https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/lubos-motl-klimaticka-zmena-svet-neohrozuje-alarmiste-ano?ids%5Bx6d797f58e9747aa0b6f2890b82116ea3%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Luboš Motl: Klimatická změna svět neohrožuje, alarmisté ano

9.3.2011 07:30 | PLZEŇ (Ekolist.cz)
Luboš Motl, fyzik a klimaskeptik
Luboš Motl, fyzik a klimaskeptik
Foto | Jan Rybář / Ekolist.cz
Fyzik Luboš Motl patří k nepřehlédnutelným představitelům českých „klimaskeptiků“. V rozhovoru vysvětluje, že jako člověk z prostředí špičkové vědy (a někdejší pedagog z Harvardu) nemůže přijmou některá klíčová tvrzení klimatické debaty. Vyvrací řadu mýtů o „popíračích“ a zdůrazňuje, že oba tábory si jsou v mnoha směrech blíže, než se tuší. A hlavně opakuje, že tvrzení o hrozících nebezpečích jsou zcela nesmyslná a že klimatologie je v zajetí alarmistických politiků a zmanipulovaných vědců.
 

Ekolist: Co to vlastně znamená být skeptik v klimatické debatě? Jak byste tento druh skepse definoval?

Luboš Motl: Slovo skeptik má samozřejmě mnoho úrovní: skeptický je možné být k mnoha věcem – třeba k paranormálním jevům. Kluby vědeckých skeptiků, jako třeba Sisyfos, jehož členem je například pan Grygar, sdružují ty, kteří - mimo jiné - v existenci nadpřirozených jevů nevěří. V poměrně příbuzném smyslu se to slovo používá v klimatické debatě. Pro mě jsou tedy tvrzení o přicházející zkáze vinou klimatické změny analogické třeba i tomu, že lidé vládnou nadpřirozenými silami. Samozřejmě to není perfektní analogie, ale tak jako tak je to skepse k velkým, silným výrokům. Když se dostaneme ke skepsi vůči technickému obsahu klimatické debaty, zjistíme, že i ta má mnoho složek. Skeptici se liší v tom, na jaké úrovni s čím nesouhlasí. Obecně se ale shodují v tom, že neexistuje problém natolik vážný, aby vyžadoval zásadní reorganizaci chování lidstva, ekonomiky, problém, který by opravdu hrozil záhubou. Důvod, proč to neexistuje, je samozřejmě předmětem debat.

Nedávno jsem dělal rozhovor s panem Janem Pretelem, naším předním klimatologem, bývalým zástupcem ČR v Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC). Ale on by tedy v tomto smyslu musel být skeptikem - rozhodně neříká, že svět se řítí do záhuby a opakuje, že větší pozornost se musí věnovat adaptacím a prostě se se změnami smířit. Je to skeptik, či ne?

Diskutujte s Lubošem Motlem!

Luboš Motl bude až do pátku 11. března odpovídat na vaše otázky v diskusi pod článkem. Neváhejte toho využít!

To je velmi důležitá poznámka. Mnohé to možná překvapí, ale jsem si téměř jist, že kdybychom probrali názory na klima, která mám já a které má pan doktor Pretel, tak ten rozdíl mezi námi bude dosti malý. V něčem bychom se samozřejmě neshodli - já třeba nesouhlasím s názorem, že extrémy v počasí zákonitě narůstají a že za tím stojí oteplování planety. Můj názor stojí na řadě analýz, které jsem udělal sám pomoci různých modelů a matematických výpočtů. Všechny ty analýzy naznačují, že k žádným radikálním změnám ohledně zvyšování extrémů nedochází.

Tedy být skeptikem ne nutně znamená zpochybňovat, že planeta se otepluje?

Samozřejmě, že ne. Většina nás skeptiků nepopírá, že se teploty zvyšují.

Pojďme tedy nyní probrat základní otázky a vás pohled na ně. Otázka první: mění se teploty, otepluje se?

Ano, otepluje. Otepluje se na úrovni století. Za poslední století se oteplilo asi o 0,7 stupně, nikdo to neví přesně. Za posledních 300 let se oteplilo řekněme o 1,5 stupně. Za posledních 1000 let se možná ochladilo. Je to věc, kterou nikdo neví najisto, závisí to na různých rekonstrukcích klimatu, které jsou velmi ošemetné. Rozhodně i v relativně nedávné historii je možné najít úseky, které byly teplejší než naše doba. Nyní žijeme v interglaciálu, tedy teplota je samozřejmě mnohem vyšší, než byla v době ledové, to ví ale každý. Když půjdeme do dávných geologických období, tak se teploty měnily na různých škálách z mnoha důvodů. Ale pokud se podíváme čistě na škálu posledních sta let, tak zjistíme, že třeba za posledních 15 let bylo oteplování téměř nula, takže se trend nedá odlišit od šumu. Za posledních deset let se lehce ochlazovalo, ale to samozřejmě neznamená, že se bude ochlazovat i nadále. Vůbec i ta velikost oteplení kolem půl stupně je na hranici přirozené variability a přesnosti měření. To opravdu není něco, co by bylo významné. Například i velká erupce sopky ochladí Zemi o půl stupně na pět let. Pořád se tedy pohybujeme na hranici přesnosti. Ale i pokud uznáme, že lidstvo přispívá k oteplování, potřebuje sto či dvě stě let na to, abychom to opravdu dokázali změřit a potvrdit. Tedy zdvojnásobení koncentrací CO2 v atmosféře vede ke zvýšení teploty o zhruba jeden stupeň, to je číslo vyplývající z velkého množství empirických dat a je asi třikrát menší než je střední odhad IPCC, dle nějž to je 2-4,5 stupně. Zdvojnásobení koncentrací nastane někdy kolem roku 2080, pokud budeme přidávat tento plyn tak rychle jako dnes. A to podstatné je, že to prostě není změna nijak dramatická.

Další klíčová otázka zní: pokud se tedy otepluje, může za to člověk? Co říkáte vy?

Částečně za to člověk zřejmě může. Zároveň je pravděpodobné, že na tom částečně musí mít podíl příroda. Před 300 lety nastala malá doba ledová a ta začala doznívat již kolem začátku průmyslové revoluce. Důležité je tedy mít stále na paměti, že k těmto změnám může docházet i v důsledku přírodních jevů.

Ale nic z toho, co říkáte, v podstatě není v konfliktu s tím, co říkají klimatologové...

Samozřejmě ne. V hrubých obrysech ten konflikt vlastně ani nemůže existovat, vše je to přírodní věda. Skleníkový jev je efekt známý od objevů Josepha Fouriera roku 1824. Jde jen o sílu jevu, o jeho relativní důležitost ve srovnání s jinými jevy. My samozřejmě měníme zeměkouli mnoha různými způsoby a skleníkový jev je jedním z nich. A podle mě jedním z nejméně důležitých. My měníme teplotu na zeměkouli třeba i užíváním asfaltu, změnou plodin, které užíváme, a které mohou být světlejší nebo tmavší než ty přírodní. To vše má vliv na to, jaké procento slunečního záření je absorbováno povrchem zeměkoule, a má to tedy dopad na teplotu Země.

Otepluje se, na tom se shodnou skoro všichni. Ale co z toho plyne?
Otepluje se, na tom se shodnou skoro všichni. Ale co z toho plyne?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jose Marques Lopes / Dreamstime Free Photo
Přiznávám, že jsem měl – zřejmě tedy zkreslený – dojem, že většina skeptiků popírá i samotný fakt oteplování či že se otepluje v důsledku lidské činnosti.

Existují pochopitelně lidé, kteří budou tvrdit, že skleníkový efekt protiřečí zákonům fyziky, já sám jich několik znám z internetu: tvrdí, že to celé je konspirace. Já si ale myslím, že skleníkový efekt je nezpochybnitelný fakt. Od toho konstatování je ovšem ohromě dlouhá cesta k tvrzení, že to je opravdu natolik důležitý efekt, že by se jím měla v panice zabývat celá planeta.

Vy tedy za to nejpřehnanější považuje celkovou politizaci klimatického tématu?

Ano, je to téma opravdu mimořádně zpolitizované. A vše stojí na určitých vědeckých tvrzeních, která jsou diskutabilní či spíše očividně chybná. A to zejména co se týče dopadu změny teplot o půl stupně nebo o jeden stupeň. I kdyby to bylo o dva, tak bude v podstatě nepozorovatelné a nebude to mít v podstatě žádné zásadní důsledky. Ale i kdyby teplota třeba narostla ještě o víc, například Česká republika by neměla větší problémy s adaptací, ale to už jsou samozřejmě spekulace, do nichž není třeba se pouštět. Hlavní rozpor je tedy v tom, zda ta změna o stupeň či dva je problém, či ne. Jádro sporu tedy není v debatě o nějakém čísle, skeptik se může lišit od alarmistického klimatologa prostě jen v názoru, zda změna bude o stupeň či o tři. Jádro sporu tkví v otázce, co z toho plyne.

V jednom článku jste napsal, že IPCC je politická organizace, jejíž misí je selektivně vybírat, interpretovat a dezinterpretovat. To je dost tvrdé tvrzení, není přece pochyb, že v této instituci je řada opravdu špičkových vědců.

Lidé v IPCC byli pro tuto práci vybráni proto, že mají zájem o prezentaci klimatologie v tomto smyslu. Já pochopitelně vůbec nezpochybňuji, že někteří z nich jsou chytří lidé. Nicméně byli vybíráni, protože souhlasí se základní misí IPCC, tedy varovat před klimatickou změnou. Existuje hezká historka, že za vším stojí Margaret Thatcherová, která kdysi bojovala se stávkujícími horníky a chtěla je očernit tvrzením, že spalování fosilních paliv má ničivé důsledky pro planetu právě kvůli klimatické změně. Pak se ovšem stala první skeptičkou na světě, nicméně byla to chvíle, kdy se spojila britská levice i pravice a všichni začali tvrdit, že změna klimatu vede ke zkáze. A proto i každý, kdo vstoupí do IPCC, musí počítat s tím, že dojde-li ke skeptickým závěrům, bude mít problém. Ta organizace je prostě tak zkonstruována.

Nemůžete ale přece tvrdit, že to platí o všech, že by se sebou všichni ti vědci takto nechali orat...

Důležité je zamyslet se i nad tím, jak vlastně vznikla klimatologie v dnešní podobě. Když jsem studoval na matematicko-fyzikální fakultě, šli ji studovat ti lidé, kteří nestačili na ostatní obory. Na tom není nic špatného, ale je to prostě trochu chaotická věda. A lidé, kteří se ji zabývají, se občas svým bádáním podobají rosničkám v televizi...

No tedy nevím, zda by pan Pretel by s vámi souhlasil...

Asi nesouhlasil, ale tohle je věc, kterou vám potvrdí opravdu každý, kdo se touto disciplínou nezaujatě zabývá – včetně například Richarda Lindzena, atmosférického fyzika z MIT. Já vím, že to nezní hezky, ale je prostě objektivní fakt, že studenti se špatným prospěchem šli spíše do klimatologie, než do jiných prestižnějších fyzikálních oborů. Já samozřejmě neříkám, že všichni jsou slabší, myslím to pouze statisticky, nerad bych, aby to znělo jako nějaké osobní hodnocení pana Pretela či kohokoliv jiného. Klimatologie byla dříve spíše na okraji. Pak ale před zhruba dvaceti roky nastala situace, kdy se klimatologie nafoukla asi desetinásobně. Do tohoto oboru bylo nataženo obrovské množství lidí, několikanásobně stouplo jeho financování, a to vše pouze kvůli tomu, že se stalo populární téma klimatické změny způsobené člověkem. A co z toho plyne? Že 90 procent financí na tuto vědu je zacíleno právě na řešení této údajné katastrofy způsobené člověkem. Kdyby tomu nikdo nevěřil, klimatologie se vrátí do pozice standardního skromného předmětu fyzikálních věd, jímž byla před 20 lety. Nyní tam jdou hromady lidí, kteří prostě chtějí studovat jeden aspekt klimatologie, tedy tuto blížící se katastrofu.

Vy tedy říkáte, že lidé tam jdou s jistotou, že to směruje k pohromě?

Ano, tak to dnes je. Před dvaceti lety to bylo jinak. Je to obor, který si vybírá lidi, kteří předem mají určitý pohled na to, jak svět funguje. A to je jeden z hlavních problémů IPCC, i když samozřejmě i tam jsou skeptici. Ale i ti lidé nakonec našli své podpisy, svá jména pod závěry nebo shrnutími, s nimiž vlastně nesouhlasili. V panelu totiž existuje velmi přísná hierarchie, jejíž hlavní cíl je určen, a smyslem práce je dát vědecké ospravedlnění něčeho, co se rozhodlo někde jinde. Ti lidé se tím ani netají, už dopředu se ví, co bude v další zprávě.

Rádžendra Pačaurí, šéf IPCC
Rádžendra Pačaurí, šéf IPCC
Licence | Volné dílo (public domain)
Těžko ale můžu přijmou váš názor, že všichni ti vědci jsou jen stádem manipulovaných prosťáčků...

Například již zmiňovaný pan Pretel patřil nesporně mezi skeptičtější členy a jsem si jist, že se stal ještě skeptičtějším poté, co ho z postu českého zástupce po sporech odvolala Strana zelených. Málokdo si to možná uvědomí, ale ve chvíli, kdy se lidé osvobodí od okovů IPCC, mohou se podívat na věci trochu kritičtěji. I v rozhovorech nyní ti samí lidé říkají hromadu věcí, které by ještě před pěti lety neřekli. Situace se opravdu trochu mění, uvolňuje. Lidé už nejsou tolik tlačeni tím skupinovým myšlením, davovou psychózou. Pan Pretel nesporně dělal vědu, která je skutečná, ale zároveň byl funkcionářem v IPCC, tedy v instituci, která má trochu jinou úlohu, než dělat čistou vědu. A to platí i pro další vědce v panelu, na těch nejnižších úrovních opravdu dělají skvělou práci a píší články, které mají smysl. Ale ta několikastupňová pyramida vše zcenzuruje. Ti nahoře by nikdy nedopustili něco skeptického, pečlivě vybírají to, co se hodí.

Každopádně debaty jsou pro nás laiky zcela nepřehledné. Jeden vědec třeba řekne, že možná existuje spojitost mezi různými extrémními jevy jako sucha či povodně, a skeptik model prostě smete ze stolu kategorickým konstatováním, že tomu nevěří a že to tak není.

Ale od názoru, že třeba loňská vlna veder v Rusku měla nějakou souvislost s jinými extrémy, se už opravdu ustupuje. Je vědecky prokazatelné, že oteplovací trend posledních staletí nemůže sám o sobě působit jevy jako zvýšenou aktivitu hurikánů, vedra v Rusku a jiné věci, které byly prezentovány jako možný důsledek globálního oteplování. Rok 2005 třeba překonal rekordy v počtu hurikánů a tropických bouří a všichni tehdy říkali: to je důsledek globálního oteplování, klimatická změna bude způsobovat něco podobného každý rok. Jenže další ty sezóny byly průměrné až podprůměrné a ty spekulace a sliby dalších hrůz zcela zmizely. Příslušní vědci pochopili, že už to není prodejné a my můžeme v klidu konstatovat, že tehdejší hurikány byly prostě dílem náhody. A že se to nebude pravidelně opakovat. Pak přišlo do Ruska vedro, které tam nebylo dlouho a vše začalo znova, jen s tím rozdílem, že klimatická změna přinese vedra. Je jasné, že příští rok v Rusku žádná nebudou. A tak to jde pořád dál. Výjimkou je fakt, že teplých dní opravdu přibývá, ale to se dá vysvětlit právě onou teplotou zvýšenou v průměru o 0,6 stupňů.

Vám tedy, řečeno stručně, zejména vadí šílení kolem toho všeho?

Přesně tak, vadí mi ten krátkozraký způsob dedukování dalekosáhlých nesmyslných závěrů z náhodných jevů.

Ale proč se to tedy podle vás děje?

Protože různí lidé mají různé zájmy. Někteří jsou opravdu věřící environmentalisté, kteří touží po návratu Země do dob, kdy byla neposkvrněná člověkem. Pak jsou politici, kterým se to hodí, protože stejně jako stav války je i hrozba zkázy klimatickou změnou něco, co sjednocuje voličstvo a dodává politikům punc spasitelů a důležitost. Navíc mohou slibovat věci pro rok 2100, tedy věci, za které neponesou žádnou odpovědnost. Média zase mají materiál, který mohou snadnou převzít a lidé si to rádi přečtou, protože mají rádi strašení. Další klíčová věc je, že v tom všem se točí obrovské peníze, všude je mnoho grantů. Odhaduje se, že za poslední roky do této obrovské hry naplynulo zhruba 50 miliard dolarů, to je obrovská suma. Výzkumníci, kteří dostávají granty, pochopitelně nechtějí někoho přesvědčovat, že jim peníze dává zbytečně. A pak také existuje opravdový zelený byznys, průmysl, celý ten komerční sektor, obchod s povolenkami, a tak dále, který dostává peníze, dotace. Ani ti samozřejmě nechtějí, aby to skončilo. Je opravdu děsivé, kolika lidí se to vše týká.

Opravdu zásadní vliv na debatu o klimatických změnách v ČR má samozřejmě Václav Klaus. Pokud se nemýlím, právě vy jste reprodukoval na internetu jeho proslov v americkém kongresu. Tam mimo jiné řekl, že „největší hrozbou pro světovou demokracii není na začátku 21. století komunismus, ale jeho různé měkčí varianty. Komunismus byl nahrazen hrozbou ambiciózního environmentalismu.“ To je ovšem opravdu silná káva – srovnávat to vše s komunismem...

Já s tím nicméně souhlasím, on se svými názory prostě netají a je možné, že v dnešním Kongresu by s ním i většina kongresmanů souhlasila. Největší hrozba znamená, že žádná větší nyní neexistuje, a tak to je, jde o obrovský program, který ohrožuje základní svobody. To, co říká pan Klaus, se stalo nejvíce politicky nekorektním tvrzením, které můžete vyslovit. Překonalo rasismus a je to nejcitlivější možné téma a hlavní způsob, kterým se někteří lidé snaží regulovat společnost. Někteří to sice maskují, ale je jasné, že environmentální hnutí absorbovalo velké množství lidí, kteří opustili marxismus. Omezuje to svobodu ekonomickou; pokud by se uskutečnila všechna ta navrhovaná opatření, tak nemůžeme bez povolení vlády dělat vlastně nic. Cokoliv děláme, ať to jsou přírodní projevy života či industriální aktivity, to vše produkuje oxid uhličitý. To má prezident na mysli, a také to omezuje svobody vědecké, protože mnoho vědců bylo doslova vyhozeno z práce či diskriminováno v důsledku jejich skeptických názorů. Prostě se to stalo povinným názorem, tak jako byly povinné názory v dobách komunismu.

Já osobně jsem pana prezidenta zažil na přednášce o změnách klimatu v Londýně, která skončila fiaskem a mírným zděšením v publiku, protože zatímco vy věcně argumentujete, on prostě prohlašoval: je to tak a tak, protože to říkám já. Bylo mi ho tehdy vlastně líto, protože nedokázal ani v nejmenším své názory hájit. Nemáte i vy dojem, že by měl argumentovat mnohem lépe?

Pan prezident je politik, pro něj hraje politika a tím pádem i ideologie důležitou úlohu. Zároveň si uvědomuji, že na začátku doby, kdy se začal touto problematikou zabývat, byly jeho názory na určité technické otázky klimatu extrémně zjednodušené. Ale v průběhu těch let pan prezident začal klima studovat více detailně a jsem si jist, že se stal relativně dobrým expertem - zejména s ohledem na to, že není vzdělán v přírodních vědách. Především se ale stal relativně dobrým expertem ve srovnání s mnoha lidmi, kteří jsou velmi důležití v této celé debatě. Al Gore také není vědec a má kategorická tvrzení, která jdou ovšem opačným směrem. Samozřejmě je obecně špatně, když politici určují, co je dobře a co špatně, co se smí a co nesmí, ale platí to v obou směrech. Tedy mně by vadil zásadní vliv Al Gorea, a také by mi vadilo, kdyby pan prezident Klaus diktoval, co smí klimatologové použít ve svých modelech. Ovšem já s ním souhlasím v tom, že tento fenomén je primárně politicky hnanou věcí. On to vše prostě chytá za politický konec problému, protože marná sláva, to je ten hlavní konec, je to smutné, ale je to tak. Při tom všem je zřejmé, že jakmile politický tlak na tu disciplinu zmizí, je žádoucí, aby politici šli úplně pryč, ať už to je pan Gore či pan Klaus, aby se prostě vypařili. Já prostě považuji vliv pana prezidenta za zcela pozitivní, protože dává lidem pocit, že je možné docházet k opačným závěrům, že musí znovu být legální, aby vědec směl dojít k něčemu, co není katastrofického rázu.

Ale já jsem vždy měl pocit, že on zpochybňuje některá fakta, která, pokud vím, se nikdo moc zpochybňovat neodváží. A tvrdí, že se neotepluje, že tzv. hokejka, tj. graf prudce stoupajících teplot v době nedávné, byla zrušena...

Počkejte, ale hokejka rozhodně špatně byla, to byl největší skandál v dějinách klimatologie.

Na tomto grafu rozhodně hokejka existuje...
Na tomto grafu rozhodně hokejka existuje...
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pretel / ČHMÚ
Opravdu? No já jako poučený laik jsem měl dojem, že hokejka byla napadnuta pak bylo napadnuto ono napadnutí a pak byla znovu pokorně vrácena do mainstreamu...

Hokejka je na každý pád špatně. A musím říci, že mě opravdu fascinuje, že názor, který máte, se vůbec ještě vyskytuje. Každý seriózní vědec, který studoval osudy hokejkového grafu, ví, že byl postaven na matematicky chybných metodách, které de facto zprůměrovaly teplotu šumu minulých staletích, takže tam vyšla rovná čára, a pak použily teploměry pro 20. století. Prostě to byla chybná metoda. Hokejka by vám prostě vyšla i tehdy, pokud byste do algoritmu výpočtu zadal náhodná data, to se dá lehce ukázat. V tom smyslu má pan Klaus naprostou pravdu, a co říkáte vy, je obvinění pana prezidenta z toho, že nemluví pravdu, ale on ji mluví.

Ale jak se v tom má neodborník vyznat? Nedávno jsem o tom četl publikaci, autory si přesně nepamatuji, ale vím, že mezi nimi figuroval pan Moldan a tuším pan Metelka, a tam byl spor o hokejku rozebrán s konstatováním, že nadále platí...

Ale jediní, kdo se k ní hlásí, jsou nyní alarmisté. Na grafu, který platí, jsou teploty nahoru a dolů, tedy žádná hokejka, maximálně zlomená hokejka.

Tedy pan Moldan a Metelka, nás zástupce v IPCC, nás všechny mystifikují?

Pan Metelka je opravdu nebezpečný alarmista, možná jediný v této zemi, představitel skutečné oteplovací hysterie, jakých jsou v Americe tisíce. Panu Moldanovi bych normálně věřil, možná prostě není jen dobře informován. O této věci opravdu nemůže být sporu.

Dobrá, ale znovu se tedy ptám, jak to já mám poznat?

No složité to opravdu je, o tom není sporu. Celá mediální sféra kolem klimatu byla ovládnuta dezinformacemi...

Ale toto nemělo s médii nic společného, byla to zcela standardní publikace...

Oficiální brožura patří do medializace vědy a není to reálná věda, pokud se optáte reálných vědců, dostanete jiné odpovědi, než když se optáte politiků na ministerstvu životního prostředí. Ale já vám rozumím, i já mám mnoho přátel, kteří jsou velmi rozumní a věří této ideologii, pavědě, nebo co to vlastně je. Já to vše slyším stále dokola, jak to CO2 je smrtící, a přitom to je neškodný životadárný plyn. Nebo to, že hokejka je stále naživu. Ale opravdu to je popírání základních principů...

Ale tím spíš pochopte, že to není chyba nás „obyčejných“ lidí, i při značné snaze a erudici budete mít tyto názory. Proč tedy nejsou popírači schopni tu hádku vyhrát?

Víte ono i to slovo popírač je dost hrozné, evokuje, že děláme něco jako popírání holocaustu. Ale budiž, já jsem se s tím slovem smířil a jsem na něj vlastně svým způsobem hrdý, i když slovo skeptik je rozhodně lepší. Jak jsem říkal, podstatný argument zní, že nám nehrozí žádná katastrofa. To já opravdu popírám, jsem si jist, že to nehrozí. A popírači, chcete-li, své názory nejsou schopni rozšířit třeba proto, že neovládají média. Ale pokud se o to opravdu začnete zajímat, zjistíte snadno, jak to vše je. Já samozřejmě netvrdím, že vše, co řekne pan prezident Klaus, je pravda, ale to, že hokejka je chybný graf, je prostě zjevný fakt. Souhlasím, že to vážně těžké je, člověk se prostě sám od sebe musí o vše zajímat, najít si ty nejlepší zdroje. Pak může přijít na to, že nejenom on, ale i většina lidí si myslí něco jiného, než se zdá.

Dobrá, ale já jsem vždy v tuto debatu posuzoval tak, že když dejme tomu 95 procent špičkových vědců říká, že klimatická změna existuje, působí ji lidé a je nebezpečná, že když existuje jejich konsensus, tak to prostě zjevně musí být pravda.

Problém je v tom, že konsensus ve vědě není argument. Pokud se o to budete snažit, nikdy se k pravdě nedostanete. Kdysi platil konsensus, že Slunce obíhá kolem Země, že genetika je buržoazní pavěda či že jiné rasy musí být vyhubeny. Pokud existuje konsensus, který vyvěrá z argumentů, nikdy se nemusí obhajovat a zaklínat tím, že je to konsensus. Jablko padá dolů v důsledku gravitačního pole, ale pro toto tvrzení nikdo nebude používat tvrzení, že to je konsensus. To je prostě fakt, který se dá dokázat. Konsensus není třeba a tvrzení, že za něčím stojí konsensus, by mělo být pro mnohé varováním, že se děje něco nekalého. Pokud prostě existuje jeden dobrý důkaz, že se v tomto století oteplí o tři či více stupňů, tak by se dal sepsat do článku, ale ten článek prostě neexistuje.

Neříkejte mi, že to není ukryto někde v dokumentech IPCC...

Je tam tisíc špatných argumentů a žádný dobrý, a to je ten hlavní trik. Lidé pořád vymýšlejí argumenty, které jsou skoro správné, ale nakonec nefungují. Jediné, čeho je IPCC schopen, je zkombinovat tisíc argumentů a konstatovat silným hlasem, že to vše dává určité poselství. Ale tak to prostě ve vědě fungovat nemůže. Buď argument funguje, anebo ne. A ten o tom, že klimatická změna nám hrozí katastrofou, zjevně nefunguje.

Kdo je Luboš Motl

Luboš Motl (* 1973 v Plzni) je český teoretický fyzik, zabývající se teorií superstrun a obecnými problémy kvantové gravitace. Na české scéně patří též k výrazným „klimaskeptikům“.

Vystudoval fyziku na MFF UK, doktorát z teoretické fyziky získal na Rutgersově univerzitě v New Jersey. Po tři roky působil jako postdoktorand na Harvardově univerzitě, v létě 2004 se připojil k harvardskému fakultnímu sboru a jako assistant professor vyučoval teorii strun, kvantovou mechaniku a kvantovou teorii pole. Nyní působí v ČR jako „fyzik na volné noze“ a také publicista – jeho blog The Reference Frame získal v roce 2008 prestižní ocenění Weblog Awards za nejlepší blog kontinentální Evropy.

V únoru 2007 ještě stihl pomoci americkým klimaskeptikům "objevit" českého prezidenta překladem interview Hospodářských novin s Václavem Klausem.

Je autorem a překladatelem knih o matematice a fyzice vydaných u nás a ve Francii, autorem desítek odborných článků o teoretické částicové fyzice a spoluautorem knih a brožur o klimatické změně, včetně zprávy nevládního panelu NIPCC kolem Freda Singera.


reklama

 
foto - Rybář Jan
Jan Rybář
Autor byl v roce 2011 hostujícím šéfeditorem serveru Ekolist.cz (v rámci grantu Rok jinak). Nyní vede kreativní agenturu Amaze.cz a „vydává“ web Fotoguru.cz. Viz též jeho Google+.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LM

Ladislav Metelka

15.11.2019 10:32
Hlavně že jsem nebezpečný alarmista... :-)
Komický pan Motl zřejmě ani netuší, že členy IPCC nejsou lidé, ale státy. Žádný člověk se menůže stát členem IPCC...
Možná by si měl nejprve udělat pořádek v naprosto základních faktech, když už o nich píše...
Odpovědět
TM

Tomas Macek

23.11.2019 08:31
Sám víte že takové označení v tomto kontextu používá, včetně ČTK: “ shrnuje tisícistránkový dokument klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, jenž je členem IPCC.”
Odpovědět
TM

Tomas Macek

23.11.2019 08:32
Sám víte že takové označení v tomto kontextu používá, včetně ČTK: “ shrnuje tisícistránkový dokument klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu, jenž je členem IPCC.”
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist