http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/misto-puvodu-muze-mit-vliv-na-kvalitu-bukoveho-dreva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Tiskové zprávy

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.: Místo původu může mít vliv na kvalitu bukového dřeva

V lesním hospodářství lze kvalitu těžených stromů ovlivnit kromě pěstební techniky především volbou vhodného reprodukčního materiálu pro obnovu lesa či zalesňování, tj. volbou vhodné provenience. Experimentální zjišťování adaptability i produkčních vlastností proveniencí různého původu v odlišných stanovištních podmínkách je úkolem provenienčního výzkumu, který řeší Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Vědečtí pracovníci VÚLHM se mimo jiné zabývají na pokusných plochách po celé České republice ověřováním růstu proveniencí buku lesního, u nichž věnují pozornost kvalitativním charakteristikám a fenologii rašení jednotlivých proveniencí. Cílem jejich poslední práce bylo doplnění již publikovaných výsledků provedeného výzkumu na sérii pokusných ploch ve věku 25 let o zhodnocení dalších charakteristik ověřovaných proveniencí.

V ČR byly v rámci mezinárodních sérií v letech 1995 a 1998 založeny dvě provenienční plochy, ale v různých obdobích i další plochy národního charakteru, na kterých jsou ověřovány většinou domácí provenience. Kromě kvality je v ekosystémech mírného pásu pro pěstování buku významná také doba rašení, která ovlivňuje citlivost asimilačního aparátu mladých stromů k pozdním jarním mrazům a spolu s délkou vegetační doby tak může omezovat jejich růst.
Fenologie rašení představuje jeden z určujících faktorů růstu a produkce biomasy stromů. Jde o znak, který je pod silnou genetickou kontrolou, s čímž souvisí i závislost na nadmořské výšce a geografickém původu.

Začátek rašení je však ovlivněn i jarním průběhem počasí v konkrétním roce. Důležitost fenologie rašení se proto v souvislosti s postupem klimatických změn do budoucna pravděpodobně ještě zvýší. U buku jsou rozlišovány dvě fenologické formy – časná a pozdní s různými přechody. V mrazových polohách obvykle převažuje pozdní, v chráněných spíše časná forma, které se na středně ohrožených stanovištích překrývají. Vzhledem k silné dědičné fixaci lze počítat s pozitivními výsledky selekce pozdně rašících jedinců buku, čehož lze využít např. při výběru ortetů pro zakládání semenných sadů či jiné šlechtitelské záměry.

Celkem 7 hodnocených výzkumných ploch založených v roce 1984 se nachází na území přírodních lesních oblastí (PLO) 10 – Středočeská pahorkatina, 16 – Českomoravská vrchovina a 23 – Podkrkonoší. Nadmořská výška lokalit výsadeb kolísá od 380 do 700 m n. m. (průměrná roční teplota 6,5–8,8 °C, průměrné roční srážky 550–750 mm). Z kvalitativních znaků řešitelé sledovali tvárnost kmene, typ koruny a úhel větvení, kdy za určující se považuje postavení větví 1. řádu. Vyhodnocení fenologických pozorování vycházelo z fenofáze, kdy se otevírají krycí šupiny pupenů a dochází k ohrožení vyvíjejících se pletiv nízkými venkovními teplotami.

Založené výzkumné plochy mají charakter dlouhodobých experimentů, u kterých významnost získávaných informací s věkem pokusného materiálu vzrůstá. Kvalita není na většině výzkumných ploch příliš vysoká. Relativně dobrou tvárností kmene se častěji vyznačovaly provenience 13 – Nové Město na Moravě, Cikháj, 3 – Brumov, Vlára a 9 – Hanušovice, Branná. V typu koruny vynikaly provenience 6 – Vlašim, Louňovice a 34 – VLS Kamenica nad Cirochou, Vihorlat II.

V úhlu nasazení větví patřily mezi nejlepší provenience 1 – Trenčín, Dolná Súča a 17 – VLS Kamenica nad Cirochou, Vihorlat I. Jako relativně kvalitní a současně i rychle rostoucí se ukázaly provenience 8 – Javorník, Vápenná. Nebylo potvrzeno, že by stromy s ostrým úhlem větvení dosahovaly zároveň největších tlouštěk a výšek.

K časněji rašícím lze ve srovnání s průměrem pokusu řadit provenience 18 – Jablunkov, Dolní Lomná, 16 – Jihlava, Štoky a 26 – Bardejov, Bardejovská Nová Ves 2. Naopak za pozdě rašící, tj. teoreticky lépe odolávající pozdním mrazům, je možno považovat provenienci 8 – Javorník, Vápenná. Jen těsně nedosáhla limitní hranice provenience 9 – Hanušovice, Branná a za relativně pozdě rašící lze považovat i jednotky 28 – ŠLP Zvolen 1, Kováčová, 11 – Frýdlant v Čechách, Oldřichov, 14 – Zábřeh na Moravě, Hynčina a 27 – VLS Kamenica nad Cirochou, Kamienka. Výzkum potvrdil poznatek o dědičně podmíněné stálosti doby rašení v čase. Pozdně i časně rašící formy se stejně jako jiné kvantitativní znaky mohou v porostech vyskytovat společně v závislosti na interakci genotypu a prostředí. Proto lze teoreticky prostřednictvím individuální selekce vytvořit směsi genotypů vhodné pro specifické stanovištní podmínky. Výsledky provedeného hodnocení podpořily hypotézu o vzájemné korelaci pozdního rašení s vyšší kvalitou, avšak souvislost s vyšší objemovou produkcí prokázána nebyla.

Do budoucna je podle vědců z VÚLHM nutno zaměřit pozornost na vývoj klimatických změn, které mohou ovlivnit prostředí na rozsáhlých územích, a již dopředu počítat s alternativami režimu teplot a srážek.

Výzkum jednotlivých proveniencí buku lesního je podrobně popsán v článku Zhodnocení kvalitativních parametrů buku lesního (Fagus sylvatica L.) na sedmi provenienčních výzkumných plochách ve věku 25 let.

Článek, který vyšel v recenzovaném časopisu Zprávy lesnického výzkumu, je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/374.pdf

Kontakt na řešitele projektu:
Ing. et Ing. Petr Novotný, Ph.D. – Ing. Josef Frýdl, CSc. – Ing. Jiří Čáp
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.
Útvar biologie a šlechtění lesních dřevin
Strnady 136, 252 02 Jíloviště
e-mail: pnovotny@vulhm.cz

Marta Čížková, tel: 420 257 892 242 tisknout poslat
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist