http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/co-by-pro-svet-znamenalo-pouziti-jaderne-bomby-prisel-by-nuklearni-podzim
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Co by pro svět znamenalo použití jaderné bomby? Přišel by nukleární podzim Aktualizováno

25.7.2017 02:57 | PRAHA (Ekolist.cz)
Například Čína disponuje dvacítkou jaderných zbraní o síle 5 megatun, a taková by na spuštění nukleárního podzimu stačila jen jedna. Na ilustračním snímku je test americké jaderné bomby v roce 1952. Bomba měla sílu 500 kt.
Například Čína disponuje dvacítkou jaderných zbraní o síle 5 megatun, a taková by na spuštění nukleárního podzimu stačila jen jedna. Na ilustračním snímku je test americké jaderné bomby v roce 1952. Bomba měla sílu 500 kt.
Licence | Volné dílo (public domain)
Vědci z Lincolnovy Univerzity v Nebrasce se ve své studii nevěnovali využití jádra coby zdroje energie, ale čistě z hlediska jeho destruktivních účinků. Pokusili se vyhodnotit dlouhodobé dopady použití jaderných zbraní na globální životní prostředí. A zjistili, že od časů Studené války se mnoho nezměnilo: svět se s pomocí těchto ničivých zbraní stále vzájemně drží v šachu, a pokud je někdo použije, tratit na tom budou všichni. Informuje o tom server NewAtlas.
 

Téma nukleárních arzenálů se může zdát z hlediska vztahu k přírodě nebo ekologii okrajové. Pokud by totiž došlo k jejich použití, evidentně budou následky natolik zničující, že příroda v daném regionu jednoduše vyhasne. Ale co zbytek světa? Pokud se odchýlíme od scénáře kompletní zkázy lidstva, která kvůli jaderné výzbroji zemí Východního a Západního bloku hrozila před ještě před desetiletími, zjistíme, že mnohem reálnější je dnes použití těchto zbraní v regionálním měřítku. Patřičným arzenálem totiž nedisponuje jen USA a bývalý Sovětský svaz.

Spojené státy a Rusko (s 6800 a 7000 raketami nesoucí jaderné nálože) sice stojí na špici, ale je tu i Velká Británie (215 kusů), Francie (300), Pákistán (140), Indie (130), Čína (270) a pravděpodobně i Izrael (80) a Severní Korea (10). Šance, že některá z těchto jaderných velmocí sáhne k nukleárnímu řešení konfliktu, je tedy kvůli širší dostupnosti těchto nástrojů vlastně větší, než za Studené války. A když k tomu dojde? Adam Liska z Lincolnovy Univerzity v Nebrasce přináší odpovědi. Proč? „Jde hlavně o to, že dosud nikdo nepřemýšlel o tom, co by se mohlo stát se zbytkem světa po takovém regionálním jaderném konfliktu.“



Pokud by například došlo k „vyhlazení“ 1300 kilometrů čtverečních zastavěného území měst (což je z hlediska vojenské strategie odvetného nebo preventivního úderu poměrně dobrá volba), uvolnilo by se do ovzduší okolo 5 milionů tun prachových částic černého uhlíku do stratosféry. V místě zasaženého území by nejpalčivějším problémem zůstala radiace, ale okolní regiony, či spíše kontinenty, by po takovém zásahu také dostaly svůj díl. „Při takové ploše by nedošlo k „nejčernějšímu scénáři“ Studené války, tedy k nukleární zimě,“ říká Liska. „Ale spíš k něčemu, co bychom mohli nazvat nukleárním podzimem.“

Výsledkem by například bylo výrazné snížení úhrnu srážek nad celou oblastí. V závislosti na konkrétních podmínkách by došlo k úbytku dešťů o 20-80 %. Čistě teoreticky by tedy „vymazání z mapy“ města o rozloze Prahy zlikvidovalo zemědělství od hranic Francie až po konec Ukrajiny. „Propad srážek by se odrazil v celém globálním zemědělství a jeho produkci,“ říká Liska. „Tyto přidružené klimatické efekty by nakonec zabily mnohem více lidí, než samotný výbuch a radiace. Celkem můžeme hovořit o jedné miliardě zmařených životů jen v důsledku nedostupnosti potravy.“

Nukleární podzim by také nad daným kontinentem výrazně ovlivnil délku zemědělské sezóny. „Její doba by se zkrátila o 10 až 40 dní po dobu následujících pěti let,“ dodává Liska. Nakolik jsou podobné úvahy nereálné? K vymazání 1300 kilometrů čtverečních zastavěného území by bylo sice v přepočtu zapotřebí sto takových bomb, které dopadly na Hirošimu, ale pokrok se u ní rozhodně nezastavil. „Z toho, co má v arzenálu USA, Rusko nebo Čína, by stačilo jen pět kousků,“ říká Liska. „Například Čína disponuje dvacítkou jaderných zbraní o síle 5 megatun, a taková by na spuštění nukleárního podzimu stačila jen jedna.“

Podle Lisky není otázkou, zda se může vyskytnout jaderné sucho. "Hlavní otázkou je, jaké faktory zvyšují pravděpodobnost jeho výskytu a jaké kroky lze podniknout k zmírnění potenciálně ničivých globálních dopadů," říká Liska. Například teorie o tom, že „regionální“ nukleární výbuchy v oblasti subtropů by mohly vydatně přispět k likvidaci ozonové vrstvy v globálním měřítku. Podstatné je, že teoretické studium následků lokálního nukleárního konfliktu napomáhá lepšímu porozumění případným následkům. A vede lidi k úvahám, proč se jich opravdu raději vyvarovat. Následky by totiž dopadly na všechny.

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist