Jaro 2025 v hydrometeorologických datech. Bylo 6. nejsušší od roku 1961
Teplota vzduchu
Jaro bylo o 0,6 °C teplejší než normál 1991–2020 a zařadilo se, spolu s jarem v roce 2017, jako 9. nejteplejší od roku 1961. Nejtepleji bylo v Jihomoravském kraji (průměrná teploty 10,2 °C) a nejchladnější byl Karlovarský kraj (7,8 °C).
Nejteplejším měsícem byl květen s průměrnou teplotou vzduchu 11,2 °C, který byl teplotně podnormální a odchylka od normálu 1991–2020 byla −1,9 °C. Březen i duben byly naopak teplotně nadnormální. V březnu byla průměrná teplota vzduchu 5,1 °C (odchylka +1,9 °C) a v dubnu 10,3 °C (odchylka + 1,8 °C).
Ve dnech 15.-18. dubna meteorologové zaznamenali nejteplejší období letošního jara. Denní maxima teploty vzduchu v těchto dnech na některých stanicích přesahovala 25 °C. Nejteplejším dnem byl 17. duben s odchylkou průměrné teploty vzduchu na území ČR od normálu +10,3 °C. V tento den překonalo svůj denní rekord maximální teploty vzduchu 67 % stanic (které měří alespoň 5 let). 16. dubna to bylo dokonce 79 % stanic a v tento den jsme také zaznamenali první letní den letošního roku.
Teplý byl i začátek května. Dne 3. května teploměry zaznamenaly první tropický den, a to na stanici Dyjákovice, která naměřila maximální denní teplotu vzduchu 31,0 °C. Na hodnotu 30,0 °C a výše se vyšplhala denní maxima i poslední květnový den na několika stanicích v Plzeňském a Středočeském kraji a na stanici Brno, Žabovřesky.
Během jara 2025 jsme zaznamenali 31 mrazových dnů v březnu, 29 v dubnu a v květnu také 29 dnů. Ledových dnů (tedy těch, kdy se teplota drží pod bodem mrazu po celý den) bylo v březnu 12, v dubnu 7 a v květnu opět také 7. Ledové dny v květnu zaznamenaly pouze stanice na hřebenech Krkonoš a Jeseníků. Oproti posledním rokům je to ale nezvykle hodně. Loni a v roce 2022 neměla žádná stanice ledový den, v roce 2023 byl pouze jeden, v roce 2021 4 ledové dny.
Nejvíce mrazových dnů v květnu, 23, zaznamenaly šumavské stanice Březník a Kvilda-Perla. Průměrné bývá v těchto lokalitách květnu cca kolem 16 mrazových dnů. Nadprůměrně mrazových dnů zaznamenaly i stanice mimo horské polohy, např. Neumětely, okres Beroun měly 9 mrazových dnů nebo Doksy, okr. Česká Lípa 7 mrazových dnů (průměr je v květnu na této stanici 1 mrazový den).
Úhrn srážek
Co se týká srážek bylo jaro 2025 srážkově 6. nejchudší od roku 1961, v průměru spadlo 117 mm, což představuje 76 % normálu 1991–2020. V březnu spadlo v průměru 33 mm srážek (72 % normálu 1991–2020) a v dubnu 31 mm (79 %). Srážkově nejbohatší jarní měsíc byl květen. Dle předběžných údajů spadlo 53 mm srážek (76 % normálu).
Srážkově úhrny byly podle dat ČHMÚ územně nevyrovnané, např. v Ústeckém kraji spadla polovina množství srážek než v kraji Zlínském a Libereckém. Během jara zaznamenala nejvíce srážek stanice Pomezní boudy (okr. Trutnov), která naměřila 313 mm. Nejméně srážek pak spadlo v Doksanech (okr. Litoměřice), a to 58 mm. Nejvyšší denní úhrn srážek, 77,2 mm, byl naměřen 24. dubna 2025 na stanici Plumlov, okr. Prostějov.
Sněhu bylo během jara méně, než je pro toto roční období obvyklé. Od března, kdy by horské stanice měly zaznamenávat svá maxima výšky sněhové pokrývky, sníh, krom některých přechodných epizod, sesedal a odtával. Většina stanic zaznamenala svá maxima již na začátku ledna nebo v únoru. Zásoby vody ve sněhu byly také podprůměrné, na začátku března byly na 23 % dlouhodobého průměru pro toto období a až do poloviny dubna, kdy byly výpočty ukončeny, se zásoby postupně snižovaly.
Maximální výška sněhu na jaře 2025 byla naměřena v rámci pravidelného experimentálního měření výšky a vodní hodnoty sněhu v Krkonoších 3. března v profilu Růženčina zahrádka (1375 m n. m.), a to 132 cm. Stanice Labská bouda (1320 m n. m.) zaznamenala maximum také již na začátku března, konkrétně 1. a 2. března 130 cm, dlouhodobý průměr pro tento den je však 154 cm. Lysá hora (1322 m n. m.) v Beskydech zaznamenala tento den výšku sněhu 50 cm, dlouhodobý průměr je více než 100 cm.
Na začátku března ležela souvislá sněhová pokrývka od poloh nad 750–800 m n. m. V Jizerských horách a v Krkonoších ležel sníh většinou již od nadmořské výšky 600 m n. m., naopak na Šumavě většinou až od nadmořské výšky cca 1000 m n. m. Například na šumavském Churáňově (1118 m n. m.) souvislá sněhová pokrývka nebyla od 27. února.
V poslední dekádě dubna souvislá sněhová pokrývky odtála i na hřebenech Krkonoš, na Labské boudě konkrétně 23. dubna. Zdálo se, že zimní sezona skončila. Květen byl ovšem podprůměrně chladný a v polovině května se sněžení, většinou do poloh nad 900 m n. m., vrátilo.
Nejvydatněji sněžilo během víkendu 17. a 18. května na horách na severu a severovýchodě našeho území, kde napadlo až 20 cm nového sněhu. Celková suma nového sněhu od 14.–18. května byla na hřebenech Krkonoš a Jeseníků kolem 25 cm, v maximech až 40 cm. Na hřebenech Šumavy bylo tepleji a sněhová pokrývka se tu nevytvořila. Na začátku poslední dekády května již sněhová pokrývka opět roztála.
Klimatologické jaro 2025 bylo vyhodnoceno na základě údajů ze všech dostupných měření na začátku měsíce června 2025. Uvedené údaje jsou tedy pouze předběžné a mohou se ještě měnit, neboť data nebyla kompletně verifikována. K porovnání byly použity příslušné normály 1991–2020.
Pohled do starších statistik
Historicky nejteplejší jaro, s průměrnou teplotou vzduchu 10,5 °C, jsme zaznamenali v loňském roce. Loni nastal první tropický den zcela mimořádně už 7. dubna na stanicích Praha Komořany, České Budějovice a Čáslav, předchozí rekord ze 17. dubna 1934 byl tak překonán o 10 dnů.
Druhé nejteplejší bylo jaro v letech 2007 a 2018 (9,9 °C) a třetí v roce 2000 (9,7 °C). Nejchladnější jara jsme prožili v letech 1987 (5,2 °C), 1980 (5,3 °C) a 1970 (5,5 °C).
Nejvíce srážek spadlo na jaře 1965 (266 mm), druhé srážkově nejbohatší jaro bylo v roce 2006 (236 mm) a třetí v roce 2010 (214 mm). Historicky nejméně srážek spadlo na jaře 1993, a to 100 mm.
reklama
Dále čtěte |
V brazilském městě Belém kvůli klimatické konferenci OSN výrazně vzrostly ceny hotelů
Vrcholí pylová sezona ambrózie peřenolisté. V Česku pomáhá šíření rostliny změna klimatu
Španělský premiér Sánchez chce národní plán boje proti klimatickým změnámOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Miloš Zahradník
5.6.2025 16:09Delat prumery muze byt nekdy uzitecne k extrahovani uzitecne informace, jindy se ale naopak v tom prumerovani vsechno zajimave ztrati. Pocitat prumerne strazky na uzemi Prahy ci v Krkonosich ma smysl, davat tohle dohromady do jednoho cisla (spolu s ostatnim uzemim CR) je pitomost. Sumarni udaje o srazkach jako jsou prutoky Labe v Decine za rozumne vzate (spis delsi) useky casu smysl maji, udaj o sumarnich srazkach za celou CR je podivne hausnumero. Uz i proto, ze ty stanice nejsou rozmistene ani "rovnomerne" ani "vodohospodarsky co nejrelevantneji" a vyznam stejneho cisla u ruznych krajin je ruzny. 600 mm rocniho uhrnu na jizni Morave je cislo jineho vyznamu nez na Vysocine. Podivna je ta mapka dochylek letosnich teplot od "prumeru" ale 1 stupen neni mnoho a v takoveto mapce udela modre okenko klidne i nezvykly pocet nekolika abnormalne chladnych bezvetrnych noci
Snehove to letos byla opet mizerie, i kdyz uz byly i horsi zimy. Nektere
udaje toho souhrnu jsou uzitecne a zajimave a proti jejich formulaci nemam namitek napriklad treba i tohle porovnani brezna, dubna a kvetna:
Během jara 2025 jsme zaznamenali 31 mrazových dnů v březnu, 29 v dubnu a v květnu také 29 dnů. Ledových dnů (tedy těch, kdy se teplota drží pod bodem mrazu po celý den) bylo v březnu 12, v dubnu 7 a v květnu opět také 7. Ledové dny v květnu zaznamenaly pouze stanice na hřebenech Krkonoš a Jeseníků. Oproti posledním rokům je to ale nezvykle hodně. Loni a v roce 2022 neměla žádná stanice ledový den, v roce 2023 byl pouze jeden, v roce 2021 4 ledové dny
