http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brazilskym-na-ptaky-specializovanym-upirum-zachutnala-lidska-krev
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Brazilským upírům specializovaným na ptáky zachutnala lidská krev

23.1.2017 01:27 | PRAHA (Ekolist.cz)
Upír chluponohý se specializuje výhradně na ptačí krev. Tedy jak prokázaly stopy lidské DNA v upířím trusu, specializoval.
Upír chluponohý se specializuje výhradně na ptačí krev. Tedy jak prokázaly stopy lidské DNA v upířím trusu, specializoval.
Foto | Gerry Carter / Wikimedia Commons
Zásah do životního prostředí může mít řadu důsledků, a jen málo z nich je pro člověka příjemných. Momentálně to na vlastní kůži zjišťují Brazilci žijící v okolí Národního parku Catimbau. Pomalu se do nich totiž začínají pouštět upíři, kteří si dosud lidí jako zdroje výživné a teplé krve původně nevšímali. Informuje o tom server ScienceAlert.
 

Transylvánská zápletka v Catimbau je ale mnohem složitější a pozorovaná změna potravních preferencí upírů dělá těžkou hlavu obecným biologům i specialistům chiropterologie. Rozhodně totiž není obvyklé, že by se jeden druh tak rychle a kompletně přeorientoval na příjem jiné potravy. Odkud se tedy podivné chutě upírů berou? „Jsme z toho pořád ještě dost překvapení,“ připouští Enrico Bernard z Federální univerzity v Pernambucu. Proč? V Brazílii, a vlastně celé Jižní Americe, jsou jen tři druhy upírů, kteří se specializují na savce. A z nich jen zhruba padesátigramový upír obecný tu a tam náhodně „ochutná“ krev od lidského dárce.

V Catimbau, o které ve studii běží, ale příslušníci rodu Desmodus nežijí. Narazíte tu jen na zástupce druhu upíra bělokřídlého a upíra chluponohého, kteří se specializují výhradně na odběr ptačí krve. Nebo spíše specializovali. Minulý čas je na místě, protože jak zjistil Bernard při rozboru jejich trusu, hned tři z patnácti odložených hromádek výkalů obsahovaly nejen ptačí, ale i lidskou DNA. „A to je hodně, hodně divné,“ říká Bernard. „Tenhle druh totiž není adaptován na příjem krve savců.“ Jenže v přírodě je zjevně možné ledacos a několik jedinců upíra chluponohého z upíří kolonie u Caatinga si svého nedobrovolného lidského dárce prostě našlo.

„U upírů, kteří jsou specializováni na savce, není vůbec neobvyklé, že sají krev domestikovaných hospodářských zvířat,“ popisuje Bernard. „Prasata nebo krávy totiž nejsou nic až tak dramaticky odlišného od savců, na které běžně narazí v džungli. Přesto se do lidí se pouští jen ve velmi vzácných případech.“ Jenže aby se něco takového stalo u druhů potravně specializovaných na ptáky, bylo dosud krajně nepravděpodobné. „Krev savců je totiž zcela odlišné skladby a konzistence, než krev ptačí. Především z hlediska obsahu výživových látek,“ shodují se biologové. Krev ptáků má výrazně vyšší obsah vody a tuků, zatímco savčí krev je „sušší“ a obsahuje mnohem více proteinů.



K tomu, aby upír chluponohý, známý specialista na noční vysávání ptáků, začal potravně zpracovávat spící lidi, by bylo prý zapotřebí extrémních morfologických, fyziologických a behaviorálních adaptací. Už v roce 2007 to dokázala bioložka Sandrine Ceurstemontová, když upírům stavěným na ptačí krev nabídla prasečí a kozí. Raději tehdy zvolili hladovku, často dotaženou až k smrti hladem. A přesto se evidentně v okolí Catimbau děje to, že tito na ptáky specializovaní upíři sají krev lidí. Enrico Bernard s kolegy sice zatím neodhalil mechanismus potravního přechodu upírů, ale poukázal na pravděpodobnou příčinu.

Spolu s tím, jak kvůli odlesnění rychle mizí stromy po celé severovýchodní Brazílii, ztrácí se i kdysi početná hejna hrabavých ptáků guan jakukaka, tinam žlutonohých a holubů pikazuro. Tedy druhů, za kterými si upír chluponohý vždy chodil pro čerstvou krev. Místo nich si upír našel náhradu. Slepice a další drůbež, chovanou přímo v lidských obydlích chudých rolníků z Catimbau. „Lidé i drůbež tu spí pohromadě, a tak si pravděpodobně mohou upíři vybírat,“ dodává Bernard. „I tak nám zůstává zatím řada otázek bez odpovědí. Třeba to, jak se vůbec vyrovnávají s lidskou na proteiny bohatou krví.“

Špatné zprávy pro obyvatele Catimbau tím ale rozhodně nekončí. Upíři jim totiž nemusí jen pouštět žilou. Daniel Becker z Univerzity of Georgia, který se na výzkumu v Brazílii přímo nepodílel, varuje, že upíři mohou přenášet na člověka řadu nebezpečných infekčních a virových onemocnění. „Například vzteklinu nebo hantavirus, jehož plicní forma je pro člověka smrtící.“

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist