MF Dnes: V části Libkovic se těžit nebude
18.3.2003 | MOST | MF Dnes
To, co se v Libkovicích na Mostecku - obci, která se počátkem devadesátých let stala symbolem boje proti další likvidaci vesnic hnědouhelnými doly - nepovedlo po dramatických protestech ekologům, se možná částečně podaří majitelům zdejších pozemků.
Noví majitelé pozemků totiž nejsou spokojeni s nabízenou cenou a zdráhají se souhlasit s těžbou na svých parcelách. Alespoň v jedné části vesnice, vysídlené kvůli dolování, se tak zřejmě uhlí těžit nebude. „Matka zdědila po svém dědečkovi pozemky v dobývacím prostoru dolů u Libkovic. Ještě před dvěma lety doly platily jiným restituentům sto padesát korun za metr čtverečný. Vloni nabízely už jenom půlku a teď jsou ochotny zaplatit jen necelou třetinu. Za takhle směšnou cenu jim ale nic neprodáme,“ rezolutně odmítá dohodu se Severočeskými doly Dušan Hudec z Mostu. Loni prý ještě nemohla jeho matka nic prodávat, protože dlouho vyřizovala formality při dělení majetku s ostatními příbuznými. Zápis asi tisícovky metrů čtverečných půdy do katastru nemovitostí se povedl až letos. Získat pozemky v dobývacím prostoru dolů je rarita, která se jen tak snadno nepovede. Na první pohled se může zdát, že jde o výhru v loterii, protože doly budou parcely chtít. Pravdou je spíše opak. Podle odborníka na povrchovou těžbu Jaromíra Píchy z mosteckého báňského úřadu je povinností dolů se s majitelem pozemků dohodnout. „Jestli půjde o pronájem nebo prodej a za kolik, je jejich záležitost. Doly mají oprávnění těžit nerost, který patří státu. Jestli jim majitel pozemků nepovolí důlní činnost, těžit se tam nebude,“ uzavírá Pícha. Za svou praxi se prý ale již několikrát setkal se spekulacemi s cenou pozemků.
Přinutit někoho se zbavit majetku kvůli těžbě uhlí ale bylo možné za minulého režimu. Jak Pícha potvrdil, dnes již nic takového nejde. Restituci území v dobývacím prostoru dolů považuje za chybu úředníků. Zaměstnanci pozemkového fondu, který restituce vyřizuje, to ale popírají. „Platí novela zákona o hornické činnosti. Podle ní nelze takové pozemky vydat a restituent dostane náhradu. Jenže novela platí teprve od loňska, předtím to možné bylo,“ vysvětluje Radan Votava z teplického pracoviště Pozemkového fondu České republiky. Zatímco v případě továrny Philips v Hranicích na Moravě nutil kadeřnici Markétu Regecovou k prodeji pozemků i bývalý náměstek policejního prezidenta a dnes policejní ředitel v Mostě Václav Jakubík, tentokrát se asi nic podobného nestane. „Moc o tom nevím, ale nemyslím, že by to byl problém. Jestli nám někdo nepovolí těžbu na svých pozemcích, tak na nich jednoduše těžit nebudeme,“ tvrdí vedoucí kanceláře generálního ředitele Severočeských dolů Jaroslav Tourek. Na žádný podobný případ si ale nepamatuje. Expert na povrchovou těžbu Jaromír Pícha tvrdí, že v tom případě pozemek ztratí hodnotu. „Odvodní se a bude v bezcenném území. Nemyslím, že by mělo smysl si jej dále nechávat, protože se stane neprodejným,“ uvádí. Dušan Hudec se brání názorům, že chce na pozemcích vydělávat. „Nevím, proč by mi měl někdo tlačit k zemi cenu mého majetku jen proto, že chce těžit uhlí. Je to půda mé rodiny a je na nás, co s ní uděláme.“
Podobný spor?
Zatím nejúspěšnějším sporem majitele pozemku s průmyslovým gigantem byla rozepře Markéty Regecové a Hranic na Moravě.
Regecová před několika lety odmítla prodat za diktovanou cenu pozemek pro stavbu továrny Philips. Přes tvrdý nátlak radnice i státu a po soudních přích ale nakonec svůj spor v roce 2001 vyhrála a od města i Philipsu získala zhruba dvacet pět milionů korun.
reklama
Přinutit někoho se zbavit majetku kvůli těžbě uhlí ale bylo možné za minulého režimu. Jak Pícha potvrdil, dnes již nic takového nejde. Restituci území v dobývacím prostoru dolů považuje za chybu úředníků. Zaměstnanci pozemkového fondu, který restituce vyřizuje, to ale popírají. „Platí novela zákona o hornické činnosti. Podle ní nelze takové pozemky vydat a restituent dostane náhradu. Jenže novela platí teprve od loňska, předtím to možné bylo,“ vysvětluje Radan Votava z teplického pracoviště Pozemkového fondu České republiky. Zatímco v případě továrny Philips v Hranicích na Moravě nutil kadeřnici Markétu Regecovou k prodeji pozemků i bývalý náměstek policejního prezidenta a dnes policejní ředitel v Mostě Václav Jakubík, tentokrát se asi nic podobného nestane. „Moc o tom nevím, ale nemyslím, že by to byl problém. Jestli nám někdo nepovolí těžbu na svých pozemcích, tak na nich jednoduše těžit nebudeme,“ tvrdí vedoucí kanceláře generálního ředitele Severočeských dolů Jaroslav Tourek. Na žádný podobný případ si ale nepamatuje. Expert na povrchovou těžbu Jaromír Pícha tvrdí, že v tom případě pozemek ztratí hodnotu. „Odvodní se a bude v bezcenném území. Nemyslím, že by mělo smysl si jej dále nechávat, protože se stane neprodejným,“ uvádí. Dušan Hudec se brání názorům, že chce na pozemcích vydělávat. „Nevím, proč by mi měl někdo tlačit k zemi cenu mého majetku jen proto, že chce těžit uhlí. Je to půda mé rodiny a je na nás, co s ní uděláme.“
Podobný spor?
Zatím nejúspěšnějším sporem majitele pozemku s průmyslovým gigantem byla rozepře Markéty Regecové a Hranic na Moravě.
Regecová před několika lety odmítla prodat za diktovanou cenu pozemek pro stavbu továrny Philips. Přes tvrdý nátlak radnice i státu a po soudních přích ale nakonec svůj spor v roce 2001 vyhrála a od města i Philipsu získala zhruba dvacet pět milionů korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
