Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27.4.2024 21:13 | OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO)
(ČTK)
Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | George Chernilevsky / Wikimeda Commons
První disciplínou byla práce v lesním terénu, tedy zapřáhnout a odtáhnout směrově různě nakácené kmeny po kilometrové trase, podél níž VLS ukazovaly lidem takzvaný podrostní způsob hospodaření, který teď preferují. Ve druhé disciplíně tahali koně na 50 metrech saně svařené z trubek, na které se postupně přidávaly stokilogramové pytle s pískem. Ti nejsilnější utáhli podle terénu 1300 až 1500 kilogramů. Soutěžili chovatelé chladnokrevných koní z celé republiky, kteří se svážením dřeva skutečně živí.
Kočí s tažným koněm obsluhuje nepřístupné terény, tedy mokré lokality a nejprudší svahy. Někteří koně táhli na řetězech jednu kládu, jiné tři. "Není to o čase nebo množství přiblíženého dříví. Je to o tom, jaký vztah je mezi koněm a kočím, jak spolupracují a jak jsou na sebe zvyklí," uvedl Novotný. Kočí vstává ve čtyři ráno, musí se postarat o koně, nastrojit ho, vyrazit do lesa na těžkou práci. Je celý den na nohou a chodí za koněm. Když se vrátí domů, musí zvíře vyčistit, nakrmit a ustájit.
"Pracuji s koňmi každý den. Mám jich víc a střídám je," řekl Pavel Rittich z karlovarského závodu VLS. Objem denně "vytahaného" dřeva záleží na vzdálenosti, na síle dřeva. "Může to být šest kubíků, ale i dvacet. U nás na Doupově jsou kopce, kameny, ale dneska je to sranda. I když tady je to dálka, většinou to taháme do 300 metrů. Pak už se to nevyplatí a je to na traktor," řekl.
Podle Ritticha jsou v ČR tři chovatelsky uznaná chladnokrevná plemena - českomoravský belgik, slezský norik a český norik. "Začíná se s nimi ve 2,5 až třech letech se slabším dřevem, postupně se jim přidává. Až kolem pátého roku zastanou těžší práci. A může tahat třeba do dvaceti, když se s ním bude zacházet rozumně, bude dobře krmený a žít v dobrých podmínkách," uvedl.
Podle sedmapadesátiletého kočího VLS Milana Jury, který přibližuje dříví v Brdech od roku 1996, byla dnešní trať dlouhá a blátivá. "Ale od toho ty koně jsou. Jsou speciálně vyšlechtění a mají stavbu těla na tahání těžkých břemen a na orání v poli," uvedl Jura, který pracuje s koňmi odmala a podědil to po otci a dědovi. Podle něj bude díky směřování k přírodě blízkému hospodaření potřeba víc "koňáků". "Lidí i koní je dost, i mladí to dělají, ale chodí jenom občas. Mechanizace se všude nedostane. Vyvážečka váží 20 tun, ale kůň jen sedm nebo osm metráků. Nezláme nic a je šikovný i na slabé porosty po kůrovcové kalamitě. Je to opravdu nejšetrnější způsob přibližování dřeva, co kdy existoval," řekl Jura.
Podle rozhodčího Jana Loudy, který stejnou práci začal dělat už před rokem 1989 a zůstal u ní 30 let, se hodnotí tah a chod koně, jak ho kočí vede, ustrojenost a kolik toho táhne. "A hlavně, jak se kůň v lese chová, tedy jestli poslouchá kočího, jestli je veden na jedné nebo dvou opratích. Tady jsou všechno výborní kluci, všichni by měli být první," řekl. Podle něj to není práce na zbohatnutí, ale uživit se tím dá.
Přečtěte si také |
I jedli bělokorou trápí škůdci. Jak na její ochranu?
VLS akci využily také k propagaci svého projektu Life Adapt Brdy. Podle ředitele VLS Romana Vohradského je cílem vytvořit stabilnější porosty s bohatou druhovou i prostorovou strukturou, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i třeba kůrovci. "Tak velké území o 22.600 hektarech, jako má náš hořovický závod, se nikde v republice nepřipravuje," řekl Petr Macháček, technik VLS pro Life Adapt Brdy. Po 100 letech by mělo být v Brdech místo současných 80 procent už jen 40 procent smrku a zbytek buk, dub, borovice a modřín, ale i jeřáby a břízy. "Bude se odtěžovat pouze přírůst a umožňovat přirozená obnova a přeměna na bohatě strukturované lesy," dodal.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Příbram chce v Kozičíně vybudovat parkoviště pro návštěvníky Brd
MŽP navrhne vyhlášení dvou nových národních přírodních památek v Brdech
CHKO Brdy, která se otevřela lidem v lednu 2016, pomohla místním podnikatelůmOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
Ra
Radek
27.4.2024 22:21Není to zase tak dlouho co pro koně neměli práci . Ted se tváří jako by chtěli zachránit svět a za pár let , budou koně nerentabilní . Lede že by začalo jít o les ?
Odpovědět
ss
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2024 07:30 Reaguje na RadekKoně by měly sloužit hlavně k údržbě biodiverzity pastvou.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.5.2024 08:06 Reaguje na RadekŘekl bych, že to je pro koně takové poslední vzepětí. Ve většině lesů stejně pořád budou používány stroje, nikdo nenechá dřevo z hektaru lesa tahat 14 dní několika koňáky a koňmi, když totéž za jeden den udělá traktor a nakladač. Nikdo by takové dřevo nekoupil pro jeho vysokou cenu. Traktor nebo lakatoš navíc při vhodném využití udělá v lese diverzitu, v kolejích drobné tůňky, ve kterých několik dalších let budou obojživelníci a odkrytou půdu, která se dá využít ke snadnému osázení stromky nebo v budoucnu osetí semen stromů, pokud se osází hned po vykácení.
A nebude dlouho trvat a budou k dispozici dostatečně levní a odolní robokoně, kteří koně plně nahradí a rychlostí práce a možností práce nonstop ve třísměnném provozu výrazně předčí.
Ostatně už dnes je pro práci v lese použitelná malá kolová mechanizace, se spalovacími motory i na baterky, pouze zatím je koně výrazně předčí.
Odpovědět
A nebude dlouho trvat a budou k dispozici dostatečně levní a odolní robokoně, kteří koně plně nahradí a rychlostí práce a možností práce nonstop ve třísměnném provozu výrazně předčí.
Ostatně už dnes je pro práci v lese použitelná malá kolová mechanizace, se spalovacími motory i na baterky, pouze zatím je koně výrazně předčí.
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
28.5.2024 07:16 Reaguje na Radim PolášekMluvíte trochu z cesty. Nejedná se o přibližování dřeva na přío, to by trvalo opravdu dlouho. Je to tzv. svazkování, dřevo se přibližuje z porostu po probírkách, nasvazkuje a traktor odtahne na skládku, ano.Jinak koně vytlačují harvestory, což je obrovský průšvih. Při dnešním způsobu zásahu, kde se les otvírá slunci, tedy postupnému vysychání půdy, je to jen důvod sem nejít př. po deseti letech, ale třeba po dvaceti. Jinak po onom harvestoru nenajdete snad nepoškozený strom. Prostě lidi se z lesa vyhnali a měli je zastoupit stroje. To se povedlo vše za vyvolané kůrovcové kalamity. Ano koně se používali v probírkových porostech na přiblížení na cestu, kde to odtáhl traktor.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2024 07:29No já mohl srovnávat za domem proběrové kácení ručně a vytahování koněm s těžbou strojem. Velice mě udivilo, že po stroji skoro nejsou poškozené podrosty, ani omlácené okolní stromy a je odklizené nehroubí. Tož tak. Změnil jsem názor na ničení lesa strojem.
Odpovědět
Ra
Radek
28.4.2024 07:44 Reaguje na Slavomil VinklerPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
SV
Slavomil Vinkler
28.4.2024 20:06 Reaguje na RadekUrážet nemusíte. Zato se můžete podívat do lesa. Viděl jste někdy les? Víte co je to les?
https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=16.5570110&y=49.2477231&z=15#:~:text=49.2464203N%2C%2016.5571397E
Odpovědět
https://mapy.cz/zakladni?vlastni-body&x=16.5570110&y=49.2477231&z=15#:~:text=49.2464203N%2C%2016.5571397E
SV
Ra
Radek
28.4.2024 22:45 Reaguje na Slavomil VinklerJestli vy nebudete cimprdlík 😊 jinak vím co je les , před pár lety jsem se v něm narodil a dodnes v něm žiju . Pokud myslíte vážně že kůň patří na pastvu a harvestor z vyvážečkou lesu neublíží , je to váš názor a já s ním nesouhlasím . To co les tvořil 100let tyhle mašiny za pár dní odvezly , jak krásně nahrabali po sobě klest , do řádků i z hlínou , za dotace se dělají lehko blbosti , zlikvidují vše jen kvůli zisku . Taky jsem byl v lese když pro koně přestala být práce , přestal vadit brouk , pro pár stromů nikdo mašinu nepožene . Rozrajtovaná a udusaná lesní půda od vyvážečky nevadí , srnec z jelenem to je pane škodná číslo 1 . Znám tu pohádku jak v kolejích stojí prospěšná voda :_)
Odpovědět
Ra
Radek
28.4.2024 23:01 Reaguje na RadekByl jsem v lese když začali manipulovat dřevo , 3,4,5, pěkně na místě , začala být potřeba vyvážečka , Manipulační sklady zrušili , šlo jim to rychle , vzalo to sebou ale i lesy , to šlo taky rychle . Koňům by to trvalo 😊
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
28.5.2024 08:00 Reaguje na RadekŘíkám nevíte o čem mluvíte. Vy neustále mluvíte o mýtní těžbě ano. Kůň byl ovšem používán v probírkách. Zde dřevo na svazkoval a traktor ho odtáhl na skládku. Jinak srnec a jelen jsou zde původní a mají právo zde být. Škody? Pamatuji si když zasázeli modřín do oplocenky, byl zde výstavek a krásně se zmladil, takže byl modřín i na neoplocené ploše. Spadla oplocenka a srnec okamžitě vytloukl část toho zalesněného a toho náletu se ani nedotkl, možná v tisíce náletových modřínů bylo deset. Oplocenka byla odstraněna a modřín se prosadil i nad smrkem. Smrk se musí ochraňovat, ale z náletu si ho ani nevšimne. Proč? To asi nikoho hz výskumu nezajímá, není to lukrativní.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2024 08:00 Reaguje na RadekVy si nedáte říci, že to Lesy města Brna zvládly mašinou. No a bez kolejí, bez poškození zmlazení, bez shrabování hlíny a bez omlácení stromů, (tak jak to děšlali s koňmi před pěti lety).
Odpovědět
Ra
Radek
29.4.2024 08:30 Reaguje na Slavomil VinklerBohužel tam nikoho neznám ani tam nemám cestu , dost z ruky . Pokud jste si udělal názor na těžkou techniku v lese podle jednoho malého správce , který to dokázal uhlídat -+ čemuž nevěřím , protože vím jak vypadají lesy po šetrné těžbě harvestorem a po šetrném vyvezení vyvážečkou . Stačí se podívat kamkoli do lesa kde hospodaří LČR , těch lesů je hodně . Hodně malých vlastníků naletělo a nechali si vytěžit les , když už tam byli a je to sousední porost , potom šli sázet , jenže do země jim nešlo kopat , asi ten užasný harvestor jim tu zem trošku zhutnil . Tak mě ted připadá že jste v lese nebyl nikdy vy .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.4.2024 16:03 Reaguje na RadekTakže. Je to střední les hlavně dub a přirozeným zmlazením. Proředěný. Technicky to jde, v LMB jsem to viděl. Že LČR to neumí, no jen chtít.
Odpovědět
Karel Zvářal
29.4.2024 17:29 Reaguje na Slavomil VinklerViděl jsem ten pásáček v akci (městské lesy) asi před dvaceti lety, super! Žádná stopní dráha, obsluha evidetně nehonila kubíky, vše naprosto v klidu a bez viditelných škod. Ale to bylo jedinkrát, co jsem toho "mechanického šimla" viděl v akci. Možná (určitě) ekologicky je to špička, no ale dnes rozhoduje ekonomika a výkon za hodinu. Proto kombajny.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.4.2024 06:55 Reaguje na Karel ZvářalOno záleží na počasí. Pokud do toho zaprší tak se i harvestor s vyvážečkou boří. Ono se ale boří potom vše. Čekat až les vyschne v nahodilých těžbách jaksi nejde. Po ukončení prací se navíc dělají povýrobní úpravy atd. Samozřejmě i na to musí být sucho. Pokud jsou odpovídající teréní podmínky a sucho tak nic šetrnějšího v lese neexistuje. Týká se to hlavně těch výběrných způsobů. Harvestorem zachráníte víc jak 90 % zmlazení. Atd.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.4.2024 06:45 Reaguje na RadekS prominutím ale kecáte nesmysly. Hlavně to jak po harvestoru nejde nikde sázet protože je vše "uježděním zhutněné" je totální blbost.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
28.5.2024 07:18 Reaguje na Slavomil VinklerAle to co ukazujete,je lesík za přehradou.Pan Pan Radek má také pravdu.Já jako starý zvěrolékař zase vím jaká je to nezpečná práce pro koně i dělníky.Zlomeniny i smrt.Jako turistovi se mně také nelíbí koleje od techniky,ale to příroda rychle zacelí.Pěkný den.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
28.5.2024 07:50 Reaguje na RadekTady očividně nevědí o čem mluví. Kůň se používal v probírkách. Zatímco většina lidí mluví o mýtní těžbě. Vážení ano zde se dřevo rozmanipulovalo na místě a vyvážečka vyvezla. Kde je jakékoli zmlazení, právě harvestor to moc neumí zachránit. Uchrání část, ale jinou musí zmařit. Mi jsme tahali vše po špičkách v celých dýlkách a teprve venku se dřevo manipulovalo. Onen klest moc z jednoho stromu nezničí, záleží na lidech. Viděl jsem u LČR, kde měli nádherný zmlazení buku, smrku a jedle. Buk zd dominoval. Stačilo přijet s traktorem a těžaři, ti by házeli stromy na cestu a hned to přiblížit a byl by již zajištěný porost. Chyba přijel harvestor, nezachránil skoro nic. U silnice, musel to kácet do vnitř porostu a něco málo po ploše. Přijel drtič a vše rozdrtily a postavili na dotaci oplocenku s bukem. V probírkách jsou snad všechny stromy pomlácený, našel jsem na každém bolest. Nehledě jak je prostě odstup stromů daleko, otočí zde auto. Takže na mýtní těžbu se koně používali minimálně, max. v náletech. Kůň byl vždy do probírky důležitý pomocník a na nepřípustná místa pro stroje. V Krkonoších byl vynikající pomocník v těch svazích, ale to se musí umět.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
30.4.2024 06:39 Reaguje na Slavomil VinklerJsem rád že jste na to konečně přišel. Hlavně při výběrných těžbách je harvestor tím nejjemnějším prostředkem. No a k článku. Kůň je potřebný a v některých ohledech nenahraditelný. Na druhou stranu nevyřeší vše a někde je jeho nasazení , hlavně z důvodu ekonomiky, zbytečné. Pokud někdo operuje váhou tak je potřeba také zmínit plochu která tu váhu rozkládá. Kůň není do silně podmáčených terénů. Není ani vhodný na soustředěné těžby o větším objemu. Největší smysl má v rozptýlených nahodilých těžbách, ve členitých probírkách a to nejlépe v kombinaci s traktorem.
Odpovědět
Ra
Radek
30.4.2024 08:31 Reaguje na Jarek SchindlerTvrdit že je váha harvestru rozložená tak že nezhutní pudu při jeho šetrné práci v lese muže jen jeho majitel a nebo dovozce . Dříve při probírkách normálně les zmlazoval , jen musel dřevorubec umět směrově kácet a koňák musel mít vychozeného koně . Tam kde po koni zůstala díra pro stromek , tam je dnes po hárvestoru vyschlé kaliště . Dokud půjde lidem v lese čistě o zisky , tak bude v lesích teplota stoupat . Je to krásně vidět v lesích všude kolem vás , hlavně v těch co je zpravují zástupci LČR a u těch co o lese neví nic a chodí k nim pro radu .
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.4.2024 09:44 Reaguje na RadekNázory na vyjeté koleje po strojích se mezi ekology
různí. Vám vadí, ale jiní po nich touží, aby se
měly kde množit žáby a aby se v nich zadržovala voda.
Tu jde ale spíše o to, že tažením klád terénem se
obnažují kořeny a odírá se jejich kůra u zcela
zdravých stromů. Vzniká tak vstupní brána pro houby
a zvláště pak pro václavku, která je do pár let
připraví k další kalamitní těžbě. Řešením je těžba
pasečná, kde se poškodí pouze kořeny pokácených
stromů a okolní les je NEDOTČEN, což je při těžbě
výběrové UTOPIÍ. U ní dojde k nějakému poškození
VŽDY i při sebevětší opatrnosti. Toto naši předci
věděli a proto těžili i bez harvestorů pasečně.
Houba likvidující starý strom je pomocníkem mladého lesa v pralese, ale v hospodářském lese je po kůrovci
nepřítelem č.2 !!! Pokud budete tahat 30 kmenů koněm
po stejné cestě za mokra(někdy i za sucha), tak tam
vznikne rygol taky. Je to totiž o množství, terénu,
počasí a o vozataji, která koně vede. Znám po koních
dorajtované lesy a naopak po technice lesy zachovalé. Nevhodně zvolený způsob na dané lokalitě napáchá zlo
vždy. Zapomnělo se na lanovky a skluzy známé třeba
z pohádek a písně HOP TROPU, kdy kláda letí korytem.
Nemusely se budovat v kopcích cesty pro náklaďáky a
kopec nebyl cestami "rozkrájený" jako bochník chleba.
Celistvý bochník taky tak rychle nevysychá, jako ten pokrájený na krajíčky a o tom je pak i ta eroze lesů
a jejich vysychání.
Odpovědět
různí. Vám vadí, ale jiní po nich touží, aby se
měly kde množit žáby a aby se v nich zadržovala voda.
Tu jde ale spíše o to, že tažením klád terénem se
obnažují kořeny a odírá se jejich kůra u zcela
zdravých stromů. Vzniká tak vstupní brána pro houby
a zvláště pak pro václavku, která je do pár let
připraví k další kalamitní těžbě. Řešením je těžba
pasečná, kde se poškodí pouze kořeny pokácených
stromů a okolní les je NEDOTČEN, což je při těžbě
výběrové UTOPIÍ. U ní dojde k nějakému poškození
VŽDY i při sebevětší opatrnosti. Toto naši předci
věděli a proto těžili i bez harvestorů pasečně.
Houba likvidující starý strom je pomocníkem mladého lesa v pralese, ale v hospodářském lese je po kůrovci
nepřítelem č.2 !!! Pokud budete tahat 30 kmenů koněm
po stejné cestě za mokra(někdy i za sucha), tak tam
vznikne rygol taky. Je to totiž o množství, terénu,
počasí a o vozataji, která koně vede. Znám po koních
dorajtované lesy a naopak po technice lesy zachovalé. Nevhodně zvolený způsob na dané lokalitě napáchá zlo
vždy. Zapomnělo se na lanovky a skluzy známé třeba
z pohádek a písně HOP TROPU, kdy kláda letí korytem.
Nemusely se budovat v kopcích cesty pro náklaďáky a
kopec nebyl cestami "rozkrájený" jako bochník chleba.
Celistvý bochník taky tak rychle nevysychá, jako ten pokrájený na krajíčky a o tom je pak i ta eroze lesů
a jejich vysychání.
Ra
Radek
30.4.2024 16:45 Reaguje na Břetislav MachačekTady jde o hutnění lesní půdy v suchu a likvidování za mokra . Koleje jsou dobré plné vody jen do té doby co vyschnou , pak už jsou k ničemu i ekologovi žijícímu ve městě na vydlážděných cestách . Se divím že ty zničené lesy od koní držely tak dlouho až je sežral kurovec , že to před ním nestihla houba . Že nejsou od harvestoru odřené stromy , tak se podívejte cca 4 metry na horu a že nejsou rozmlácené kořenové náběhy , tak už je pohádka , bohužel je ale škaredá . Průběrná těžba a hlídání broučka tak že se likviduje při zjištění , místní lidi jak u koní tak z pilou v ruce z hajným každý den za prdelí , se už nevrátí a v tom je zakopaná čudla . Cizí jdou do práce vydělávat o les jim nejde .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.5.2024 06:43 Reaguje na Břetislav Machačektak na lanovky se určitě nazapomnělo. je to ale drahá technologie a tak se staví již opravdu tam kde má význam. No a ty různé skluzy z minulosti? Pokud se již stavěl ten skluz tak se určitě nestavel pro pár desítek či stovek plm. Vytěžil se "celý kopec". za cesty buďme rádi. Nových se už moc neudělá a neslouží pouze pro odvoz dřeva.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.5.2024 08:15 Reaguje na Břetislav MachačekTak ono u toho tažení klád terénem je ve výhodě stroj, hlavně pokud má široké bal=nové pneumatiky. Ke stroji totiž může být kláda připnuta tak, že je strojem trvale nadzvihována, a neryje tak svým začátkem do země. Dělá se tak menší rygol proti koni, který kmen nadzvihávat nemůže nebo jenom to hodně lehké dřevo, může ho jenom tahat a kterému tak začátek kmene ryje do země.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.5.2024 08:28 Reaguje na Radim PolášekPřesně tak, mohu dodat fota stoletých vystrohaných svážnic (dnes již hezky zapadaných listím), kam se schová stojící dospělý člověk, někde i kůň. Takové tobogány udělat někde mašiny, tak duháky trefí. Koně samozřejmě ano, ale ve zcela specifickém prostředí. Jinak stroje stále zdokonalují a zejména v těžbě, ale i při stahování překonávají živou sílu.
Odpovědět
Ra
Radek
4.5.2024 13:42 Reaguje na Karel ZvářalOna ta technika také něco stojí a když je potřeba tak se čeká až budou kapacity . Dřív byl v lese místní koňák a dřevorubec , hajný pak našel kolo brouka a druhý den se to šlo řešit . Dnes se čeká až bude mít drahá technika čas , mezitím brouček vyletí a tak to jde pořád dokola , výsledek všichni moc dobře známe , je to smutný pohled . Takže vaše plkání je sice hezké ale dokud nebude technika na každém polesí k mání hned , je vcelku jedno jak je nebo není šetrná . Takže na místo rozvoje drahých technologii , které mají drahou i následnou údržbu , by bylo mnohem lepší ,učit děti ve školách jak je potřeba se starat o životní prostředí .
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
28.5.2024 08:18 Reaguje na Karel ZvářalVíte stále nevím kam směřuje ona diskuze. Kůň bude mít své místo v probírkách. Cesty zde byly široké kolem dvou metrů a vzdálené více jak čtyřicet metrů od sebe přez porost. Harvestor s vyvážečkou potřebuje přez porost max. dvacet metrů a šířku skoro čtyři metry. Pravda, že dnes nikdo a to hlavně u LČR nekouká na jaké půdě onen porost stojí a odstupy stromů jsou větší než čtyři metry, porosty nejsou zapojené, nesmí být. Což je hrozné a bude docházet k vysušování. Ale chtěl jsem jen říci kolik lesa ubyde cestami. A poškození stromů skoro sto procent po harvestoru i těch malých strojů. Podrost zachrání pokud bude dobrá obsluha max. padesát procent a to si myslím, že ne. Zatím co po normálním přiblížení bude min. devadesát procent. A ještě dále ty řeči o tahání dřeva na skládky koňma to pamatuji pouze v Krkonoších tam to jinak nešlo a stejně pak to na odvozní místo dotáhl traktor. U nás měl kůň vždy stoprocentní uplatnění v probírkách, na skládky na OM to dotahl traktor. Tak nevím o čem se to tu baví. Harvestor mýtní těžba, porost udusaný, načechral ho drtič na dotaci. A znova říkám kůrovcová kalamita nemusela být, kdyby LČR dodržovali zákony. Jejich zřizovatel musel vidět, že to takto nemůže fungovat a tak trestal ty malí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
1.5.2024 06:56 Reaguje na RadekTvrdit, že kůň je šetrnější technologie a že harvestor zhutní celý porost může jen člověk co o tom nic neví nebo člověk programově vysazený proti této technologii. Nemohu za to , že vám bere práci v těch "lepších" porostech. Tvrdit, že harvestor neutužuje půdu tak jak se obecně vykládá může každý kdo si to umí spočítat.
Pokud silně zaprší tak vzniknou koleje po hárvestru i po koni s traktorem. Nějak jste zapomněl na to, že gró prace koně je dnes v přibližování na VM. No a hlavně. Většinou se nedá čekat až porost znovu vyschne. No a lidí je v lese čím dál tím méně. No a hlavně nejsou když je nejvíc potřebujete.
Odpovědět
Pokud silně zaprší tak vzniknou koleje po hárvestru i po koni s traktorem. Nějak jste zapomněl na to, že gró prace koně je dnes v přibližování na VM. No a hlavně. Většinou se nedá čekat až porost znovu vyschne. No a lidí je v lese čím dál tím méně. No a hlavně nejsou když je nejvíc potřebujete.
Ra
Radek
1.5.2024 17:28 Reaguje na Jarek SchindlerJá někde tvrdím že zhutní celý prostor a nebo že mě vzal práci , kam na to chodíte .
Jediné co tvrdím je že ničí naše lesy , tahle technika je od začátku konce lesů . Začalo to když se vyhnaly koně a dřevorubci , na kolečko brouka harvestor přece nepojede , tak jezdil jen na mýťáky , tam se jim to vyplatilo a brouk stál a pomalu z něj byly souše , vedle bylo další kolečko a tak to šlo pořád , probírky se nedělali , těžilo se jenom dřevo za který se dobře platilo . Došlo to díký té vaší propagované technologii až na katastrofu jménem brouk a to se potom svedlo na sucho . Aby toho nebylo málo , touhle technikou těžili i brouka , a to tak že zničili vše co ten les tvořil 150 let , vyvážečky zlikvidovali všechny cesty a bagry při nahrnování klestu dokončili zkázu . Ted z velkou slávou LČR buduje nové cesty a pláče nad škodami zvěří , kterou loví na potkání . Sází místo 10 000 jedinců na ha , 4500 někde 6000 , hlavně aby mohli tlachat v médiich o tom kolik sází hektarů , lidi jim to žerou a n LES SEROU TEN JE NEZAJÍMÁ . Ještě to chce schválit lesní zákon a zákon o MS a budeme mít lesy jako za císaře pána 😊 😊 😊
Odpovědět
Jediné co tvrdím je že ničí naše lesy , tahle technika je od začátku konce lesů . Začalo to když se vyhnaly koně a dřevorubci , na kolečko brouka harvestor přece nepojede , tak jezdil jen na mýťáky , tam se jim to vyplatilo a brouk stál a pomalu z něj byly souše , vedle bylo další kolečko a tak to šlo pořád , probírky se nedělali , těžilo se jenom dřevo za který se dobře platilo . Došlo to díký té vaší propagované technologii až na katastrofu jménem brouk a to se potom svedlo na sucho . Aby toho nebylo málo , touhle technikou těžili i brouka , a to tak že zničili vše co ten les tvořil 150 let , vyvážečky zlikvidovali všechny cesty a bagry při nahrnování klestu dokončili zkázu . Ted z velkou slávou LČR buduje nové cesty a pláče nad škodami zvěří , kterou loví na potkání . Sází místo 10 000 jedinců na ha , 4500 někde 6000 , hlavně aby mohli tlachat v médiich o tom kolik sází hektarů , lidi jim to žerou a n LES SEROU TEN JE NEZAJÍMÁ . Ještě to chce schválit lesní zákon a zákon o MS a budeme mít lesy jako za císaře pána 😊 😊 😊
JS
Jarek Schindler
1.5.2024 21:36 Reaguje na RadekVe všem co jste zatím k harvestorům napsal jste zmíníl zhutňování lesní půdy. No a on harvestor toho moc nezhutní.
samozřejmě, dříve lidi používali sekeru a břichatku a na pasece jich bylo mnoho. No a přišla JMP a na pasece těch lidí již tolik potřeba nebylo.
Tak samozřejmě i harvestor dělá to co je zrovna potřeba. Udělá i to kolečko, když na to přijde. Udělá i probírky.
Jinak jste tou vaší argumentací celkem pobavil. Proč se asi nedělali ty probírky? Tedy úmyslná těžba. No proto, že na to nebyly jednak kapacity, jednak odbyt. Řekl bych, že harvestor naopak velice přispěl k likvidaci kalamity. Na to množství co ten harvestor udělal a bylo to potřeba udělat velice rychle, prostě a jasně již nejsou v dnešní době již lidi.
Výkřiky, že harvestor zničil něco co se tvořilo 150 let se řadíte na roveń pošahaných ekoaktivistů. On totiž nic nezničil. Tedy alespoń u nás. Po dvou letech po těžbě, pokud by se jednalo o starší probírku či nějaký výběr, již na první pohled nezjistíte čím se to dělalo. Že to dělal kůň poznáte podle spousty odřených stromů.
No a to kolik se sází záleží hlavně na dřevině. Smrku se sázelo 3,5 až 4 tisíce. Listnáčů potom od 6 do 10 tisíc. Samozřejmě pokud počítám se zmlazením nemusím toho tam rvát zbytečně hodně. Ano ono i to zbytečné zalesňování něco stojí. Zbytečně.
Lčr se nezastávám, řeč byla o harvestoru.
Odpovědět
samozřejmě, dříve lidi používali sekeru a břichatku a na pasece jich bylo mnoho. No a přišla JMP a na pasece těch lidí již tolik potřeba nebylo.
Tak samozřejmě i harvestor dělá to co je zrovna potřeba. Udělá i to kolečko, když na to přijde. Udělá i probírky.
Jinak jste tou vaší argumentací celkem pobavil. Proč se asi nedělali ty probírky? Tedy úmyslná těžba. No proto, že na to nebyly jednak kapacity, jednak odbyt. Řekl bych, že harvestor naopak velice přispěl k likvidaci kalamity. Na to množství co ten harvestor udělal a bylo to potřeba udělat velice rychle, prostě a jasně již nejsou v dnešní době již lidi.
Výkřiky, že harvestor zničil něco co se tvořilo 150 let se řadíte na roveń pošahaných ekoaktivistů. On totiž nic nezničil. Tedy alespoń u nás. Po dvou letech po těžbě, pokud by se jednalo o starší probírku či nějaký výběr, již na první pohled nezjistíte čím se to dělalo. Že to dělal kůň poznáte podle spousty odřených stromů.
No a to kolik se sází záleží hlavně na dřevině. Smrku se sázelo 3,5 až 4 tisíce. Listnáčů potom od 6 do 10 tisíc. Samozřejmě pokud počítám se zmlazením nemusím toho tam rvát zbytečně hodně. Ano ono i to zbytečné zalesňování něco stojí. Zbytečně.
Lčr se nezastávám, řeč byla o harvestoru.
Ra
Radek
2.5.2024 07:15 Reaguje na Jarek Schindler Dobré ráno . Takže ještě jednou pro vás . Všude kde jezdí harvestor za sucha hutní půdu , za mokra ji likviduje . Po harvestoru musí do porostu vyvážečka , ta nejen že odře kořenové náběhy ale i drtí kořeny ,vedle kterých jede a samozřejmě mnohem více hutní za sucha půdu a za mokra dělá všude ty krásné koleje . Zkázu lesa dokončí bagry , co přijedou po těžbě do paseky , vámi propagované technologie , nahrabat klest . Pokud se podíváme na porost po harvestoru v probírce , jsou odřené nejen kořenové náběhy ale i stromy cca 4 m vysoko , musíte zaklonit hlavu a ráčit se porozhlédnou v porostu . Vyvážečka v probírce , nejenže vše oddře ale i drtí kořeny , takže škody jsou mnohem vyšší než po koních . Jediné co je lepší pro takzvaného vlastníka lesa , je zisk . Každý normální člověk to vidí .
Odpovědět
Ra
Radek
2.5.2024 07:16 Reaguje na RadekNejlépe udéláte když budete sázet na jeden ha 400 až 450 jedinců , nemusíte ani dělat probírky , ušetříte mnoho peněz a za 100 let přijedete pro export kulatinu .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.5.2024 08:44 Reaguje na RadekNo a já jsem zase přesvědčen, že nejlépe uděláte, když nebudete kecat nesmysly.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.5.2024 09:01 Reaguje na RadekTak tedy naposledy pro vás. To vaše "všude kde jezdí" je jedna linka na 20 až 30 metrů. Navíc ty linky nemusíte zalesňovat protože máte již od výsadby rozdělovací linky které slouží mimo jiné jako stabilizační prvek porostu. Vyvážecí souprava zase jezdí pouze po linkách po kterých již jel ten harvestor. Nic se netahá po zemi. Nerozbíjí se podrost a odřený strom, pokud je tedy něco odřeného, najdete jen na těch linkách. Pokud přibližujete výřezy v dékách 8 až 12 metrů tak toho odřete již z principu podstatně více. Žádné bagry nemusí hrabat klest. Ten je pouze kolem linek nebo na linkách a pokud je zájem tak ho ta vyvážečka vyveze také. Nemohu za to že si nejste schopen z váhy a plochy spočítat zatížení. Možní i proto plodíte nesmysly. To vaše všude a vše je nebetyčný nesmysl ukazující na jediné. Moc o tom nevíte.
Jinak samozřejmě, záleží i na obsluze. Pokud vám ale udělá bordel tak další práci prostě nedostane.
Odpovědět
Jinak samozřejmě, záleží i na obsluze. Pokud vám ale udělá bordel tak další práci prostě nedostane.
Ra
Radek
2.5.2024 09:49 Reaguje na Jarek SchindlerJak jsem psal vyse, už to nehulte bo ten materiál na kterym jste z vás dela pitomce. Radeji se podivejte jak to je v lese kolem . To že nekde v brne někdo udelal pár kubiku a dbal na to aby nic neznicil je hezke, jense všude jinde to vypadá bohuzel jinak. Krom vas to vidí vsichni, tak budicek a hop do reálného lesa , jeste neni ppzde, i kdyz ve vasem propade , dost pochybuji.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.5.2024 12:24 Reaguje na RadekArgumenty nejsou, nastupují bláboly. No a nejlepší je schovávat se za "ty všechny". To je opravdu odzbrojující. Zvlášť pokud se jedná o turisty, houbaře a ochranáře. Tedy specialisty a odborníky na vše.
Odpovědět
FP
FRANTIŠEK PTÁČNÍK
28.5.2024 08:33 Reaguje na Jarek SchindlerNe napsal jsem názor zde, nechci se opakovat. Ale do uměle vyvolané kalamity jsem od roku 2002 přebral lesy a začal podrostně hospodařit. Do pár let jsem skoro nezalesňoval, vše se krásně zmlazovalo a měl jsem tím pádem problém jak sem dostat meliorační dřeviny. Měli jsme stoprocentní zmlazení. Pak přišla kůrovcová kalamita vyvolaná nespracovaným dřevem u LČR, kde vše prodlužovalo výběrové řízení a to dovolilo jedno až dvě rojení, čímž se brouk namnožil do neskutečného množství a o lesy jsme přišli. Po harvestorech všude bordel, dělali si co chtěli, protože jste musel být sticha, jinak hrozili, že odjedou a když vám soused pustil brouka z tisíce až dvou tisíc kubíků, tak to je prostě na mrtvici. Dnes jen zalesňujem a je mi z toho smutno. Ty dohady tady zda kůň jo, či ne. To je hloupost, do probírek patří, já dofám, že i LČR začnou hospodařit lesnicky a ne jen ekonomicky. Tedy, že budou přemýšlet jak kterou probírku hodně otevřít, kolik si mohu dovolit vzít dřeva, aby to prospělo lesu a nepřivodil jsem další kalamitu př. sněhem , vrškový polom. Kůň je zde nezbytný pomocník. Méně cest, méně vysušujícího slunce do porostů. Pamatujete si tu vůni a chlad, vlhko, když byly velká tepla? Proberme se. Ptejte se starých lesníků, kteří se učili od svých předchůdců. Podívelme se do starých knih, které psali profesoři, ale ty ve své době začínali od základu a léta dělali praxi přímo v lese.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
4.5.2024 08:08 Reaguje na Slavomil VinklerTak záleží na řidiči a na podnmínkách, jak byla suchá či mokrá půda.
Odpovědět
