraví a klimatu není promítnuto v cenách energie z TE..).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2017 20:37 Reaguje na Petr Dvořák
Sám tedy připouštíte, že dotace včetně odpouštění negativních externalit zcela pokřivilo prostředí nejen v energetice ale třeba i v ochraně klimatu a celé Země. Klíny se vytloukají stále většími klíny, věcná diskuse přestává existovat, protože ji není možné opřít o nějaký základ.

Asi se ale budu muset zastat toho, že výzkum (aspoň ten základní) musí z velké části platit stát. Ovšem např. na projekty, kdy se stane vesnička energeticky soběstačnou, už by stát, myslím, přispívat neměl. Takové projekty jsou spíše na oklamání lidí, protože peníze z dotací se jaksi neberou v úvahu.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

4.12.2017 08:47 Reaguje na Jiří Svoboda
Samozřejmě. A nejsem ani odpůrcem výzkumu z veřejného rozpočtu, právě naopak, a to třeba i aplikovaného. I když to možná vyznělo jinak. Asi by bylo efektivnější, kdyby státy, resp. EU, platila a provozovala výzkum FV, VE, případně provozovala pár větších výzkumných instalací, ale neplatila miliardy každému vykukovi, co ucítí příležitost na tom něco trhnout. Na druhou stranu, vůle pro zdanění externalit příliš není. Ono to má totiž potenciál hodně zamíchat kartami volného trhu a mohlo by to mít nedozírné pozitivní následky, které jsou dnes ale považovány za negativní (konec nekonečného růstu).
Dotační politika EU se toto snaží aspoň v energetice kompenzovat a podporovat zdroje, které tyto externality nemají a tedy jsou vlastně ochuzeny o dotaci pominutím externalit.. samozřejmě, je to přístup zbytečně komplikovaný a nedokonalý, ale asi jediný momentálně (politicky) možný. :(

Problém jádra bych neviděl ani tak v tom výzkumu, ale v přehození nákladů na veřejný sektor, když se něco pokazí (a tedy obrovská dotace). Odhady na Fukušimu jsou momentálně na nějakých 4 bilionech Kč.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.12.2017 14:49 Reaguje na Petr Dvořák
Fukušima jasně ukázala na nemožný hierarchický systém panující v Japonsku. Podřízený nesmí podávat nepříjemná informace nadřízenému a nedej bůh kritizovat. Tamní JE byla naprojektována na nějakou vlnu tsunami. Ale všechto to padlo, když byla vlna o pár metrů vyšší. Kdyby byly ochráněny dieselagregáty třeba tím , že by byly umístěny 40 m nad hladinou moře, asi by byly škody o dva řády menší a reaktory by se vůbec nepoškodily. Detail za pár miliónů rozhodl o zničení reaktorů. Pokud budou projaktanti JE rozumní a ochrana JE bude mít jakousi hiererchii, nemusí vyjít ochrana ani tak moc draho. Jenže to by tu nesměli být zelení šílenci, jejichž jediným úkolem je boj proti JE.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

14.12.2017 14:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Na můj vkus příliš mnoho "pokud, kdyby, rozumní lidé".. Faktem je, že se stalo a že sanace není v cenách energie z JE. Stejně tak u Černobylu a jiných havárií byly škody externalizovány.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

14.12.2017 16:55 Reaguje na Petr Dvořák
Jistě, stalo se. A buď si z toho vezmeme na základě analýzy ponaučení - o což se snažím, nebo to bezmyšlenkovitě použijeme jako velké kladivo.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.12.2017 11:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě, poučit se ano, ale to už jste odbočil od těch externalit. Ono i odstoupení od jádra pro civilní energetiku se dá považovat za ponaučení... problém je, že pro událost, jakou byla Fukušima asi neseženete pojišťovatele.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

18.12.2017 15:53 Reaguje na Petr Dvořák
Nevím, jestli lze považovat havárii Fukušimy za externalitu. Jsou např. nepojištěné dopravní havárie externality a ty pojištěné nejsou?

Nechápu nač je v případě JE třeba pojistitel? Copak je v lidské společnosti vše pojištěno? V případě jaderné havárie prostě musí společnost způsobenou škodu přijmout. Měla např. 30 let levnou bezemisní elektřinu, to je velké plus, ale měla i nezodpovědné inženýry, kteří něco zpackali, tak to je prostě smůla.

Copak jsme pojištěni na pád velkého meteoritu či na nějakou obří epidemii?

Pravděpodobnost jaderné havárie a velikost důsledků lze systematicky snižovat, to u řady jiných katastrofiských dějů typu zemětřesení či meteorit prakticky nelze.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

18.12.2017 20:02 Reaguje na Jiří Svoboda
Ano, jedná se o externalitu. Pokud "V případě jaderné havárie prostě musí společnost způsobenou škodu přijmout", pak tato škoda není zahrnuta v ceně energie v okamžiku jejího prodeje, tedy je z definice externalizována. Tak to aspoň chápu.
Dopravní havárie jsou pojištěné ze zákona povinným ručením.
Taktéž, pokud by nějaká firma mohla svou činností způsobit pád velkého meteoritu nebo způsobit obří epidemii, měla by uvažovat o pojištění a ne se spoléhat, že "společnost musí způsobenou škodu přijmout".
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.12.2017 10:33 Reaguje na Petr Dvořák
Ale pokud si společnost (jako třeba Francie) sama zvolí nesmířně málo rizikovou cestu využívání levné, spolehlivé a prakticky bezemisní jaderné energie, která může výrazně pomoci snížit jisté negativní důsledky globální změny klimatu, taková společnost zjevně nevyžaduje pojištění. Prostě žije s tímto a mnoha dalšími riziky, a v případě jaderné havárie se zachová stejně jako např. při živelné pohromě. Možná si ta společnost prostě spočítá že v součtu (jaderné havárie + živelné pohromy) to vyjde s jádrem lépe než bez něj.

A stejně tak by se mělo koukat i na OZE - jsme do nich + do díky nim vzniklých problémů ochotni investovat mnoho peněz navíc a ty nám budou chybět jinde?

Máte pravdu, jedná se o externalitu, ale její odstranění pojištěním není zřejmě techicky schůdné. Asi není nutné tuto externalitu odstraňovat, pokud se s tím společnost "dobrovolně" smíří.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.12.2017 10:39 Reaguje na Petr Dvořák
A ještě něco. Zavedení přiměřené daně na jadernou elektřinu by se to jistě vyřešilo a OZE by tím získaly přiměřenou výhodu.

Ale to je to, po čem neustále volám. Správným zdaněním vytvořit pro všechny zdroje rovné podmínky, ať si pak na trhu bez subvencí konkurují, jak umí.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.12.2017 12:09 Reaguje na Jiří Svoboda
Chápu. Sice nesdílím Vaše nadšení z jádra, ale nejsem ani jednoznačně proti, je to dost složitá otázka. To zdanění je v tomto případě určitě schůdnější cesta, než pojištění, a spolu s uhlíkovou daní by bylo jaksi systémovější, než dotace do (komerčních) instalací OZE.
Bohužel ve stávajícím byrokratickém rámci jsou dotace jednodušší (alespoň ve zkratce jsem někde četl něco na toto téma), což je velká škoda a bylo by dobré s tím něco dělat..
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

22.12.2017 09:03 Reaguje na Petr Dvořák
Znáte tedy schůdnější cestu než přes jádro?

Jenže ta naše uctívaná demokracie, jak reálně funguje, a to nejen u nás, neumoňuje prosadit rozumné věci. Ona není schopna zajistit ani elementární fungování právního státu.

Takže Vaše "bohužel" je plně na místě. A nezbývá než zůstat se založenýma rukama?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

22.12.2017 17:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Trochu snad odbočím, ale já především myslím, že potenciál jádra bude v následujících dekádách beze zbytku využit. Možná ne na západě, ale v Číně, Indii, obecně na blízkém i dálnějším východě, v Rusku, možná i Africe..

A také myslím, že OZE mají potenciál poskytovat docela zajímavé objemy energie, že to není taková hračka, jak tu někteří předestírají (a že pokud to hračka je, máme solidní problém, jádro na pár dekád, fůze v nedohlednu, fosilní paliva.. škoda mluvit).

Možná to je kacířská myšlenka, a jistě budu obviněn z (neo)komunismu a dalších ismů, ale především si myslím, že je nutné říct také B. Totiž, že není možné nesmyslně plýtvat "ekologicky a hospodárně". Ono to zní logicky, ale v praxi se nikdo moc nepozastavuje např. nad tím, že každý druhý člověk denně dojíždí do zaměstnání i několik desítek kilometrů osobním vozem. Naopak, budují se dálniční sítě, aby bylo možné dojíždět dál a rychleji. A řada lidí, i "nás, zelených ekofanatiků/šílenců apod.", je přesvědčena, že dopravu vyřeší např. elektromobilismus. Elektromobily, dokonce elektrické tahače.

Ne, plýtvání elektřinou a lithiem namísto plýtvání ropou ničemu nepomůže. Nehledě na to, že OZE nemají potenciál takovou poptávku ukojit. Ono vlastně nic ten potenciál nemá (imho). Především toto je třeba si začít uvědomovat, vytáhnout hlavu z písku a uvědomit si rozsah problému. Přemýšlet, jestli plýtvání čímkoliv, přesto, že může zlepšovat jisté ekonomické ukazatele (díky externalizaci), může v reálném světě (a tedy ne jen v ekonomické teorii, která je dost zjednodušující), přinést něco užitečného. Odpověď je, obávám se, až příliš jednoduchá, ale málo kdo je ochotný ji přijmout.
Tedy takhle bych asi viděl můj pohled na věc, třeba se mýlím a světlé zítřky již klepou na dveře...
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

25.12.2017 17:53 Reaguje na Petr Dvořák
Podle mne se nemýlíte! Pod Vaši analýzu stavu se rád podepíši.

Jen zopakuji, že jako jediné východisko vidím dostatečné zpoplatnění všeho, co je neslučitelné s udržitelným rozvojem a v takto narovnaném prostředí nechat působit volný trh. Peníze a trh již dokázaly obdivuhodné i velehnusné věci. Je to oheň, který je dobrý sluha a špatný pán. Udělejme z peněz a trhu sluhy udržitelnému rozvoji!
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

16.12.2017 11:11 Reaguje na Jiří Svoboda
Jistě, poučit se ano, ale to už jste odbočil od těch externalit. Ono i odstoupení od jádra pro civilní energetiku se dá považovat za ponaučení... problém je, že pro událost, jakou byla Fukušima asi neseženete pojišťovatele.
Odpovědět
OM

Oldřich Maděra

24.11.2017 17:56
Dobrý den. Sedmnáct let připojuji obnovitelné zdroje všech možných typů do elektrické sítě. Mám poměrně solidní zkušenosti v tomto oboru v několik zemích EU. Chtěl bych se tak trochu zastat Německa v tom smyslu, že se jim podařilo nainstalovat cca 50 000 MW větrných elektráren a 40 000 MW solárů, což je bezkonkurenčně nejvíce v Evropě. Mají samozřejmě technické problémy, ale jejich výsledky jsou více než přesvědčivé. Nesouhlasím s koncepcí dostavby jaderných elektráren v ČR. Důvody jsem uvedl zde: http://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/11519-madera-rizika-jaderny-reaktor
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.11.2017 08:34 Reaguje na Oldřich Maděra
Pane Maděro, ačkoliv zástávám asi podobný názor, že věnovat se rozvoji OZE je lepší a bezpečnější, než snažit se o masové rozšíření JE, reference které ve svém článku uvádíte nebudí mnoho důvěry. :(
"Mapa zamoření" oceánů po Fukušimě je např. již dosti starý hoax (falešná zpráva). Na mapě je šíření tsunami po zemětřesení v roce 2011..
Radioaktivní čuníci na blesk.cz, ta incidence rakoviny, kde graf začíná až v roce 1986 také mnoho neřekne..
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

27.11.2017 06:44 Reaguje na Oldřich Maděra
Serioznost zdrojů, na které se odvolává a ze kterých čerpá pan Maděra, už rozebral pan Dvořák. Dovolím si jen přidat odkaz na článeček, ve kterém podrobně rozebírám zmíněné hoaxy: http://www.osel.cz/9145-radiace-z-fukusimy-zamorila-cely-tichy-ocean.html
Nikdo nepopírá to, že se v Německu nainstalovala obrovská kapacit větrných turbín a solárních elektráren odpovídající v ideálních podmínkách veškerému potřebnému výkonu. To, co se konstatuje v článku a je nesporným faktem,, je, že se tímto nepodařilo právě z důvodu odchodu od jaderné energetiky snížit emise a závislost na fosilní energetice. A to ani v situaci, kdy se stále jádro v Německu využívá.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2017 20:45 Reaguje na Oldřich Maděra
Jste-li, pane Maděro, solidním člověkem, měl byste ještě uvést, kolik veřejných prostředků a povinných plateb OZE v Německu stály a jak zparalizovaly fungování energetické burzy.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

3.12.2017 20:45 Reaguje na Oldřich Maděra
Jste-li, pane Maděro, solidním člověkem, měl byste ještě uvést, kolik veřejných prostředků a povinných plateb OZE v Německu stály a jak zparalizovaly fungování energetické burzy.
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist