http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/oslavte-den-ptactva-a-privitejte-navracejici-se-tazne-ptaky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Oslavte Den ptactva a přivítejte navracející se tažné ptáky

1.4.2013 01:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Špaček obecný
Špaček obecný
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek
První duben nepatří jen aprílovým žertíkům, ale i všem opeřencům. Už 107 let se tento den slaví Mezinárodní den ptactva. Prvního dubna roku 1906 byla totiž podepsána mezinárodní Konvence o ochraně užitečného ptactva. Duben je podle České společnosti ornitologické navíc velmi zajímavým měsícem pro pozorovatele ptáků. Z ČR odlétají poslední zimní hosté, na našem území se zastavují ptáci směřující dále na sever, tažní ptáci ze Středomoří nebo Afriky se vrací na svá hnízdiště a některé druhy již hnízdí.
 

Už nyní je slyšet zpívající kosy, pěnkavy a sýkory. Nejen jim byl věnován na Ekolistu listopadový článek Znáte z vlastního krmítka aneb Jak vypadají ptáčci zpěváčci. Od března se k nám navíc vrací špačci, skřivani, konipasi, drozdi nebo holubi hřivnáči. Na polích, kde vznikají kaluže z roztátého sněhu, se brzy objeví i čejky chocholaté - bahňáci, kteří u nás hnízdí na vlhkých loukách nebo na podmáčených polích.

Nejvíce ptáků bývá vidět kolem rybníků a vodních toků. "Zde totiž nacházejí nejvíce potravy v podobě vodního hmyzu a rostlin," vysvětluje Jiří Šafránek. Z vodních ptáků přilétají na hnízdiště jako první rackové chechtaví, poláci velcí a chocholatí, potápky roháči a husy velké. Naopak, k severu a severovýchodu se na jaře vydávají u nás zimují husy polní a běločelé, brkoslavi severní, havrani polní a kavky.

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

Špaček obecný je menší než kos, měří 20 až 22 cm. Hnízdí v dutinách stromů a v budkách, které mají vletový otvor o průměru nad 5 cm. Ihned po příletu obsazuje hnízdiště a intenzivně zpívá. Jeho zpěv je směsicí hvízdavých a vrzavých tónů. Často napodobuje zpěv i jiných druhů ptáků, vrzání vrat i mňoukání kočky. Občas plete i ornitology, když na jaře zpívá jako žluva hajní, která k nám přilétá až v květnu.

Špačka si můžete poslechnout na záznamu Českého rozhlasu nebo prohlédnout na videu Moravského ornitologického spolku

Skřivan polní
Skřivan polní
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek

Špaček živí mláďata převážně hmyzem a bobulemi. V létě a na podzim vyhledává sady, zahrady a vinice, kde s oblibou konzumuje třešně, vinné hrozny, jablka i hrušky.

Skřivan polní (Alauda arvensis)

Skřivan polní je velký 18 cm a poznáte ho podle toho, že zpívá nad polem při třepotavém letu, takřka na jednom místě.

Od dubna do července hnízdí dvakrát až třikrát v polích. Hnízdo má vždy na zemi v zemědělských plodinách. Mladí skřivani opouštějí hnízdo ještě v době, kdy neumějí létat a ukrývají se porostu v okolí hnízda. Skřivani živí mláďata hmyzem a v dospělosti semeny různých plevelů.

Zvuková nahrávka Wikimedia Commons

Konipas bílý (Motacilla alba)

Konipas bílý
Konipas bílý
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Adolf Goebel / Moravský ornitologický spolek

Konipas bílý je velký 18 cm, má dlouhý ocas, kterým stále kmitá nahoru a dolů. Žije převážně kolem vod a to i v blízkosti lidských obydlí. Na vesnicích se často objevuje na pastvinách a kolem hnojišť, kde je dostatek hmyzu. Hnízdí v různých polodutinách, pod mosty, na budovách i v polobudkách. Mláďata živí pouze hmyzem.

Konipas bílý na záznamu Českého rozhlasu a videu Moravského ornitologického spolku

Konipas horský (Motacilla cinerea)

Konipas horský je podobný konipasu bílému, ale na rozdíl od něj má žluté břicho a delší ocas. Hnízdí ve vyšších polohách u horských potoků, pod mostky a v různých polodutinách převážně nad vodou. Živí se především hmyzem a jeho larvami, které sbírá na kamenech v korytech horských bystřin.

Konipas horský na záznamu Českého rozhlasu.

Drozd zpěvný

Drozd zpěvný (Turdus philomelos)

Drozd zpěvný je drobnější než kos, je převážně hnědý s výrazně skvrnitým břichem. Ihned po příletu začínají samci zpívat daleko slyšitelným flétnovým zpěvem. Hnízdí na stromech a v keřích, v zahradách, parcích, polích i lesích. Hnízdo si na rozdíl od kosa nevystýlá, ale pouze do hladka vymaže směsí bláta a trouchnivého dřeva. Potravou drozdů jsou červy, housenky, slimáci, menší druhy hlemýžďů a bobule.

Zvuková nahrávka Wikimedia Commons

Video Moravského ornitologického spolku

Holub hřivnáč (Columba palumbus)

Holub hřivnáč
Holub hřivnáč
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek

Holub hřivnáč byl donedávna pouze lesním druhem, ale v posledních letech hnízdí i v městských parcích, v zahradách a dokonce i v ulicích nejrušnějších měst. Živí se převážně rostlinnou potravou a semeny. Hnízdí na stromech, jeho hnízdo je velmi křehká stavba složená z drobných větviček. Snáší pouze dvě vejce a hnízdí dvakrát až třikrát ročně.

Holuba hřivnáče si můžete poslechnout na záznamu Českého rozhlasu nebo prohlédnout navideu Moravského ornitologického spolku

Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)

Čejka chocholatá je našim nejhojnějším bahňákem, i přesto jich stále ubývá. Hnízdí na podmáčených loukách i polích. Živí se hmyzem a rostlinnou potravou. Hnízdo je důlkem vytlačeném v hlíně a většinou v něm má čtyři vejce. Při přiblížení dravce k hnízdu dokáže zaútočit i na větší živočichy než je ona.

Racek chechtavý
Racek chechtavý
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek

Čejka chocholatá na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku

Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)

Racek chechtavý je našim nejběžnějším rackem. Hnízdí ve velkých koloniích, které mohou čítat i několik tisíc jedinců. Hnízda si staví v porostu na ostrůvcích rybníků. Živí se převážně vodním hmyzem, červy a rostlinnou potravou. Rád má i ovoce, především třešně. V době výlovů loví drobné rybky. Ve městech se nechává přikrmovat od lidí.

Racek chechtavý na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku

Polák velký (Aythya ferina)

Polák chocholatý (Aythya fuligula)

Polák velký
Polák velký
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek

Polák velký a polák chocholatý patří mezi potápivé kachny. Nejčastěji se zdržují na hladině vodních toků a rybníků. Živí se převážně rostlinnou potravou a drobnými vodními živočichy. Hnízdí v okolí vod a jeho mláďata jsou ihned po narození schopná následovat samici a sama přijímat potravu.

Hlas poláka velkého na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku

Potápka roháč (Podiceps cristatus)

Potápka roháč je naši největší potápkou. Hnízdí na větších rybnících, kde se živí drobnými rybkami a vodním hmyzem. Hnízdo si staví z částí rostlin a je většinou plovoucí, ukryté ve vodních rostlinách.

Potápka roháč
Potápka roháč
Licence | Všechna práva vyhrazena
Foto | Jiří Šafránek / Moravský ornitologický spolek

Potápka roháč na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku

Husa velká (Anser anser)

Husa velká u nás hnízdí pouze na některých větších rybnících a to velmi skrytě v hustých porostech vodních rostlin. Živí se spásáním různých druhů rostlin a to i na polích v okolí rybníků.

Husa velká na záznamu Českého rozhlasu a na videu Moravského ornitologického spolku

V druhé polovině dubna nás svým příletem potěší také slavíci, kukačky, rorýsi, ťuhýci a sedmihlásci.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist