Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25.4.2024 12:29 | DAMINĚVES
(ČTK)
Podle Ludvíka jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let. Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
Podle Ludvíka jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let. Škody jsou natolik zásadní i kvůli tomu, že v předchozích týdnech bylo nadprůměrně teplé počasí a rostliny byly v květu a růstu plodů oproti obvyklé situaci výrazně napřed. Zničeno bylo zhruba 100 000 tun ovoce.
"Nás teď vlastně čeká rok a půl nákladů bez jakýchkoli příjmů. Opravdu je to pro nás fatální," řekl agronom společnosti SAD Pavel Kašpárek. Dodal, že podnikatelské riziko mají dlouhodobě ve společnosti rozložené například do pěstování různých ovocných druhů. Stromy jsou v různých lokalitách s rozmanitými nadmořskými výškami, ale letos je vlivem počasí úroda zničená plošně. Týká se to třešní, višní, jabloní i hrušní. Společnost má sady v okolí Daminěvsi na Mělnicku.
"My kromě přímé pomoci přes program rizik budeme hledat i cesty provozních podpor, úvěrů," uvedl Výborný. Kromě zajištění péče o sady potřebují ovocnáři peníze na udržení zaměstnanců, i když letos nebudou mít tržby z prodeje ovoce. Ovocnáři nemají na rozdíl od jiných podnikatelských oborů možnost ochránit se pojištěním pro případ poškození mrazem, jedná se o nepojistitelné riziko. Zásadní je tedy podle Ludvíka zajištění, aby podniky, včetně těch malých, vydržely do příštího roku, a to právě i s pomocí případných provozních úvěrů. "Určitě není naší ambicí, aby byly nahrazeny všechny škody," dodal Ludvík.
Krizový program pro mimořádné události v zemědělství připravil v roce 2016 tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zemědělcům pomohl už v letech 2016, 2017 a 2019. Podle Výborného je notifikovaný, tudíž nyní nebude třeba složité administrativní spuštění.
Přečtěte si také |
Přežijeme bez opylovačů? A pomůže novela pro jejich ochranu?
Mrazy postihly i pěstitele drobného ovoce, například jahod. "I tam budou škody v řádu desítek procent," doplnil ministr zemědělství. A například na vinicích na Mělnicku činí škody 100 procent. Na Kutnohorsku a na Moravě jsou to zatím desítky procent.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Syntetická hnojiva mají negativní dopad na klima a krajinu, uvedli odborníci
Akční plán zavádí 36 opatření pro bezpečné užívání pesticidů
Vláda podpořila uzákonění rodinných farem, návrh počítá s jejich evidencíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.4.2024 14:05ono by za těch podmínek bylo divné, kdyby to bylo jinak... ale teplý golfský proud prý nekolabuje... no, ovocnáři ví o tom svoje.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.4.2024 07:15 Reaguje na Jaroslav ŘezáčGolfský prúd fungoval v podstate celú zimu. Situácia blokovania Atlantiku vznikla až teraz. Keby sa to stalo v zime, tak máme zase to sánkovanie a korčuľovanie na rybníkoch čo nám tak chýba?
Odpovědět
Jakub Graňák
25.4.2024 19:09Nojóno, komplet pomrzly i patnáctimetrové ořešáky, ale problém tkví především v tom, že se ovocnáři nepřišli poklonit do Bohumína místnímu rodákovi a doyenovi tuzemského i světového ovocnářství, legendárnímu BM, aby jim poradil, že výsadbou vysokmenů mrazíkům uniknou... už by se mohli těšit na bohatou sklizeň.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.4.2024 09:31 Reaguje na Jakub GraňákPřízemní mrazíky ničící zákrsky bývají každý rok, ale tento mráz na
předčasně rozvinuté vegetaci tu nebyl 100 let. Ono někdy stačí málo
a révu ve vinohradu mám komplet zmrzlou, ale u stěny domu přežila.
Zkuste v sadu topit a CO2 přispívat k oteplení. Možná pochopíte,
že předci předcházeli běžným rizikům, ale při extrémech hladověli
díky neúrodě. Extrémům prostě nezabráníte ani modlením na rozdíl
od přízemních mrazů, které seknou květy do tří metrů a na vrcholech
je ovoce dostatek. Ale co, opět jste si hloupě kopnul a dušička se
tetelí blahem, jak jste mi to zase nandal!
Odpovědět
předčasně rozvinuté vegetaci tu nebyl 100 let. Ono někdy stačí málo
a révu ve vinohradu mám komplet zmrzlou, ale u stěny domu přežila.
