Vladimír Wagner: Jak je to s cenou různých energetických mixů?
Nedávno jsem reagoval na jeden podobný výpad proti jaderné energetice v Britských listech dvěma články (zde a zde), kde jsem kromě vyvrácení některých nepravdivých tvrzení rozebíral i dopady využití různých kombinací energetických zdrojů.
Program na testování různých energetických mixů
Pro testování dopadů různých scénářů připravili kolegové z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR simulační program, který jsem využíval pro posuzování různých energetických mixů. Je velmi uživatelsky přístupný a volně dostupný na internetu. Využívá data o produkci a spotřebě elektřiny z nedávných let k simulaci fungování různých mixů, které si navolíte. Lze zvyšovat i snižovat spotřebu a výkony různých zdrojů či kapacity akumulace.Pomocí programu lze otestovat libovolný mix, který vás zajímá. Program umožňuje ocenit i jeho cenu a emisní náročnost. Pochopitelně je postaven na zjednodušeném modelu. Využívá konkrétní průběh spotřeby (denní diagramy, průmyslová spotřeba, tepelná náročnost …) v konkrétním roce, který si můžete vybírat. V databázi má program roky 2019 až 2024, ale můžete využít i data z roku jiného. Budoucí spotřebu pak vyjadřujete násobky této spotřeby. Výroba je také z konkrétního roku (je jí dána efektivita, počasí, provozní režim …) pro dané zdroje. Pouze akumulace se přidává v co nejideálnějším režimu. I zde však můžete celou řadu parametrů varírovat podle potřeby. Odhady chybějícího výkonu nebo přebytků, které ukazují na nestabilitu mixu, jsou i při těchto zjednodušeních poměrně realistické. Relativně spolehlivě si také můžete vyzkoušet optimalizaci vámi hledaného mixu. A zkontrolovat, zda bude fungovat.
Využijme tedy program a podívejme se na vlastnosti různých energetických mixů. Je jasné, že výsledky se mohou lišit pro různé roky. My využijeme jako referenční rok 2019, který nebyl ovlivněn epidemií COVID-19. V některých případech se podíváme i na další roky, jestli se výsledky dramaticky neliší.
Co dokáží jednotlivé nízkoemisní zdroje samostatně?
Nejdříve se zaměříme na srovnání, jak mohou pokrývat potřeby jednotlivé zdroje samostatně. Zjednodušme tak situaci a mějme pouze fotovoltaiku a zvyšujme postupně její výkon. Využijeme data pro jednotlivé roky 2019 až 2023. Pro instalovaný výkon 5 GW dokáže fotovoltaika pokrýt mezi 8 až 11 % celoroční potřeby a žádná elektřina nepřichází nazmar. Při výkonu 10 GW se pokryje mezi 16 až 18 % potřeb a ztráty jsou stále zanedbatelné. U výkonu 20 GW se pokryje již 28 až 36 %, ale nevyužitá elektřina odpovídá již 18 až 37 % té využité. Pro výkon 40 GW stoupne pokrytí už jen relativně málo na 34 až 45 % potřeby, ale množství nevyužité elektřiny už je 80 až 110 % množství té využité. Je tak vidět, že se zde nevyužije už skoro polovina instalovaného potenciálu.U větrných elektráren je situace lepší s pokrýváním potřeb, což je dáno lepším ročním využitím výkonu. S velkými výkony však roste rychle přebytek výroby. Ještě silnější je také závislost na počasí v daném roce. Pro instalovaný výkon 5 GW dokáží větrné turbíny pokrýt mezi 14 až 17 % celoroční potřeby a žádná elektřina nepřichází nazmar. Při výkonu 10 GW se pokryje mezi 27 až 34 % potřeb a ztráty jsou stále zanedbatelné. U výkonu 20 GW se pokryje již 48 až 58 %, nevyužitá elektřina už odpovídá 11 až 19 % té využité. Pro výkon 40 GW stoupne pokrytí ještě dále na 70 až 77 % potřeby, ale množství nevyužité elektřiny už je 64 až 77 % množství té využité. Je tak vidět, že se i zde nevyužije už skoro polovina instalovaného potenciálu.
Podívejme se, jak to vypadá pro jaderné zdroje. Zde je pro výkon reaktorů 5 GWe pokryti spotřeby 53 až 57 %. Pro takový výkon je přebytek výroby zanedbatelný. Pro 10 GWe je už pokrytí spotřeby 95 až 98 %. V tomto případě je vyrobený přebytek pouhých 8 až 11 % využité elektřiny.
Ještě zásadnější rozdíl je, že u fotovoltaiky a větrníků je docela často situace, že nevyrobí téměř nic a celý potřebný výkon chybí. U jaderných zdrojů však byl největší chybějící výkon v daném roce pro instalovaných 5 GWe mezi 6 až 7 GW, a pro výkon reaktorů 10 GWe pak jen 2 až 4 GW. Pro fotovoltaiku s výkonem 40 GWp se maximum chybějícího výkonu v daném roce pohybuje mezi 10 až 11 GW a pro větrníky s výkonem 40 GWp je to mezi 9 až 10 GWp.
Celou situaci ovlivňuje pochopitelně celkové složení konkrétního mixu. Zvláště akumulace může významně pomoci, ta je však jen krátkodobá a jsou u ní jen omezené možnosti. Navíc s jejím zavedením významně rostou náklady. Větrné a fotovoltaické zdroje mají také období, kdy nedodají téměř nic, a musí tak být připravená záloha na počasí nezávislých zdrojů s výkonem, který pokryje i celou potřebu v době maxima. Jak je vidět z předchozí analýzy, dodatečná doplňující záloha je v případně jádra pouze třetinová oproti fotovoltaice nebo větru. A to jsou další náklady navíc.
Srovnání scénáře postaveného na jaderné energetice a na OZE
V použitém programu jsou zabudovány i zjednodušené výpočty investičních nákladů a emisí CO2 daného mixu. Můžeme se tak podívat na náklady a emise CO2 různých mixů. Hnutí Duha, Greenpeace a další zelené aktivistické organizace původně bojovaly za odstavení Dukovan po třiceti letech provozu a úplné zrušení výstavby Temelína. Pokud by v devadesátých letech minulého století a na začátku tohoto byly úspěšné, dnes bychom byly bez jaderných zdrojů. Nyní sice provoz stávajících jaderných zdrojů do jisté míry akceptují, ale bojují proti výstavbě zdrojů nových. I současná studie zeleného aktivistického hnutí Fakta o klimatu propaguje pro Česko mix postavený na kombinaci fotovoltaiky a větru doplněné akumulací a záložními zdroji.Podívejme se tak, jak by vypadaly tři scénáře energetického mixu pro Českou republiku. První předpokládá výstavbu čtyř nových velkých jaderných bloků, dvou v Dukovanech a dvou v Temelíně, a co nejdelší provoz stávajících bloků v Dukovanech (70 let). Druhý pak postavení velmi velkého výkonu v solárních a větrných zdrojích v poměru doporučovaném ve studii organizace Fakta o klimatu, tedy pro poměr výroby větru a slunce 3:1. Třetí pak ponechání stávajících bloků v Temelíně, omezenou dobu provozování Dukovan a opět co největší výkon fotovoltaiky a větru. Ve všech třech případech se předpokládá úplné odstavení všech uhelných bloků. Výkon vodních a těch na biomasu se ponechává na stávající úrovni. Mix se pak doplní akumulací a plynem tak, aby se dodala v každém okamžiku veškerá potřebná elektřina. U získaných energetických mixů se pak posuzuje jejich investiční cena a emisní náročnost.
Ještě poznámka k cenám. V základní sestavě se v programu předpokládá investiční náročnost jádra 150 miliard Kč/GW, což je podobné hodnotě z různých zdrojů. U větrných zdrojů je to 56,5 miliardy Kč/GW a u fotovoltaiky 24,0 miliardy Kč/GW, cena akumulace, je v programu 11,5 miliard Kč/GWh. U plynových zdrojů se předpokládají investiční náklady 27 miliard Kč/GW. Tyto hodnoty jsou v rozmezích cen, které se vyskytují v různých zdrojích. Při svých analýzách můžete využívat i své hodnoty. Cena uváděná pro dodávku korejských bloků pro Dukovany se předpokládá 200 miliard Kč, proto jsme u jádra uvažovali cenu 200 miliard Kč/GW.
Kombinace jaderných a obnovitelných nízkoemisních zdrojů
Pokud si vezmeme jaderný mix, máme u něj 8 GW výkonu. Musíme postavit 4 nové zdroje za celkovou cenu 800 miliard Kč. Fotovoltaiku jsme dali na výkonu 4 GW (v reálu je to současná hodnota, předpokládá se obnova dosluhujících kapacit). Vítr se zvýšil na 3 GW za 152 miliard Kč. Aby se podařilo co nejvíce využít přebytky, zvýšila se akumulace na 4 GW (kapacita 20,0 GWh). Cena za to je 173 miliardy Kč. Aby se zajistil výkon v každém okamžiku, bylo potřeba zvýšit výkon plynových zdrojů na 2,6 GW za cenu 37 miliardy Kč. Takový mix dokázal plně pokrýt spotřebu a zajistil v každém okamžiku potřebný výkon. Vyrobený přebytek je 9,2 TWh, z čehož část je možné exportovat, protože se produkuje i v době, kdy nefouká a nesvítí. Celková investiční cena pro výstavbu nových zdrojů v tomto mixu je 1210 miliardy Kč. Jaderné zdroje dodají celkově 74 % elektřiny. Plyn zde pokrývá jen 0,7 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak pouhých zhruba 5 000 kt CO2.
Čistě obnovitelné nízkoemisní zdroje
U obnovitelného mixu se využila velmi vysoká instalace fotovoltaiky, zvýšení výkonu na 20 GW, další zvýšení už bez extrémní akumulace nevede k viditelnému zlepšení. Cena za to je 433 miliardy Kč. Větrné zdroje se doplnily na 30 GW, aby poměr odpovídal doporučení ze studie Faktů o klimatu, za cenu 1680 miliard Kč. Aby se efektivně využily vyrobené přebytky, bylo potřeba zhruba 12 GW akumulace (60,0 GWh kapacity) za 635 miliardy Kč. I tak bylo potřeba pro pokrytí chybějícího výkonu v době, kdy nefouká a nesvítí delší dobu doplnit výkon plynových zdrojů na 8,5 GW za cenu 196 miliard Kč. Takový mix dokázal pokrýt veškeré potřeby a výkon v každém okamžiku. Celková cena investic je v tomto případě 2939 miliard Kč. Přebytek výroby je u něj 30,9 TWh, bohužel většinou v době, kdy hodně svítí a fouká a dá se předpokládat přebytek i u sousedů. Fotovoltaika dodala 21,3 %, vítr 63,2 % a celkově dodají 85 % vyrobené elektřiny. Zde musí plynové zdroje pokrýt 3,1 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak vyšší než u jaderného mixu, zhruba 6 078 kt CO2.
Temelína a dále jen obnovitelné nízkoemisní zdroje
Pokud se bude využívat Temelín a doplní se obnovitelným mixem, lze snížit potřebu rezervy plynových zdrojů oproti čistě obnovitelnému mixu. Nejdříve se podíváme na velmi vysokou instalaci fotovoltaiky na již zmíněných 20 GW i větrných zdrojů na 30 GW. K využití přebytků postavíme opět zhruba 12 GW akumulace (60,0 GWh kapacity). I tak bylo potřeba pro pokrytí chybějícího výkonu v době, kdy nefouká a nesvítí delší dobu doplnit výkon plynových zdrojů na 6,5 GW za cenu 142 miliard Kč. Takový mix dokázal pokrýt veškeré potřeby a výkon v každém okamžiku. Celková cena investic je tak velmi blízká předchozí variantě, snížená jen o část investicí do plynu, konkrétně 2890 miliard Kč. Přebytek výroby je pochopitelně ještě vyšší 43,4 TWh a opět v době, kdy hodně fouká a svítí. Fotovoltaika vyrábí 19,4 %, vítr 57,7 % a jádro 12,5 % vyrobené elektřiny. Zde musí plynové zdroje pokrýt pouze 1,1 % výroby elektřiny a emisní náročnost je tak nízká, zhruba 5 420 kt CO2.
Pokud nebudeme chtít jít na tak extrémní výkony fotovoltaiky a větrníků, můžeme mix zlevnit. Podívejme se na kombinaci 10 GW fotovoltaiky a 15 GW větrníků. K využití přebytků pak nemá moc smysl stavět akumulaci vyšší než 8 GW (40 GWh kapacity). U plynu pak potřebujeme 7,2 GW pro pokrytí chybějícího výkonu. Celková cena investic je v tomto případě 1 586 miliard Kč. Celoroční přebytek 6,6 TWh. Fotovoltaika vyrábí 14,4 %, vítr 42,7 % a jádro 18,5 %. Plyn musí vyrobit 10,2 % a celková emisní náročnost je 8 030 kt CO2.
Předložená data jsou pro rok 2019, potřebný výkon plynových zdrojů byl kontrolován i pro další roky až po rok 2024. Nebraly se v úvahu pouze jednotlivý extrémní výpadek daný nestandardním výpadkem škálovaného zdroje v daném dni daného roku. Je jasné, že v reálné situaci bude potřeba mít u všech mixů záložní výkony o něco vyšší, aby se pokryly nečekané výpadky, dané třeba poruchami. To ale celkové srovnání neovlivní.
Závěr
Je třeba zdůraznit, že daný program má řadu zjednodušení a dává pouze hrubou představu o daných mixech. I předložené srovnávané energetické mixy jsou zjednodušením a dalo by se s nimi pohrát a více je vyladit. Zároveň by se dala studovat reakce na změnu spotřeby a další úpravy. Pochopitelně se dá zvažovat import elektřiny v době nedostatku. Zde je ovšem základní problém mixu postaveném na fotovoltaice a větru, že přebytek a nedostatek bude u nás ve stejné době, jako tomu bude u sousedů. Hlavně Německo se prioritně zaměřuje právě na fotovoltaiku a větrné turbíny.Model ukazuje pouze investiční náklady a dají se pochopitelně dodat i náklady na palivo (hlavně u plynu), na provoz a ukládání financí na likvidaci zdroje. Zároveň je třeba připomenout, že jaderný zdroj má zhruba trojnásobnou životnost oproti větrným a fotovoltaickým. Hrubá analýza těchto nákladů je v dřívějším článku. Je sice už šest let starý a některé ceny se změnily, ale umožňuje si udělat představu a dohledat ze zdrojů současný stav.
Zároveň cenu elektřiny ovlivní i nutná modernizace přenosové sítě, ta je však při využití obnovitelných zdrojů náročnější. Dá se předpokládat, že spotřeba elektřiny poroste elektrifikací dopravy a průmyslů i růstem potřeb datových center a umělé inteligence. V tomto případě se navýší spotřeba. Tento nárůst se dá řešit zvýšením výkonu OZE, akumulace, i jádra, třeba ve formě malých modulárních reaktorů. Poměry mezi výrobu zdrojů, cenou mixu a emisemi pro různé varianty se však zachovávají. Je pochopitelně možné uvažovat reakci na straně spotřeby, lepší vyladění odstávek jaderných zdrojů a další opatření pro optimalizaci využití mixu oproti situaci v minulých letech. Základní poznatky, které jsme získali, to však nemění.
I přes zmíněná zjednodušení můžeme ze srovnání tří scénářů jasně vidět, že využití jaderných zdrojů není ve srovnání s těmi obnovitelnými nevýhodné. Naopak, pokud půjdeme cestou postavení čtyř nových jaderných bloků a jejich doplnění dalšími potřebnými zdroji, bude investiční cena dokonce nižší než u mixů postaveném na fotovoltaice a větrnících, ať už s Temelínem nebo bez jaderných zdrojů. Je to dáno hlavně tím, že v případě dominance obnovitelných zdrojů je potřeba pro pokrytí stejného výkonu tři elektrárny, fotovoltaická, větrná i plynová, a také významná akumulace. Emisní náročnost jaderného mixu je také nižší a jen při extrémní kapacitě fotovoltaiky a větru i akumulace se jí blíží emisní náročnost čistě obnovitelného mixu.
Co říkají studie organizace Fakta o klimatu a náš rozbor společně?
Je třeba zdůraznit, že zde předkládané výsledky jsou plně v souladu s daty a grafy prezentovanými ve studii organizace Fakta o klimatu. Připomínám závěr, který autoři ve studii vypichují: „Solární a větrné elektrárny dokážou v českých podmínkách spolehlivě dodávat velkou část elektřiny – pokud se správně zkombinují a doplní akumulací a záložními zdroji. Při dobré kombinaci větru a slunce je tedy možné pokrýt velkou část spotřeby – i v zimě, kdy výroba nejvíce kolísá“. Grafy uváděné ve studii ukazují, že sice celková výroba větrníků a fotovoltaiky s dostatečně velkým výkonem umožňuje v dostatečně dlouhém období i v celoročním objemu naplnit potřeby české spotřeby. Ovšem nedokáže zajistit výrobu hlavně v někdy i dost dlouhých obdobích, kdy je v zimě bezvětří a zataženo, tedy období inverze, či jak říkají Němci dunkelflaute. Jen částečně pomůže akumulace, tu sezónní a opravdu masivní krátkodobou zatím nemáme. Je tak skutečně nutné mít záložní zdroje.A to, k čemu vedou velmi vysoké výkony fotovoltaiky a větrníků podle doporučení Fakt o klimatu a nutné velikosti akumulace a záložních zdrojů (plynových) jsme si ukázali v tomto článku. Je vidět, že takový mix je nejen nákladnější, než je tomu u mixu s efektivním využitím jaderných zdrojů, ale vede i k daleko horším výsledkům v cestě za snižováním emisí. To ostatně potvrzuje i praxe, jak vidíme na srovnání elektroenergetiky v Německu a Francii.
Dalším problémem, na který nelze zapomínat, je růst nestability soustavy s růstem výkonu volatilních na počasí závislých zdrojů a úbytkem stabilních rotujících zdrojů v soustavě. To nám dramaticky ukázal blackout ve Španělsku. Jsou sice možnosti úpravy řízení elektrické sítě, které tato rizika mohou snižovat, ale teprve uvidíme, jestli se takovým blackoutům podaří efektivně předcházet. Že mají takové blackouty dramatické dopady, nám ukázal i ten, který nedávno proběhl u nás. Nesouvisel sice s obnovitelnými zdroji, ale v každém případě je jasné, že bychom se měli snažit pravděpodobnost takových událostí minimalizovat i výběrem energetického mixu.
O budoucnosti jaderné energetiky jsem měl přednášku v Dominikánské 8:
O energetice jsem diskutoval i v cyklu rozhovorů Vysoké napětí:
reklama
Dále čtěte |
Ničivé počasí v jihovýchodní Asii není náhoda. Teplejší oceány poskytují bouřím více energie
Tisíce starých skládek v Evropě mohou při povodních ohrozit pitnou vodu
Studie: Africké pralesy už uhlík nezachytávají, naopak ho produkují
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (152)
Jaroslav Řezáč
24.7.2025 07:15Jaroslav Řezáč
24.7.2025 07:19 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
24.7.2025 07:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
24.7.2025 08:08 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2025 20:19 Reaguje na Slavomil VinklerViktor Šedivý
24.7.2025 11:21 Reaguje na Pavel HanzlPropojení soustav s občasnými zdroji nic neřeší - podmínky pro výrobu jsou v sousedních státech obdobné, propojení je tedy pouhým sdílením průšvihu.
Pavel Hanzl
24.7.2025 14:54 Reaguje na Viktor ŠedivýKarel Ploranský
25.7.2025 18:51 Reaguje na Pavel HanzlA hlavně to všechno přeúčtovat přes lipskou burzu.
Karel Ploranský
26.7.2025 14:06 Reaguje na Pavel HanzlJenže ono to není jen o té technické stránce. Jde také o nastavení pravidel v tom systému. A ta by se mi líbila jen v případě, že bych byl Němec...
Pavel Hanzl
26.7.2025 16:50 Reaguje na Karel Ploranskýr b
26.7.2025 17:43 Reaguje na Pavel HanzlRealita?
– Korelácia počasia v strednej Európe je cez 75 %, takže keď nefúka/nemálo svieti u nás, väčšinou to platí aj pre susedov.
– Časový posun západ-východ v rámci Európy je len 1–2 hodiny, čo sotva pokryje výkyvy dňa a noci.
– Postaviť tisíce kilometrov dlhé vedenie naprieč Európou nie je len drahé (miliardy €), ale najmä prakticky nerealizovateľné – stačí sa pozrieť, ako Nemecko už 10 rokov bojuje s jedným vnútroštátnym sever-juh prepojením.
Skutočne si niekto myslí, že to vyriešime „jeden dlhý kábel zo slnečnej Andalúzie a všetko bude v suchu“?
Toto nie je rozprávka o solárnej krajine za siedmimi horami.
Pavel Hanzl
26.7.2025 20:16 Reaguje na r bB) Časový posun fakt nic moc neudělá, na to nikdo nespolíhá.
C) Nikdo nechce stavět nějaký "jeden dlhý kábelů, Evropa je už dávno jeden elektrický obvod a vše je dávno propojené, Němčouři mají ten sever - jih dávno postavený, dnes ho ale dávají do země.
Emil Novák
26.7.2025 20:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 19:50 Reaguje na Emil Novákr b
27.7.2025 20:27 Reaguje na Pavel Hanzlr b
27.7.2025 13:08 Reaguje na Pavel Hanzlvďaka za reakciu, no dovolím si niekoľko poznámok – nie preto, že by išlo o názorový nesúlad, ale preto, že v diskusii by malo ísť o vecné argumenty, nie o zopakovanie aktivistických sloganov.
Ad A) Oblačnosť a vietor
Áno, počasie sa mení, ale práve preto má význam mierka korelácie – a tá v rámci strednej Európy (vrátane Nemecka) ukazuje vysokú zhodu oblačnosti aj veternosti (často 75–85 %). To znamená, že keď "nesvieti a nefúka" u nás, veľakrát to isté platí aj pre Rakúsko, Nemecko, či sever Talianska.
Solárna diverzifikácia funguje dobre na kontinenty, nie medzi Prahou a Frankfurtom.
Ad B) Časový posun
Presne – časový posun je 1–2 hodiny. To skutočne nestačí na večerný peak ani na ranný deficit. Ak teda očakávame riešenie z tohto rozdielu, je to ako pokúšať sa natiahnuť pol hodiny na celý deň.
Ad C) Prenosová sústava
Európa je síce synchronizovaný elektrický obvod (UCTE/ENTSO-E), ale to neznamená, že medzi Španielskom a Českou republikou existuje voľná kapacita na prenos desiatok GW slnečného prebytku.
Navyše, ak už dnes Nemecko nestíha dostavať vlastné vnútroštátne vedenie sever-juh (SuedLink), ktoré plánuje vyše desať rokov (a ten sever z juhom nemá ani náhodou dostatočne prepojený a v dohľadnej dobe im budú chýbať možno desiatky 10GW prenosovej kapacity - teda tu už vyslovene klamete), tak vybudovanie celoeurópskej "solárnej diaľnice" je skôr sci-fi než realita.
Pavel Hanzl
29.7.2025 20:45 Reaguje na r bČasový posun vliv nemá, píšu to ve svém příspěvku.
Ale to podstatné: svět se mění až děsivou rychlostí a Evropa nemá energetické zdroje a proto OZE je přímo základ energetické bezpečnosti, samozřejmě i jádro. Takže je skutečně zbytečné mudrovat nad tím, co Němčouři mají nebo nemají, do přenosové sítě se musí investovat bambilión, to je celý. Problém je, že Eu není jednotný stát, proto asi nemá šanci.
r b
29.7.2025 22:09 Reaguje na Pavel HanzlZmieňujete radarové snímky a „pohyb oblačnosti“, no práve preto je dôležité rozlišovať vizuálny dojem od štatistiky.
Korelácia oblačnosti a veternosti v rámci strednej Európy (Nemecko, ČR, Rakúsko, SR) dosahuje 75–85 %. Znamená to, že ak FVE a VTE generujú menej v jednej krajine, s vysokou pravdepodobnosťou to isté platí pre susedov.
Výkyvy nie sú náhodné lokálne javy, ale systémové – spôsobené frontami a rozsiahlymi tlakovými útvarmi.
Rozloženie oblačnosti cez deň v Európe nestačí na energetické „vyrovnávanie“ – časový a priestorový posun je príliš malý na to, aby poskytoval reálnu prevádzkovú zálohu.
„Prepojme sa a bude dobre“ – lenže nestačí mať kábel
Áno, Európa je synchronizovaná sústava (UCTE/ENTSO-E), ale:
Pripojenie ≠ dostupná prenosová kapacita.
Príklad Nemecka hovorí za všetko – projekt SuedLink (sever-juh) sa plánuje viac ako dekádu a stále nie je kompletne dokončený. A to je v rámci jednej krajiny.
Budovanie tisíckilometrových HVDC liniek (napr. z Pyrenejí do Poľska) je miliardová investícia s dekádami prípravy – a to ešte nezahŕňa cezhraničné územné a regulačné prekážky.
A OZE určite majú svoje miesto, ale samé o sebe stabilitu siete nezaručia – práve naopak, často ju komplikujú. A žiadny „jeden kábel zo slnečnej Andalúzie“ to nezachráni.
Energetika nie je o dojmoch z radarových obrázkov, ale o fyzike, sieťovej rovnováhe a plánovaní.
Jaroslav Řezáč
24.7.2025 07:36Slavomil Vinkler
24.7.2025 07:45 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPavel Hanzl
24.7.2025 07:58 Reaguje na Jaroslav ŘezáčSlavomil Vinkler
24.7.2025 08:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
24.7.2025 14:55 Reaguje na Slavomil Vinklerr b
27.7.2025 13:21 Reaguje na Pavel HanzlA práve tieto opatrenia – úložiská, zálohovanie, redispečing – tvoria stále väčšiu a väčšiu časť účtov za energiu, ktoré si koncoví spotrebitelia veľmi reálne platia.
Pavel Hanzl
27.7.2025 19:57 Reaguje na r bPokud chtěl někdo před staletími bydlet ve městě, mít k dispozici pitnou vodu a nešlapat ve srágorách, musel zaplatit kanalizací a vodovod. Tak čemu se čemu?
Pavel Hanzl
29.7.2025 20:50 Reaguje na r bEmil Novák
29.7.2025 22:28 Reaguje na Pavel Hanzlr b
29.7.2025 23:14 Reaguje na Pavel Hanzlpredpokladam, ze stale sa bavime o energetike a ze ste omylom neodbehli k domacej FVE, co je celkom ina pesnicka
Michal Ukropec
24.7.2025 09:00pavel peregrin
24.7.2025 09:08 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
24.7.2025 18:18 Reaguje na pavel peregrinHonza Honza
24.7.2025 09:051. jak je nebezpečné svěřit správu země do rukou různých spolků, ekologů, kteří vše vědí, vědecky s exaktními údaji varují lidstvo, odmítají JE, přitom bez JE je energetika nepředstavitelná,
jak geniálně před nimi varoval Klaus a bojoval proti názoru Havla o zapojení veřejnosti do veřejné správy V Německu dokonce došlo k odstavení JE.
2. jak je potřebné vytvořit reálný plán- mix, ten každý zná: základ JE, JE ale nestačí, nutné i dorovnávací plyn. elektrárny, k nim jen jako doplněk FV a biomasa. I když FV bude levná a výkonem přesahovat JE, přesto bez akumulace jen pouhý doplněk.
Jak nutno tyto vzájemně nezastupitelné skupiny nezatěžovat pokutami, povolenkami, zákazy, příkazy, nesnažit se odstavit JE a přejít k FV, opustit plyn. Uvalíme li na plyn povolenku 40 eu, jinde (Čína) uvalí jen 20 eu, staneme se celkově nekonkurenceschopní a místo vyspělého průmyslu zde můžeme okopávat brambory jako Rudí Khmérové.
3. schází tady celková úvaha: pokud chceme účinnou uhlíkovou neutralitu (a kvůli tomu tyto změny, odstavení uhlí děláme), přecházíme celkově na elektřinu. Globální masivní přechod na elektřinu sebou ale nese zánik ostatních energet. druhů- zánik spalovacích motorů (dnes již nikdo nevyvíjí parní motor), nese sebou přetíženost elektr. sítě apod.
Je třeba přehodnotit tento nereálný cíl, spalovací motory budou i budoucnu nutností, topení plynem bude nutností.
Právě z tohoto důvodu bude nutná FV a biomasa, ne jako základ energetiky ale jako doplněk JE a plynu, které to samy nezvládnou. K tomu i nutná akumulace. FV je ale nesmyslné podporovat, dotovat. Každý- jednotlivec, vesnice, město bude hledat tento doplňkový zdroj (levný, výkonný) k současným nosným zdrojům- plynu a JE, protože elektřina z nich bude drahá, soustava bude přetížená, rozházená, nikdo neví, jaká spotřeba elektřiny vůbec bude, když topení, doprava by byla jen na elektřinu.
Základem je postupovat rozumně, bez revolučních plánů, tak, jaký bude vývoj, liberálně, tak jak rozhodne situace, potřeby lidí. Revoluční stanovování termínů, jejichž překročení je smrt civilizace nikomu nepomůže. Pokuty, povolenky, umělý tlak na to, aby se zcela přešlo na elektřinu (když nejsou dořešeny podmínky- akumulace), aby se více podporovaly ekologické zdroje, což je sice plán správný, ale násilně revolučně nereálný, může být konec naší kultury. Tak dopadl i socializmus s jinak správnou kolektivizací, scelováním polí, je-li prováděna revolučně, bez kritiky, skončí kolapsem.
Pavel Hanzl
29.7.2025 21:01 Reaguje na Honza HonzaAd 2) Evropa má průmysl orientovaný na hi-technologie a tam cena energie není rozhodující, samozřejmě část je ještě klasická a ta trpí. Nemůžeme dělat vše a to co píšete, je čistě odborná, nikoliv politická záležitost.
Ad 3) Celková úvaha samozřejmě neschází, je takových něurékom a zase je to odborná záležitost a klíčem je, jak se komunikuje veřejnosti. U nás komunikační kanály ovládají dezoláti, takže nic nejde.
Postupuje se zcela logicky, ovšem klimatická tragédie nám už drtí palce, takže není čas.
