http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/debata-ekolistu-bude-jaderna-energetika-pokracovat-i-po-fukusime-zrejme-ano
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Debata Ekolistu: Změnila havárie ve Fukušimě jadernou energetiku? Zřejmě ne

13.10.2011 07:08 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jan Beránek z Greenpeace upozorňuje, že přehřátí reaktorů ve Fukušimě, výbuch vodíku v reaktorových budovách a roztavení jaderného paliva nezpůsobilo zemětřesení, ani cunami, ale výpadek chlazení.
Jan Beránek z Greenpeace upozorňuje, že přehřátí reaktorů ve Fukušimě, výbuch vodíku v reaktorových budovách a roztavení jaderného paliva nezpůsobilo zemětřesení, ani cunami, ale výpadek chlazení.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | DigitalGlobe / Greenpeace
Od japonského zemětřesní, které způsobilo havárii jaderné elektrárny Fukušima, uplynulo sedm měsíců. Německo se mezitím rozhodlo zavřít osm elektráren, naopak Japonsko chce v jaderné výrobě pokračovat. Ovlivnila tedy havárie nějak světovou energetiku?
 

Petr Nejedlý z útvaru výstavby jaderných elektráren firmy ČEZ říká, že podle všeho projekt elektrárny Fukušima Daiiči byl dostatečně robustní proti zemětřesení. Paradoxně selhala ochrana před cunami. Přílivová vlna byla asi dvakrát vyšší, než s jakou se počítalo při stavbě. Problémy by tedy značně eliminovalo prosté řešení - vyšší ochranná hráz.

Poučení z katastrofy by prý mělo přinést vyšší bezpečnost nových jaderných elektráren. Ty budou odolnější vůči působení i nepravděpodobných vnějších vlivů a přiblíží se tak požadavkům na ideální zdroj hromadné výroby elektřiny, říká Nejedlý.

Podle něj vzroste opatrnost při budování nových elektráren v přímořských oblastech a v místech ohrožovaných zemětřesením. V rámci Evropské komise byly zpracovány podrobné specifikace tzv. zátěžových testů. Ty prověří jaderné elektrárny proti působení extrémních přírodních vlivů, připomíná Nejedlý. Podle Lukáše Rytíře z ProAtom webu některé evropské elektrárny testy neprojdou a budou uzavřeny. Odložený bude zřejmě start chystaných projektů, které také projdou revizí.

Japonsko však z důvodu omezeného přístupu k energetickým zdrojům v oblasti jaderné energetiky musí pokračovat, říká Nejedlý. Naopak Německo se rozhodlo ukončit jadernou energetiku do roku 2022. Podle studie Technické univerzity v Berlíně vyjde přechod na jinou výrobu energie na 335 miliard eur, cituje Nejedlý. Zde si přečtěte celý komentář Petra Nejedlého.

Za německé ne mohou aktivisté

Německo se podle Vladimíra Wagnera z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži dostalo do situace, kdy odstavilo jaderné reaktory z obavy před přírodní katastrofami, které na daném území za dobu existence lidské civilizace ještě nenastaly. Zároveň prý dostalo svoji elektrickou síť do situace, kdy ji ke katastrofálnímu výpadku mohou přivést přírodní podmínky, které během desetiletí nastávají docela běžně. Celý německý odchod od jádra je výsledkem působení aktivistických skupin na veřejnost, dodává.

Představa „zelených scénářů“, podle kterých půjde ruku v ruce zvýšení efektivity elektrických zařízení a nižší spotřeba, není podle Wagnera příliš reálná. Zatímco se mezi roky 1990 a 2008 zvýšila efektivita v domácnostech o 32 procent, spotřeba naopak stoupla o 21 procent. Zde a zde si přečtěte celý komentář Vladimíra Wagnera.

Redakce Ekolistu.cz oslovila několik vědců, odborníků i aktivistů s žádostí o komentář na téma:

„Jaký vliv bude mít havárie ve Fukušimě na budoucnost jaderné energetiky?“

Své odpovědi nám poslali:

Další země, zejména Francie na jádro nadále spoléhá a získává z něj přes tři čtvrtiny své elektrické energie. Anglie po havárii urychlí výměnu stárnoucích jaderných bloků, kterou stejně plánovala. Kvůli přísným licenčním podmínkám, se prý obnoví projekty pozastavené v 80. a 90. letech. Ty totiž podléhají dřívějším licenčním podmínkám.

Uzavírání elektráren či zastavení nových projektů z politických důvodů se dá předpokládat především v Evropské unii, USA, ale i v Japonsku, myslí si Lukáš Rytíř. Naopak v jaderném programu nezpomaluje Čína a Indie nebo Rusko. Rytíř uvedl, že ze 62 aktuálně rozestavěných jaderných bloků po světě je právě 42 z těchto tří zemí a dalších 273 reaktorů je v různé fázi plánování. Celkem se jedná o plánovaný instalovaný výkon 333 GW.

Rytíř upozorňuje, že na rozdíl od havárií v Černobylu nebo Three Mile Island, kde byly havárie způsobeny technickými problémy nebo chybou obsluhy, měla ve Fukušimě hlavní podíl síla přírody. Zatímco reaktory vlnu cunami vydržely, poškozeny byly podpůrné systémy elektrárny. Protože přestalo fungovat chlazení, došlo k přehřátí čtyř reaktorů i meziskladů s vyhořelým palivem a v důsledku toho unikla radiace. Počet poškozených reaktorů, nejen ve Fukušime, ale také v elektrárně Onagawa, prý nemá v historii obdoby. Proto se také musely rozdělit síly jak záchranářů, tak odborníků.

Havárie během pár dní radikálně změnila názory veřejnosti na jadernou energetiku a veřejné mínění se prý posunulo nejméně o deset let zpět. Rytíř připomíná, že z hlediska dopadů na obyvatelstvo je havárie ve Fukušime havárií lokální. Radiací jsou ohroženi lidé v oblastech vzdálených od místa havárie „jen“ několik desítek kilometrů. Horší budou prý psychické následky pro obyvatelstvo.

Havárie je prý také pro zadlužené Japonsko ekonomickou katastrofou. Bude nutná sanace poškozených reaktorů, nákladné bude také odškodnění evakuovaného obyvatelstva, zemědělců nebo rybářů.

Podle Rytíře se v důsledku zavírání jaderných elektráren zvýší nejen cena elektřiny, ale také využívání zemního plynu a uhlí, tedy pravděpodobně i emise skleníkových plynů. Drobnými pozitivy je snížení ceny uranu na světových trzích a zlevnění výroby jaderného paliva. Zde si přečtěte celý komentář Lukáše Rytíře.

S dostavbou Temelína počkejme

Pavel Vlček z Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí, předpokládá i po katastrofě zhruba stejný podíl jaderné energie. Ten prý přinese „spíše žádný, případně chabý nárůst produkce elektřiny i při nasazení nejmodernější generace atomových elektráren, která je dnes dostupná“.

Současné zdroje jsou podle Vlčka v průměru staré pětadvacet let a státy tak budou muset více hájit provoz před kritikou občanů. Stavba bezpečnějších atomových bloků bude po havárii nákladnější, což prý pomůže obnovitelným zdrojům, u kterých naopak náklady klesají. Proto by Česká republika měla podle Vlčka pár desítek let počkat s otázkou dostavby dalších jaderných bloků – situace v Německu napoví, jestli jsou nutné nebo nikoliv. Zde si přečtěte celý komentář Pavla Vlčka.

V ČR podle Lukáše Rytíře hrozí, že zátěžovými testy neprojdou Dukovany (foto). To by mohlo paradoxně urychlit dostavbu Temelína a výstavbu nového bloku v Dukovanech.
V ČR podle Lukáše Rytíře hrozí, že zátěžovými testy neprojdou Dukovany (foto). To by mohlo paradoxně urychlit dostavbu Temelína a výstavbu nového bloku v Dukovanech.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Petr Adamek / Wikimedia Commons
Wagner se domnívá, že „havárie bude mít velký vliv na vývoj celé energetiky nejen v Japonsku a určitě se dotkne zvláště jaderných zdrojů“. Podle něj jaderná energetika bude pokračovat dále, protože energii a elektřinu pro zajištění naší životní úrovně potřebujeme. Zhruba po deseti letech se prý ukáže, jestli mohou být řešením obnovitelné zdroje nebo je jedinou možností kromě jádra využívat zemní plyn a uhlí.

