http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/do-moravskeho-krasu-se-po-50-letech-vratil-sokol-stehovavy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Do Moravského krasu se po 50 letech vrátil sokol stěhovavý

12.7.2016 09:45 | PRAHA (Ekolist.cz)
Dva samečci a jedna samička dostali jména Pankrác, Servác a Bonifácie. Na snímku jsou dvě mláďata tři týdny po vylétnutí.
Dva samečci a jedna samička dostali jména Pankrác, Servác a Bonifácie. Na snímku jsou dvě mláďata tři týdny po vylétnutí.
Foto | René Bedan
Na návrat sokola stěhovavého do Moravského krasu a vlastně i na celou jižní Moravu se čekalo opravdu dlouho, na půl století tento druh odtud vymizel. Hnízdil tu běžně do roku 1957, následovalo ještě ojedinělé hnízdění v roce 1968 a pak dle informací ornitologů Hudce a Baláta už nic. Počátkem 70. let byl u nás sokol prohlášen za vyhynulý druh.
 
Pronásledování člověkem, intenzivní chemizace v zemědělství a především používání DDT udělalo téměř tečku za existencí tohoto druhu ve střední Evropě. Až zákaz těchto destruktivních faktorů, přísná ochrana a reintrodukční programy způsobily postupný návrat sokolů do přírody směrem od západu na východ. Postup se ale zastavil v Čechách a na severní Moravě, jih Moravy dlouho nic.

Vše se ale změnilo 6. března tohoto roku v Moravském krase, roku, na který připadá šedesáté výročí od vyhlášení CHKO. V dopoledních hodinách byl pozorován pár tohoto kriticky ohroženého druhu při hnízdních projevech, kopulaci a předávání kořisti. Naděje na úspěšné vyhnízdění ale i přesto nebyly velké. Je běžné, že pár si novou lokalitu několik let zkouší, než doopravdy zahnízdí. Situaci navíc dramatizoval neúspěch při hledání hnízda. Ale i to se nakonec podařilo, 19. května bylo nalezeno hnízdo se třemi mláďaty.

Pro zajištění klidu na hnízdišti byla rozšířena bezpečností opatření, přijatá správou CHKO již při potvrzení výskytu, aby rušící faktory byly omezeny na minimum. Následovaly hodiny a dny při monitorování hnízdiště, díky kterým se podařilo zjistit pohlaví rostoucích mláďat. Dva samečci a jedna samička dostali jména Pankrác, Servác a Bonifácie. Zpozorovány byly také kroužky u samice, která má na levé noze ornitologický a na pravé odečítací kroužek světlé, nejspíše žluté barvy. Odečet z důvodů absence požadované techniky nebyl možný, tudíž identita sokolice zůstává neznámá. U samce kroužky nebyly zpozorovány. Od kroužkování mláďat bylo na doporučení odborníka J. Vrány upuštěno, z důvodů ohrožení samotného prvního hnízdění páru, kdy citlivost na rušení je silnější než při následujících hnízdění.

Potvrzení úspěšného vyhnízdění nastalo 9. června, kdy byla pozorována mláďata v letu a při krmení mimo hnízdo. V současné době, tedy skoro měsíc po vylétnutí, byla všechna tři mláďata pozorována při pronásledování samice s kořistí v pařátech. To se dá považovat za velký úspěch, neboť vlastní vylétnutí a první týdny jsou kritické období v životě mláďat. Velkou radostí je, že i samička dokázala zvládnout vylétnutí, neboť to má díky vyšší váze náročnější.

Vzhledem k letošní hnízdní úspěšnosti existuje již silná vazba sokolího páru na lokalitu a lze předpokládat návrat na hnízdiště i v příštím roce. Navíc přítomnost jednoho páru přitahuje další sokoly a tak do budoucna lze očekávat obsazení dalších historických hnízdišť v Moravském krase.

Nezbývá než věřit, že příběh kolize člověka s tímto dravcem je minulostí a naše nezodpovědné chování se nebude opakovat nejen v souvislosti s tímto druhem.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
René Bedan
Autor se zabývá ochranou sokola stěhovavého a jeho monitoringem v Moravském krasu.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist