Lesní mateřské školy - venku za každého počasí bez zdí a plotů

Pro rodiče, kteří se zajímají o méně tradiční způsoby předškolní výchovy a chtějí své děti vychovávat v blízkém sepjetí s přírodou, existuje alternativa: lesní mateřské školy. Od obyčejných školek se liší dvěma základními myšlenkami: „venku za každého počasí“ a pobývání v prostoru „bez zdí a plotů“.

Můžeme jít na trávu válet sudy? Na snímku pražský Dětský klub Šárynka. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Archiv Ekodomova

Lesní mateřské školy (LMŠ) vznikly podle odborné garantky Dětského klubu Šárynka Terezy Vošahlíkové především ze dvou důvodů. Prvním bylo přesvědčení rodičů o tom, že by jejich děti neměly trávit většinu času zavřené v budově. Stejně tak si přáli, aby si děti vytvářely kontakt s přírodou a tím i určitou senzitivitu ke svému prostředí už v nejmenším věku. Druhý důvod byl ryze pragmatický - nedostatek míst ve státních školkách. A tak se hledala alternativa, kam s dětmi, když chybí dostatečné prostory. Jako možnost se objevil pobyt venku.

V České republice fungují tři LMŠ, a to pod hlavičkou neziskových organizací, konkrétně jako občanská sdružení. „Je tu totiž problém s legislativou. Žádná u nás zatím na tento typ zařízení neexistuje. Vyhláškám klasických vzdělávacích institucí předškolních dětí podmínky lesních školek nevyhoví. A přizpůsobením se současné legislativě by záměr školek v přírodě zcela pozbyl smyslu, “ upozorňuje Tereza Vošahlíková, jež absolvuje od května 2009 dlouhodobou stáž v německých lesních mateřských školkách.

Jako vůbec první lesní mateřská školka u nás vznikla v roce 2006 Zelená školka v Liberci. Ta se inspirovala po vzoru Dánska, Holandska a Německa, kde fungují LMŠ přes čtyřicet let a nyní jsou jich tam jsou desítky. Druhý je Dětský klub Pejškov u Brna a třetí již téměř rok fungující školka Šárynka v Praze. V září by měl další lesní školku s názvem Lesníček otevřít Toulcův dvůr v Praze.

„Lesní školky umožňují dětem učit se celostně, tedy všemi rovinami vnímání. Znamená to podpořit smyslové vnímání přímou zkušeností, prožít rytmus změn ročních období a přírodních jevů, zažít rostliny a živočichy v jejich původním prostředí. A ne si o nich jen povídat. Zajímavý je i další bod – prožít si ticho, děti jsou pak citlivější k mluvenému slovu,“ vysvětluje Vošahlíková. Jde podle jejích slov o to, že děti vyrůstající v těchto podmínkách vědí, jak se za daného počasí obléknout. Že když se zatahuje, že se ochladí nebo bude pršet. Když náhodou spadnou, nedělají z toho velkou vědu nebo když po nich leze klíště, nemají z toho hysterický záchvat.

To potvrzuje i Sandra Cabajová, asistentka pedagoga Dětského klubu Šárynka, která sleduje, jak se děti od září zlepšují a bez fňukání ujdou daleko větší vzdálenosti. I tak jsou samozřejmě úměrné jejich věku. „Pohyb ve volné přírodě podporuje odolnost dětského organismu vůči výkyvům počasí a sezónním alergenům, například pylům, stimuluje krvetvorbu, rozvíjí se kapacita plic a udržuje se optimální tělesná hmotnost,“ říká Vošahlíková.

Pražská školka Šárynka má na skupinku 15 až 20 dětí v rozmezí tří až šesti let dva pedagogy. Už tím se od státních mateřských škol, kde je vyhláškou stanoven jeden pedagog na dvacet svěřenců, liší. Šárynka sídlí na zahradě spojené s lesem. Své krédo naplňují - ploty zde nejsou, od bloku rodinných domků a silnice je dělí koryto potoka, z druhé strany se rozprostírá les, u vstupu do areálu je jen branka pro auta. Hlavním stanovištěm a zázemím za špatného počasí je jurta. V Pejškově mají například teepee, v Liberci statek. Heslo LMŠ zní: „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ V reálu to znamená, že jsou děti celé dopoledne venku. I v zimním období jsou venku co nejvíce.

„Nelámeme to ale přes koleno. Když je velký mráz, vydrží děti venku třeba jen hodinku,“ říká Cabajová. Děti si podle jejích slov užívají venku za jakéhokoli počasí, jde jen o to dobře je na to připravit. K dispozici mají tekoucí studenou vodu, kompostovací WC, v jurtě vařič na plyn, na kterém vaří kuchařka obědy, a přenosné topení na zimu. Každá lesní školka má ještě tzv. ochranné zázemí, což může být například blízká škola nebo knihovna, která slouží jako záchrana, když je venku opravdu nejhůř.

Založení a provoz by mělo být u LMŠ teoreticky levnější než u klasických školek, ale zatím tomu tak není. Stát na ně nepřispívá, a tak vše hradí rodiče. Celodenní docházka dítěte zhruba od 8 do 15 hodin od pondělí do pátku vyjde na 7 700 korun, dopolední pobyt o tisícovku méně. Nejčastěji ale prý rodiče využívají Šárynku například dvakrát, třikrát týdně, cena se pak pohybuje kolem tří až čtyř tisíc korun.

---

reklama

---