Jan Beránek z Greenpeace, který Fukušimu osobně navštívil, si nemyslí, že by se o havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě dalo hovořit jako o věci minulé. Z havarované elektrárny prý dodnes unikají radioaktivní látky, zejména kontaminovaná voda a riziko představuje také roztavené jaderné palivo na dně poškozených reaktorů. „Situace v samotné elektrárně zdaleka není pod kontrolou,“ říká Beránek a dodává, že bude opravdu zvládnutá nejdříve za několik let.

Štěstím prý bylo, že vítr v době katastrofy odnášel většinu času radioaktivní spad nad moře, kde se však mohl dostat do těl ryb a jiných mořských živočichů. Na pevnině je prý zamoření daleko rozsáhlejší než úřady vymezená evakuační zóna v okruhu dvaceti kilometrů i „dobrovolná“ evakuace o dalších 10 km dále. I v prefektuře Fukušima, 65 kilometrů vzdálené od elektrárny, je prý dávka radioaktivní záření dvacetkrát až třicetkrát vyšší než připouští mezinárodní standardy pro ochranu zdraví. Vzorek půdy zde odebraný by byl v EU označen za radioaktivní odpad, tvrdí Beránek.

Fukušima i u nás?

Beránek však upozorňuje, že přehřátí reaktorů ve Fukušimě, výbuch vodíku v reaktorových budovách a roztavení jaderného paliva nezpůsobilo zemětřesení, ani tsunami. „Základní příčinou nehody byla inherentní slabina všech lehkovodních reaktorů, kterou je fatální závislost na masivním chlazení, a to dokonce i dlouho po vypnutí reaktoru,“ uvádí Beránek.

A tento nejběžnější typ reaktoru je i v Dukovanech a v Temelíně. I když tedy mohou zafungovat havarijní tyče a reaktor se zastaví, je v následujících hodinách a dnech zranitelný, pokud chladící zařízení nedokáže odvádět zbytkové teplo. V ČR může problémy způsobit bouřka, požár, nebo záplava, stejně jako porucha nebo omyl obsluhy. K těžké nehodě podobné té ve Fukušimě prý tedy může dojít i u nás. Zde a zde si přečtěte celý komentář Jana Beránka.

Rytíř si myslí, že ohledně bezpečnosti hodně napoví probíhající zátěžové testy. V ČR jsou prý ohroženy Dukovany, hrozba uzavření visí i nad čtyřmi reaktory v maďarské elektrárně Paks, zbylými dvěma reaktory v Jaslovských Bohunicích i nad JE Mochovce. Hrozba jejich odstavení a dopadů s tím spojenými by prý paradoxně mohla urychlit dostavbu Temelína a výstavbu nového bloku v Dukovanech, říká Rytíř.

Miroslav Havránek z Centra pro otázky životního prostředí si myslí, že dopad katastrofy na budoucnost jaderné energetiky bude malý. Neznamená to ale prý, že se zcela nic nestane. „Rozhodně se zavedou nové kontroly bezpečnosti v jaderných elektrárnách. Snad se zlepší systémy varování před přírodními katastrofami,“ odhaduje Havránek. Až odezní politická rétorika a splaskne mediální bublina, přijde prý ke slovu opět jádro. Ve Fukušimě se prostě odehrála průmyslová havárie, které se občas stávají, myslí si Havránek. Zde si přečtěte celý komentář Miroslava Havránka.

A co si myslíte vy? Jaká bude budoucnost jaderné energetiky po katastrofě ve Fukušimě? Sdělte nám svůj názor v diskuzi!

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist