Fotogalerie: Ekologická soutěž Adapterra Awards má 18 finalistů. Lidé hlasují o Ceně sympatie

Ještě před 35 lety vedla lokalitou u obce Maříž hranice železné opony. Zdejší krajina dlouhá léta trpěla vlivem odvodnění, absence péče a vstupu agrochemie z okolních polí. Role hospodářů se před časem ujali bobři, kteří v náspu po železné oponě našli propustky, ucpali je a na zhruba hektaru území vytvořili trvalou zátopu. Na jejich činnost navázala společnost Refugium a celý komplex mokřadních pozemků revitalizovala. Už rok po obnově přirozeného vodního režimu se z mařížského mokřadu hlásí nové druhy, například skokan ostronosý nebo ledňáček říční.

Zdroj | Nadace Partnerství

Návrat ke stavu před zásahem člověka. Takový byl záměr projektu revitalizace řeky Bečvy mezi obcemi Černotín, Ústí a Skalička. Dříve štěrkonosný tok protékal úzkým korytem, které vzniklo důsledkem historických vodohospodářských úprav, rychle odváděl vodu z krajiny a z hlediska povodní patřil k nejrizikovějším v Česku. Pozitivní dopady navrácení přirozeného prostoru řeka předvedla už na podzim 2024, kdy snížila povodňové ohrožení okolních obcí.

Zdroj | Nadace Partnerství

Loni v soutěži uspěl například projekt obnovy mokřadů v Krkonoších.

Dvě dekády života zasvětil lesník Jiří Nohel péči o lesy a krajinu na Velkobítešsku. Nepůvodní smrkové monokultury přeměňuje přírodě blízkými lesnickými metodami na odolnější smíšené lesy. Po obdobích sucha a kůrovcové kalamitě v roce 2018 se rozhodl nejít cestou plošného kácení. Hospodaření je zde unikátní zejména tím, že Jiří Nohel část suchých stromů zachoval, což podpořilo návrat biodiverzity a zrychlilo přirozenou obnovu lesa. Postupným tlením mrtvého dřeva se navíc vracejí živiny do ochuzené půdy.

Zdroj | Nadace Partnerství

Soutěží se ve třech hlavních kategoriích, a to krajina, budovy a sídla.

Revitalizace Rychtářského potoka u Budišova nad Budišovkou vrátila přírodě to, co jí vzala dřívější technická úprava toku. Z napřímeného a zahloubeného koryta se opět stal živý vodní tok s meandrující trasou, tůněmi a rozvolněnou nivou, která lépe zadržuje vodu a podporuje biodiverzitu. Projekt nejen oživil krajinu, ale zlepšil i ekologické a vodohospodářské funkce potoka.

Zdroj | Nadace Partnerství

V první kategorii usilují o výhru úprava štěrkového koryta řeky Bečvy, obnova mokřadů u obce Maříž, ozdravení krajiny Velkobítešska, revitalizace potoka u Budišova a u Hartmanic s vybudováním nových tůní. Dále soutěží zadržení vody v krajině v Českých Budějovicích i navrácení Svratky do původního koryta v Herálci.

Na pomezí tří krajů, v blízkosti historické hranice Čech a Moravy, se nachází místo, na kterém od roku 2020 hospodaří manželé Křoustkovi. Společně se pustili do revitalizace vodního režimu v původně zemědělsky intenzivně využívané lokalitě v pramenné oblasti Bysterského potoka u Hartmanic. Součástí projektu bylo zrušení odvodňovacího zařízení a vytvoření tůní s cílem podpořit biodiverzitu, zlepšit samočisticí procesy a snížit erozi půdy. Pro projekt se jim podařilo nadchnout i další aktivní lidi – skrze sbírku, která jim pomohla revitalizaci financovat.

Zdroj | Nadace Partnerství

Pět vodních nádrží a jedenáct tůní vzniklo v údolí Pod lipami na Milevsku. Součástí projektu byla také revitalizace údolní nivy stávajícího Pytláckého potoka a výsadba dřevin. Srážkové vody tudy dříve protékaly údolím bez užitku, dnes je voda zadržována ve vodních nádržích a tůních celoročně. Výsledkem je místo kypící životem a lepší zadržování vody v krajině.

Zdroj | Nadace Partnerství

Obec Herálec chrání před povodní nová opatření, která kombinují přírodě blízké úpravy v podobě rozvolnění řeky Svratky a technická řešení přímo v obci. Kromě posílení protipovodňové ochrany je cílem projektu také zlepšení hydromorfologického stavu vodního toku a obnovení biodiverzity a dynamiky biotopů říční nivy, zpomalení odtoku vody krajinou a podpora tlumivých rozlivů do nivy pod obcí. Navrácení Svratky do svého historického koryta se osvědčilo krátce po dokončení revitalizace během průchodu povodně v září 2024.

Zdroj | Nadace Partnerství

Mezi budovami bojuje o vítězství udržitelné firemní sídlo v Praze a Českých Budějovicích, Dům přírody v Hodoníně a Dům propojen se zelení v Praze.

Čtyřpatrová dřevěná budova je reprezentativním sídlem společnosti BudexHUB a poukazuje na schopnost zkombinovat udržitelnost i moderní technologie. Administrativní budova dokončená v roce 2024 je jednou z nejvyšších dřevostaveb v Česku a je tak důkazem, že je možné nízkoemisní stavební materiál využít i na vyšší a rozmanitější budovy, než jsou pouze rodinné domy. Celá stavba je pasivní a slouží nejen jako firemní sídlo, ale také jako inspirace podobným projektům.

Zdroj | Nadace Partnerství

Neštěstí spojené s tornádem v roce 2021 přineslo i příležitosti ke zcela novým začátkům. I jako součást obnovy poničeného regionu proto vzniklo Návštěvnické středisko pro Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava. Budova představuje návštěvníkům chráněné území světlých dubových lesů, které se dochovaly na rozloze několika set hektarů severně od Hodonína. Své návštěvníky jakoby přenese do centra hlubokých a vzácných lesů a vysvětlí jim komplikace a problémy spojené s ochranou přírody.

Zdroj | Nadace Partnerství

Z původně generacemi poslepovaného a sto let starého domu se stala moderní a minimalistická budova, která ale přesto zachovává vesnický ráz s ohledem na své nejbližší okolí. Projekt se vypořádal i s menším a svažitým pozemkem, který tvoří dvě patra zahrady, a do celé plochy včetně plochých střech integroval prvky zeleně a přírody. Dům naplňuje prvky estetiky i udržitelnosti, i přes své tlusté zdi je zateplený, vytápěný strategicky umístěnými okny a vybavený rekuperací. S ohledem na přírodu využívá sběr dešťové vody a je důkazem, že starou budovu není vždy nutné hned bourat a zatracovat.

Zdroj | Nadace Partnerství

Budova se pyšní zelenou střechou a díky přirozené výsadbě v okolí efektivně zadržuje vodu v krajině, čímž pomáhá předcházet důsledkům sucha a povodní a zmírňuje dopady extrémních veder bez nutnosti klimatizace. Promyšlené cirkulární hospodaření s vodou, energiemi a materiály minimalizuje ekologickou stopu celého provozu a představuje inspirativní model pro další firmy a širokou veřejnost. Projekt zároveň aktivně podporuje lokální ekonomiku spoluprací s místními farmáři a zemědělci.

Zdroj | Nadace Partnerství

Do kategorie sídel postoupily revitalizované městské parky v Brně, Litomyšli a Mostu, bývalé letní kino v Novém Jičíně, sídliště Prahy 12 i pražské rozkvetlé vodojemy a protipovodňový park v Židlochovicích.

Vyasfaltované plochy bez života se proměnily v hojně navštěvovaná místa sloužící k aktivnímu i pasivnímu odpočinku napříč generacemi, navíc s vysokou biologickou rozmanitostí. Městské části Praha 12 se povedlo uprostřed sídliště vytvořit hned pět lokalit s propustným povrchem, atraktivními prvky, záhony a geniem loci. Radnice navíc celý záměr s místními obyvateli do puntíku probrala a dala vzniknout prostorům, které přinášejí benefity jak pro lidi, tak pro klima a přírodu. Podpora aktivního zapojení obyvatel do utváření městského prostředí se nadále ukazuje jako správný směr.

Zdroj | Nadace Partnerství

Dlouhodobá příprava nového domova seniorů v Litomyšli přinesla potřebu zajistit účinnou protipovodňovou ochranu území. Po několika studiích a návrzích řešení nakonec autoři namísto klasického velkého poldru zvolili soustavu průlehu harmonicky zasazených do svahu. Díky nim se daří ochránit území před erozí a povodněmi, které dříve ohrožovaly okolní bytové domy a dělo by se to i u nového domova seniorů. Navíc tak vznikl i nový park s pěšinami, s výsadbou stromů a dalšími přírodní prvky. Park je ukázkou, jak lze technická opatření udělat tak, aby výrazně nezasahovala do okolní přírody.

Zdroj | Nadace Partnerství

Zarostlé letní kino se proměnilo v živé, zelené srdce města. V Novém Jičíně vznikla příjemná relaxační zóna s jezírkem, květinovými záhony a místem pro setkávání lidí všech generací. Návštěvníci tu najdou lavičky ve stínu stromů, upravené chodníky, mobilní kavárnu, prostor pro menší kulturní akce i tiché posezení u vody. Nově vysazená zeleň a vodní plocha pomáhají zmírňovat přehřívání města, zlepšují mikroklima a zadržují vodu v území. Město zapojilo do návrhu i obyvatele, takže výsledný prostor skutečně odpovídá jejich představám – a rychle si získal oblibu místních i návštěvníků.

Zdroj | Nadace Partnerství

Rozhodovat bude odborná porota, slovo ale má i veřejnost. Do 15. října mohou lidé podpořit projekt, který je oslovil nejvíc.

Moravské náměstí: vibrující místo s poetikou klidu i akce. V kontrastu s okolním šumem a tepem města a dopravy se představuje jeho nová podoba – veřejný prostor v historickém centru moravské metropole. Ukázkově využívá modrozelenou infrastrukturu, rozmanitou skladbu biotopů, spoluvytváří komunitu a inspiruje k dalším proměnám.

Zdroj | Nadace Partnerství

Bzučící včely na zelených střechách plných rozmanitých porostů, které chrání půdu, mikroklima a ochlazují v létě vyprahlé hlavní město. I tak může vypadat příklad dobré praxe soukromé firmy, která je ochotná spolupracovat s odbornými pracovišti, místními samosprávami a dosáhnout tak reálného výsledku: stabilních biodiverzitních porostů v městské aglomeraci a inspirovat tím další společnosti ke změně.

Zdroj | Nadace Partnerství

Adapterra Awards hledá od roku 2019 nejlepší příklady už realizovaných adaptačních opatření na změnu klimatu ve městě i v krajině. Oceňuje projekty bojující proti suchu, přehřívání měst v letních vedrech, důsledkům přívalových srážek i erozi půdy.

Povodňový park na Brněnsku s novým slepým ramenem řeky Svratky je přínosem pro přírodu i obyvatelstvo. Areál slouží k zachycení zvýšených průtoků řeky, zároveň je vhodným místem pro hnízdění ptactva a dalších živočichů i rekreaci místních. Protipovodňovou funkci nečekaně záhy po vybudování prověřila povodeň na podzim 2024 – výsledek mluví jasně: kontrolovaný rozliv vody během záplav byl důkazem významu projektu pro ochranu města.

Zdroj | Nadace Partnerství

Město Most je region zasažený devastací krajiny spojené s těžbou hnědého uhlí. Díky aktivním lidem se však daří neutěšenou krajinu měnit v lokalitu vhodnou pro běžný život. Postupně se proměňuje v místo pokryté zelení, vodními plochami a sportovně-rekreačními areály. Stejně tak kdysi zelený a místními hojně navštěvovaný park v centru města se dočkal svého znovuzrození. Cílem projektu bylo vrátit do parku život, obnovit původní vodní prvky, které slouží v letních dnech nejen k osvěžení, ale i jako zdroj vody. Vznikl tak prostor, který podporuje setkávání a komunitní dění ve městě.

Zdroj | Nadace Partnerství

V minulých ročnících bylo v soutěži oceněno několik úspěšných projektů zaměřených na obnovu mokřadů - například Josefovské ptačí louky, Sedmihorské mokřady, soustava tůněk v Sedlčanech, nový prostor pro řeku Dyji či obnova mokřadů u Ořechova u Brna.