Jaroslav Gabriel: Reakce na článek V Česku mají vyrůst obří fény na maření přebytečné energie. Něco je tu hodně špatně, říkají energetici

To, že takzvané mařiče přispívají k oteplení planety, neodpovídá realitě. Opak je pravdou. Tyto takzvané mařiče, jinak též zátěžové banky, patří do rodiny elektrokotlů. V Česku je již připojeno více než 300 MW instalovaného výkonu v elektrokotlech a dalších několik set MW je ve výstavbě. Většina výkonu elektrokotlů je instalována v teplárnách a ohřívá vodu. V praxi tak v současné době elektrokotle poskytují většinu záporných služeb pro přenosovou soustavu. Nahradily odstavované turbíny uhelných elektráren a tepláren, které doposud tyto služby poskytovaly. Bez elektrokotlů by byly služby výkonové rovnováhy daleko dražší a tím pádem by byla dražší i celková cena elektřiny. Maxima dosáhly tyto ceny služeb výkonové rovnováhy v roce 2022 a tehdy začal velký nárůst instalací elektrokotlů. Přenosová soustava nakupuje tyto služby v tendrech od poskytovatelů těchto služeb, kteří nabídnou nejnižší cenu. Logicky tak při nárůstu konkurence klesá cena těchto služeb, a to se v minulém roce už pozitivně projevilo.

Při výrobě elektřiny v klasických a jaderných elektrárnách dochází k obrovským ztrátám tepla. Jaderná elektrárna má účinnost okolo 30 %. Temelín a Dukovany vyrobí za hodinu 4 000 MWh elektřiny. Za stejnou dobu vypustí z chladících věží skoro 10 000 MWh v nevyužitém teple. U uhelných elektráren je to podobné. Řešit ztráty tepla v tomto případě je jako řešit ztráty brzdícího automobilu. Když auto brzdí, tak se nakonec energie paliva změní na teplo v brzdových destičkách a ty se ochladí vzduchem. Pomocí zátěžových bank brzdí tramvaje, vlaky na stejnosměrný proud, výtahy a mnoho dalších zařízení, a nikdo to neřeší, neb se to absolutně nevyplatí.

Elektrokotle poskytují většinou terciární regulaci, která se v průměru aktivuje jednou za měsíc na 15 minut. Všechny stávající i budované elektrokotle tak za celý rok spotřebují okolo 2000 MWh, a to je zlomek ztrát v teple atomových elektráren za hodinu. Takže zde řešíme naprosté marginálie. Ve skutečnosti však toto teplo nemá prakticky vliv na oteplování planety. Na oteplování mají vliv emise CO2 především z uhelných elektráren. Elektrokotle tak efektivně umožňují nahrazovat regulační služby těchto elektráren a přispívají tak k většímu rozšíření obnovitelných zdrojů.

Elektrokotle jsou stavěny bez dotací a investice do nich je podnikatelským rizikem. Trh se službami výkonové rovnováhy se v příštích letech bude rozšiřovat a bude společný pro většinu zemí Evropské unie. České elektrokotle budou poskytovat podpůrné služby i do zahraničí. Otevření trhu by zase mělo přispět ke snížení cen. ČEPS je v této oblasti velice aktivní a je v první skupině těchto zemí tvořících tento trh.

V budoucnu lze očekávat daleko více hodin, kdy cena elektřiny bude blízká nule. Hodin se zápornou cenou bude však ubývat, protože po roce 2027 skončí v Německu dotování výroby z velkého množství obnovitelných zdrojů v případě záporných cen a tyto zdroje se budou čase záporných cen vypínat. Hodin s velmi nízkou cenou však bude v období od jara do podzimu přes tisíc. Pro teplárny tak bude výhodné vyrábět teplo v tomto období pomocí elektrokotlů. Teplárny totiž vyrábějí teplou vodu i v letních měsících. Toto bude mít pozitivní vliv na cenu tepla. Velké elektrokotle jsou dnes instalovány anebo se instalují do prakticky každé větší teplárny v Česku. V tomto aspektu jsme na špici Evropy. Můžeme se tak využívat boomu nárůstu výroby z fotovoltaik v Evropě a z dovezené elektřiny vyrobit teplo a vyvážet služby výkonové rovnováhy.

Elektrokotle včetně takzvaných mařičů nezabírají v distribuční síti prostor pro připojení obnovitelných zdrojů, protože se jedná o spotřebič a tak mohou obě zařízení fungovat na jednom připojení. Distributoři elektřiny informují o stovkách MW v žádostech o připojení. Mohli by však spíše o množství skutečně uzavřených smluv. Pokud žadatel nezaplatí za připojení do 2 měsíců, tak se žádost ruší. Skutečnost tak bude jistě řádově nižší. Dále není pravdou, že takzvané mařiče slouží k maření energie z fotovoltaiky při záporných cenách elektřiny. To by se vůbec nevyplatilo, protože by si provozovatel takového zařízení musel platit rezervovanou kapacitu ve výši 2,85 milionu Kč za každou instalovanou MW ročně plus ostatní nemalé distribuční poplatky, a to by se mu opravdu nevyplatilo.

Je otázkou, co zapříčinilo, že v tomto oboru Česko vyniká. Je to progresivní přístup ČEPS, který umožnil zavádění těchto nových technologií a přítomnost šikovnost instalačních firem, které rozpoznaly příležitost na trhu.

Boom obnovitelných zdrojů a především fotovoltaických elektráren je nevyhnutelný. Například v Pákistánu se jen v roce 2024 instalovalo 17 GW ve fotovoltaice bez dotací. To se rovná přibližně maximální spotřebě celé pákistánské soustavy, která má špičkové zatížení v létě, a je to za pouhý jeden rok 4 krát více, než je instalováno v Česku za celou historii. Velikost pákistánské soustavy je podobná té české.

---

reklama

---