Monzunové deště jsou zesilovány přirozenými výkyvy klimatu více než oteplováním

Monzunové deště, které v posledních desetiletích podstatně zesílily, přiživují hlavně přirozené klimatické výkyvy. Podle amerických vědců tak vina za pustošivé přívaly vody nespadá na změny klimatu způsobené vypouštěním skleníkových plynů.

Monzunové deště na severní polokouli zasahují zhruba 60 % světové populace – dopadají na obyvatele v Jihovýchodní Asii, Západní Africe a Severní Americe. Proto je důležité dobře odhadnout, jaký budou mít monzunové deště v příštích desetiletích průběh. Nicméně takové odhady jsou velmi složité. Vedle globální změny způsobené vypouštěním emisí skleníkových plynů, musí také započítat vliv přirozených, dlouhodobých výkyvů, o kterých toho ale vědci tuší jen velmi málo.

Právě vliv přirozených proměn klimatu na monzunové deště se rozhodl prozkoumat tým Bina Wanga z Mezinárodního centra pro výzkum Pacifiku (IPRC) na Havajské univerzitě. Vědci se zaměřili na data za posledních třicet let, tedy období, kdy teplota vzduchu při povrchu Země vzrostla o 0,4 stupně Celsia. Výzkum publikovali na konci března v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Podle současných teorií by letní monzunové proudění, které přináší vlhký vzduch z oceánu nad pevninu, mělo zeslábnout kvůli vlivu antropogenního oteplování Země.

Jenže podle amerických meteorologů se za posledních třicet let monzunové proudění, stejně jako další přírodní jevy spojené s tlakem vzduchu a teplotou vody, podstatně zesílilo. To mělo za následek podstatně silnější letní monzunové deště v celé oblasti, než jaké předvídaly modely vycházející z antropogenního příspěvku k oteplování. Ty počítaly s růstem 2,6 % na každý stupeň Celsia, o který se oteplí. Vědci ale došli k závěru, že deště jsou již nyní silnější o 9,5 %.

Zesilující deště připsali vědci v minulosti ochlazování východního Tichého oceánu, které začalo v roce 1998. Toto ochlazování je podle vědců důsledkem přirozeného dlouhodobého výkyvu v teplotě mořské hladiny. Tu má na svědomí jev zvaný ENSO (El Niño Southern Oscillation), při kterém dochází k výměně tepla mezi atmosférou a oceánem a tím i ke změnám v cirkulaci a ovlivňování klimatu ve velké části světa. ENSO způsobuje krátkodobé výkyvy, zhruba během období tří až osmi let, které ovlivňují klima ve velké části světa.

"Musíme pochopit, jak tyto přirozené výkyvy v klimatickém systému fungují, abychom dokázali realisticky předvídat monzunové deště a další meteorologické úkazy v následujících dekádách," říká Wang, "a musíme být schopni určit spojený vliv emisí skleníkových plynů a dlouhodobých výkyvů na budoucí změny klimatu."

---

reklama

---