http://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/krkonose-kralovstvi-lavin-a-botanickych-klenotu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Krkonoše, království lavin a botanických klenotů

17.10.2017 09:38 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hořec tolitovitý, symbol Krkonošského národního parku.
Hořec tolitovitý, symbol Krkonošského národního parku.
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz
Drsná vysokohorská krkonošská krajina naučila v minulosti místní obyvatele využívat vše, co jim poskytovala. A tak snad nikde jinde byste nenašli tolik bylinkářů, kolik jich kdy žilo právě v Krkonoších.
 

Bohatá zásoba léčivek byla neodmyslitelnou součástí každé domácnosti. Lidé věřili, že léčivá síla horských rostlin je nepoměrně vyšší, než těch, které rostou v nížinách. A protože si nedokázali logicky vysvětlit jejich obrovskou druhovou pestrost, vznikaly různé pověry a mýty. Skutečnost má však k pohádkám daleko.

Život na „smetišti“

V Krkonoších je celá řada unikátních lokalit. Zvláštní místo mezi nimi zaujímají ledovcové kary. Jsou to místa vzácná a cenná mimo jiné unikátním výskytem různých druhů rostlin včetně léčivých, které se jinde nevyskytují. Vysvětlení nemá nic společného s nadpřirozenými jevy a důvod je zcela prozaický. Po lavinových svazích se každoročně sesouvá obrovské množství sněhu, hromadící se v horní části závětrných svahů a na hranách jam. Sněhové masy na své cestě nemilosrdně ničí a poškozují všechno, co jim stojí v cestě. Z tohoto důvodu na lavinových svazích nikdy nevznikl vysoký les, ale rostlou zde pouze houževnaté keře a byliny. Stín vysokých stromů by nikdy neumožnil, aby se tu dařilo tak pestrému společenství rostlin, jakému přejí prosluněné svahy. Na ideálních podmínkách pro jejich růst se kromě světla, slunce a závětří podílí rovněž dostatek vlhkosti z dlouhodobě ležících sněhových polí. Proud vzduchu sem odedávna přináší semena rostlin, drobné živočichy a částečky půdy z okolních i vzdálenějších míst a vzniká zde tak cosi jako „biologické smetiště“. Odborná literatura tento jev pojmenovala jako „mechanismus anemo-orografických systémů“. Ten byl objevený poprvé pro světovou vědu právě tady, v našich nejvyšších horách, Krkonoších. To ovšem naši předkové nevěděli a snadno tak vznikaly různé legendy, proč a kde se bere léčivé býlí a mnohé další rostliny, které tehdejší obyvatelé hor dokázali skvěle zužitkovat. Krkonošské botanické zahrádky

Jistě jste o nich už slyšeli: zahrádky Krakonošova, Čertova, Schustlerova či třeba Kotelská. První dvě se nacházejí v Obřím dole a dostaly své jméno právě díky pověrám a mýtům. Krakonošova zahrádka se rozprostírá v horní části Úpské jámy a tvoří ji volně vymezený prostor travnatého terasovitého svahu pod skalnatými srázy Studniční stěny a mírnější Úpské hrany. Čertova zahrádka je poněkud jiná. Její horní část tvoří strmá skalnatá rokle na východním svahu Studniční hory a dolní část je tvořena suťovým kuželem spadajícím až na dno Obřího dolu. To Schustlerova zahrádka v Labském dole se nachází na svazích Pančavské jámy a při vyslovení jejího jména se vybaví jméno významného krkonošského badatele, univerzitního profesora botaniky na pražské Karlově Univerzitě Františka Schustlera, jež vypracoval a předložil návrh na zřízení „Národního parku Krkonošského“, který zahrnoval rovněž území Jizerských hor a Rýchor. A Kotelská zahrádka? Tu, jak již název napovídá, najdete ve Velké Kotelní jámě. Všechny tyto lokality spojuje výskyt vzácných rostlin a Schustlerova zahrádka je navíc místem s nejbohatší květenou české části Krkonoš.

Léčivky v ohrožení

V Čertově zahrádce byl zaznamenán dokonce i výskyt rozchodnice růžové, které se ne náhodou přezdívaná horský žen-šen. Tato nízká kompaktní tučnolistá rostlina s mnoha drobnými kvítky je považována na léčivku s rozsáhlými účinky. Její léčivá síla se dotýká nemocí jater, psychického stavu, popálenin, imunity a dokonce i sexuální vitality. Díky tomu se rozchodnice těšila takovému zájmu, že sběr v minulosti prakticky zapříčinil v České republice její vymizení. V Čertově zahrádce byla potvrzena ještě počátkem 20. století, poté vymizela a dnes je považována za rostlinu kriticky ohroženou. Výsostné postavení mezi krkonošskými horskými rostlinami si držela arnika horská. Její léčivé síly jsou známy i dnes a využívá se především zevně, na poranění a záněty. Rovněž tato léčivka dnes patří k ohroženým druhům a je chráněna zákonem. Hojně vyhledávanými byly i hořce. Asi nejznámější, hořec žlutý, nacházel a dodnes nachází využití při podpoře krvetvorby a odstranění zažívacích potíží. Další rostlinka, andělika, má opravdu široký záběr: obecně podporuje organismus po fyzické i psychické stránce, má pozitivní vliv na zažívací potíže, zahlenění dýchacích cest a zevně je známá jako účinné antirevmatikum. Protože z mnohých krkonošských léčivek se využíval především kořen a ten nelze získat jinak, než vykopáním z půdy, mnohé rostliny téměř vymizely. Domovem mnoha těch, které dodnes přežily, je I. zóna KRNAP, která se rozprostírá v nejvyšších částech pohoří a není přístupná turistům. Díky tomu se tady těmto rostlinám daří a můžeme doufat v jejich rozšíření.

Ovšem řadu neobyčejných zástupců vysokohorské flóry můžete potkat i v přístupných částech krkonošského národního parku. V horách byste se tak měli, a nejen proto, řídit pravidlem maximální ohleduplnosti vůči přírodě a k pohybu krajinou využívat určené cesty. Protože ať šlápnete kamkoliv, pod vašimi botami může skončit život některé z botanických zajímavostí.


reklama

Eva Veselá
Autorka pracuje pro společnost Region-tour.cz, která nabízí kompletní turisticky servis v Českém Švýcarsku, Krkonoších, Orlických horách, Jizerských horách a Adršpachu.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist