Vladimír Wagner: Zlom v pohledu na evropskou energetiku – jak realistický je pohled Faktů o klimatu?
Bude elektřina z fotovoltaiky a větru opravdu levná?
Fakta o klimatu vycházejí z představy, že v současnosti, kdy náklady na výstavbu fotovoltaických a větrných zdrojů dosahují relativně nízké úrovně, lze dosáhnout nízkých cen jejich masivním nasazením. To ovšem není pravda. Tyto zdroje mohou reálně přispívat ke snižování ceny elektřiny pouze v případě, že jejich podíl na její celkové produkci je relativně omezený. Jen do takového podílu, kdy nezačnou dramaticky ovlivňovat síť a není třeba je začít omezovat. V principu je touto horní hranicí zhruba podíl na celkové produkci elektřiny na úrovni koeficientu celoročního využití instalovaného výkonu. To je u nás pro fotovoltaiku okolo 10 % a pro větrníky okolo 20 %.Čím více je překročena tato hranice, tím častěji nastávají případy, kdy produkce překračuje potřebu a musí se část výkonu vypínat, a naopak musí být stále větší výkon náhradních zdrojů, které jsou v pohotovosti k tomu, že naskočí v situaci, když nesvítí nebo nefouká. V takovém případě pak začínají, a při vyšším překročení dramaticky, stoupat náklady na síťové a regulační služby. Zároveň stoupají náklady na provozní dotace těchto obnovitelných zdrojů.
Podívejme se na to, v čem je problém s vytvářením ceny v modelu organizace Fakta o klimatu. Započítávají pouze cenu silové elektřiny. V realitě však s růstem podílu fluktuujících obnovitelných zdrojů roste stále rychleji cena za síťové a regulační služby i náklady na provozní dotace pro obnovitelné zdroje. Na celkové ceně za elektřinu pro zákazníka má pak tato regulovaná složka stále větší podíl a cena silové elektřiny stále menší.
Cenu vytvářejí autoři studie podle systému, který funguje pro vytváření spotové ceny na burze. Je třeba připomenout, že ve spotu se prodává v reálu jen malá část elektřiny. Hlavně stabilní zdroje, které nezávisí na počasí a jejich produkce je dlouhodobě předpověditelná, prodávají velkou část své produkce dopředu i na roky ve forwardech jako pokrytí základního zatížení. K tomu se ještě podrobněji vrátíme později.
Teď si představme, že máme období, kdy jsou ideální slunečné podmínky a přebytek výkonu vede k velmi nízkým, dokonce záporným cenám silové elektřiny. Připomeňme si, proč nastanou záporné ceny elektřiny. Ty vznikají tím, že fotovoltaiky mají provozní dotace, a pokud je velikost záporné ceny menší než tato provozní dotace, vyplatí se provozovateli fotovoltaické elektrárny ji stále nechávat v provozu. Pokud tuto elektřinu nakoupí spotřebitelé ve státě, kde se dává daná provozní dotace, tak zákazníci žádné snížení celkové ceny elektřiny nepocítí, protože úsporu na ceně silové elektřiny zaplatí ve formě části regulované složky dané náklady na provozní podporu těchto fotovoltaických zdrojů.
Jiná situace nastává, když se tato fotovoltaická elektřina importuje, například jí Česko importuje z Německa. V tomto případě spotřebitel u nás pocítí opravdu snížení celkové ceny. Sníží se mu cena silové elektřiny a zároveň neplatí v regulované složce dotace na provozní podporu tohoto fotovoltaického zdroje, tu platí obyvatelé Německa. Protože podmínky pro obnovitelné zdroje jsou v dané době většinou podobné u nás a v Německu, nebo u jiných sousedů, tak správnou metodou pro snížení ceny elektřiny není výstavba velkých výkonů fotovoltaik a větrníků u nás, ale import fotovoltaické a větrné elektřiny od sousedů, kde mají intenzivní provozní dotace a plánují jich postavit velké výkony.
To, že si tuto realitu uvědomují i podporovatelé výstavby obnovitelných zdrojů u nás, je vidět z jejich stále vyššího tlaku na to, aby se i u nás přistoupilo na jejich provozní dotace. Jim i bankám je totiž jasné, že při plánovaných obrovských instalovaných výkonech budou ty jejich bez provozních dotací kanibalizovány těmi dotovanými v Německu. Pokud i u nás dáme provozní dotace velkým fotovolatickým parkům, tak ty zkanibalizují do současnosti postavené nedotované malé zdroje a ty už nebudou moci počítat s téměř žádným příjmem za dodávky do sítě.
Pokud v Německu plánují realizovat instalaci obrovských výkonů ve fotovoltaice a větru, tak u nás má cenu stavět tyto zdroje jen v omezené míře v decentralizované podobě a dobře začleněné do sítě. Cenu má u nás stavět zdroje, které mají stabilní výrobu nezávislou na počasí a mohou podpořit i regulaci. Tedy doplněk k tomu německému mixu, ne jeho kopii.
Takovými jsou v oblasti nízkoemisních zdrojů zdroje jaderné. Ty nemusí být ohroženy ani kanibalizací dotovanými obnovitelnými zdroji. Důvodem je, že jejich produkce nezávisí na počasí a dá se dobře předpovídat. Vyrábí tak i v době, kdy nesvítí a nefouká. Jejich elektřinu tak lze prodávat i na dlouho dobu dopředu a zákazník, který potřebuje stabilní dodávky za stabilní a garantovanou cenu, ji rád v předstihu koupí. Takovými jsou třeba datová centra, a i proto se v současné době v USA uvažuje o obnovení provozu odstavených jaderných bloků. I nyní prodává ČEZ většinu produkce jaderných zdrojů na roky dopředu za odpovídající cenu.
Toto nelze udělat u větrných či fotovoltaických zdrojů. V případě, že by pak nefoukalo, nebo bylo zataženo, tak tuto elektřinu musíte pro splnění svých závazků koupit na trhu, který je nedostatkový a za vysokou cenu. Můžete sice zkombinovat k větrníkům třeba bioplynový blok nebo vodní elektrárnu a vytvořit systém, který garantuje stejnou stabilitu, jako jaderná elektrárna a pokrývá tak základní zatížení, ale to nejde v případě velmi velkých instalovaných výkonů větru a fotovoltaiky, po kterých volají autoři studie organizace Fakta o klimatu.
Fakta o klimatu se dívají pouze na cenu silové elektřiny a neberou v úvahu reálnou situaci, kdy se velká část elektřiny vytvářející základní zatížení prodává dlouho dopředu. Pokud toto uplatní na mix s extrémním podílem na počasí závislých fotovoltaických a větrných elektráren a nevezmou do úvahy jeho dopady na regulovanou cenu v podobě nákladů na regulaci a provozní dotace, tak dostanou absolutně nesmyslné výsledky o výhodnosti této cesty pro zákazníka, jako se stalo v jejich studii. Zde pak opravdu nejde o fakta, ale jedná se o pouhé iluze. Dokud nebude reálná možnost masivní akumulace, tato cesta ke kladnému výsledku nevede. Ostatně ani teď nevidíme, že by státy s vysokým podílem fotovoltaických a větrných elektráren měly nízkou cenu elektřiny pro zákazníka.
Opravdu můžeme vypnout uhelné elektrárny bez následků?
Ve zmiňované studii Fakta o klimatu tvrdí, že už nyní můžeme vypnout všechny uhelné elektrárny bez toho, aby nám hrozil nedostatek elektřiny. I zde však při svých úvahách a modelování zanedbávají některé klíčové momenty. Zásadními jsou dva. První je, že neberou v úvahu potřebu regulace a stability sítě a apriori předpokládají, že to vše ČEPS vždy vyřeší. To však nemusí být v situaci, kdy se odstaví všechny uhelné elektrárny a nahradí je instalace velkých výkonů ve fotovoltaice a větru, pravda. Studie také spoléhá na to, že v případě nedostatku elektřiny situaci vyřešíme jejím importem. Nebere však v úvahu fyzikální a technické možnosti transportu elektřiny napříč Evropou. Připomeňme, že Německo nedokáže v současné době, a nebude toho ještě nejméně několik dalších let, transportovat potřebný objem elektřiny ze severu na jih Německa. Pokud tedy bude inverzní situace v našem regionu, tak nám naši sousedé nepomohou, budou sami v problémech. To, že bude foukat ve Španělsku, v Norsku nebo na jihu Itálie, nám však nepomůže také.Je pochopitelně možné taková období překonat. Zažil jsem období při zlomu počasí a extrémních mrazech třeba na přelomu roku 1978 a 1979, kdy se muselo zmrzlé uhlí dolovat ze zamrzlých vagónů krumpáči a sbíječkami. Průmysl se zastavil a vyhlásily se uhelné prázdniny. I taková krize se překonala, a i několik dalších menších, které si také pamatuji. Překonají se i povodně a jejich následky. A asi by se podobně překonaly i situace s nedostatkem elektřiny při realizaci koncepce navrhované organizací Fakta o klimatu.
Reálný problém však nastane, když je takových událostí až příliš mnoho, kdy se průmysl nemůže spolehnout na alespoň trochu dlouhodobější stabilitu dodávek elektřiny. A ze studií organizace ČEPS je vidět, že takových období nedodávek bude u nás přibývat. Ono vícedenní i více týdenní období inverze opravdu není tak výjimečné. A zde je třeba ještě připomenout, že ČEPS se ve svých modelech opírá o podklady, které reportují jednotlivé státy. Představy Německa o možnostech svého energetického mixu jsou však lakovány na růžovo, podobně jako je to ve zmiňované studii organizace Fakta o klimatu. Nejsou také plně zahrnuty fyzikální a technické problémy s transportem elektřiny.
Ještě dramatičtějším problémem, který nastane, pokud se odstaví uhelné elektrárny, souvisí s našim teplárenstvím. To je stále, a ještě řadu let bude, závislé do velké míry na uhlí. Pokud se však odstaví uhelné elektrárny, dost dramaticky poklesne odběr uhlí, a hlavně to s horší kvalitou už nebude odebíráno vůbec. Doly se tak stanou nerentabilní a jejich provozovatelé je uzavřou. Velká část teplárenství i domácností se tak octne na suchu. To si přece jen alespoň trochu uvědomují i autoři studie. Navrhují tak, aby se státem podpořilo zachování alespoň jednoho dolu v Bílině a jedné elektrárny v Ledvicích. Zároveň by se teplárny měly daleko více zapojit do výroby elektřiny a zlepšit tak svou ekonomiku. Nebudu si hrát na odborníka na teplárenství, ale podle těch, které z teplárenského sektoru znám, to stačit nebude.
I v této části studie se opravdu nejedná o fakta a realitu, ale pouze iluze. A to iluze extrémně nebezpečné. Fakta o klimatu svým prohlášením, že je možné klidně už nyní nechat (téměř) všechny uhelné elektrárny zavřít bez jakýchkoliv dopadů, vysílají politikům velice nebezpečný signál. Říkají jim, že vlastně pro záchranu uhelných zdrojů do doby, než za ně bude nízkoemisní náhrada, nemusí nic dělat. A nicnedělání mají politici nejraději. Tak se můžeme dostat do situace, kdy my během pár let své uhelné elektrárny odstavíme a Německo ty své bude ještě desetiletí využívat. A třeba pak budeme při horším počasí od Němců v té době jejich drahou uhelnou elektřinu importovat.
Němci, stejně jako Poláci, si kapacitní platby pro své uhelné elektrárny a možnost jejich dalšího provozování vyjednali. Naši politici se i v důsledku přesvědčování takovými spolky, jako jsou Fakta o klimatu, že je odchod od uhlí snadnou záležitostí, na to vykašlali. A nyní je stejné spolky přesvědčují, že to nyní už nejde vyjednat, protože už má EU na to jiný pohled. Podle mého názoru, pokud by dobře postavený plán kapacitních plateb či jiného mechanismu předložili společně naši politici s podporou celé společnosti, jasně zdůvodnili nutnost provozování uhelných bloků, tak by to mohli u orgánů EU prosadit. V současné době se už ukazuje řada průšvihů kolem násilně prosazovaných nereálných vizí nejen v energetice, ale také třeba v automobilovém průmyslu, že by mohla být EU daleko přístupnější k přijetí takového návrhu.
Opravdu povede cesta podle organizace Fakta o klimatu k nízkoemisní energetice?
Bez schválení kapacitních plateb nebo jiného nástroje pro provozování elektráren na zemní plyn se stejně neobejdeme, pokud budeme podle doporučení studie Fakta o klimatu řešit náhradu uhelných elektráren výstavbou elektráren na zemní plyn. Zatím nemáme představu o nástrojích jejich financování (třeba těch kapacitních platbách). Nevíme, jak dlouho je bude možné provozovat a kdy je bude nutné odstavit nebo předělat na využití vodíku. Bez vyřešení těchto otázek do jejich výstavby žádný investor nepůjde.Masivní využití plynu jako náhrady uhlí má však ještě další zádrhely. Jeho využití ve vytápění má jasné ekologické opodstatnění a dramaticky přispělo k čistotě vzduchu v plynofikovaných obcích. I jeho pronikání do velkého teplárenství je smysluplné. Ovšem jeho masivní využívání pro výrobu elektřiny není u nás příliš smysluplné. Zemní plyn se k nám bude nyní dominantně dostávat přes Německo a půjde o zkapalněný plyn i ze Spojených států.
Při těžbě, zvláště při frakování, při zkapalňování i opětné gazifikaci a dopravě se uvolňuje metan, který je ještě silnějším skleníkovým plynem, než je oxid uhličitý. Pokud tak začne Evropská unie brát při stanovování počtu emisních povolenek v úvahu i tento faktor, nemusí na tom být zemní plyn o moc lépe, než na tom bylo uhlí. Na místě je také následující otázka. Pokud se uhelné elektrárny zavřou, kde bude Evropská unie brát peníze za emisní povolenky, které chce použít na dotace obnovitelných zdrojů a řešení sociálních dopadů transformace energetiky?
Je také otázkou, zda budeme mít při intenzivním využívání plynu pro výrobu elektřiny dostatečnou kapacitu cest na jeho dopravu k nám. Jak jsem zmínil, vedou hlavní trasy přes Německo, a to bude potřebovat obrovské množství plynu. Naši experti na plyn jsou tak skeptičtí, zda se k nám potřebné množství dostane.
Současná studie organizace Fakta o klimatu se zabývá nejbližšími roky, jiné její studie se však obracejí ke vzdálenějším obdobím. V nich obrovskou naději vkládají do sezónní akumulace do vodíku. To je i vize německého přechodu k nízkým emisím. Je však třeba připomenout, že vůbec není jasné, zda a kdy bude možné tuto možnost masivněji realizovat. Zatím se téměř všechen vodík vyrábí ze zemního plyn a ekonomicky realizovatelné vybudování potřebné infrastruktury pro masivní ukládání energie do vodíku je zatím nepředstavitelné.
I v této oblasti jsou tak vize studie organizace Fakta o klimatu vysoce iluzorní a připomínající spíše Fatu Morgánu.
Závěr
Před více než čtvrt stoletím jsem měl diskuze, v nichž jsem oponoval Martinu Bursíkovi a dalším protijaderným aktivistům z hnutí Greenpeace, Duha či Děti Země, kteří bojovali proti jaderné elektrárně Temelín. Tvrdili, že Temelín a ani Dukovany nejsou třeba a uhlí se nahradí čistě obnovitelnými zdroji. Tehdy jsem jim říkal, že se nakonec ukáže, že největší škodu a zdržení v přechodu k nízkým emisím způsobí nakonec oni svou protijadernou kampaní. Říkal jsem jim, že se ukáže, že politici jako Miroslav Gregr a další, kterým oni dávali cenu Ropák a kteří se zasadili o výstavbu alespoň dvou temelínských bloků, udělali pro dekarbonizaci a životní prostředí více než oni. A právě tito zelení aktivisté a jejich kolegové v Rakousku, Německu a dalších evropských státech budou těmi, kteří způsobí, že se budou uhelné zdroje provozovat daleko déle, než by tomu bylo v případě rozvoje jaderné energetiky.Po více než čtvrt století ukazuje situace nejen v Německu, a její srovnání s Francií, Švédskem či Slovenskem, že jsem měl plnou pravdu. Uhelné zdroje se intenzivně využívají u nás a v Německu. Protijaderní aktivisté teď svádí vinu na Křetinského a Tykače. Realita je však taková, že v případě neexistence těchto „uhlobaronů“ by musel uhelné zdroje provozovat někdo jiný, nebo by už měla německá i česká energetika dávno docela velký problém.
Pro cestu Česka k nízkoemisní elektroenergetice je podle mého názoru nutné postavit čtyři velké jaderné bloky, dva v Dukovanech a dva v Temelíně. Ty dva v Dukovanech jsou v principu náhradou těch existujících. Měli bychom se však zároveň snažit o co nejdelší bezpečné provozování existujících dukovanských bloků. Nějakou dobu tak nové bloky poběží společně s těmi existujícími a pomohou v náhradě uhelných bloků. V tomto směru už učinila rozhodnutím tendru Česká republika důležitý krok. Jak jsem popsal v nedávném článku, byla vybrána nabídka korejského dodavatele.
Dále by bylo dobré postavit v některých místech, kde jsou nyní větší uhelné elektrárny a teplárny, malé modulární reaktory. Ty by fungovaly v kogeneračním režimu a nahrazovaly by část uhelných elektráren a tepláren. I v tomto případě už se učinil klíčový krok a jako projekt, na kterém se bude participovat, byl vybrán malý (spíše střední) modulární reaktor Rolls-Royce. Podrobně jsem probíral tuto potřebu těsně před konečným rozhodnutím v nedávném článku. Realizaci jaderných projektů a možná i jejich financování by mohla pomoci i změna pohledu na tuto oblast energetiky, která se projevuje v přístupu orgánů Evropské unie. O startu renesance jaderné energetiky v EU jsem psal i v letošním přehledu stavu tohoto odvětví.
Průběžně by mělo probíhat posilování flexibility a odolnosti sítě i možností akumulace. Měla by se posilovat interkonektivita s našimi sousedy. Nové obnovitelné zdroje by se měly budovat hlavně v decentralizovaném režimu a určitě by neměly příliš překračovat zmíněné limity, kdy začnou dělat problémy v síti. Velké fotovoltaické a větrné farmy by se stavět spíše neměly, abychom mohli využívat levné přebytky solární a větrné elektřiny z Německa. Důvody, proč není vhodné stavět velké větrné a fotovoltaické farmy, jsem podrobněji rozepsal v tomto článku.
Důležité je realizovat postupný přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům. Zde bych považoval za smysluplné i využití plynu v kogeneračním režimu i za účelem posílení flexibility sítě. Zásadní však je, že by se uhelné zdroje neměly vypínat před tím, než za ně bude ekvivalentní nízkoemisní náhrada nejen v celkové výrobě elektřiny a tepla, ale také v regulaci a podpoře stability sítě.
Přečtěte si také |
Fakta o klimatu: Jaký bude osud uhelné energetiky ČR v nejbližších letech?Ve svém rozboru jsem se snažil ukázat, že ve svých modelech, simulacích a úvahách autoři studie organizace Fakta o klimatu zanedbávají klíčové aspekty a problémy, takže jejich závěry, že masivní instalace fotovoltaických a větrných elektráren zajistí nízké ceny elektřiny pro zákazníka a uhelné elektrárny můžeme bez rizika odstavit už v nejbližších letech, jsou nerealistické a iluzorní. Představa Oldřicha Sklenáře a jeho kolegů, že cesta Německa k nízkoemisní energetice je tou nejlepší, je nejen iluzorní, ale i nebezpečná. Na spolehlivých dodávkách elektřiny je závislý nejen průmysl, ale celá společnost. V současné době probíhá intenzivní elektrifikace dopravy, průmyslu a v podobě tepelných čerpadel i teplárenství. Poroste spotřeba i datových center nejen v souvislosti s využitím umělé inteligence. Dá se tak očekávat, že spotřeba elektřiny i přes využití potenciálu úspor poroste. O tom, že bez spolehlivých zdrojů energie těžko uhájíme svou bezpečnost, životní úroveň a demokracii, jsem psal v rozsáhlejším článku. Organizace Fakta o klimatu, možná správnější její název je Iluze o klimatu, však bohužel jde ve šlépějích svých zelený předchůdců, kteří svým tlakem na společnost a politiky zadělali na současné obrovské problémy evropské, a zvláště německé, energetiky, a tím i průmyslu, a to nejen toho automobilového. Doufejme, že změnu pohledu na energetiku a na využití jaderných zdrojů, která se začíná v Evropské unii objevovat, se jim v současné době už zvrátit nepodaří.
Rozhovor o situaci v naší energetice pro podcast Vysoké napětí:
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (189)
Richard Vacek
8.10.2024 06:50Autor dlouhodobě opakuje to samé, co je podloženo rozumem a stejně politici realizují něco jiného, co je podloženo v lepším případě pocity (v tom horším dotačními našeptávači).
Kdo si vzpomene na Kuchtovou a její Jihočeské matky - spolek bojující proti Temelínu. Kde bychom dnes byli, kdybychom takovým hlasům podlehli?
A kde jsme mohli být, kdybychom měli politiky, kteří by pokračovali v jaderné výstavbě a zajistili nám tak třeba další 4 reaktory?
Radim Polášek
8.10.2024 10:29 Reaguje na Richard VacekA pak se divíme, že jak ty děti dospějí a jdou k volbám, že automaticky volí strany a lidi prosazující tyto zelené nesmysly.
Pavel Hanzl
8.10.2024 15:07 Reaguje na Radim PolášekA ti zblblí zeleňáci nám to zakázali!!!
Nemůžu umývat auto v řece a vyjetý olej puštět do kanálu!!
Fuj!! Aspoň pneumatiky na vlastním dvoře pálit můžu!!
Radek Čuda
8.10.2024 15:36 Reaguje na Pavel HanzlTím netvrdím, že problémy nebyly. Byly a nebylo jich málo, ale zase to s tím Mordorem nepřehánějte.
Jo, a za socíku bylo ve městech mnohem větším problémem vytápění než nějaké vaše dýzly ... krom jiného proto, že všechna osobní auta jezdila na benál, že jo.
Pavel Hanzl
14.10.2024 20:39 Reaguje na Radek ČudaKarel Ploranský
11.10.2024 15:43 Reaguje na Radim PolášekUčil jsem je šetrnému chování vůči přírodě, učil jsem je ničím neplýtvat. A vysvětloval jsem jim, že to co slyší ve škole, co jim hustí do hlavy média a později i sociální sítě, je nutné hodnotit kriticky a používat zdravý selský rozum. I při těch volbách.
Bohužel, lidé vychovaní jinak převládají.
Pavel Hanzl
8.10.2024 15:02 Reaguje na Richard VacekKdyby socani s komárama nespáchali solární tunel, mohli bychom na to mít i dost peněz a i v OZE bychom byli dál.
Kdyby byly v p... ryby....
Radek Čuda
8.10.2024 15:40 Reaguje na Pavel HanzlKua, poproste někoho ať vám s tím gůglem píchne, když už máte v palici úplně vymeteno.
s v
9.10.2024 19:03 Reaguje na Radek ČudaMilan Dostál
9.10.2024 07:34 Reaguje na Pavel HanzlPřed třemi lety jste tu psal jak to s touto vládou pofičí.
s v
9.10.2024 19:09 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
10.10.2024 08:42 Reaguje na s vPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Emil Novák
10.10.2024 08:55 Reaguje na Milan Dostál2) Tato vláda nerozhodla o vítězi, pouze potvrdila rozhodnutí ČEZu o preferovaném uchazeči. Pokud by chtěla rozhodnutí ČEZu změnit, musely by k tomu existovat bezpečnostní důvody, které zjevně neexistují, z jiného důvodu podle smlouvy nikoliv.
3) Financování jednoho bloku jasné je a bylo jasné už za předchozí vlády, jasné zatím není financování druhého bloku, pro který se tato vláda rozhodla dodatečně, ale podle všeho se nijak významně lišit nebude.
Milan Dostál
10.10.2024 12:25 Reaguje na Emil Nováks v
10.10.2024 16:03 Reaguje na Milan DostálMilan Dostál
11.10.2024 06:16 Reaguje na s vs v
12.10.2024 13:39 Reaguje na Milan Dostáls v
10.10.2024 16:00 Reaguje na Milan DostálTonda Selektoda
9.10.2024 16:32 Reaguje na Pavel HanzlEmil Novák
9.10.2024 18:58 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
9.10.2024 22:25 Reaguje na Emil NovákNápověda:
O dostavbě JETE bylo na vládní úrovni rozhodnuto dříve. Již v létě 2009 bylo vyhlášeno výběrové řízení, kterého se prý zúčastnili tři uchazeči. Kde byl koncem května 2013 premiér, i s vládním zmocněncem pro dostavbu Temelína a dalšími členy doprovodu na státní návštěvě, a s kým tam jednal též i o Temelínu, si jistě dohledáte. A že záhy veřejně prohlásil, že v probíhajícím transparentním výběrovém řízení, zvítězí nejlepší podaná nabídka, též není tajemstvím. Co se mu pak stalo, za dva týdny potom, též..
A na jaře 2014, byl tendr zrušen. Údajně kvůli neposkytnutí záruky návratnosti investice vládou.
Emil Novák
9.10.2024 22:34 Reaguje na Tonda Selektodas v
9.10.2024 19:11 Reaguje na Tonda SelektodaKarel Ploranský
11.10.2024 15:46 Reaguje na s vs v
12.10.2024 13:41 Reaguje na Karel PloranskýHonza Honza
8.10.2024 07:02Green Deal bez efektivní akumulace logicky nemůže fungovat, může být pouze doplňkem.
Základem musí být JE, dorovnávací pouze plynové elektrárny. Dokud to nebude fungovat odpojovat stávající uhelné elektrárny je nesmysl. Dlouhodobě držet uhlí je také nesmysl.
Naše vláda už to ví, teď je třeba udělat vše, aby se to naplnilo. ODS rovněž musí udělat vše, aby se naplnil její liberální program, bez nesmyslných dotací a podpory toho, co nefunguje, nezávislost na Unii, bez toho nevyhraje volby.
Jaroslav Řezáč
8.10.2024 07:34 Reaguje na Honza HonzaNehledě na to, že akumulace v kontextu dočasné OZE jejichž realizace je katastrofálně drahá se bez nadsázky dá nazvat ČERNOU DÍROU NA PENÍZE s mizivým úspěchem, jestliže se vůbec o ekonomickém průseru dá tak uvažovat.
Nicméně ve výhledu dekarbonizaci energetiky a teplárenství mi dává smysl. Ale nemyslím si, že bychom se měli nutit do fatálních rozhodnutí za každou cenu, které akorát požírá peníze z našich daní na různé podpory nesmyslnosti.
Radim Polášek
10.10.2024 11:17 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJedině tak bude možné mít většinově elektřinu z OZE, protože za takových podmínek bude nutné víc než polovinu elektřiny OZE vyprodukovanou přes léto a ve větrných obdobích akumulovat a spotřebovat až když OZE zdroje produkují málo.
Jenže dnes stávající baterková úložiště uloží elektřinu na jednotky dnů za jednotky korun za uloženou kWh a na půl roku, z léta na zimu uloží ty úložiště jednu kWh za astronomickou cenu odhadem několik stovek Kč. A to je ekonomický nesmysl.
A další problém je materiálový, není možné třeba přes bateriová úložiště spotřebovat na akumulaci elektřiny z OZE zdrojů třeba jenom pro EU množství lithia a dalších surovin srovnatelné s roční produkcí nebo ještě větší.
Viktor Šedivý
10.10.2024 15:42 Reaguje na Radim PolášekA pak to má ještě jeden háček. Co uděláte, když letní špičky nebudou? Nějaká Eyjafjallajökull se rozhodne zasoptit si výrazně víc, léto bude s minimem slunečního svitu, slabými větry a přebytky nebudou stát za řeč?
Radim Polášek
11.10.2024 17:02 Reaguje na Viktor ŠedivýJinak technický nesmysl to moc není, protože technické možnosti takové akumulace existují. Ale ekonomicky je to totální nesmysl.
A to je třeba velmi pečlivě odlišovat, protože technický nesmysl znamená, že to vůbec nejde.
Ekonomický nesmysl znamená, že to teoreticky jde, ale že se musí sledovat objevy a vynálezy, protože se správným vynálezem to může jít. I když dnes to je ještě obrovsky daleko.
Viktor Šedivý
12.10.2024 10:07 Reaguje na Radim PolášekKarel Ploranský
12.10.2024 16:11 Reaguje na Radim PolášekŘečeno jednoduše:
Určitě to jde, ale než to budeme moci skutečně využít, uplynou ještě celé věky.
Rozdíl je ovšem v tom, že zastáncům vizí s termojadernou fúzí se majitelé jediného správného názoru vysmívají, zatímco vizí s akumulací kolem sebe mávají jako kdyby už byla realitou.
Otakar Šída
12.10.2024 09:22 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Řezáč
8.10.2024 07:40 Reaguje na Honza HonzaMěli bychom si pospíšit s MMR.
Viktor Šedivý
9.10.2024 13:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč(Realitě je to pro nejbližší roky zhruba stejně daleko.)
Karel Ploranský
11.10.2024 16:16 Reaguje na Viktor ŠedivýProto hlavním (ne-li jediným) skutečným problémem brzdícím uplatnění MMR je podle mne nedostatek SKUTEČNÉHO A UPŘÍMNÉHO ZÁJMU JE UPLATNIT a hledání cest, jak co nejvíce zbyrokratizovat a zkomplikovat proces povolování jejich výstavby.
Inu - kdybych byl jedním z těch, kteří profitují na všemožně a zcela přehnaně podporovaném uplatňování větrníků a solárních panelů, taky bych MMR moc nefandil a moc bych jejich výstavbu nepopoháněl…
Viktor Šedivý
12.10.2024 10:10 Reaguje na Karel PloranskýKarel Ploranský
12.10.2024 16:33 Reaguje na Viktor ŠedivýVzdálené už dávno není - malé reaktory se úspěšně využívají už 70 let!!! A opakuji co jsem už napsal: když mohou uspokojivě pohánět plavidla, mohly by stejně uspokojivě dodávat energii v malých elektrárnách/výtopnách s kogeneračním provozem. Stačí chtít a nevymýšlet zbytečné překážky...
A jak to bude nebo nebude drahé?
Myslíte, že by to bylo dražší než na kolik nás vychází křečovitá snaha za pomoci dotací naflákat všude fofrníky a FV panely?
Cena čehokoliv klesá s rozsahem výroby. Kdyby se vývoji a použití MMR poskytovala stejná míra politické podpory a dotací jako v případě větrníků a FVE, byla by jasná perspektiva odbytu velkých sérií. A ceny by pak šly dolů, stejně jako šly dolů u FV panelů.
Dost podstatný rozdíl by byl i v tom, že žádné suroviny potřebné ke stavbě MMR nepatří k těm, jejichž zdroje jsou omezené. Což se rozhodně nedá říci o bateriích, bez nichž dává fofrník i FV panel plný užitek jen když to fouká a svítí - a když zrovna nefouká a nesvítí, tak vlastně spíše škodí.
Viktor Šedivý
12.10.2024 17:32 Reaguje na Karel PloranskýA hlavně - technologicky ani administrativně ještě nejsou dořešené, spuštění výroby je otázkou let a pokrytí počáteční poptávky spíše desítek let.
(Reaktory např. na lodích mají zcela jiné provozní a bezpečnostní i ekonomické parametry, nelze je jen tak okopírovat.)
Pavel Hanzl
8.10.2024 08:46 Reaguje na Honza HonzaEmil Novák
8.10.2024 08:55 Reaguje na Pavel HanzlZ celkového dovozu zboží je to 62 procent,“ řekla ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová.
Pavel Hanzl
8.10.2024 15:10 Reaguje na Emil Novákhttps://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/cesko-obchoduje-nejvice-se-sousednimi-zememi-vyznam-evropske/r~5f60bf74849511e68d00002590604f2e/
Emil Novák
8.10.2024 15:22 Reaguje na Pavel HanzlOd té doby se ještě o pár procentních bodů snížil.
Radek Čuda
8.10.2024 15:42 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
8.10.2024 15:50 Reaguje na Radek Čuda86% nebo 65%, to je pro něho marginální rozdíl.
Radim Polášek
8.10.2024 10:23 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
8.10.2024 11:01 Reaguje na Radim PolášekP. Hanzl mi poslal odkaz na video o federaci- pane Hanzle federace není komise složená s prezidentů vlád. Federace je normální výkonná federativ. vláda. K ní máme strašně daleko.
Znamená to přenechat rozhodování o řadě věcí někomu jinému - např. Němcům, chce to náš národ stát se Německem?
K federaci je nutno se probojovat, postupnými kroky se k ní přibližovat, ne ji úředně nařídit (jde to, ale je to zároveň negace české kultury). Proto myslím i do budoucna je lepší projekt takovéto současné EU s max. nezávislostí jednot. států a jen urč. činnosti mít společné - obchod, sjednocení norem, armády atd.
Pavel Hanzl
8.10.2024 15:17 Reaguje na Honza HonzaNapř. Pan Babiš by zase zdefraudoval nějaké dotace atd., ale zatkla by ho nějaká evropská FBI a soudili ho v Haagu, kam nedosáhne jeho česká mafie. Pro nás by to znamenalo stovky miliard a zcela jiný přístup ke korupci.
Honza Honza
8.10.2024 16:45 Reaguje na Pavel HanzlAle to by vůbec nevadilo. Němci by museli obhajovat naše zájmy, to zatím nejde. Němci zatím mají jiné zájmy než ČR.
Pavel Hanzl
8.10.2024 19:18 Reaguje na Honza HonzaViktor Šedivý
9.10.2024 14:01 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.10.2024 20:35 Reaguje na Viktor ŠedivýMyslíte si, že by mohla vás (nebo vašeho syna) naše vláda poslat jen z čuriny do nesmyslné války, kde ho zmrzačí, nebo zabijou? Dovedete si tohle vůbec představit? Víte vůbec, co melete?
Viktor Šedivý
14.10.2024 23:43 Reaguje na Pavel HanzlEkonomika v zemích EU chřadne, zdechají pro armádu důležitá odvětví jako hutnictví, strojírenství, těžká chemie.
Za pár let si nás budou moct Rusové namazat na chleba.
Milan Dostál
9.10.2024 08:57 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
11.10.2024 16:24 Reaguje na Pavel HanzlMadam von der Leyen vystrčili do Bruselu, aby se vysmekla z dosahu německých soudů...
Nejhorší ministryně obrany, kterou Německo kdy mělo - a k tomu ještě s průsery, proti kterým je Babišovo Čapí hnízdo úplně bagatelní záležitost.
(Mimochodem tam nešlo o defraudaci. Nepoužívejte cizí slova, když neznáte jejich význam.)
Slavomil Vinkler
8.10.2024 07:27Vladimír Wagner
8.10.2024 09:07 Reaguje na Slavomil VinklerHistorická skutečnost je daleko absurdnější. V té době byla rakouská společnost projaderná, pro jádro byly jak vládní strany tak i opoziční. I když pochopitelně i zde byly i v té době protijaderní aktivisté, kteří však měli malý vliv. V té době byl u vlády kancléř Bruno Kraisky, který byl hrozně nepopulární. Ten přišel na nápad, že, když jsou všichni pro jádro a má se spustit jaderná elektrárna, kterou některé marginální spolky kritizují, tak může ukázat svoji podporu demokracie a uspořádat referendum o spuštění elektrárny, které zároveň spojí se svým setrváním na postu. Kladný výsledek referenda, o kterém při znalosti postojů většiny tehdejší rakouské společnosti nepochyboval, plánoval vydávat jako podporu svého setrvání na postu.
Neodhadl však jedno. Opozice usoudila, že v případě, když se dostane k moci, tak může po čase referendum zopakovat a negativní výsledek pro jádro napravit. Pojala tak hlasování jako referendum o Bruno Kreiském. Aby to nebylo tak okaté, tak začala vést částečně kampaň i proti jádru. Je tak otázka, jaká reálná část účastníků referenda hlasovala o nespuštění jaderné elektrárny a jaká pro odchod Bruno Kreiského.
Referendum díky zmíněnému relativně kladnému postoji společnosti k jádru dopadlo plichtou s malým převisem na stranu nespuštění. Bruno Kreiský poté prohlásil, že o něm vlastně to hlasování nebylo a na postu zůstal.
Nové referendum nebylo možné realizovat příliš rychle, navíc politici obou stran nemohli přiznat, že ekonomický průser je čistě výsledkem jejich politických hrátek a bojem o moc a začali se vyslovovat spíše proti jádru. No a pak přišel Černobyl a politicky vyvolaný negativní postoj společnosti proti jádru se zafixoval. Rakousko se ze společnosti přijímající jádro vcelku pozitivně stalo tvrdě protijaderným.
Pavel Hanzl
8.10.2024 15:26 Reaguje na Vladimír WagnerTady je jasně vidět, že lidové referendum o odborných věcech je nesmysl přímo ozrutánsky a zákon o obecném referendu je ještě větší.
Emil Novák
8.10.2024 15:33 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
8.10.2024 18:51 Reaguje na Emil NovákRadek Čuda
8.10.2024 15:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.10.2024 18:46 Reaguje na Radek ČudaNa Islandu bylo taky referendum, jestli se má splácet státní dluh. Jasný výsledek přes 90% bylo, že ne. Jak to bylo dál, nevím.
Viktor Šedivý
10.10.2024 15:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.10.2024 17:57 Reaguje na Viktor ŠedivýAle totalita je tragédie VŽDYCKY.
Demokracie je nůž nabroušený z obou stran a potřebuje vyspělý národ.
Dalibor Motl
8.10.2024 11:17Radim Polášek
8.10.2024 18:55 Reaguje na Dalibor MotlJiří Svoboda
8.10.2024 11:54Jan Antonin
8.10.2024 12:41Ale hazeni hrachu na zed to bezesporu je, to tu zaznelo v komentari vystizne.
Rikam si nakolik by se spolecnost rozhodovala jinak, kdyby vzdelavaci system fungoval postaru.
Tj neuspechy v uceni by byly zvyraznovany ponizovanim a byvavalo i fyzickymi tresty.
Neumis nasobilku nebo nevyresis kvadratickou rovnici - rákoskou pres natazene paže.
Bylo to strašné, ja se v tom systemu necitil dobre i kdyz jsem byl ten chvaleny.
Ale to ponizovani mozna odesli ze skoly se znicenym sebevedomim a pak možná nekecali do veci kterym vubec nerozumi.
Myslim ze si musime zvyknout a nejak zvladnout situaci, kdy o dulezitych a intelektualne narocnych otazkach rozhoduje dav, ktery nema daleko k myslence ze Zeme je placata.
Anglosaske zeme tohle zvladaji lepe i kdyz v urovni "prosteho lidu" jsou na tom stejne anebo i hur nez my.
Cim to je, to netusim.
pepa knotek
8.10.2024 12:47Tonda Selektoda
8.10.2024 13:35 Reaguje na pepa knotekViktor Šedivý
9.10.2024 14:04 Reaguje na Tonda SelektodaJan Kropáč
8.10.2024 13:59Chápu jej jako pohled člověka, který chce ve špičce nahřívat saunu a neřešit spotřebu a ještě to mít levné. Evropa se mění a pokud chceme skanzen "jaktobylodřív" tak skončíme jako černá díra v srdci Evropy.
Sice kritizuje "argumenty zelené strany", ale ve své argumentaci dělá to samé.
Emil Novák
8.10.2024 14:10 Reaguje na Jan KropáčPetr Zedníček
8.10.2024 14:53 Reaguje na Jan KropáčJiří Svoboda
8.10.2024 15:07 Reaguje na Jan KropáčViktor Šedivý
10.10.2024 22:53 Reaguje na Jan KropáčBohužel se vám přihodilo to, co mnoha dalším - neuvědomujete si, že dělat věci "postaru" leckdy znamená dělat je ověřeným, spolehlivým způsobem a "musíme se změnit a být moderní" může znamenat výzvu k nezodpovědné náhradě funkčního modelu totálním nesmyslem.
Mimochodem - proč si nepřidáte pár panelů, pár baterek a nejedete v ostrovním režimu, když jsou ty "OZE" tak fantastické?
Otakar Šída
12.10.2024 09:38 Reaguje na Jan KropáčMilan Milan
8.10.2024 14:53Jiří Svoboda
8.10.2024 15:09 Reaguje na Milan MilanPavel Hanzl
8.10.2024 15:31 Reaguje na Milan MilanTonda Selektoda
8.10.2024 16:11 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.10.2024 19:13 Reaguje na Tonda SelektodaJiří Svoboda
9.10.2024 10:22 Reaguje na Pavel HanzlVíce jak 20 let dotujeme FVE, ty jsou na minimu nákladovosti, náklady klesly o řád a musíme je pořád dotovat i v prostředí zavedených nelevných emisních povolenek. To je přece zoufalé!
Pavel Hanzl
9.10.2024 14:17 Reaguje na Jiří SvobodaEmil Novák
9.10.2024 14:21 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.10.2024 17:41 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
13.10.2024 18:34 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
10.10.2024 13:34 Reaguje na Pavel HanzlGlobální společnost musí začít chránit klima spontáním jednáním všech jejích subjektů. To je jako s výchovou děcka. Nelze mu pouze neustále vtloukat do hlavy, co je dobré, a celý život ho kontrolovat, zda to tak dělá. Je ho třeba naučit, aby samo od sebe poznalo a dělalo to dobré a jako svobodného jedince ho pak vypustit do života.
Viktor Šedivý
10.10.2024 22:57 Reaguje na Jiří Svoboda"Globální společnost" se nám směje, jak vyklízíme ekonomické i mocenské pozice za soustavného sebebičování.
Pavel Hanzl
14.10.2024 20:30 Reaguje na Viktor ŠedivýSlavomil Vinkler
8.10.2024 18:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
8.10.2024 19:08 Reaguje na Slavomil VinklerA ta jasně prokázala, že gigantické lidské emise (každoročně to dělá asi 50 mld. tun ročně) skutečně způsobily ten nárůst koncentrací CO2. Je to dokázáno z více zdrojů, třeba taky procentem radioaktivního izotopu uhlíku, který ve fosilu není. Trvalo to asi 60 let a byly řešeny všechny možné i nemožné jiné příčiny, ale výsledek je jasný.
Já vím, taky dost lidí věří v placatosti Země, ale to už neřeším.
Marek Eiderna
9.10.2024 00:14 Reaguje na Pavel HanzlPetr Elias
9.10.2024 08:46 Reaguje na Marek EidernaPavel Hanzl
11.10.2024 11:20 Reaguje na Marek EidernaMarek Eiderna
13.11.2024 18:51 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
9.10.2024 05:33 Reaguje na Pavel HanzlSlavomil Vinkler
9.10.2024 06:53 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Elias
9.10.2024 08:44 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
11.10.2024 11:23 Reaguje na Slavomil VinklerA dnes se potvrzují se právě ty horší, sorry jako.
Tonda Selektoda
9.10.2024 06:44 Reaguje na Pavel HanzlJo, pane Hanzl, to, že nějaká skupina vědců věří své teorii, na základě které, se pravidelně na svých summitech, v lukrativních destinacích slétají a schází eko-aktivisté s politiky, aby pak pár dnů spolu diskutovali o nápravných opatřeních, o dobrovolných závazcích a o jejich financování, kde účastníci setkání deklarují svá doporučení a politická stanoviska, ještě neznamená, že současnému prosazování teorie o škodlivosti oxidu uhličitého v atmosféře, musíme povinně všichni věřit.
Slavomil Vinkler
9.10.2024 08:37 Reaguje na Tonda SelektodaJiří Svoboda
9.10.2024 10:29 Reaguje na Slavomil VinklerTo jsou prostě elemetární fakta o klimatu
Petr Elias
9.10.2024 16:14 Reaguje na Jiří SvobodaMarek Eiderna
9.10.2024 11:22 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
11.10.2024 11:32 Reaguje na Marek EidernaMarek Eiderna
10.11.2024 23:06 Reaguje na Pavel HanzlRadim Polášek
10.10.2024 11:02 Reaguje na Slavomil VinklerMarek Eiderna
10.10.2024 14:00 Reaguje na Radim PolášekPetr Elias
10.10.2024 19:45 Reaguje na Marek EidernaMarek Eiderna
10.10.2024 14:34 Reaguje na Slavomil VinklerPetr Elias
10.10.2024 20:02 Reaguje na Marek EidernaMarek Eiderna
13.11.2024 01:15 Reaguje na Petr EliasPavel Hanzl
11.10.2024 11:29 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
11.10.2024 11:27 Reaguje na Tonda SelektodaSamozřejmě nemusíte věřit vůbec ničemu, pak se ale nedivte.
Viktor Šedivý
9.10.2024 14:06 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
9.10.2024 14:25 Reaguje na Viktor ŠedivýTonda Selektoda
9.10.2024 15:44 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.10.2024 10:47 Reaguje na Tonda SelektodaViktor Šedivý
10.10.2024 15:57 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.10.2024 10:50 Reaguje na Viktor ŠedivýTi všichni přitakávají čemu? Co je to oficiální náboženství? To, co oni vyzkoumali? Netočíte se jak kača v čepici?
Viktor Šedivý
12.10.2024 10:13 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.10.2024 10:17 Reaguje na Viktor ŠedivýEmil Novák
13.10.2024 10:20 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.10.2024 10:58 Reaguje na Viktor ŠedivýA kdo je zkorumpoval??, Nejsilnější světová lobby jsou ropní, uhelní a plynoví magnáti. Že by oni?
Tonda Selektoda
11.10.2024 21:40 Reaguje na Pavel HanzlAle, ale, co to je zase za blud, pane Hanzl? No, logicky vzato, kdo by asi tak mohl být v éře kapitalismu nejsilnější? Těžaři? Jděte vzhůru po pyramidě majetku a peněz.
Pavel Hanzl
13.10.2024 10:13 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
14.10.2024 11:08 Reaguje na Pavel HanzlI kdyby v ovzduší bylo pětkrát více toho plynu než je teď, Země se točit nepřestane. Teplo, světlo a dostatek toho oxidu, způsobí obrovský rozvoj a růst rostlinstva, které časem ten kysličník uhličitý z ovzduší absorbuje, uvolní z něj do atmosféry kyslík a uhlík uloží do země. Hmyz a živočichové, se tomuto trendu postupně přizpůsobí. A lidstvo, žijící od rovníku, až za polární kruhy, svou schopnost přizpůsobení se přírodním vnějším vlivům, již ve své historii mnohokrát prokázalo. Názorným důkazem je, že pan Hanzl žije!
Souhlasu netřeba.
Pavel Hanzl
14.10.2024 20:23 Reaguje na Tonda Selektoda"A fakt si nemyslíte, že ten bambilión výdělku na ropě a uhlí se nedá použít na vytvoření ropácké, dezinformační scény po celém světě?"
Taky věříte na placatost země?
Vaše cha cha "klimatologické" názory tomu odpovídají.
Pavel Hanzl
8.10.2024 15:32 Reaguje na Milan MilanPetr Elias
9.10.2024 16:15 Reaguje na Milan MilanKarel Zvářal
8.10.2024 18:28Miroslav Vinkler
9.10.2024 11:17Podepíši se pod vše , co je v článku uvedeno .
Bohužel, je příliš pozdě, utržený vagón zelené horečky s nápisem "Svatý gryndýl" má příliš velkou setrvačnost a škody ,která napáchal a napáchá , budou znamenat stagnaci jedné generace napříč EU.
ČR by se měla nekompromisně postavit stranou a v zájmu prosperity republiky pro další období tvrdě prosazovat své zájmy před zájmy rudozelených marxistů.
Pavel Hanzl
9.10.2024 14:21 Reaguje na Miroslav VinklerPodívejte se do zemí naší velikosti, kde s tím problémy nemají (Rakousko, Svýcarsko, Holandsko, Finsko švédsko atd.).
A srovnejte to s Maďarskem nebo Slovenskem, kde taky vládnou ropáci.
Emil Novák
9.10.2024 14:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.10.2024 10:29 Reaguje na Emil NovákA Holandsko a podmínky pro vodní elektrárny? Fakt?
Spíš by tam mělo být, kdo co vybudoval za posledních třeba 10 let, tam by to bylo vidět lépe.
Emil Novák
11.10.2024 10:45 Reaguje na Pavel Hanzl2) I kdyby všechno postavili třeba před sto lety, co by to měnilo na faktu, že "Slovensko je v dekarbonizaci mnohem dál než např. Holandsko"?
3) Co nechápete na "Ostatní zmiňované země" než Holandsko? O podmínkách pro vodní elektrárny v Holandsku jsem vůbec nic nepsal.
4) Proč "by tam mělo být, kdo co vybudoval za posledních třeba 10 let"? Pro klima čím dříve to někdo vybudoval tím lépe, nikoliv hůře.
Pavel Hanzl
11.10.2024 11:11 Reaguje na Emil NovákJá zkusím vysvětlit, co jsem chtěl vlastně říci: že státy, které jedou v grýndýlu (taky ho v EU prosazují), jsou na tom ekonomicky ddaleko lépe než ty, které jen remcají, obstruují a snaží se to sabotovat. Je to fakt tak složitý?
Příčinu příště.
Emil Novák
11.10.2024 11:25 Reaguje na Pavel HanzlStáty které "jedou v grýndýlu" určitě nejsou "na tom ekonomicky ddaleko lépe" díky "grýndýlu". Takovou pitomost byste snad nechtěl tvrdit ani vy, že ne? Že ne?
Pavel Hanzl
13.10.2024 10:09 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
13.10.2024 10:19 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.10.2024 15:25 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
14.10.2024 15:35 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.10.2024 20:06 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
14.10.2024 22:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.10.2024 10:40 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
11.10.2024 10:49 Reaguje na Pavel HanzlMohl byste uvést, jak jinak chcete plnit grýndýl než snižováním emisí, když jeho "hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální"? Myslíte si že lze být klimaticky neutrální bez snižování emisí?
Budování OZE je jen jeden z mnoha nástrojů jak cíle dosáhnout, nikoliv cíl samotný.
Pavel Hanzl
11.10.2024 10:54 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
11.10.2024 11:02 Reaguje na Pavel Hanzl1) Mohl byste uvést, jak jinak chcete plnit grýndýl než snižováním emisí, když jeho "hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální"? Myslíte si že lze být klimaticky neutrální bez snižování emisí?
2) Jak jsem vysvětlil výše, dekarbonizace jede v úspěšných státech rychleji, akorát ty úspěšné státy jsou jiné než si myslíte vy, a podařilo se jim to buď díky tomu že mají přírodní podmínky pro stavbu vodních elektráren, nebo postavili dostatek jaderných elektráren. Žádná jiná cesta zatím k úspěšné dekarbonizaci nevedla. Už?
Pavel Hanzl
11.10.2024 11:16 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
11.10.2024 11:30 Reaguje na Pavel Hanzl2) Celé Německo nejede z poloviny na "vítr a slunko", už si zase vymýšlíte.
Emil Novák
11.10.2024 11:43 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.10.2024 20:08 Reaguje na Emil NovákA výkony seměří v jednotkách SI, nebo jiných. Ani tohle ne?
Emil Novák
14.10.2024 22:09 Reaguje na Pavel Hanzl2) V čem se výkon měří jsem se neptal, já to vím. U vás o tom pochybuji.
Tonda Selektoda
9.10.2024 16:01 Reaguje na Pavel HanzlVodítkem budiž: https://app.electricitymaps.com/map?lang=cs
Pavel Hanzl
11.10.2024 10:38 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
11.10.2024 21:45 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.10.2024 10:05 Reaguje na Tonda SelektodaRobert Axamit
9.10.2024 20:301) Zelený vodík (v masovém měřítku, včetně vyvolaných nákladů) je a bude cca 5-10 krát dražší, než zemní plyn. Proto jsou veškeré naděje do něj vkládané nesmyslné.
2) Modulární reaktory přicházejí do úvahy, až na světě bude několik společností, které je budou schopny vyrábět a instalovat v počtu desítek až stovek kusů ročně. Zatím neběží žádný modulární reaktor a postavit takové závody bude trvat desetiletí.
Pavel Hanzl
11.10.2024 10:43 Reaguje na Robert Axamitad 2) Benzínové motory přicházejí do úvahy, až na světě bude několik společností, které je budou schopny vyrábět a instalovat v počtu desítek až stovek kusů ročně.
Miroslav Vinkler
10.10.2024 09:19Motor EU /Německo/ se díky ekomagorům zadřel a Němci další rok v recesi, která nás ,silně navázané na dodávky pro Němce, čeká také.
Opakuji to posté, dekarbonizace ANO , ale nikdy NE tak, jak předvádí EU , která se pomalu ale jistě stěhuje na globální periferii, žije z podstaty a enormního zadlužování.
Společnost, která nevyprodukuje dostatečný zisk (tvorba HDP) sloužící pro uspokojení svýchh potřeb je odsouzena k zániku.
Model, který Brusel prosadil , je doslova šílený a tragický.
Pavel Hanzl
11.10.2024 10:16 Reaguje na Miroslav VinklerHDP Evropy i Německa pořád mírně roste, což na to "uspokojování potřeb" bohatě stačí, Evropa je dost přežraná už dnes.
Tonda Selektoda
11.10.2024 22:13 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
13.10.2024 10:02 Reaguje na Tonda SelektodaHorší jsou na tom státy, které to rozhážou, nakoupí si za to voliče a zbytek rozkradou. Bohužel, mezi tyhle patříme taky my.
Pavel Hanzl
13.10.2024 10:03 Reaguje na Pavel HanzlViktor Šedivý
13.10.2024 12:56 Reaguje na Pavel HanzlTam, kde nemohl poslouchat nikdo jiný, jsem se dozvídal věci sakra odlišné od oficiální propagandy.
Pavel Hanzl
13.10.2024 17:27 Reaguje na Viktor ŠedivýViktor Šedivý
13.10.2024 23:08 Reaguje na Pavel HanzlJeden se raději přestěhoval do Česka - že už si s těmi nezvanými hosty stejně v Německu nepřipadal doma, tady je zas zpátky v Evropě.
Tonda Selektoda
14.10.2024 19:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.10.2024 19:55 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
14.10.2024 21:12 Reaguje na Pavel HanzlTonda Selektoda
14.10.2024 19:59 Reaguje na Pavel HanzlA věřím, že na rozdíl od Vás, pane Hanzl, profesor ekonomie věděl, o čem hovořil v parlamentu ČR.
Pavel Hanzl
14.10.2024 20:12 Reaguje na Tonda SelektodaPavel Hanzl
14.10.2024 20:15 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
14.10.2024 21:04 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
14.10.2024 19:58„Tenhle rok bude náročný, troje volby a příští rok bude skutečně politická zteč ztečí, nebo říkejme prostě válka válek. Pojedeme stylem kobercový nálet,“ uvedl v rozhovoru Havlíček.
Tady je jasně vidět, že se budou drápat po korytech naprosto bezohledně, i za cenu rozvratu státu a zchudnutí obyvatel, což je vždy důsledek války, i když jen politické. Prostě destrukce státu, dezoláti ve velkém.
Tonda Selektoda
14.10.2024 20:50 Reaguje na Pavel HanzlVidím, že sám ani neznáte co to ten „dezolát“, vlastně je, natož abyste byl schopen ten termín definovat.