Zkuste v sadu topit a CO2 přispívat k oteplení. Možná pochopíte,
že předci předcházeli běžným rizikům, ale při extrémech hladověli
díky neúrodě. Extrémům prostě nezabráníte ani modlením na rozdíl
od přízemních mrazů, které seknou květy do tří metrů a na vrcholech
je ovoce dostatek. Ale co, opět jste si hloupě kopnul a dušička se
tetelí blahem, jak jste mi to zase nandal!
Jakub Graňák
26.4.2024 16:07 Reaguje na Břetislav MachačekPlácáte nesmysly... evidentně vlivem neznalosti (naskakujete na mediální zkratku): ve třicátých letech pomrzly sady - ty vaše bájné vysokokmeny téměř na celé Moravě a to tak, že musely být vykáceny tisíce ha sadů, protože zmrzly až do dřeva.
Na moji almu mater viridis nesahejte, sám máte maximálně učňák se specializací na těžbu bláta.
Odpovědět
Na moji almu mater viridis nesahejte, sám máte maximálně učňák se specializací na těžbu bláta.
BM
Břetislav Machaček
28.4.2024 18:04 Reaguje na Jakub GraňákTy mrazy z třicátých let byly arktické mrazy v zimě
a nikoliv vpád mrazivého vzduchu na jaře v době
vegetace. Opět pletete hrušky a jablka! Původně jsem
myslel, že vás nebudu opravovat, ale někteří by byli
schopni uvěřit někomu, kdo se tu stále ohání svým
vzděláním a přitom plete ty hrušky a jablka.
Odpovědět
a nikoliv vpád mrazivého vzduchu na jaře v době
vegetace. Opět pletete hrušky a jablka! Původně jsem
myslel, že vás nebudu opravovat, ale někteří by byli
schopni uvěřit někomu, kdo se tu stále ohání svým
vzděláním a přitom plete ty hrušky a jablka.
Jakub Graňák
29.4.2024 06:57 Reaguje na Břetislav MachačekŽvástáte něco o škodách, jaké tu nebyly sto let - byly a ještě mnohem větší... to je to celé.
Mojim vzděláním se tu oháníte vy. I když si na mně vedete složku jak Babiš na oponenty, tak o mně víte h..no
Odpovědět
Mojim vzděláním se tu oháníte vy. I když si na mně vedete složku jak Babiš na oponenty, tak o mně víte h..no
JH
JH
26.4.2024 16:53 Reaguje na Břetislav MachačekMráz na předčasně rozvinuté vegetaci nebyl 100 let? To máte hodně krátkou paměť. Tohle radši nevyprávějte žádnému sadaři, jinak budete mít problém oba.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
26.4.2024 18:23 Reaguje na JHTady jde asi o špatnou interpretaci. Samozřejmě, že mrazy na rozvinuté vegetaci byly, ale takto masivní vpád tu opravdu nebyl řekněme ne sto, ale 80 let určitě. A ani ten by nebyl zdaleka tak ničivý, bohužel vegetace je skoro o tři týdny v předstihu.
Odpovědět
JH
JH
26.4.2024 20:40 Reaguje na pavel peregrinTo bych řekl, že tak hluboko do minulosti byste chodit nemusel. Co třeba mrazy v roce 2016? Myslím, že tenkrát zmrzla i řepka.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.4.2024 08:09 Reaguje na JHTy mrazy chodí celkem pravidelně, v podstatě ob rok je řepka chycená, ale tohle je vyjímečné.
Odpovědět
JH
JH
27.4.2024 12:08 Reaguje na pavel peregrinTo je možné, nicméně chtěl jsem hlavně říct, že mráz, který zničí úrodu i na vysokém stromě není úplně rarita.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.4.2024 18:11 Reaguje na JHPřečtěte si pozorně co píšu o mrazu přízemním a o tom
v celém sloupci vzduchu. I loni mráz zničil třeba mé
třešně do výšky 3 metrů, ale výše byla úroda zcela
nepoškozená. Dnes je to komplet i u 20. metrových
dubů a javorů. Mimochodem ta řepka to přežila a
kvete. Chce to chodit ven a vidět to naživo!
Odpovědět
v celém sloupci vzduchu. I loni mráz zničil třeba mé
třešně do výšky 3 metrů, ale výše byla úroda zcela
nepoškozená. Dnes je to komplet i u 20. metrových
dubů a javorů. Mimochodem ta řepka to přežila a
kvete. Chce to chodit ven a vidět to naživo!
JH
JH
28.4.2024 18:28 Reaguje na Břetislav MachačekPřečtěte si pozorně, co jsem psal o řepce, mluvil jsem o roce 2016. Vaše teorie o přízemním mrazu jsem také četl a tvrdím, že mráz občas zničí úrodu i na vysokém stromě a není to jednou za 100 let.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.4.2024 09:38 Reaguje na Jakub GraňákJeště dodám, že jsem nečekal, že neznáte rozdíl mezi přízemním mrazem
a mrazem v celém vzdušném sloupci. To vás ve škole neučili, že ten
přízemní mráz je zcela běžný kolem jarního úplňku, ale vpád studeného
vzduchu zapříčiní mráz celého vzdušného sloupce? Asi špatná škola!
Odpovědět
a mrazem v celém vzdušném sloupci. To vás ve škole neučili, že ten
přízemní mráz je zcela běžný kolem jarního úplňku, ale vpád studeného
vzduchu zapříčiní mráz celého vzdušného sloupce? Asi špatná škola!
MM
Milan Milan
25.4.2024 20:36No nějaký rozumbrada dnes v ČRo doporučoval ovocinářům vysazovat pozdější odrůdy. To jsem koukal. Každy zahradkář ví, že i ty podzimní a zimní odrůdy kvetou zhruba ve stejnou dobu jako ty letní. Jenom jinou "rychlostí" dozrávají. Jinak by totiž nezmrzlo vše jako teď a ve stejnou dobu, jedno zda letní či zimní, stolní či moštové.....
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.4.2024 07:13Ako je možné, že pri najvyššej koncetrácii skleníkových plynov za milióny rokov je zase úroda zničená mrazom? Niečo nefunguje? Skleníkový efekt?
Odpovědět
Jakub Graňák
26.4.2024 17:16 Reaguje na Vladimir MertanUž jste zaslechl, že rostoucí objem energie v atmosféře bude způsobovat prudké výkyvy rázu počasí a častější výskyt extrémních jevů?
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
26.4.2024 19:52 Reaguje na Jakub GraňákJasné že som počul :-) To dáva logiku. Čím viac sa oteplí, tým väčšie mrazy budú v apríli. Včera bolo cez deň v Trenčíne pri jasnej oblohe 15°C . Cez noc sa do rána ochladilo na -2°C. Ochladilo sa radiačne, presne tomu by mali skleníkové plyny brániť.
Samozrejme každý kto troška sleduje počasie vie, že CO2 nemá takú silu. Omnoho silnejšie sa prejaví hromadenie studeného vzduchu, ktorý je ťažší a prestáva sa miešať s teplejším vzduchom vo vyššej polohe. Zásadným prvkom ktorý spôsobí prízemné mrazy je jasná obloha, bezvetrie a vzduchová hmota zo severu, ktorá je v celom stĺpci chladná a suchá. Ak sa ku tomu pridá vhodný reliéf terénu, môže v údoliach mrznúť aj v lete - napríklad na Šumave sú letné mrazy pomerne časté.
Odpovědět
Samozrejme každý kto troška sleduje počasie vie, že CO2 nemá takú silu. Omnoho silnejšie sa prejaví hromadenie studeného vzduchu, ktorý je ťažší a prestáva sa miešať s teplejším vzduchom vo vyššej polohe. Zásadným prvkom ktorý spôsobí prízemné mrazy je jasná obloha, bezvetrie a vzduchová hmota zo severu, ktorá je v celom stĺpci chladná a suchá. Ak sa ku tomu pridá vhodný reliéf terénu, môže v údoliach mrznúť aj v lete - napríklad na Šumave sú letné mrazy pomerne časté.
VM
Vladimir Mertan
26.4.2024 07:13Ako je možné, že pri najvyššej koncetrácii skleníkových plynov za milióny rokov je zase úroda zničená mrazom? Niečo nefunguje? Skleníkový efekt?
Odpovědět
HH
Honza Honza
27.4.2024 08:04 Reaguje na Vladimir MertanA naopak, progrese oteplení neodpovídá postupně se zvyšující hladině CO2.
Ale uvidíme. Nejspíše jde jen o výkyvy neznámého původu vlivem CO2.
Proti oteplení a proti suchu nutno bojovat, i když se časem může ukázat, že boj měl probíhat trochu jiným směrem, jiným způsobem. Po boji je každý generál.
Odpovědět
Ale uvidíme. Nejspíše jde jen o výkyvy neznámého původu vlivem CO2.
Proti oteplení a proti suchu nutno bojovat, i když se časem může ukázat, že boj měl probíhat trochu jiným směrem, jiným způsobem. Po boji je každý generál.
VM
Vladimir Mertan
27.4.2024 10:37 Reaguje na Honza HonzaDnes ráno na českom rozhlase hlasili, že najteplejší 27 apríl bol nameraný v roku 1800 28°C a najchladnejší v roku 1988 -2°C. POčúvam túto rubriku pravidelne, nie je to vôbec výnimka, aj keď teplotných plusových rekordov po roku 2000 je pomerne dosť.
Odpovědět
