https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/davni-predci-stonozek-tahali-sve-potomky-na-voditku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dávní předci stonožek tahali své potomky "na vodítku"

19.4.2016 08:58 | NEW YORK/LONDÝN (ČTK)
"Pojmenovali jsme tohoto členovce podle románu Khalida Hosseiniho kvůli jeho podobnosti s pouštěním draků dětmi," uvedl vědec a kurátor Peabodyho přírodovědného muzea Yaleovy univerzity Derek Briggs
"Pojmenovali jsme tohoto členovce podle románu Khalida Hosseiniho kvůli jeho podobnosti s pouštěním draků dětmi," uvedl vědec a kurátor Peabodyho přírodovědného muzea Yaleovy univerzity Derek Briggs
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Derek Briggs / Wikimedia Commons
Jako by pouštěli papírového draka? Drželi potomky na krátkém vodítku? To jsou způsoby, jakým se vědci snaží popsat bizarního, pradávného tvora, který měl podivnou strategii péče o dítě - mláďata nosil v kapslích připevněných jakýmsi vláknem k vlastnímu tělu. Informoval o tom zpravodajský server Christian Science Monitor.
 

Tento 430 milionů let starý pračlenovec, vzdáleně příbuzný s humry i stonožkami, trávil čas na pramořském pradně a své potomstvo za sebou vláčel v pouzdrech, jako by pouštěl draky. Proto vědci tohoto členovce pojmenovali latinským jménem Aquilonifer spinosus, což znamená "ostnatý nosič draka".

Inspirací se stal nejen vzhled tohoto tvora, ale také románová prvotina Lovec draků Khaleda Hosseiniho; amerického prozaika a lékaře afghánského původu. Hosseiniho román z roku 2003 vyšel v několika desítkách světových jazyků a se svými více než deset miliony prodaných výtisků se řadí mezi světové bestsellery.

"Pojmenovali jsme tohoto členovce podle románu Khalida Hosseiniho kvůli jeho podobnosti s pouštěním draků dětmi," uvedl vědec a kurátor Peabodyho přírodovědného muzea Yaleovy univerzity Derek Briggs. Mezinárodní vědecký tým zveřejnil svůj objev tento týden v odborném časopise Proceedings of the National Academy of the Sciences.

Vědci našli zkamenělého členovce v sopečných usazeninách anglického Herefordshiru. Zhruba centimetr a půl dlouhý tvor k sobě měl připevněných deset potomků na dlouhých vláknech.

"Když se rodič pohyboval, museli mladí vypadat jako dekorace nebo papíroví draci, které má k sobě připevněné," dodal profesor Briggs. "To dokazuje, že si členovci vyvinuli celou škálu technik líhnutí mláďat krom těch, které existují v současnosti. Je možné, že právě tato strategie byla méně úspěšná, a proto vymizela."

"Současní korýši využívají celou škálu strategií, jak chránit svá vajíčka a embrya před predátory - připevňují si je ke končetinám, drží je pod hřbetním krunýřem, anebo je uzavřou do speciálního pouzdra, dokud nejsou dost stará na to, aby mohla vylézt ven. Ale tento příklad je jedinečný," uvedl Briggs.

Vědci si nejprve ani nebyli jistí, co jsou vlastně kapsle připevněné k fosilnímu členovci zač. Jejich teorie zahrnovaly nápad, že by drakům podobní pasažéři mohli být parazity, anebo nějací "stopaři", kteří členovce využili k vlastnímu přesunu.

Ale na to, aby se skutečně jednalo o parazity, byly kapsle příliš daleko od těla členovce a "stopařů" by se býval mohl snadno zbavit s pomocí dlouhých předních výčnělků.

Díky tomu, že měl potomky stále připevněné ke svému tělu, mohl je členovec snáz ochránit před predátory. A vědci teoreticky předpokládají, že si mláďata tímto způsobem mohla sama získávat potravu v podobě fytoplanktonu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist