Dopravní „superstrategie“: do roku 2025 jsou peníze sotva na polovinu potřebných staveb

Návrh dopravní „superstrategie“ z dílny ministerstva dopravy zvažuje daňová zvýhodnění pro alternativní pohony, podporu veřejné dopravy a železniční dopravy a otevření trhu s železniční dopravou. Také je podle ní potřeba zkrátit povolovací proces pro dopravní stavby. Aktuální stav české dopravní infrastruktury, co se týče funkčnosti a kvality, je výrazně horší než v zemích EU15.

Ministerstvo dopravy (MD) minulý týden zveřejnilo návrh dopravní „superstrategie“, která přináší výhled až do roku 2025. Samo ministerstvo vznik koncepce vysvětluje jako reakci na kritický nedostatek financí a potřebu zásadního přehodnocení přístupu plánování dopravní infrastruktury.

Ministerstvo konstatuje, že současný stav není růžový. Kvalita a funkčnost naší dopravní infrastruktury je oproti EU15 výrazně horší. Nedostatečná je kvalita silniční sítě a kvalitu života snižují dopravní průtahy zastavěnými oblastmi. Městům chybí obchvaty a okruhy, které by svedly dopravu mimo město a zmenšily množství kolon a zácp. Vysoké jsou emise škodlivin a hluku, zejména ve městech. Neuspokojující je kvalita a kapacita železniční infrastruktury. Neuspokojivé je i propojení železniční a vodní nákladní dopravy.

Do budoucna by se podle vize ministerstva dopravy měl do výstavby a oprav dopravních staveb více zapojit soukromý sektor formou tzv. PPP (public – privat partnership). Například plánované rozšíření dálnice D1 na tří proudou komunikaci v délce cca 160 km by mohlo být realizováno právě tímto způsobem.

Podle MD zohledňuje koncepce dopravní potřeby krajů, předpokládané finanční zdroje do roku 2025 ale prý v žádném případě neumožní všechny realizovat. Počítat lze s asi 40 % potřebných staveb. Stavět se budou ty silnice, které podle multikriteriální analýzy budou mít největší přínos pro společnost.

Kvůli negativním dopadům dopravy na životní prostředí a lidské zdraví chce strategie zvážit možnost podpory alternativních pohonů (CNG, elektro, hybridy), například formou daňových úlev při pořízení a pro provoz. Ministerstvo chce také zahájit jednání o posílení pozice železničních dopravců na trhu.

Mezi cíly „superstrategie“ se hovoří o výrazném zlepšení využívání veřejné dopravy a multimodální dopravy. Cílem je i omezení negativních vlivů na životní prostředí, které jsou spojené s osobní a nákladní dopravou. Železniční doprava by v systému veřejné dopravy měla plnit úlohu páteře systému, autobusová doprava by měla plnit funkci návazné dopravy a zajistit plošnou obslužnost. Do budoucna by se měl otevřít trh v železniční dopravě. Otevřený trh by podle MD měl fungovat efektivněji. Do budoucna by se měla budovat veřejná logistická centra a terminály kombinované dopravy.

Zvláštní pozornost chce MD věnovat snížení negativních dopadů z tranzitní dopravy. Ta totiž státu prospívá jen málo. ČR by se měla připravit na to, až EU změní legislativu týkající se mýtného, která by měl nově započítávat negativní externí náklady spojené s dopravou.

Cena za využívání dopravních cest má být podle principu znečišťovatel platí. Železniční doprava by ale měla být zvýhodněna tak, aby byla konkurence schopná u dálkové dopravy.

Co se bude stavět?

Ministerstvo dopravy vybralo ty dopravní stavby, které by v následujících letech mělo být možné ufinancovat (více viz Dálniční a silniční síť 2011-2025 a železniční síť 2011-2025 (zdroj ministerstvo dopravy)). Finance jsou zhruba na 40 % dopravních staveb, které by stát potřeboval. Uvedený seznam je ale předběžný. O tom, která stavba bude mít prioritu, se rozhodne podle multikriteriální analýzy. Výběr může být ovlivněn i postojem vlády.

K prioritám patří:

Silniční doprava: D8, D3, R6 Karlovy Vary – Cheb, D1 do Polska, R7 k napojení průmyslové zóny Žatec - Triangle směrem do Německa, obchvaty silnic I. třídy
transevropská síť: D3 na území Jihočeského kraje, R35 Hradec Králové – Mohelnice, Silniční okruh kolem Prahy, D11/R11 – nová trasa do Polska, rekonstrukce D1

Železniční doprava: dokončení III. a IV. tranzitního železničního koridoru a modernizace I. a II. koridoru. Modernizace městských a příměstských tratí, modernizace tratě Děčín – Kolín

Vodní doprava: prioritou bude výstavba plavebního stupně v Děčíně (financování zřejmě formou PPP), plavebního stupně Přelouč a prodloužení splavnosti až do Pardubic. Má být prověřena proveditelnost napojení města Ostravy s polskou Odrou nebo propojení Břeclavi a Hodonína s Dunajem.

Letecká doprava: paralelní dráha v Ruzyni, rozšíření terminálů pro cestující, rychlé propojení kolejovou dopravou s centrem

Superstrategie také zmiňuje potřebu zjednodušit schvalovací proces dopravních staveb a zjednodušit proces hodnocení dopadů na životní prostředí (tzv. EIA) v souladu s Aarhuskou úmluvou (Aarhuská úmluva je mezinárodní úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí). Je potřeba upravit hlukové limity, aby odpovídaly hladinám běžným v EU. Novelizovat je potřeba zákon o vyvlastnění, aby bylo možné snížit ceny pozemků. Novela stavebního zákona má upravit míru účasti veřejnosti na rozhodování na míru nezbytně nutnou dle Aarhuské úmluvy, bude prověřeno, zda se EIA může stát součástí územního řízení, rozšířit počet staveb, na které není potřeba stavební povolení. Novela stavebního zákona by měla jít do meziresortního připomínkovacího řízení v květnu 2011.

Dopravní superstrategie má aktuálně podobu tzv. green paperu, což je krátký text shrnující základní myšlenky koncepce. Následně by měl být zpracován tzv. white paper, což je delší dokument, zpřesňující jednotlivé body. Poslední podobou je pak sektorová strategie.

---

reklama

---