Karel Zvářal
29.7.2025 21:23 Reaguje na Pavel HanzlNapř bezemisní zdroj je systematicky démonizován a pějí se mohutné ódy na vítr a soláry, že?-) Hnědé politruky též netřeba jmenovat, jejich podržtaškovství je všeobecně znímo.
vaber
24.7.2025 09:21Zcela se ignoruje ekologická zátěž výroby a výstavby akumulačních zdrojů .
Myslím, že u nás nejsou podmínky pro větrnou energii a ty scénáře s maximem větrné energie jsou nemožné. Takže co nám zbývá.
Viktor Šedivý
24.7.2025 11:25 Reaguje na vaberNejdřív musíme padnout na hubu ... a pak možná už za pár desítek let se podaří zase něco vybudovat.
Pavel Hanzl
29.7.2025 21:03 Reaguje na vaberEmil Novák
29.7.2025 21:21 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
30.7.2025 07:35 Reaguje na Pavel HanzlMnohokrát vám bylo doloženo a vysvětleno jak zmiňuje i Emil Novák.
Global Wind Atlas jsem vám mimochodem posílal a vysvětloval já.
Břetislav Machaček
24.7.2025 10:00po revoluci nastaly změny energetické náročnosti celé společnosti. Hezky
popořádku vzpomenu na krachy podniků a převis elektřiny na trhu. Dotovaly
se přímotopy, elektrické kotly i samotná elektřina pro spotřebitele, jen
aby se spotřebovala, byť i neúsporně a nevýhodně. Časem se pro přebytky
našlo odbytiště v zahraničí a tendencí bylo znevýhodnit ty přímotopy a
elektrokotly. Pak přišel po kamarádství s Jeltzinem levný ruský plyn a
plynofikace kdejaké vesničky. No a pak přišly OZE do každé rodiny a bylo
třeba zlikvidovat jako zdroj energie plynárenství a klasické elektrárny.
Za vším hledejme dočasný kšeft, když se ještě nedávno dotovaly i kotly
na hráškové uhlí a nyní už ani kondenzační plynové kotly. Naopak se
dotují OZE, úložiště a výkup elektřiny z OZE prostřednictvím plateb od
spotřebitelů, kterým by stačila elektřina z klasických zdrojů bez těch
poplatků solárním baronům. Ano za vším hledejme kšeft a stačí být jen
zabalený do líbivého obalu EKO. Nyní je jasné, že ty OZE budou draze
vykoupeny náklady na úložiště, na záložní zdroje a na posílení sítí.
A zaplatí to zase spotřebitel a nikoliv ze svého zisku provozovatel
OZE. OZE je slízávání smetany z mléka s tím, že mléko nakonec prodám
dráž, než když bylo s tou smetanou, což platí i pro opravdové mléko.
Je to další z tunelů na úkor občanů a spotřebitelů a je třeba je na
to náležitě oblbováním připravit. Jednu část si už koupili jejich
zapojením mezi OZE "podnikatele", když jim dotovali OZE a umožňují
prodávat přebytky do sítě. Ti budou OZE nadále tleskat a zbytek bude
pouze více a více platit za energie. Je to osvědčený způsob stejný
jako kupónová privatizace, kdy už se každý cítil jako kapitalista,
ač měl pouze mizivý podíl v nějaké fabrice a nepřál si návrat zpět,
aby o to málo přišel. Totéž se chystá u zaměstnaneckých akcií, kdy
akcionář nestávkuje, aby se nesnížila cena jeho akcií a nežádá vyšší
plat, aby neklesal zisk továrny ve které má mizivý podíl. Pocitem
sounáležitosti se tak brzdí nejen toto, ale taky odpor k navyšování
nákladů na OZE, akumulace, zálohy a sítě, když mi jako vlastníkovi
OZE záleží na tom, že mi vykoupí mé přebytky. Je to velmi chytrá
taktika zapojení kdejakého příštipkáře do systému, aby byl jeho
zastáncem a jako třeba p. Hanzl dokonce propagátorem.
Honza Honza
24.7.2025 11:06 Reaguje na Břetislav MachačekCíl = elektrifikace, ochrana živ. prostředí je jasný (v tom, má p. Hanzl pravdu), nelze jej zvrátit. Je jen třeba k němu přistupovat rozumně.
Břetislav Machaček
24.7.2025 18:23 Reaguje na Honza Honzazavádějící, když připočtu i negativa přeměny jejich energie
na elektřinu. Záměrně opominout dopady těžby vzácných zemin,
jejich zpracování, výrobu zařízení včetně záloh a akumulací
je ekologistický zločin ve kterém jedou zelení společně se
všemi těmi, co na OZE vydělávají. Pokud je elektřina z OZE
zdarma, tak proč se koncovým odběratelům ceny stále zvedají
s přibývajícím podílem OZE v současném mixu. Jaká bude cena
elektřiny, až budou mít OZE dominanci a odstraní ostatní konkurenci? Bude zdarma a nebo budeme nostalgicky pouze
vzpomínat na konkurenční prostředí různých zdrojů? Víte
já jsem pamětník funkčních malých větrných mlýnů v mém
okolí už pouze jako šrotovníků obilnin pro zvířata. To
byla sláva, když foukalo a chlapi seděli u kořalky ve
mlýnech i v noci a mleli "zdarma"(pominu-li investici
do zařízení). Později zbohatli a vítr nahradili malým
elektromotorem a mleli kdy chtěli i když vítr nefoukal.
No a ještě později si koupili šrotovníky a nebo kupovali
už hotový šrot. Dnes už ho nekupují a nic nechovají. Ty
mlýny postupně mimo pár torz a památek zmizely. Jen u
nás na vesnici jich bylo 12 a nyní 0. Ekonomika provozu
je neúprosná a muset provozovat zálohy a akumulace bez
náležitého využití není zadarmo a váže obtížně návratné
prostředky. Ty se musí započítat do ceny elektřiny z OZE,
byť je údajně zadarmo. Ať zálohy a akumulace provozuje
sám provozovatel OZE a dodává sítím stabilní výkon. Ať
vykalkuluje cenu i s náklady na akumulace a zálohy a tou
ať konkuruje jiným zdrojům. Pak to bude konkurence a ne
pouze to slízávání smetany. Chválit se pouze zisky bez
nákladů na rekonstrukci sítí, akumulace a zálohy není
totiž umění, ale nést ty náklady, které bez OZE nebyly
nutné, umění je!
vladimír šmídl
24.7.2025 20:47 Reaguje na Břetislav MachačekAť zálohy a akumulace provozuje sám provozovatel OZE.
Tady lze navázat na jinak práznou floskuli o ,,komunitní energetice", kde výrobci OZE, sdružení v komunitě snáze uzavřou smlouvu s velkými dodavateli.
Michal Ukropec
24.7.2025 18:24 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
25.7.2025 23:59 Reaguje na Michal Ukropecvladimír šmídl
24.7.2025 20:28 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pokorný
26.7.2025 00:04 Reaguje na vladimír šmídlJiří Svoboda
24.7.2025 11:07Sitace je ale ještě složitější. Do budoucna se spotřeba elektřiny možná až ztrojnásoní z důvodů potřeby nahradit fosilní paliva dnes využívaná "neelektricky". Navíc tu budou plynové teplárny, které budou v zimě (kdy je elektřiny nedostatek) dodávat poměrně dosti elektřiny. Jistě, tento program dává dobré představy o nákladech na různé mixy a v tom je velmi potřebný. Možná by ale stálo za to dát hlavy dohromady a pokoušet se o další rozšiřování, ať mají politici k diskozici i nějaké neideologické realistické nástroje pro svá strategická rozhodování.
Karel Ploranský
25.7.2025 15:13 Reaguje na Jiří SvobodaMožná se mýlím - ale zdá se mi, že to, čím se politici při svých strategických rozhodováních řídili a řídí, snad ani nesouvisí s energetikou.
Kdyby ano, nové bloky v Dukovanech by už jely.
Pavel Hanzl
26.7.2025 16:58 Reaguje na Karel PloranskýJaroslav Studnička
26.7.2025 18:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2025 20:06 Reaguje na Jaroslav StudničkaEmil Novák
26.7.2025 20:13 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 10:08 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 13:07 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 17:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 20:00 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 20:36 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 10:11 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:06 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
27.7.2025 17:27 Reaguje na Pavel Hanzl2) AI není žádný zdroj ani etalon pravdy, říká jen to co se někde dočte ale neumí posoudit jestli je to pravda, ve stylu když to lidé jako vy dostatečněkrát zopakují, tak to bude opakovat také. Takže ne, nepotvrdila a ani to potvrdit nemůže.
Pavel Hanzl
27.7.2025 20:02 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
27.7.2025 20:01 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 20:41 Reaguje na Pavel Hanzl2) "Odpor odborné veřejnosti byl velmi silný a poměrně jednotný" není důkaz že byl tendr pro někoho ušitý ani trochu, já vím, to logické uvažování...
3) Viz níže, Chat GPT vyvrací to co jste sám tvrdil že údajně potvrzuje.
4) Že něco tvrdí Chat GPT nijak nezaručuje že je to pravda, i kdyby tvrdil to co se mu snažíte podsouvat, což netvrdí.
Pavel Hanzl
27.7.2025 10:12 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:07 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 13:02 Reaguje na Emil NovákChatGPT řekl:
Ano, existují důvodné pochybnosti, že tendr na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany (JED) byl za vlády Andreje Babiše koncipován tak, aby mohl zvýhodnit ruský Rosatom – i když se to nikdy oficiálně nepřiznalo.
Emil Novák
27.7.2025 17:29 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
27.7.2025 17:38 Reaguje na Emil Novák"Z dostupných důkazů vyplývá jednoznačně: tendr na Dukovany nebyl "ušitý na míru" Rosatomu — spíše naopak."
Takže opět kecáte.
Pavel Hanzl
27.7.2025 20:06 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 20:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 10:31 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:15 Reaguje na Pavel HanzlŽe "musela to ušít na míru Roisatomu (to bylo zadání od Zemana)" je opět jen váš ničím nepodložený výmysl. Kdyby chtěla něco "šít na míru Rosatomu", nevypisovala by složitě tendr za horizontem Zemanova prezidentování a uzavřela by prostě mezivládní dohodu s Ruskem, což tehdy sice prezident Zeman navrhoval, ale s tímto návrhem neuspěl.
Pavel Hanzl
27.7.2025 12:55 Reaguje na Emil NovákSamozřejmě nikdo neměl koule to dát natvrdo Mordoru, to by spustilo už asi povstání. Proto to šili tak, aby to byl jako regulérní tendr, ale nikdo jiný než Rosatom by to nemohl splnit. To je přece běžná praxe!!!
Emil Novák
27.7.2025 17:33 Reaguje na Pavel Hanzl2) Tendr nezrušil Babiš z pozice ministra financí, ani ho zrušit nemohl, když žádný tendr neorganizoval, zrušil ho ČEZ.
3) Že při zrušení tendru "tehdy sliboval, že vypíše nový a lepší" jste si opět vymyslel, nic takového se nestalo. Stejně jako ty vaše další dojmy s Rosatomem.
Pavel Hanzl
27.7.2025 20:08 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 20:47 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
26.7.2025 22:17 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
27.7.2025 11:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 12:42 Reaguje na Jaroslav StudničkaPavel Hanzl
27.7.2025 12:46 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
27.7.2025 15:43 Reaguje na Pavel HanzlA to 16. července není moc dlouhá doba.
Tak tedy, článek: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-palascak-co-odhalil-vypadek-elektriny-v-cr#diskuse
A váš příspěvek z 16.7.2025 11:47.
Každý se může přesvědčit sám. Kdo má pravdu a kdo je lhář.
Právě v tom diskusním vláknu jsem vám vysvětloval, že Havlíček s Temelínem neměl nic společného. Tak že nejste zrychlený, ale obyčejně hloupý.
Pavel Hanzl
29.7.2025 21:05 Reaguje na Jaroslav StudničkaEmil Novák
29.7.2025 21:22 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
29.7.2025 22:25 Reaguje na Pavel HanzlTak o tom snad ani nepište. To je již vrchol vaší demence.
Honza Honza
24.7.2025 13:00Jaroslav Studnička
24.7.2025 17:54 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
24.7.2025 18:43 Reaguje na Jaroslav Studničkanerozhází na rozdíl od evropských příštipkářů, kteří
v malosériové výrobě vyrábějí draze. Navíc jejich
OZE pokryjí například výrobu takového množství
zboží, že v době bez elektřiny z OZE mohou zastavit
výrobu. Oni navíc u OZE jdou ve velkém i cestou
vodních elektráren vykrývajících výpadky slunce
a větru. V Evropě energii z vody nerozvíjíme a nebo
ji dokonce likvidujeme a jdeme cestou drahých baterek a plynových záloh. Tím energii prodražujeme
a při nových povolenkách pro plynové zálohy zase
enormně naroste výsledná cena elektřiny. Je to cesta
do pekel jít touto cestou, když nám nezbydou jiné
zálohy, než paroplyny doplňující stále narůstající
podíl OZE.
Pavel Hanzl
26.7.2025 16:55 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
26.7.2025 17:06 Reaguje na Jaroslav StudničkaJaroslav Studnička
26.7.2025 18:29 Reaguje na Pavel HanzlV Číně se platí směšné emisní povolenky.
ETS2 nesouvisí se stávajícími povolenkami, tak to nesrovnávejte.
Emil Novák
26.7.2025 19:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2025 20:09 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
26.7.2025 20:15 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 10:06 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:19 Reaguje na Pavel Hanzl2) Snadno se může stát obojí, tj. že zdraží ropa a současně benzín zdraží i povolenky, zrovna tak jako se může změnit kurz koruny k dolaru. Že se může benzín zdražit ještě víc než povolenkami samotnými není argument pro povolenky ale spíš proti nim.
Pavel Hanzl
27.7.2025 12:40 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 17:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.7.2025 06:53 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
29.7.2025 07:06 Reaguje na Pavel HanzlProč bych měl mít problémy s nervy? Nemáte je spíš vy?
Pavel Hanzl
27.7.2025 10:15 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 10:23 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 11:27 Reaguje na Pavel HanzlTěch 45 € v cenách roku 2020 není 45 € v současných cenách, ale právě tím navýšením o inflaci, které je v tom stropu explicitně zakomponované, to už v současnosti dělá těch cca 56 € za povolenku. Žádné bankovky v tom samozřejmě nefigurují.
Břetislav Machaček
27.7.2025 11:51 Reaguje na Emil Novákinflaci je nejvíce zastoupena právě
mezi příznivci současné vlády, kteří
pracujícím neustále předhazují, že
berou od revoluce 20x více, ale že
jim klesly reálné úspory o totéž už
nevzpomenou. Dům, který stál 50 000
stojí 100 x tolik a stavební pozemky i 500x tolik. Paměť už mají někteří
sežranou hladovějícím mozkožroutem,
nebo už mozek měli sežraný i kdysi.
Milionáři bývalo kdysi kdysi pár
VIP a dnes je to každý vlastník
zahrádky se zahradní chatkou. Je
to jako v tom vtipu, že tento režim
z nás všech udělal milionáře a to
i z těch bývalých miliardářů!
Pavel Hanzl
27.7.2025 12:25 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.7.2025 10:09 Reaguje na Pavel Hanzlžidovský obchodník prodal před okupací všechen majetek a vše
proměnil na zlato se kterým ale
skončil v plynové komoře. Strýc zase pracoval za okupace se
zajatými Rusy na šachtě a ti mu
nabízeli zlaté mince před strážemi propašované v análu
za jeho svačinu. Obě mince
dal tajně ohodnotit zlatníkovi
a ty svačiny jim nosil až do konce války. Takže investice
do zlata se někomu vyplatí, ale jinému nikoliv.
Ti Rusové se najedli, ale těm
Židům bylo i tak k ničemu.
Ono takové pole vás v nouzi
může živit až do smrti, ale
zlata se nenajíte a mnohdy nemá
cenu vůbec. Pokud chci za mouku
maso, tak ji neprodám ani za zlato o které není mezi těmi hladovými zájem. Zájem o něho mají pouze sytí a spekulanti.
Mimochodem pozor na uložení
toho zlata. Četl jsem příběh,
kdy majitel zlatých slitků
příbuzným nesdělil, kde je
má "bezpečně" uložené a po
smrti je hledali tak, že
zcela rozebrali dům a prokopali
pozemek. Přesto slitky nenašli,
ale po čase jim byla doručena
závěť vymiňující předání až po
5 letech od smrti, kde bylo
napsáno, že ty slitky byly
Aprílový žert a prý jak si
užili demolice domu a rozkopání
pozemku. Ten příbuzný se tak pomstil lakotným dědicům, že
zničili sami sobě i ten dům.
Pavel Hanzl
29.7.2025 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekPavel Hanzl
27.7.2025 12:23 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
27.7.2025 17:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 12:37 Reaguje na Emil NovákTento mechanismus se spustí jen při překročení klíčové ceny, není garantován ani nezaručuje, že cenová hladina nepřesáhne 45 €. Je spíše bezpečnostní sítí než deterministickou ochranou proti růstu ceny." AI Tož tak.
Emil Novák
27.7.2025 17:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.7.2025 07:58 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
29.7.2025 08:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.7.2025 13:47 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
29.7.2025 14:00 Reaguje na Pavel HanzlKlasický průběh diskuse s tímto trollem, zaplevelí diskusi snůškou nesmyslů, když mu je někdo omlátí o hlavu a sám je s argumentací v koncích, začne mlít něco o hnidopiších, marginalitách apod.
Pavel Hanzl
24.7.2025 20:14vladimír šmídl
24.7.2025 21:04 Reaguje na Pavel Hanzlvaber
25.7.2025 08:19 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
25.7.2025 15:17 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
26.7.2025 16:53 Reaguje na Karel PloranskýEmil Novák
27.7.2025 11:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 12:22 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
27.7.2025 12:27 Reaguje na Emil Novákpavel peregrin
27.7.2025 17:36 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 20:14 Reaguje na pavel peregrinMilan Dostál
28.7.2025 07:04 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
29.7.2025 06:49 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
30.7.2025 08:33 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
30.7.2025 21:50 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
31.7.2025 07:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
27.7.2025 20:15 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Pavel Hanzl
27.7.2025 20:15 Reaguje na Pavel HanzlPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.


Vladimír Wagner: Proč se začaly používat mařiče energie?
Vladimír Wagner: Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?
Vladimír Wagner: Výsledek tendru na nové jaderné bloky v Česku