Lukáš Rytíř: Veřejné mínění se po Fukušimě vrátilo nejméně o 10 let zpět

Dne 11. března 2011 došlo v Japonsku k jednomu z nejsilnějších zemětřesení v historii lidstva. Zemětřesení a následná vlna tsunami zabily přibližně 25 000 lidí. Další statisíce lidí přišly téměř o všechno, o své blízké, bydlení i práci. Katastrofa ovlivnila i výrobu energie z jádra kvůli havárii v jaderné elektrárně Fukušima, která znovu rozvířila debaty o bezpečnosti jaderných elektráren a o budoucnosti jaderného průmyslu.

Neslavné japonské prvenství

Tato havárie je významná několika prvenstvími. Na rozdíl od jiných velkých havárií jako Černobyl nebo Three Mile Island, kde byly havárie způsobeny technickými problémy nebo chybou obsluhy, zde měla hlavní podíl síla přírody. Mohutné síle tsunami neodolaly budovy, letiště, rafinérie, přístavy ani další objekty. Fukušimské reaktory zůstaly z velké části nepoškozeny zemětřesením i vlnou tsunami, došlo však k poškození podpůrných systémů elektrárny, přestalo fungovat chlazení a došlo k přehřátí hned čtyř reaktorů najednou a také meziskladů s vyhořelým palivem, což vedlo k rozsáhlému úniku radiace. Počet reaktorů, které byly najednou poškozené, je unikátní a v historii nemá obdoby. Vždyť problémy s reaktory neměla jen JE Fukušima, ale i JE Onagawa. Tolik poškozených reaktorů najednou v kombinaci se zničenou infrastrukturou nutně vedlo k tříštění sil záchranářů a odborníků při snaze obnovit chlazení a zabránit tak nejhoršímu.

Radikální obrat veřejného mínění

Havárie ve Fukušimě během několika málo dnů radikálně změnila názory mnoha lidí na jadernou energetiku. Veřejné mínění se vrátilo nejméně o 10 let zpět. A to i v zemích vzdálených od Japonska, kde je minimální riziko zemětřesení, tsunami nebo záplav. Opět se ukazuje, že v jaderném energetice platí princip kolektivní viny. Havárie letadel, aut, lodí nikoho příliš nepřekvapí a málokdo chce zakázat leteckou, automobilovou nebo lodní dopravu. Stejně tak jiné průmyslové havárie prakticky denně zabijí mnohem větší množství lidí, než má doteď na svědomí Fukušima, přesto proti nim neprotestuje tolik lidí.

Lokální dopady

Havárie ve Fukušimě je, co se týče dopadů na obyvatelstvo, havárií lokální - regionální. Radiace ohrožuje lidi v oblastech vzdálených od místa pouze několik desítek kilometrů. Dá se předpokládat, že přímé zdravotní následky na civilní obyvatelstvo budou minimální. Vyšší riziko je u pracovníků JE. Horší budou psychické následky pro obyvatelstvo, které se musí vyrovnat s evakuací. Zvláště bude-li to pro některé evakuace dlouhodobá.

Ekonomická katastrofa pro Japonsko

Pro Japonsko, které je jednou z nejzadluženějších zemí na světě, to je navíc ekonomická katastrofa. Šest reaktorů Fukušimy 1 již téměř jistě nikdy nebude vyrábět elektrickou energii a ty poškozené bude nutné náročně sanovat. Následovat budou náklady na odškodnění evakuovaného obyvatelstva, zemědělců nebo rybářů, kteří přišli na několik let o svůj zdroj obživy a dalších.

Japonsko se navíc rozhodlo uzavřít další elektrárnu, a to JE Hamaoka, přičemž další reaktory nejsou stále ještě provozuschopné. Deficit energie se projevuje zastavením produkce průmyslových závodů a vede k dalším ekonomickým ztrátám. I když je nepravděpodobné, že by se Japonsko vzdalo jádra, bude muset rychle řešit energetický deficit, což lze v jeho případě pouze dovozem plynu nebo uhlí z jiných zemí. Hrozí zpomalení japonské ekonomiky, a to může napomoci další globální ekonomické recesi, která se pomalu, ale jistě blíží.

Německo řeklo NE

V ostatních zemích světa dochází také k přehodnocování jaderné energetiky. Většina států chce dál pokračovat v produkci energie z atomu. Razantní „ne“ zatím vyslovilo pouze Německo, které hodlá uzavřít všechny své jaderné elektrárny během 10 let. Po zemětřesení trvale odstavilo sedm nejstarších bloků. Předpokládá se, že dojde k uzavření dalších evropských jaderných elektráren, které neprojdou připravovanými tzv. zátěžovými testy. Jistě dojde i k revizi připravovaných nových projektů, jejichž termíny spuštění se tím posunou.

Růst cen energie a zvýšení emisí

Výpadky evropských jaderných elektráren již vedou k růstu cen silové elektřiny, což v kombinaci s vysokými náklady na obnovitelné zdroje a regulaci povede ke zdražení energií, které ohrozí mnohá průmyslová odvětví a může způsobit vyšší nezaměstnanost i v jiných evropských zemích, kterých se omezování jádra přímo netýká. Nezanedbatelné budou i dopady na životní prostředí. Se stavbou obnovitelných zdrojů je spojen rozvoj elektráren na zemní plyn, které jsou schopny rychle kompenzovat nestabilitu jejich produkce. Pro provoz plynových zdrojů bude potřeba rozšířit těžbu zemního plynu, dálkové plynovody i zásobníky hmotných rezerv. Určitě bude zájem o provozování tepelných elektráren spalujících uhlí i o rozšiřování těžby této suroviny. Proto pravděpodobně dojde ke zvýšení emisí skleníkových plynů.

Malé plusy pro jádro

Naleznou i drobná pozitiva, kterým je zlevnění uranu na světových trzích a zlevnění výroby paliva díky uvolněným kapacitám po uzavření některých elektráren. Stejně tak bude zájem i o kvalifikované pracovníky z uzavřených elektráren, kterých stále není na trhu dostatek.

Noví tahouni jaderné energetiky

Uzavírání elektráren či ukončení nových projektů z politických důvodů se dá předpokládat především v Evropské unii, USA a v Japonsku. Pragmatický přístup v pokračování jaderné energetiky lze čekat v Číně, Rusku a Indii, které by se během dvou desetiletí mohly stát hlavními jadernými velmocemi v počtu provozovaných jaderných bloků. Ze 62 aktuálně rozestavěných bloků je právě 42 z těchto tří zemí a dalších 273 reaktorů je v různé fázi plánování. Celkem se jedná o plánovaný instalovaný výkon 333 GW! Mnohem větším rizikem pro rozvoj jaderné energetiky v těchto zemích je stav jejich a globální ekonomiky.

Dukovany v ohrožení

V souvislosti s evropskými zátěžovými (Stress testy) jsou nejvíce v ohrožení starší reaktory VVER 440/213. V ohrožení je i jaderná elektrárna Dukovany – náš dlouhodobě nejproduktivnější zdroj. Je nutné si přiznat, že i v minulosti měly Dukovany „namále“ a stačilo relativně málo, aby je potkal osud dvou podobných reaktorů v Jaslovských Bohunicích, které byly na nátlak Evropské unie uzavřeny v roce 2006 a 2008. Stejná hrozba jako nad Dukovany visí i nad čtyřmi reaktory maďarské elektrárny Paks, zbylými dvěma reaktory v Jaslovských Bohunicích i nad JE Mochovce. Pro region střední Evropy by jejich odstávka měla závažné ekonomické dopady a mohla by ohrozit stabilitu přenosové soustavy. Paradoxně tato hrozba může urychlit rozhodnutí dostavět JE Temelín a postavit nový blok v Dukovanech.

---

reklama

---