http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/dotazy-a-odpovedi/jak-dlouho-se-rozkladaji-odpady-v-prirode-a-rozkladaji-se-vubec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Jak dlouho se rozkládají odpady v přírodě? A rozkládají se vůbec?

dotaz: 193

16. října 2004 | Pastorková
Kolik let se rozkládají odpady?



odpověď:


24. ledna 2005

Dobrý den,

otázka je to jednoduchá, ale odpověď taková nebude. Už proto, že závisí na tom, jaký odpad máte na mysli. Pokud bychom uvažovali například šlupky od zeleniny či ovoce, tak za vhodných podmínek se rozloží v řádu měsíců. Od Antonína Slejšky z portálu Biom.cz jsem se dozvěděl, že dřevo se může rozkládat roky, plasty už desítky až stovky let. Antonín Slejška však dodává, že na dotaz není možné přesně odpovědět.

Záleží totiž i na okolnostech, za kterých je odpad nechán rozkladu. RNDr. Jaroslav Hrabal, ředitel divize ekologie a sanací společnosti MEGA, nám poskytl následující informace:

      Dobrý den,

      na váš dotaz lze jen obtížně odpovědět, neboť rozklad látek závisí především na prostředí, v jakém se vyskytují. Sklo je nesmrtelné a PET skoro také. Co se týče organické hmoty, existují v literatuře poměrně věrohodné informace získané při rekultivací skládek nebo jejich průzkumech. Odkázal bych např. na publikaci Doc. Ing. Františka Straky, CSc - Bioplyn, vydáno 2003, v roce 2006 nové rozšířené vydání. V prostředí skládek jsou rozkladné procesy závislé na míře zhutnění odpadu, stupni nasycení odpadu vodou a možnosti přístupu kyslíku. V případě výskytu suchého anaerobního prostředí dochází k potlačení metanogeneze a konzervaci organické hmoty. Tyto předpoklady byly potvrzeny nálezy relativně dobře zachovaných potravin ze skládek starých i 20 let, např. (citace z výše uvedeného zdroje - str. 358):

      - hlávka salátu (listy zavadlé, oschlé, zmačkané, šedozelené barvy) stáří 6 let
      - kukuřičná palice (zachovaná) stáří 20 let
      - rohlík (poněkud pomačkaný) stáří 6 let
      - párek v rohlíku (hnědavý vyschlý kus pečiva s párkem) stáří 17 let
      - noviny (zmačkané leč perfektně čitelné) stáří 12 let
      - syrový řízek (růřově hnědavé barvy s bílým tujem na okrajích) stáří 15 let

      Z toho je vidět, že na otázku nelze jednoznačně odpovědět bez alespoň povšechné znalosti prostředí. Zkušenosti, které máme při rekultivacích zejména rozsáhlých skládek, jsou obdobné. Ve starých partiích (v místech bez přístupu vzduchu) lze nalézt ledasco.

Lidstvo umí produkovat jak odpady, které se rozloží v krátké době, tak i odpady, které přetrvají celé lidské generace. Nejnovějším hitem těch krátkodobých odpadů mohou být degradabilní plasty, které se umí rozložit třeba za rok od výroby (více viz článek Igelitové tašky už nemusí být to, co bývaly). Druhou kategorii mohou reprezentovat klasické plasty, sklo, kovy, betonové stavby, radioaktivní odpady. (Záleží pak také na tom, jak si definujeme odpad.)

Odpověd na Vaši první otázku tedy může být, že doba rozkladu odpadu se liší podle druhu odpadu a podmínek, za kterých k rozkladu dochází. Pokud nám odpustíte velké zobecnění, pak na otázku, zda se vůbec rozkládají, lze odpovědět ano, nicméně u některých druhů odpadů (plasty, sklo, kovy, radioaktivní odpady) tato doba dalece přesahuje časový prostor, v kterém žijeme své životy.

Co s těmito informacemi v praktickém životě? Kupříkladu když vyhodíte do lesa starou televizi, tak kromě toho, že se z ní budou uvolňovat nebezpečné a toxické látky (k tématu více viz článek Věk nečistých počítačů), bude obrazovka "strašit" v lese tak dlouho, než ji zasype jehličí. Jak dlouho bude tam, nedokáže nikdo říci. Stará televize v lese však nikomu neprospěje. Je mnohem lepší odpady likvidovat tak, abychom z nich měli ještě nějaký užitek. Mnoho odpadů lze recyklovat (například i sklo a jiné součástky ze starého televizoru), či vracet zpět do oběhu (pivní lahve, i když to vlastně není odpad, ale vratný obal), některé odpady lze spalovat a získávat tak zpět část energie, z některých odpadů lze při kompostování získávat plyny a ty dále využívat. Některé odpady se pak skládkují.

Rozumnou strategií je také odpadům předcházet, neprodukovat je zbytečně.

Martin Mach
Autor je redaktorem EkoListu.


Vaše připomínky

Chcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 193".
Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám.
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist