Tiskové zprávy
Hnutí Duha: Grégrův uranový sen se mění v ekologický tunel
13. července 2001 | Hnutí Duha
Miroslav Grégr zjistil, že se mu nedostává prostředků na sanaci uzavřených uranových dolů. Žádá proto o 220 miliónů korun ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který je určen na podporu šetrných zdrojů energie, čističek odpadních vod či ochrany přírody. Přitom loni přiznal, že zisky z prodeje odpadního uranu, který při sanaci vzniká, nepoužije k dalšímu čištění, ale bude jimi dotovat pokračování těžby na posledním dole na Českomoravské vysočině.
Grégr o dotaci žádá v dopise ministrovi životního prostředí, který se Hnutí DUHA dostal do rukou [1]. Částka 220 miliónů korun představuje přes 8% ročního rozpočtu fondu (1999), více, než SFŽP za celý rok věnuje na ochranu přírody, nebo bezmála ekvivalent prostředků vynaložených na podporu recyklace odpadů.
Vláda loni schválila Grégrův návrh pokračovat v těžbě na posledním uranovém dole v Dolní Rožínce na Českomoravské vysočině. Ministr průmyslu a obchodu v podkladech pro své kolegy v kabinetu přiznal, že kvůli nízkým cenám na trhu se surovinou hodlá těžbu dotovat zisky z prodeje uranu, který vzniká jako odpad při sanaci na Českolipsku. „Vzhledem k výši tržby z prodeje uranu je žádoucí, aby tyto tržby produkované ze sanace chemické těžby a z čisticích stanic byly dočasně v období let 2001-2003 poukazovány ve prospěch lokality Dolní Rožínka“, napsal tehdy [2]. Grégr tedy chce z prostředků Státního fondu životního prostředí uzavřít díru, která vznikne dotacemi další ztrátové těžby uranu.
Podle údajů Kužvartových úředníků, kteří se odvolávají na informace ministerstva financí
o ceně kontraktu mezi státní uranovou společností DIAMO a ČEZ, by částka, kterou Grégr ze sanace na další těžbu během tří let převede, měla činit asi 510 miliónů korun [3].
Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc každoročně získává kolem 450 miliónů korun na poplatcích z těžby nerostných surovin, kterými dotuje rekultivační práce převážně uhelných společností.
Příznačným omylem Grégr v závěru svého dopisu Kužvartovi uvedl, že jej žádá o prostředky k „ekonomickému zajištění chemické těžby uranu v roce 2002“ (podtržení doplněno) - ačkoli ve skutečnosti jimi hodlá financovat sanaci, nikoli těžbu.
Vojtěch Kotecký, vedoucí programu Nerostné suroviny Hnutí DUHA, řekl:
„Financovat sanaci a zabránit dalšímu znečištění pitné vody je nesporně potřeba. Miroslav Grégr nyní zjistil, že jeho navrhovaný dotační kolotoč, který převádí peníze mezi čištěním zrušených dolů a novou těžbou, má chybu, protože prostředky nakonec někde budou chybět. Státní fond životního prostředí má podporovat čistý vzduch a řeky, nikoli zalepovat finanční díry v Grégrových uranových snech.“
Poznámky:
[1] Dopis Miroslava Grégra Miloši Kužvartovi, datovaný 25.6. 2001
[2] Zhodnocení těžby uranu dolu Rožná v lokalitě Dolní rožínka a další postup v této věci, Ministerstvo průmyslu a obchodu, materiál pro schůzi vlády, říjen 2000
[3] Informace Ministerstva životního prostředí k materiálu pro schůzi vlády Zhodnocení těžby uranu dolu Rožná v lokalitě Dolní rožínka a další postup v této věci, materiál pro schůzi vlády, říjen 2000
Kopie Grégrova dopisu Kužvartovi i loňských podkladů pro vládu jsou k dispozici.
Kotakt:
Vojtěch Kotecký, Karolína Šůlová
Grégr o dotaci žádá v dopise ministrovi životního prostředí, který se Hnutí DUHA dostal do rukou [1]. Částka 220 miliónů korun představuje přes 8% ročního rozpočtu fondu (1999), více, než SFŽP za celý rok věnuje na ochranu přírody, nebo bezmála ekvivalent prostředků vynaložených na podporu recyklace odpadů.
Vláda loni schválila Grégrův návrh pokračovat v těžbě na posledním uranovém dole v Dolní Rožínce na Českomoravské vysočině. Ministr průmyslu a obchodu v podkladech pro své kolegy v kabinetu přiznal, že kvůli nízkým cenám na trhu se surovinou hodlá těžbu dotovat zisky z prodeje uranu, který vzniká jako odpad při sanaci na Českolipsku. „Vzhledem k výši tržby z prodeje uranu je žádoucí, aby tyto tržby produkované ze sanace chemické těžby a z čisticích stanic byly dočasně v období let 2001-2003 poukazovány ve prospěch lokality Dolní Rožínka“, napsal tehdy [2]. Grégr tedy chce z prostředků Státního fondu životního prostředí uzavřít díru, která vznikne dotacemi další ztrátové těžby uranu.
Podle údajů Kužvartových úředníků, kteří se odvolávají na informace ministerstva financí
o ceně kontraktu mezi státní uranovou společností DIAMO a ČEZ, by částka, kterou Grégr ze sanace na další těžbu během tří let převede, měla činit asi 510 miliónů korun [3].
Ministerstvo průmyslu a obchodu navíc každoročně získává kolem 450 miliónů korun na poplatcích z těžby nerostných surovin, kterými dotuje rekultivační práce převážně uhelných společností.
Příznačným omylem Grégr v závěru svého dopisu Kužvartovi uvedl, že jej žádá o prostředky k „ekonomickému zajištění chemické těžby uranu v roce 2002“ (podtržení doplněno) - ačkoli ve skutečnosti jimi hodlá financovat sanaci, nikoli těžbu.
Vojtěch Kotecký, vedoucí programu Nerostné suroviny Hnutí DUHA, řekl:
„Financovat sanaci a zabránit dalšímu znečištění pitné vody je nesporně potřeba. Miroslav Grégr nyní zjistil, že jeho navrhovaný dotační kolotoč, který převádí peníze mezi čištěním zrušených dolů a novou těžbou, má chybu, protože prostředky nakonec někde budou chybět. Státní fond životního prostředí má podporovat čistý vzduch a řeky, nikoli zalepovat finanční díry v Grégrových uranových snech.“
Poznámky:
[1] Dopis Miroslava Grégra Miloši Kužvartovi, datovaný 25.6. 2001
[2] Zhodnocení těžby uranu dolu Rožná v lokalitě Dolní rožínka a další postup v této věci, Ministerstvo průmyslu a obchodu, materiál pro schůzi vlády, říjen 2000
[3] Informace Ministerstva životního prostředí k materiálu pro schůzi vlády Zhodnocení těžby uranu dolu Rožná v lokalitě Dolní rožínka a další postup v této věci, materiál pro schůzi vlády, říjen 2000
Kopie Grégrova dopisu Kužvartovi i loňských podkladů pro vládu jsou k dispozici.
Kotakt:
Vojtěch Kotecký, Karolína Šůlová
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
