Klimatická konference v Bonnu přinesla mírný pokrok
Daný fond byl dosud zakotven v kjótském protokolu z roku 1997 a je velmi důležitý právě pro chudší země, aby se mohly chránit před suchem, záplavami nebo klimatickými katastrofami.
Delegáti vypracovali obsáhlý soubor dokumentů, z nichž mají být v příštím roce rozpracována společná prováděcí pravidla k pařížské dohodě o klimatu. Ta umožní srovnávat klimatické cíle jednotlivých zemí a jejich plnění a schválit by je měl příští summit koncem roku 2018 v Katovicích na jihu Polska.
Pařížská dohoda o klimatu usiluje o to, aby se díky omezení emisí skleníkových plynů podařilo udržet zvyšování globální teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Při summitu v Bonnu se utvořila takzvaná aliance proti uhlí (Powering Past Coal Alliance). Zatím se do ní zapojilo 25 partnerů, států i regionů, které se zavázaly, že zcela ustoupí od využívání uhlí jako paliva k výrobě elektrické energie a podpoří takzvanou čistou energii.
Mezi členy aliance, jejíž utvoření iniciovaly Británie a Kanada, je deset zemí Evropské unie, ale také například americký stát Washington. Účastníkem není Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, ale například ani Německo. Dveře k připojení jsou však otevřené pro další zájemce a organizátoři doufají, že do příští konference za rok v Polsku se počet zapojených zemí výrazně zvýší.
Oficiálním pořadatelem summitu bylo Fidži, které patří k zemím, jež nejvíce pociťují dopady změn klimatu. Tento tichomořský ostrovní stát ale neměl pro konání akce za účasti na 25.000 lidí ze 197 zemí světa a zhruba 500 neziskových organizací dostatečnou infrastrukturu. Proto se summit konal v Bonnu, i pro Německo to byla přitom největší mezistátní konference, která se kdy na jeho území uskutečnila.
reklama