https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-slovensko-vysycha-extremni-sucho-ukazuje-limity-prehrad-i-nutnost-zmeny-krajiny

reklama

reklama

reklama

zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

/ publicistika / názory a komentáře

Jiří Malík: Slovensko vysychá: Extrémní sucho ukazuje limity přehrad i nutnost změny krajiny

28.2.2025

Liptovská mara.

Liptovská mara.

Licence |

Některá práva vyhrazena

Foto | Jan Starec / Wikimedia Commons

Slovensko trpí extrémním suchem. Neuvěřitelné. To, co jsme vídali v Kalifornii, Africe, ve střední Asii, dorazilo do střední Evropy. Liptovská Mara má nyní cca jen 44 % své celkové vodní kapacity, což představuje pokles o neuvěřitelných téměř 12 m vody oproti maximální hladině. (Rozloha nádrže je 22 km2).

Kromě klimatu je sucho na Slovensku způsobeno i geologickou stavbou slovenského území, které má minimum pískovců (zbytek po středoevropském křídovém moři), ale zejména jen vápence a pak vulkanity. Ty zadržují málo vody – výlučně v puklinách. Zničené lesy smrkem a těžbou a utužená zemědělská půda, stejně jako v ČR, sucho na Slovensku jen umocní.

ČR má tedy jen výhodu České křídové tabule, která zadržuje vodu nejen v četných puklinách, ale i v ní samotné, zejména v pískovcích a že se jet stream více zdržoval o maličko východněji. I tak je nedostatek sněhové pokrývky v ČR katastrofální a můžeme očekávat další suchý rok.

Obě území tedy trpí nedostatkem sněhu a obecně srážek, vlivem narušeného jet streamu změnou klimatu - opět v článku jen zmínka o neobvykle se udržující tlakové výši nad Slovenskem, ale o pravé příčině nic. Zároveň zde spolupůsobí faktor pro celou střední Evropu - dostáváme se do srážkového stínu Alp. A to ukončením převládajícího směru větru, který zrušila opět změna klimatu.

Jak vidno, staré modely – bodové, byť velké zádrže vody pomocí přehrad – přestávají bez nápravy krajiny, toků, stavu půdy, lesů atd. fungovat. Každý další rok, který promrháme, aniž tuto situaci nebudeme řešit, nás v budoucnu bude stát obrovské prostředky a úsilí a to tím více, čím později to řešit začneme.

Takže zde máme jasnou odpověď a velice neblahou přímou zkušenost od našich sousedů, že tuto situaci nevyřešíme stavbou nových přehrad, ale jen a pouze kompletní nápravou krajiny na území celého státu.

reklama

foto - Malík Jiří

Jiří Malík

Autor je ekolog.

tisknout poslat

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Dále čtěte |

Tajga Foto: Botanický ústav AV ČR

Tropické cyklóny mohou zpomalit úbytek tajgy způsobený klimatickou změnou

Květ meruňky Foto: Depositphotos

Meruňky může letos opět poškodit mráz. Bylo by to už podesáté za 12 let

Blesk Foto: youniversall Flickr

ČHMÚ loni vydal nejvíce výstrah v historii - 369. Důvodem byly povodně i bouřky

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (162)

JŘ

Jaroslav Řezáč

28.2.2025 06:24

ono to zas tak žhavé nebude...stačí jedny povodně a hned bude vody dost... už dost dlouhou dobu není zima stěžejním obdobím srážkových úhrnů.

Doba, kdy se spoléhalo na to, že napadne tři metry sněhu ještě nedorazila... takže se musí spoléhat na dešťové srážky rozdělené do celého roku.

ss

smějící se bestie

28.2.2025 06:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč

1*

JO

Jarka O.

28.2.2025 07:24 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Ano, srážky jsou rozdělené do celého roku, a bez přehrad nejde zvládat sucho, přívaly vod, ochrana lidí. Článek je tendenční.

JŘ

Jaroslav Řezáč

28.2.2025 10:16 Reaguje na Jarka O.

kdybych si mohl tipnout, vzhledem k ohřívání Středozemního moře a oceánu, tak bych na sucho to neviděl. Jakmile začne působit odpar, rozjede se i velký vodní cyklus. Takže uvidíme... jde o to, zda sem bude směrovat teplý vzduch z oblasti Iránu ve vyšších vrstvách atmosféry nebo pojede tradici posledních let chladnějších cirkulací.

JO

Jarka O.

28.2.2025 17:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Velky vodní cyklus je rozjetý, ten malý je doničený likvidací lesů kůrovcem. Zbytek= počasí, přece nikdo netuší.

JS

Jarek Schindler

1.3.2025 09:54 Reaguje na Jarka O.

Jak chcete doničit malý vodní cyklus? Zde snad záleží na množství odpařene vody v místě a je přitom jedno z čeho se ta voda nakonec odpaří. Řekl bych, že pokud je řeč o suchu tak je to v první řadě o tom velkém vodním cyklu a o tom kde prší ta voda v rámci toho velkém cyklu odpařená.

JO

Jarka O.

3.3.2025 08:23 Reaguje na Jarek Schindler

Jenže v souvislém zapojeném živém před větrem chráněném lese funguje ne prostý výpar, nýbrž evapotranspirace, vlhkost neutíká, nýbrž znovu kondenzuje, čili les vodu recykluje. Vlhkost, kterou propustí, prip.silice, pyly jako kondenzační jádra obohatí vlhkost, která dlouhým cyklem pronikne od moří, a mohou spouštět deště. Samozřejmě v dlouho suchém období je toto oslabené. Proto je hrozba nový výmysl "ekologů" o světlém "lese", spojený jak jinak s chtěnou devastací smrků, protože u nich není zodpovědnost, jen lži a zvůle.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 12:46 Reaguje na Jarka O.

No, myslím si, že podstatnější pro doničení malého vodního cyklu bylo masívní odvodňování, napřimování toků a vysoušení močálů a bažin v minulých staletích.

JO

Jarka O.

4.3.2025 18:04 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Ano a jen zde se traduje, že za to můžou komunisti. S melioracemi se to možná někde přehnalo, jinde ne. Nejhorší kombinace je v katastru les, v reálu holina, na které kdysi pramenil potok. Pak je jedno, jaký tvar má řeka pod ním. Lesy to zvlhčení vyrovnávají i tvoří. A hluboké úzké smrky stíněné přehrady na horním toku taky.

JP

Jaroslav Pobeha

6.3.2025 01:49 Reaguje na Jarka O.

Zďaleka nie všetka vyparená voda v lesoch skondenzuje. Mnoho sa vyparí nad lesy. Keby to tak nebolo, tak by lesy celkovo netrpeli suchom. Na slovensku sme mali za posledných 7 rokov niekoľko horúcich liet s dlhými obdobiami sucha. Stromy sali poslednú vodu z podzemia a strácali listy. Nebolo už čo kondenzovať.

JO

Jarka O.

6.3.2025 19:35 Reaguje na Jaroslav Pobeha

Máte pravdu.

JS

Jarek Schindler

6.3.2025 03:32 Reaguje na Jarka O.

Pod pojem evapotranspirace je zahrnut jakýkoliv výpar. Tedy nejen ten z "hustého" lesa. Je to i výpar ze zemědělské půdy atd. No a k tomu aby vodní pára znovu kondenzovala jsou zase nutné určité podmínky a tak jde říci, že v jeden moment se nemůže voda vypařovat a současně nemůže znovu kondenzovat. Jinak s tím o tom světlém lese souhlasím. Dlouhodobě považuji za plnohodnotný les pouze les vysoký. No a ta holina či posléze nějaká nízká kultůra je jen nepatrný úsek v životě lesa.

JO

Jarka O.

6.3.2025 19:34 Reaguje na Jarek Schindler

Ano, les má být lesem a louka loukou. Ten rozdíl teplot působí, že se v chladnějším lese bude část vodní páry srážet, ale ne všechna. Při vysoké relativní vlhkosti se voda bude málo vypařovat, spíše srážet, tak je to asi koloběh.
Stromy si vodu v noci vyrábí, něco schovají v tělech, něco odpaří.
Kořeny stromů, spolu s podložím, můžou vodu nasměrovat, někde koncentrovat a třeba ji přinutit vyvěrat. Na holině voda je rozptýlená v půdě, vsakuje, vypařuje se, odtéká pod zemí. Asi tak ve zkratce.

JS

Jarek Schindler

7.3.2025 01:07 Reaguje na Jarka O.

Ta holina tam je max. dva roky. Potom ta máte kulturu , mlazinu, tyčovinu. To už je snad les.

PH

Pavel Hanzl

1.3.2025 08:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Velmi hluboký omyl, jedny povodně odtečou a dál bude sucho. Pokud se nepodaří tu vodu zadržet v celé krajině, ne jen v jedné přehradě kde ničemu nepomůže, tak může vyschnout země výrazně. Dnes jsou povodně i na Sahaře a máte pocit, že to už nebude poušť??

JP

Jaroslav Pobeha

6.3.2025 01:46 Reaguje na Pavel Hanzl

Až budú moria dostatočne teplé a posunú sa monzúny (ako minulý rok), bude sa meniť postupne na savanu alebo step.

JŘ

Jaroslav Řezáč

28.2.2025 06:28

Intenzivně využívaná Panonská nížina a její oteplování jako tepelný ostrov má vliv i v ČR, zejména na Moravě. Není bez zajímavosti, že jediné hory, které stojí mezi severními rovinami a severní výspou Panonské nížiny jsou právě Jeseníky, kde se setkává teplý a studený vzduch. Proto si někdy říkají Jeseníkům Moravský ledovec...

JS

Jarek Schindler

28.2.2025 09:31 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Panonská nížina je dost velká a Jeseníky naopak hodně malé aby byly pro tu pánev nějak moc významným sousedem. Na severu té Panonské nížiny jsou to právě hlavně slovenské Karpaty

JŘ

Jaroslav Řezáč

28.2.2025 10:10 Reaguje na Jarek Schindler

když z nížiny vyleze 1400 metrový kopec, tak to není z hlediska proudění jen tak... Karpatský oblouk začíná na Moravské straně, je nejjižnějším cípem a zároveň nejzápadnějším.
Geomorfologie Slovenska je daleko rozmanitější vzhledem k hornatosti.

JS

Jarek Schindler

28.2.2025 12:17 Reaguje na Jaroslav Řezáč

Akorát v Jeseníkách to "proudění" neproudí povětšině z té nížiny. No a tomu převládajícímu západnému proudění stojí v cestě Krkonoše, Kralický Sněžník. Pokud něco ovlivňuje tu Panonskou nížinu tak jsou to spíš Alpy a ty Karpaty.

JP

Jaroslav Pobeha

6.3.2025 01:53 Reaguje na Jarek Schindler

Na nížinách bude menej vody, reps. vysoký odpar, preto nížiny budú musieť zhromažďovať z riek počs vlhkých období. Na horách totiž bude pršť podstatne viac a voda z nich bude dotovať nížiny. Takž to bude chcieť prahovať potoky a menšie rieky, vytvárať riparské zonya ramená, mokradné oblasti.

JS

Jarek Schindler

6.3.2025 03:44 Reaguje na Jaroslav Pobeha

Nepovídejte, opravdu? Kdo by to řekl, že na horách prší víc..........?

SV

Slavomil Vinkler

28.2.2025 07:48

Ano, částečně pravda, údržba a obnova akumulace krajiny je třeba. Nicméně je opomenuta jako zásoba vody celá uherská nížina. A vůbec Poslední věta by měla ZNÍT "situaci vyřešíme ve spojení s kompletní nápravou krajiny na území celého státu, včetně stavby nových přehrad".

VM

Vladimir Mertan

28.2.2025 07:49

Prečo potom bola na horách minulý rok rekordná nádielka snehu a zrážky v zime nadnormálne?

JO

Jarka O.

3.3.2025 08:25 Reaguje na Vladimir Mertan

Kdo tu Maru vypustil? Ale když je nyní vypuštěná, bylo by fajn vybagrovat nánosy a pohnojit jimi co nejvíc přilehlá pole. Je v nich mnoho fosforu, organiky aj.

JP

Jaroslav Pobeha

6.3.2025 01:54 Reaguje na Vladimir Mertan

Pretože občas je vlhká zima, občas suchá. Podľa toho kedy a kde sa vyskytnú tlakové níže a výše.

Karel Zvářal

28.2.2025 08:12

O suchu uslyšíme letos ještě mnohokrát. Suchá zima a špatné vyhlídky předpovědi na březen tuto pravděpodobnost násobí. Ještě štěstí, že máme přehrad dostatek, takže pokud budeme s vodou dobře hospodařit, dal by se srážkově podprůměrný rok zvládnout. Aspoň lehce ochutnáme to, co již delší dobu zažívá jih Evropy. A ano, kolem J-S panuje zvláštní ticho, neb vyšší teploty by měly značit více srážek, jenže neprší... Problém změny klimatu je tedy komplexní, není to jen o kysličníku.

Karel Zvářal

28.2.2025 08:20 Reaguje na Karel Zvářal

Trochu mě při včerejší předpovědi hlasatelka překvapila svým konejšivým tónem, že v dalších dnech už pršet nebude. Jako by pršelo 40dní a všichni vyhlíželi konec utrpení ve vlhkých bytech... Holt, někdo si problémy se suchem nepřipouští, neb se jej bezprostředně/ existenčně nedotýkají.

va

vaber

1.3.2025 09:26 Reaguje na Karel Zvářal

Hlasatelka říkala že už pršet nebude? Kolik asi spadlo za únor srážek. Oni říkají déšť srážkám menším než 1mm nebo i rose a to se vypaří tak za dvě hodiny , ale když si takové srážky sečtou za měsíc vypadá to že prší hodně, ovšem do půdy se nedostane nic, vše se dříve vypaří. No a potom se to svede na zádržnou schopnost krajiny.

JS

Jiří Svoboda

28.2.2025 08:24 Reaguje na Karel Zvářal

Upresnil bych, ze primarni pricina je hlavne ten kyslicnik a nasledky jsou pak komplexni.

Karel Zvářal

28.2.2025 08:29 Reaguje na Jiří Svoboda

Na tomto se asi neshodnem, a to nejen s vámi. Tepelné ostrovy jsou podle klimatologů "nevýznamné", přitom se jedná o 7mil km2 zmizelého lesa, většinou proměněného na pole, pastviny, ale i zástavbu. Vzdušný prostor (JS) vůbec nemáme historicky zmapovaný, zato průmyslovou let dopravou ničený/oslabovaný. A ono když se tyto vlivy nasčítají, tak ten efekt je násobně horší, než jen samotný zvýšený CO2.

JS

Jiří Svoboda

2.3.2025 20:05 Reaguje na Karel Zvářal

Ach jo, už zase srovnáváte vaše procházky lesem s procházkami po asfaltu.

Karel Zvářal

3.3.2025 10:07 Reaguje na Jiří Svoboda

A to se jako nesmí, srovnávat "nesrovnatelné"?-)

JS

Jiří Svoboda

3.3.2025 14:24 Reaguje na Karel Zvářal

To samozřejmě srovnávat můžete, chyba je ovšem z toho dělat neadekvátní závěry.

Karel Zvářal

3.3.2025 14:41 Reaguje na Jiří Svoboda

Domnívám se, že jsou zcela adekvátní. Připadá-li na 1m2 zel střechy 10000m2 ploch tmavých (hliněná pole, beton, asfalt, plecháče), je to jako dát hluchém dobrú noc. Prostě v tom skleníku přitápíme o 106.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 12:49 Reaguje na Karel Zvářal

Jó, jó, asi tak. Jenže lidé chtějí mít ve svém okolí pořádek a čisto, a to se na trávníku, mezi keři a pod stromy udržuje špatně.

JS

Jiří Svoboda

4.3.2025 16:02 Reaguje na Karel Zvářal

Aha, zelené střechy to vyrhnou! Proč si lžete do kapsy?

Karel Zvářal

4.3.2025 20:44 Reaguje na Jiří Svoboda

Do kapsy si mohu říkat co chci, i tuto pravdu. Zato jiní lakují veřejně a nyc je jim nestané. Navrch dostanou dotaci.

SV

Slavomil Vinkler

28.2.2025 08:49 Reaguje na Jiří Svoboda

Zkuste korelaci počet televizorů a délku dožití. Zjistíte, že televize prodlužují život. 😊😊😊

MK

Majka Kletečková

1.3.2025 12:16 Reaguje na Slavomil Vinkler

To je hezký příklad pro demonstraci toho, že korelace nemusí vyjadřovat kauzalitu. Tenhle váš příklad si chci zapamatovat pro pozdější využití.

JS

Jiří Svoboda

2.3.2025 20:07 Reaguje na Slavomil Vinkler

Vám asi fyzika nic moc neříká.

PE

Petr Elias

28.2.2025 14:22 Reaguje na Jiří Svoboda

Zde jste v říši pevně zakořeněných dohadů, názorů a domněnek. Už mu to tu celkem dost lidí vysvětlovalo, ale nic z toho. Zbytečná argumentace. :)

SV

Slavomil Vinkler

28.2.2025 18:38 Reaguje na Petr Elias

👍👍👍

Karel Zvářal

1.3.2025 10:37 Reaguje na Petr Elias

A CO jako vysvětlili??? Že "pršet bude STÁLE STEJNĚ, ale jinak", když se více vypařuje při zvýšené teplotě??? Už vědci znají důvod stacionární polohy J-S (pohaněče oblačnosti) ? Samozřejmě, že let doprava na prům bázi s tím není nic společného, že ... neb nikde se o tom nepíše... Vono někteří "znají" jen to, co jde vygůglit. Nějaká elementární logika je nad jejich možnosti.

PE

Petr Elias

1.3.2025 11:24 Reaguje na Karel Zvářal

To víš že jo - nikde se o tom nepíše, ale ty přeci víš jak to je! Na tebe si nepřijdou. :D Prosím tě, mě ta tvá blbost a neschopnost už fakt nezajímají. A nekvákej tu o nějaké logice. Ty jsi stále stejný arogantní nevzdělaný ignorant, který pořád žvaní ty své kraviny i přes to, že mu to lidé vysvětlí. Já si pamatuju, jak ti tu p. Metelka vysvětloval a co jsi mu na to odpověděl: ,,Je to tak jak říkám, a pokud to někomu nepasuje do vzorečků - bohužel!,, nebo co jsi to blábolil, šašku. Měj se.

Karel Zvářal

1.3.2025 11:48 Reaguje na Petr Elias

Málo mě znáš, gůglisto. Na neznámou příčinu JS jsi neodpověděl, ale balastu nakydal kilo. Zajímal jsem se přes známého z matfyzu, ať mi sežene kontakt na někoho, kdo se tím zaobírá. Následovalo (očekávatelné) mlčení. Takže budu si tu nadále kvákat, že změna klimatu má komplexní příčinu, kysličníkem počínajíc. Největší válka též nebyla jen o fuhrerovi, ale ochotných soukmenovcích. P.S. měli jsme výborné fyzikáře na základce i na gynplu, počasí koukám denně několikrát, i jiná doku/ vysílání o klimatu. Fransovcům stačí točit o kysličníku, kterým mohutně zabalastí zprávu panelu, ale o jiném "landuse" tam toho moc není, však?-)

Karel Zvářal

1.3.2025 11:55 Reaguje na Karel Zvářal

neznámou příčinu stacionární polohy JS

PE

Petr Elias

3.3.2025 10:04 Reaguje na Karel Zvářal

Tvůj problém, bambulo, je to že sis zapamatoval jednu jedinou větu ,,stacionární poloha JS,, a k tomu sis nějak vsugeroval, že za jejich oslabení mohou letadla (zajímavé, že např. Nord Atlantic jet stream dle pozorování 2002-2020 lehce posílil :D ). :D Možná by neuškodilo kdyby jsi občas ten google použil a něco se o tom tvém JS dovzdělal. A žvanění o landuse v panelu je opět to samé - nikdy jsi to nečetl, jen máš dojem. :D

Stačila by i pitomá anglická verze wikipedie - ale nééé, to je na tebe moc náročné. :D

Ale klidně si kvákej dál - stále tu budeš za ignoranta. :D

Karel Zvářal

3.3.2025 12:35 Reaguje na Petr Elias

Prskej si kolik chceš. Mně bohatě stačí, reakce klimatologa, že "to jsou malé plochy (města, pole), žádný vliv to nemá". Vztekle předhazuješ "vyřešené" diskuse ?-číka.

Antropocén je i deforestace, dezertifikace, art. i obyč studny na závlahy ap. Takže to teplo (t.ostrovů i krajiny) intenzivně vyrábíme, ne že ne. JS posílil na konci období, kdy vypukly lockdowny a začalo "normálně" pršet. Pozit vliv let dopravy mi nevsugeruješ.

Karel Zvářal

1.3.2025 12:15 Reaguje na Petr Elias

Ideolog GD placený z velkorysých fondů je sám největší kašpar, který se zmůže maximálně na kádrování a okřikování oponentů. Takový mi může akorát...

PE

Petr Elias

3.3.2025 09:13 Reaguje na Karel Zvářal

Ideolog GD placený z fondů... :D :D Prosím tě, když jsi tak informovaný - na jaký účet chodí výplata, že bych si ji vyzvedl. :D

JS

Jiří Svoboda

28.2.2025 08:26

Ten clanek je takovy nicnerikajici...

Karel Zvářal

28.2.2025 08:30 Reaguje na Jiří Svoboda

Jen bylo nadhozeno téma a pán má čárku za aktivitu:-)

va

vaber

28.2.2025 09:11

Autor chtěl asi naznačit jak jsou přehrady zbytečné .
No když nebude pršet a nebude voda, jsou zbytečné ,ale v tom případě budou zbytečná i jakákoliv jiné opatření na kompletní nápravu krajiny, jak radí autor. To snad autorovi došlo, nebo nedošlo?

JS

Jarek Schindler

28.2.2025 09:48

No jo " Jak vidno, staré modely – bodové, byť velké zádrže vody pomocí přehrad – přestávají bez nápravy krajiny, toků, stavu půdy, lesů atd. fungovat" Řekl bych, že pokud neprší tak nefunguje nic. Až zase zaprší tak ta přehrada akumuluje vodu která by jinak rychle odtekla. Liptovská Mará pořád dotuje vodou Váh. Kolik by v něm nyní teklo vody kdyby tam nebyla ta Liptovská Mara?

ss

smějící se bestie

28.2.2025 10:16 Reaguje na Jarek Schindler

1**

BM

Břetislav Machaček

28.2.2025 11:11 Reaguje na Jarek Schindler

Chtěl jsem napsat totéž a ušetřil jste mi práci. Bez srážek vyschne
mokřad, tůň i případně půda s organikou a srážky pan Malík nepřivolá.
Zajímalo by mne jak loni po povodních dopadl jeho projekt Zdoňov,
že se nepochválí s dopady jeho projektu na okolí!

DM

Dalibor Motl

28.2.2025 13:56 Reaguje na Břetislav Machaček

Pochválil (myslím že na FB jsem to viděl) a asi dopadl celkem dobře. Jeho opatření (tůně, mokřady, meandry) mají velký smysl stejně jako poldry a přehrady. To píšu jako "majitel a provozovatel" pár hektarů lesa, několika pramenišť, dvou tůněk a dvou rybníčků. Menší vodohospodářské úpravy mají i specifický vliv na biodiverzitu, přehrady zase dovedou příznivě ovlivňovat průtok i větších toků, vyrábět a skladovat energii nebo zásobovat vodou větší sídla.

DM

Dalibor Motl

28.2.2025 13:58 Reaguje na Břetislav Machaček

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-malik-kaskada-ve-zdonove-odolala-i-privalovym-destum

JS

Jarek Schindler

28.2.2025 18:04 Reaguje na Dalibor Motl

Ano, "Během tří dnů tu napadlo přes 30 mm srážek, z toho v jednom dni až 25 mm". Máte pravdu pane Motl, to je totální masakr. Kdo to kdy viděl tolik vody.Nebýt toho projektu tak Náchod asi plave.

DM

Dalibor Motl

3.3.2025 08:16 Reaguje na Jarek Schindler

??? Pan Macháček se ptal na "loňské povodně". Já ho navedl. Nic jsem nehodnotil. Neshazoval to ani jsem se nevysmíval. Souhlasím s Vámi, že 30mm za dva dny není 300mm.

BM

Břetislav Machaček

3.3.2025 10:50 Reaguje na Dalibor Motl

Ten váš odkaz je na "májové" deštíky z počátku
léta a nikoliv o zářijových deštích. O nich
sice ze Zdoňova něco vím, ale čekám, že se
pochválí i pan Malík, který zatím mlčí.

JS

Jarek Schindler

6.3.2025 04:08 Reaguje na Dalibor Motl

Pan Macháček to napsal za mě. Navedl jste ho prostě a jasně špatně.

HH

Honza Honza

28.2.2025 10:48

Z článku: Neuvěřitelné. To, co jsme vídali v Kalifornii, Africe, ve střední Asii, dorazilo do střední Evropy. V Kalifornii, Mongolsku, Africe, v ruských stepích, nyní na Slovensku, v budoucnu na Ukrajině - v půli světa, kde jsou stepní vysušené oblasti, tam všude nastane sucho, nebudou studny, nebude voda, polopoušť = konec života.

Asi nám málo pomůžou elektroauta, více pomůže zalesnění, ochlazení, zadržování vody, rozšíření mokřadů, přehrady, jezera.
Asi jsou potřebné zastíněné močáloviště se spadlými stromy, tmavými místy s mrtvým dřevem, spadaným listí, mechy, lišejníky. Naopak otevřené vypasené rozdupané stepní oblasti s teplotou v poledne 50 st, s řídkými stromy nejsou nejvhodnější řešení.
A sama příroda i tam přirozeně směřuje- k větší sukcesi, většímu zalesnění. Horší to bude opačně až bude směřovat k bezlesí, k savaně, polopoušti, poušti.

JP

Jaroslav Pokorný

28.2.2025 11:57 Reaguje na Honza Honza

No, v takovém Izraeli je polopoušť a přesto tam život jen kypí. Za posledních 30 let tam počet obyvatel stoupnul na dvojnásobek, na nějakých 8,5 mil. obyvatel. Představte si, že tam prší zhruba asi jako u nás, okolo 500 mm/rok. Jenže Izraelci umějí s vodou lépe hospodařit. Většinu odpadní vody čistí a opět používají. Plánovitě obnovují lesy. Mají zajímavý systém hospodaření jak s pitnou tak i závlahovou vodou. Občané i zemědělci mají určený příděl, který je celkem levný, ale když spotřebu překročí, tak se poplatky progresivně zvyšují. No a samozřejmě že díky své technické vyspělosti mají velice účinný systém odsolování mořské vody.

KV

Karel Valenta

28.2.2025 12:30 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Kapková závlaha je prý jejich vynález. Ale vody spotřebují víc než naprší a Mrtvé moře vysychá.

HH

Honza Honza

28.2.2025 14:17 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Je to příklad toho, že i v oblasti kde přirozeně by měla být vypralá krajina, lze udržet funkční přírodu. Polopoušť se zde změní ma subtropickou zavodněnou krajinu. A jinde se tropický prales klidně změní na polopoušť vykácením lesa a přeměně na stepní oblast.

Peter Sládek

28.2.2025 15:02 Reaguje na Honza Honza

Polopúšť v Izraeli sa nemení "na subtropickou zavodněnou krajinu", ale na púšť, pretože čerpaním podzemnej aj povrchovej vody ju naopak prírode berú.
Kvapkovou závlahou nezavlažujú prírodu, ale intenzívne poľnohospodárske kultúry, často pestované dokonca v hydropónii alebo v nádobách, aby závlahová voda nezvlažovala pôdu okolo.
Polovica prítoku z rieky Jordán sa odoberá na účely poľnohospodárstva a priemyslu preto od roku 1980 klesla hladina Mŕtveho mora o 47 metrov a posledné roky klesá o 1 m ročne a jeho hladina je 437 m pod úrovňou oceánu.
Plánuje sa potrubím z Červeného mora odoberať ročne 300.000.000 kubíkov vody, ktorá sa bude odsoľovať. Neodparená soľanka sa bude vypúšťať do Mŕtveho mora, korému je to už jedno, lebo jeho slanosť je už dnes 35 %.

HH

Honza Honza

28.2.2025 15:13 Reaguje na Peter Sládek

Že by Izraelci byli tak hloupí, že by si vyčerpali podzemní vodu? Já si myslím, že ne!

Peter Sládek

28.2.2025 15:53 Reaguje na Honza Honza

Tú si vyčerpali už pred 25 rokmi, preto v . 1999 spustili odsoľovanie morskej vody.
V súčasnosti už pokrývajú reverznou osmózou morskej vody 80% spotreby pitnej vody a dokonca ju lejú do studní, aby aspoň čiastočne obnovili ich funkciu.

BM

Břetislav Machaček

28.2.2025 15:46 Reaguje na Peter Sládek

Je to tak jak píšete. Sobecky si přivlastňují neúměrné množství vody z Jordánu a drancují spodní vody stejně, jako v Kalifornii a jinde. Ono i to u nás propagované zadržování vody s kdejaké vodoteče do tůní a mokřadů je sobecké, neboť se část vody nejen zasákne, ale i vypaří a už nedoteče níže, kde na ní taky čekají. Byli zvyklí na tu vodu z
toku a najednou ji všechnu zachytíme pouze my?
V mém v okolí je už zářný příklad, jak se nad
dva průtočné rybníky vtěsnal třetí a vzal jim
vodu. Prostřední má sice svůj pramen, ale ten
poslední vyschnul včetně toho potoka pod nimi.
Voda zasakuje bůhvíkam a bůhvíkde zase pramení,
ale široko daleko to není. Možná plní pouze
zvodeň šetřílků v okolí, kteří ji přes vrty
drancují na zalévání golfových trávníků.

Peter Sládek

28.2.2025 15:58 Reaguje na Břetislav Machaček

U nás bola štvrť Rd, kde mali všetci vodu v hĺbke 3-7 m. Postavil si tam dom pán riaditeľ, ktorému na 1000 m2 trávnika výdatnosť nestačila. Tak si urobil 20 m vrt, aby mal "jistotu destinásobku" Stiahol ním všetkým vodu a museli prehlbovať studne...

Karel Zvářal

28.2.2025 16:09 Reaguje na Peter Sládek

Od nás jezdí odborníci hloubit studně do A., aby domácí nemuseli po vodu denně mnoho km. Tím příspíváme k vysušení krajiny, a to nejen tam. Celý civilizovaný svět je provrtaný. A pak se divíme klimazměně...

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:13 Reaguje na Karel Zvářal

A co ti "domácí" dělají s vodou, když ji použijí? Vyčistí ji a opět vpustí do země? Nebo ji kanalizací odvedou co nejdál a pustí do vodoteče, aby co nejdříve odtekla co nejdál?

JP

Jaroslav Pobeha

6.3.2025 02:01 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Určite ide väčšina kanalizáciou do preč.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:11 Reaguje na Peter Sládek

A že mu to vodohospodářský orgán povolil, když bylo víceméně jasné, že sousedům vodu strhne.

HH

Honza Honza

28.2.2025 21:40 Reaguje na Břetislav Machaček

Drancují spodní vody, berou vodu z Jordánu!
Na poušti, pane?! Drancují poušť? Kolik té spodní vody tam na poušti asi je?
Jak vypadají okolní země- písek kameny!, hlavně že Arabové nedrancují spodní vody! Píšete bláboly!

Izrael je kvetoucí země uprostřed zanedbané okolní pouště. K žádné poušti nesměřuje, vodu si doplní odsolováním.

Zadržování vody nesměřuje k vysušení, zadržování vody, zalévání je nutné. Něco jiného je drancování spodní vody, tam žádnou chybu v ČR nevidím, naopak vidím ji v nedostatečnému zadržování vody.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:15 Reaguje na Honza Honza

Kolik té spodní vody tam na poušti asi je? ......
No, možná byste se i divil, jak mocné mohou být i v poušti prameny. A jak vydatně tam i zaprší, a jak mocné tam potom přívalové vody jsou.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:10 Reaguje na Břetislav Machaček

část vody nejen zasákne, ale i vypaří a už nedoteče níže, kde na ní taky čekají. Byli zvyklí na tu vodu z toku a najednou ji všechnu zachytíme pouze my? ..............
I pod zemí jsou vodní toky, které napájejí prameny v nižších polohách. Ale jestliže se vysočiny odvodňovaly, jako třebas ta moje rodná Českomoravská, v průběhu desetiletí ty podzemní toky ztratily vydatnost, příp. i vyschly, jak jsem si jako student, již v r. 1967 přečetl varování od kteréhosi profesora. A když klesá i množství srážek, je pak vodní deficit. A my, místo toho, abychom s vodou hospodařili rozumně jako Izraelci, s ní plýtváme na zalévání golfových trávníků. Obdobně jako v Kalifornii, kde každý majitel pozemku může podzemní vodu čerpat neomezeně.

JP

Jaroslav Pobeha

6.3.2025 02:00 Reaguje na Břetislav Machaček

Izraelci desalinujú morskú vodu a plnia z nej svoje nádrže. Na jordán sa sa už spoliehať nedá.
Okrem toho používajú rôzne staré techniky obrábania pôdy, aby zadržala čo najviac vody z dažďov a ornice. Napríklad technika negarim.

JS

Jarek Schindler

28.2.2025 18:23 Reaguje na Peter Sládek

Nevím jestli chtějí přivádět vodu z Rudého moře do Mrtvého. V každém případě ale odsolují vodu ze Středozemního moře a stavějí přivaděč této vody ze Středozemního moře do Galilejského jezera.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:03 Reaguje na Peter Sládek

Izrael, třebaže má mnohem horší klimatické podmínky než ČR, je v potravinách prakticky soběstačný. Protože tvrdě makají a dobře přemýšlejí. A zřejmě i podstatně méně rozkrádají státní prostředky.
Solanku z odsolené vody nebudou vypouštět do Mrtvého moře, protože si dobře uvědomují, že by ho tím zničili totálně. Naopak jej chtějí částí odsolené vody dotovat, aby jeho hladinu stabilizovali. Na to ovšem potřebují hafo energie, ovšem při pobřeží mají veliké plynové pole, ale zase budou produkovat ten nenáviděný CO2.
Je dobré si uvědomit, že v biblických dobách nebyl Střední východ, ale ani Středomoří vyprahlou krajinou, protože ty oblasti byly zalesněné. Jenže už tehdejší civilizace tu krajinu masivně odlesňovaly, až tamní krajina přišla do současného stavu. A jen Izraelci si zřejmě uvědomují, jak jsou lesy důležité. Jinde, jak jsem pozoroval, domorodci stromy spíše ničí, než by je chránili a lesy rozmnožovali.

Jakub Graňák

28.2.2025 17:49

Během posledních 80 let "zmizelo" v tuzemsku na 300 000 ha malých vodních ploch. Pokud by každý čtvereční metr zadržel metr krychlový vody, tak jde o 3 miliardy metrů krychlových vody - dokud se toto nezmění, tak si tu na boj se suchem jenom hrajeme.

BM

Břetislav Machaček

1.3.2025 17:49 Reaguje na Jakub Graňák

Kolik tisíc hektarů velkých vodních ploch za 80 let naopak přibylo spočítané máte? A jsou to navíc vodní plochy hluboké s daleko větším objemem. Jinak v mém okolí nejvíc rybníků vysušil "osvícený" uhlobaron a velkostatkář hrabě Larisch už v 19. století, aby mohl ve velkém pěstovat cukrovou řepu a pšenicí a dobytkem nakrmit své
horníky a Hanovy hutníky. Za socíku pouze v Bohumíně přibylo
160 hektarů hladiny štěrkoven o max.hloubce od 10 do 30 metrů,
což je daleko více metrů krychlových vody, než z metr hlubokých tůní. Okolí Odry od Ostravy po státní hranici je na obou březích
lemováno štěrkovnami. Totéž v okolí Bečvy, Moravy, Labe a dalších
řek. A kolik se postavilo velkých a i malých přehrad? Po revoluci
ale nastal utrum a ty pidinádrže jsou pouhým zlomkem toho, co se
za socíku postavilo. Tady je třeba začít, ale to by do stavby
přehrad a těžby štěrku, jako budoucí zásobárny vody, nesměli
házet vidle ochranáři.

Karel Zvářal

1.3.2025 18:34 Reaguje na Břetislav Machaček

Vidím to podobně, velké zásobárny vody potřebujeme, odpar z nich není ztracený, těží z něj zejména ozimy v suché a bezsněžné zimě (i jaru). Močály v krajině bránily strojovému obdělávání půdy, mnohem více než u nás je patrný jejich přeměna kolem velkých řek, např Mississippi.

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-rosa-jinovatka-a-mlha-kapenkova-zavlaha-zadarmo

Jakub Graňák

1.3.2025 19:59 Reaguje na Břetislav Machaček

Jednadvacet tuzemských největších přehrad má rozlohu 21 118 ha = 211 km čtverečních. Zbytek (nádrže pod 2,5 km čtv.) si dopočítejte sám. A já se vás již po milionté ptám, jak pomocí takto koncentrovaných zdrojů vody zajistíte, aby na zbývajících 99,7 % výměry státu nedošlo ke "středomořskému scénáři".
Vřele děkuju za odpověď

Karel Zvářal

1.3.2025 20:57 Reaguje na Jakub Graňák

"Prečo potom bola na horách minulý rok rekordná nádielka snehu a zrážky v zime nadnormálne?"

Na jedinou větičku se zmohl velký popírač změn, ani nějaké "Bejvávalo" nepřidal. Díky těm nádržím máme dobré zásoby vody pro lidskou potřebu, horší je to jč rybníkáři, kteří rapidně sníží zarybení vysychajích ploch. Prostě ta extremita a nevypočitatelnost klimatu jakožto chaotického systému je nevyzpytatelná. A je dobře, že nádrže máme, mohou zabránit rychlému odtoku silných extrémních srážek, takže aspoň pro lidi bude dosti vody. Jiné to bude v krajině, roky 12-18 se mohou opakovat i se silnějšími extrémy. A ČR je dosti malá na to, aby GD opatřeními zachránila zbytek světa. Předešlé generace se postaraly o to, že můžeme žít relativně v klidu.

Jakub Graňák

2.3.2025 08:40 Reaguje na Karel Zvářal

Toho jsem umlčel onehdá prosbou o vysvětlení, odkud se ve Slezsku vzaly kudlanky:-) Mimochodem loni mi posílal kámoš fotku z Radhoště jestli nevím co to je? - krásná sedmicentimetrová kudlanka v 1000 m.n.m. v Beskydech.

Zásobu pitné vody v přehradách máme jednu z největších v Evropě a to ty největší přehrady ještě mezi zdroje pitné vody nepočítáme.
Potřebujeme malé vodní plochy právě proto abychom mírnili extrémy - čím větší plocha pro odpar, tím větší ochlazovací efekt, tím víc rosy... Obavy, o nedostatek vody jsou liché, většina vody spadne v zimě - odpar a transpirace jsou tou dobou marginální, takže se bez problémů naplní všechny nádrže i níže po toku. A všecičko co takto zachytíme nám jenom pomůže. Asi je symptomem doby, že jedinci myslící i na dostatek vody pro rostlinstvo, zvířenu... jsou nazýváni sobci ze strany jedinců, kteří myslí jen na vodu pro sebe.
Co se týče těch malých vodních ploch jeden krásný příklad z mého okolí: 50.1136264N, 17.5501667E - zazeměný půlhektarový nebesák v 600 n.m.n. - stačí vybagrovat. A něco takového tu najdete téměř na každém prameništi. Tudy vede (mimo jiné) cesta. Navýšit celkovou výměru veškerých vodních ploch v Čr z 2 % na 5 % (o těch vysušených 300 000 ha) nás skutečně nezrujnuje. Obzvlášť proto, že většina těch ploch se v současnosti nachází na travních porostech a v lesích.

Karel Zvářal

2.3.2025 09:52 Reaguje na Jakub Graňák

Je to asi tři roky, co vyhnízdily dva páry výrečka v Bukovci, kde nikdy dříve! nebyli - vysoko v horách. Jsou to převážně hmyzožravé sovičky závislé na kobylkách.

Víte, ono to obehrané "Poručíme větru, dešti" se projevilo tam (a z toho), co autoři tohoto klišé vůbec nepředpokládali. Vzpomínáte to jinde - nižší vodozádržnost půdy - a to nejen kvůli úbytku organiky. Nevěřil jste, že když navrtám půdu hlouběji vedle něčí studny, hladina v ní poklesne. Jinde to pan Sládek popisuje též. Prostě je to princip spojitých nádob v přírodě. A jestliže voda zmizí z povrchu do hlubin podzemí, těžko může ochlazovat klímu, je tak? Ale s tímto se ve zprávách panelu ani náhodou nepracuje. Tam točí na tisíci stranách balastu na sto a jeden způsob o kysličníku. Proto opakovaně varuji před touto PROVOZNÍ SLEPOTOU, neb ten problém (sucha a změnu klímy) je mnohem složitější, než nám ideologové sugerují.

Jakub Graňák

2.3.2025 11:27 Reaguje na Karel Zvářal

Já se docela těším, až tu někde poblíž najdu kobylku ságu, nebo panonské skaraby. Myslím, že to nebude dlouho trvat.

S těma studnama nevím, u nás se za posledních 30 roků postavilo tak pět baráků, takže těžko říct. Myslím, že tohle je téma hlavně v zalidněnějších oblastech a hlavně v satelitech kolem měst. Čerpání vody na zalívání angličáku je fakt čuňačina, ale opět je to především úchylka spojená s životem v satelitech, na venkově na to narazíte výjimečně.
A taky ty vrty nejsou jistě jedinou příčinou, viz zmíněné utužení a zhoršená schopnost půdy zasakovat vodu - je to takové hezké kolečko kde vše má vliv na vše

Karel Zvářal

2.3.2025 11:42 Reaguje na Jakub Graňák

Podobně jako upozorňuji na narušený JS let dopravou, i vysušená půda není jen od meliorací, jak tu většina diskutujících dokolečka točí. M-e je do metrové hloubky, stačí jeden zbohatlík, který si udělá 50m studnu a stáhne všem v okolí, takže ti musí také prohlubovat... a ono se to nasčítá. Místo pícnin (jet., vojt.) kuku a řepka - a úplně jiný vodní režim půdy! A jelikož kuku a řepka jsou bioeko, zatímco dobytek prdí CH4, tak se jede podle GD/br-ých not. A jsme tam, kde být ne/chtěli...

Jakub Graňák

2.3.2025 12:15 Reaguje na Karel Zvářal

K tomu JS se necítím kompetentní reagovat, "faktem" nicméně z mého subjektivního pohledu je, že ty dva roky co se nelítalo, byly co do průběhu počasí jak běžně před 30 lety. Proč tomu tak bylo si netroufám hádat.
Co se týče toho zbytku, tak to dopadá, když se původně celkem racionální myšlenky chytí "velký byznys"

Karel Zvářal

2.3.2025 12:25 Reaguje na Jakub Graňák

Ano, lokdauny ukázaly, jak rychle se dokáže povětří dát do pořádku. Plundrujeme nejen zem povrch, ale i vzd prostor. A nějaké zelené střechy a sympozia o ekologii jsou jen fíkovým listem, jak se vyhnout říznutí do živého. Prostě přetěžujeme kapacitu prostředí mnohonásobnou denzitou, než na jakou je stavěná.

Jakub Graňák

2.3.2025 17:45 Reaguje na Karel Zvářal

O tom to je, o míře... a je nutno si přiznat, že zrovna ohledně hospodaření s vodou v kontextu vysychání krajiny, se musí dohodnout hodně zájmových skupin a každého to bude něco stát.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:33 Reaguje na Karel Zvářal

No, mám zkušenost s úplně primitivní zelenou střechou. Když jsem vedl malou státní organizaci, nechal jsem střechy garáží pokrýt starými syntetickými koberci na ně 2-3 cm půdy a vysázet sedum a netřesky. Rychle se tam chytly i trávy a hlavně jakýsi mech, který přežíval i sluneční úpal a po dešti rychle ožil. A i tato vrstvička dokázala pohltit spoustu vody, která se následně odpařovala. Takže kdyby všech střechy byly takto upravené, byl by to veliký příspěvek pro klima. Jenže budování zelených střech je - musí být(?) - milionový byznys, a tak zelených střech je málo.
Další věcí jsou zelené fasády - prostě všude, kde to je možné, je pokrýt popínavou zelení. Jenž vlastníci staven jsou zásadně proti tomu.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:26 Reaguje na Karel Zvářal

Proto opakovaně varuji před touto PROVOZNÍ SLEPOTOU, neb ten problém (sucha a změnu klímy) je mnohem složitější, než nám ideologové sugerují. .............
No, to víte, ono vůbec nejde o přírodu a ekologii, ale o to, aby někdo vydělal. Pravda ovšem je i taková, že neustálým poukazováním na chyby, omyly a nedostatky socialismu jsou občané udržováni v narativu, že nesmí být ničím a nikým omezováni ve svých sobeckých zájmech a že na oprávněné zájmy společnosti upozorňují jen dezinformátoři a dezoláti.

VM

Vladimir Mertan

5.3.2025 17:35 Reaguje na Jakub Graňák

Nespomínam si na to že by som sa odmlčal, ak článok zmizne z titulky tak už ho nehľadám. MOhol by si to ekolist vyriešiť lepšie. Modlivky sa šíria podobne aj teplomilný hmyz napr. križiak pásavý alebo aj teplomilné rastliny. V okolí Trenčína, kde žijem modlivky pozorujem do výšky cca 500 nad morom výhradne v južných expozíciách. V PR Nebrová, ktorá je za Vršatcom smerom na Nedašovu Lhotu sa chvíľku modlivky zjavili a zase zmizli. To bol pre mňa výskyt na najchladnejšom mieste ktoré poznám.
Napríklad v u známych v Bohumíne majú na záhrade figy. Plody nie sú jedlé a v októbri už mali omrznuté listy.

Jakub Graňák

5.3.2025 19:05 Reaguje na Vladimir Mertan

Ale poznal jste se hned:-) Jestli Vy nebudete maskovaná Saskia Burešová s tím svým Kalendáriem:-))

VM

Vladimir Mertan

5.3.2025 19:16 Reaguje na Jakub Graňák

A čo takéto správy zo Slovenska:
HORNÁ NITRA. Slovensko v týchto dňoch čelí výrazným rozdielom v stave svojich vodných nádrží. Kým Liptovská Mara, Oravská priehrada či Domaša hlásia extrémne nízke stavy vôd, na hornej Nitre sú všetky nádrže na maxime.
Nitrianske Rudno, Nováky, Kanianka, Lazany a Nedožery-Brezany sú naplnené až na maximálne úrovne.
Tento jav je výsledkom viacerých faktorov, medzi ktoré patrí charakter povodí, hydrologické podmienky či sezónne výkyvy prítokov, tvrdia vodohospodári.
„Dôvodom vzniku vodných stavieb bolo reagovanie na potreby územia a ich občanov. Či už kvôli protipovodňovej ochrane, pre potreby dodávky pitnej vody, akumulácii vody s ohľadom na zabezpečenie odtoku do rieky pod stavbou alebo kvôli čističkám, priemyslu a životu v rieke,“ ozrejmil hovorca vodohospodárov Marián Bocák.
Cieľom nie je udržiavať stabilnú hladinu Vodné nádrže na Slovensku, ktorých je vyše 300, sú postavené v rôznorodých podmienkach. Slovenský vodohospodársky podnik upozorňuje, že ich úlohou nie je mať neustále rovnakú výšku hladiny.
„Mnohé nádrže fungujú na viacročnom vyrovnávaní. V jednom období dosahujú maximálnu hladinu a v inom sú na minimálnej úrovni. To bol často aj dôvod ich výstavby, aby stabilizovali situáciu pod nimi a zabezpečili potreby,“ doplnil hovorca.

Ako uviedol, každá vodná stavba sa riadi manipulačným poriadkom, ktorý stanovuje, ako sa s vodou nakladá počas daždivých a suchých období.

Pracuje s reálnymi prítokmi aj predpokladaným vývojom počasia, pričom cieľom je neohroziť obyvateľov pod stavbami, zachovať život v riekach a zabezpečiť potrebné odbery vody.

Jedným z hlavných dôvodov nízkych hladín na severných nádržiach je zimné obdobie.

„Počas zimy je prirodzene menej zrážok a prítoky sú slabšie. Nádrže sa tak pripravujú na príjem vôd z topiaceho sa snehu a na zvýšené zrážky na jar,“ vysvetľuje.
To znamená, že aj keď dnes vidíme nízke hladiny, ide o súčasť prirodzeného cyklu vodného hospodárstva.

Čítajte viac: https://myhornanitra.sme.sk/c/23458946/kym-na-severe-slovenska-vodne-nadrze-vysychaju-na-hornej-nitre-su-plne-nic-alarmujuce-tvrdia-vodohospodari.html?ref=titbox_regiony

VM

Vladimir Mertan

5.3.2025 17:24 Reaguje na Karel Zvářal

Keďže mi nikto na túto zásadnú otázku neodpovedal, považujem debatu za zbytočnú. Namiesto toho sa riešia rôzne nezmyselné teórie. Dobre si pamätám, že minulý rok v zime boli polia zaliate vodou a dokonca vznikali na poliach veľké klziská na ktorých sa dalo korčuľovať. Lomnický šít a Chopok hlásili rekordné hodnoty snehovej pokrývky nad 3 m.
Mara je nízko, pretože ju ľudia vypustili, ak sa vypúšťa viac ako priteká tak musí hladina klesnúť. Prečo tak veľa vypúšťali? Pretože potrebujú vyrábať "zelenú" vodnú elektrinu a hrajú vabank na to, že prídu jarné silné dažde. V lete im to vyšlo a v septembri sa priehrada napustila, na to ich ľudia stavajú. A prečo neprší či nesneží? Je to súhra náhod, ale tlaková výš sa vytvorí nad pevninou v studenom vzduchu. Ak by tie vpády studeného vzduchu dosiahli až do stredozemného mora, tak sa vytvorí jadranská tlaková níž a pršalo a snežilo by celú zimu. Ak by prevládalo západné prúdenie, tak prší normálne a vo vyšších polohách bude snežiť.

JO

Jarka O.

5.3.2025 18:55 Reaguje na Vladimir Mertan

:-). Taky to počasí takhle vnímám. Chce to klid.

Karel Zvářal

5.3.2025 19:25 Reaguje na Jarka O.

Jafné, jafné...jak na všechno reaguje jeden známý. Země se otáčí, voda z kohoutků teče, loni j.Čechy plavaly, letošní jaro voda chybí. No a co jako? Nějak bylo, nějak bude, že...

JO

Jarka O.

5.3.2025 20:29 Reaguje na Karel Zvářal

A to by bylo, aby nebylo.. ja souhlasím s Vaším příspěvkem o potřebnosti prehrad. No a p. Graňákovi bych prostřednictvím pana předsedajícího vzkázala, že středomořský scénář zapřičiňují právě ty chybějící lesy a kudlanku jsem potkala na Horácku, jednou, vyjímečně asi, před tzv. oteplováním někdy v 90kách.

Karel Zvářal

6.3.2025 07:51 Reaguje na Jarka O.

Chybějící lesy někde kvůli masivní erozi už nenarostou. A máme štěstí v tom, že žádný *ůl přehrady nevypustil, ani nenakázal rozbít. Viz BPP:-)

JS

Jarek Schindler

2.3.2025 08:25 Reaguje na Jakub Graňák

"Pro vznik srážek jsou důležité výstupy vzduchu směrem vzhůru, při nichž by se stoupající vzduch ochlazoval a vodní pára se měnila na oblačné a potažmo srážkové částice. Právě v létě jsou však výstupy vzduchu ve Středozemí potlačeny pásem vysokého tlaku vzduchu, který se sem rozšiřuje z vnějších, suchých tropů. V tlakových výších dochází naopak k sestupům vzduchu vlivem jeho roztékání ve spodní části atmosféry, a tak se letní sezona ve Středomoří podobá podmínkám suchých tropů, kde tyto podmínky panují celoročně". ( RNDr. Miloslav Müller, Ph.D., Katedra fyzické geografie a geoekologie PřF UK) Takže ten středomořský scénář by měl být dán hlavně polohou toho středomoří a tak v našich končinách k tomu asi dojít nemůže.
Jinak objem vody co nám udajně chybí v půdě se nachází ve vodních nádržích. No a pokud se ví, že je schopnost zemědělské půdy u nás oslabena utužováním a chybějící organickou hmotou tak je otázka proč zemědělec tu půdu pořád utužuje a organickou hmotu do půdy nedodává?

Jakub Graňák

2.3.2025 08:45 Reaguje na Jarek Schindler

Jistě Jarku, proto jsem "středomořský scénář" dal do uvozovek, už podruhé:-)
Na otázku proč zemědělec utužuje půdu a nedodává organickou hmotu je jednoduchá odpověď: Stejně jako správný lesočech si musí napřed pořádně nabít rypák, aby posléze potichu začal realizovat to, co mu dekády radili různí vědci-nepraktici:-)

JS

Jarek Schindler

2.3.2025 14:44 Reaguje na Jakub Graňák

Tak to neznám. U lesočechů jsem nebyl. Vždy " třídní" nebo spíš " profesní nepřítel". A důvod proč lesy nyní mnohde vypadají tak jak vypadají bude právě v tom, že se potichu začaly realizovat nesmysly různých "nepraktiků".

Jakub Graňák

2.3.2025 17:19 Reaguje na Jarek Schindler

Takže těch čtyřicet let neustálého žadonění o snížení procentického zastoupení smrku z důvodu blížící se katastrofy se mi jen zdálo... uf to jsem si oddechl. Tak se pak nedivte, že zemědělci začnou slyšet na vaše stesky ohledně struktury krajiny... až naprší a uschne:-)

JS

Jarek Schindler

3.3.2025 07:15 Reaguje na Jakub Graňák

Pořád vycházím z toho, že není důvod snižovat zastoupení smrku v LVS do kterých patří. No a na katastrofy se zadělává nerespektováním zkušeností předků a nesmyslným až demagogickým přeřazováním vlivů ničící les do vlivů tvořících les. U smrku a to ani v těch jeho nejpřirozenějších polohách nebude kůrovec nikdy doktorem či inženýrem lesa ale pouze kalamitně se množícím škůdcem, hrobníkem.

Jakub Graňák

3.3.2025 16:20 Reaguje na Jarek Schindler

Když se podívám, do jakého LVS spadá moje okolí a porovnám jej s realitou z před pár let, tak jste asi jediný, kdo se LVS řídí:-)
Kůrovec je přírodní síla, jako tornádo nebo hejna sarančí - je naivní si myslet, že proti němu lze zasahovat v situacích, kdy mu prostřeme stůl o milionu hektarech:-)

JS

Jarek Schindler

3.3.2025 19:28 Reaguje na Jakub Graňák

Zajímavé. Předci s podstatně jednoduším vybavením to dokázali. Nebo si snad myslíte že nynější kalamita byla jedinou?

Jakub Graňák

4.3.2025 15:09 Reaguje na Jarek Schindler

Tohle je ovšem vizitka současných lesníků, když dřív to zvládali s podstatně jednodušším vybavením... ne? :-)
Oba dobře víme, že jenom ve vybavení to asi nebude. Lidí v těchto oborech, ať zemědělství, lesnictví, myslivosti... víc nebude. Charakter těch kalamit se taky změnil, do poloviny 20. st. (když nepočítám mnišku) byl kůrovec záležitostí pohraničních pohoří. Šířit do nižších, pro smrk méně vhodných poloh, se kůrovcové gradace začaly až později. A taky je třeba si přiznat, že ve zmáhání kůrovcových kalamit hrály významnou roli chladnější a vlhčí roky, které po nich následovaly, viz poslední kalamita.
Prostě smrku bylo moc a vymstilo se to, tak proč furt kolem toho chodit a ukazovat na ostatní? Není lepší se poučit a neopakovat?

JS

Jarek Schindler

3.3.2025 19:31 Reaguje na Jakub Graňák

Proti tornádu asi zasahovat nemůžete ale můžete po něm rychle uklidit. No a ono se najednou rychle neuklízí. Kůrovec je druhotná, následná věc.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:40 Reaguje na Jarek Schindler

Kůrovec je sice druhotná, následná věc, ale potřebuje i další podmínky - smrky oslabené následkem tepla, sucha a nedostatku vody. Včera jsem se bavil s vedoucím Botanické zahrady v Brně. Právě kácejí usychající borovice, staré až 50 let, a místo nich budou vysazovat cedry.

JS

Jarek Schindler

4.3.2025 20:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Pokud je v základním stavu tak ani ty oslabené smrky z toho základního stavu neudělají ihned kalamitu. S tou borovicí je to zajímavé. Dokáže snášet asi největší sucho ze všech našich dřevin . Dokáže se dostat k vodě která je pro jiné dřeviny nedostupná. U toho schnutí borovice bych hledal asi i jiné příčiny. Tedy pokud neschne vše kolem. No a můžeme začít s borovicí černou. Ta má udajně ty nároky na vodu ještě menší.

va

vaber

5.3.2025 08:46 Reaguje na Jaroslav Pokorný

50let staré borovice jsou mladé stromky, ale dnes už se stromy nedožívají více. To je katastrofa.

Jakub Graňák

2.3.2025 17:31 Reaguje na Jarek Schindler

Mimochodem, ta zmínka lesočechů neměla být urážkou Vaší osoby.

JS

Jarek Schindler

3.3.2025 07:32 Reaguje na Jakub Graňák

Nejsem urážlivý a i proto jsem to takto nebral.

JS

Jarek Schindler

3.3.2025 07:31 Reaguje na Jakub Graňák

Aha, takže odpově´d na vaši otázku je celkem jednoduchá. Nejsme ve " středomoří" a proto se žádný "středomořský" scénář u nás nemůže opakovat. Natolik aby se opakoval se zatím u nás podmínky nezměnily.

Jakub Graňák

3.3.2025 16:21 Reaguje na Jarek Schindler

Co není může být

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:37 Reaguje na Jakub Graňák

Stejně jako správný lesočech si musí napřed pořádně nabít rypák .........
Ani vy, kdybyste měl z lesa či zemědělství žít, byste nehospodařil jinak.

Jakub Graňák

4.3.2025 14:46 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Ze zemědělství jsem žil tři čtvrtiny života. Tou narážkou kritizuji především fakt že lidé mají všeobecně tendenci řešit problémy až v okamžiku, kdy už jim hoří za prdelí a to přestože byli dopředu varováni - napříč obory. Nic víc za tím nehledejte

JS

Jarek Schindler

5.3.2025 12:12 Reaguje na Jakub Graňák

Chcete říci, že v zemědělství , by´t je to činnost na rozdíl od lesnictví podstatně nesrovnatelně krátkodobější, se něco řeší? Ani ta krátkodobost nepřinutí zemědělce neopakovat stále dokola stejné chyby.

Jakub Graňák

5.3.2025 19:09 Reaguje na Jarek Schindler

Právě to říct nechci... čtěte pozorně!

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:36 Reaguje na Jarek Schindler

je otázka proč zemědělec tu půdu pořád utužuje a organickou hmotu do půdy nedodává? ...........
Protože musí vydělávat, aby přežil. A v současnosti dobře prodá jen obilí, řepku a kukuřici do plynovek, protože ty mají státní dotace. Ostatní plodiny - ovoce, zelenina, živočišná výroba - se omezují a likvidují, protože jsou hrubě ztrátové.

JS

Jarek Schindler

5.3.2025 12:05 Reaguje na Jaroslav Pokorný

To co tvrdíte snad není pouze v zemědělství a o zemědělství. A tak trochu jste to vytrhl s kontextu. Je zajímavé, že o ztrátovém hospodaření co je k nepřežití se mluví jen v případě zemědělství. Lesnictví snad žije ze vzduchu?

BM

Břetislav Machaček

2.3.2025 10:58 Reaguje na Jakub Graňák

Takticky jste pominul moji připomínku hloubky těch
velkých nádrží a plytkých tůní a mokřadů, kde je
objem zadržené vody zcela marginální. Jinak nemám
nic proti mokřadům a tůním ve vhodných lokalitách,
ale jsem proti zaplavování polí, luk a lesů malým
objemem vody mokřadů a tůní. Smířím se rači s tím,
že krajinu zaplaví 20 m hluboká nádrž, než pouze
metr hluboké tůně a půlmetrové mokřady. Ano, kde už
jsou, tak ať zůstanou, ale neplýtvat půdou, kterou
pak musí jiná nahradit intenzivní produkcí. Lépe
je dosavadní plochy polí zatěžovat udržitelně, než
z části dělat divočinu a zbytek o to více drancovat.
Zkuste si to v malém, kolik vody zadržíte v talíři
a kolik v hrnci téhož průměru dvacet cm. hlubokém. Je to o logice bez ideových žvástů z příruček.
Pominul jste i ty štěrkovny, zatopené lomy a důlní
propadliny. Ono ideolog počítá pouze to, co se mu
hodí do krámu a nezapomene, že to začalo až za
komunistů, což je lež jako věž. Prvé rybníky se
začaly vysoušet už po Bílé hoře a zlatým věkem
jejich vysoušení bylo 19. století, což bylo za
císaře pána a nikoliv za komunistů. Vysoušeli je
stejně, jako kapitalisté na Západě mokrá pole
a louky, aby uživili rostoucí počet obyvatel a
nahradili půdu pod výstavbou a zaplavenou těmi
přehradami a jinými výtvory lidských rukou. Ty
"EKO klíny" můžete tlouci do hlavy sklerotiků,
kteří si nepamatují důvody zasypání vesnických
rybníčků původně sloužících jako požární nádrže.
Nahradily je výkonné hydranty a z rybníčku se
stalo náměstí a nebo parkoviště. Okolí potoků
vysoušeli lidé proto, aby tam byla lepší pastva
pro kozy a ovce, než kyselá tráva a pryskyřníky.
Takto vysušil okolí potoka děda za 1.republiky,
což už je dnes 100 let a nikoliv těch vašich 80.
jako kritika poválečného hospodaření. Nechtěl
kyselou louku a tak potok zahloubil a louku tím
změnil na hodnotný zdroj píce. Takto postupuje
hospodář, kterému jde o produkci potravin a opačně
čerpač dotací, kterému o produkci nejde a klidně
zamokří louku, pole i les a spoléhá se na to, že
nějaký osel vytvoří zdanitelný zisky na ty dotace.
Nicnedělání povýšené na EKOLOGII je EKOLOGISMUS
a je výplodem společnosti plýtvající hodnotami.
Les necháme sežrat kůrovci, zetlít a nebo taky
shořet na místě, bobrům ho necháme zaplavit, aby
se hodnotné dřeviny "utopily" a rostla tam pouze potrava pro bobry, pole a louky zamokříme a ty
potraviny dovezeme z míst po vykácených pralesích. Tak nějak si představují změny ti, co nevytvářejí hodnoty a žijí z dotací, grantů a peněz daňových poplatníků. Netvrdím, že jste to vy, ale zkuste zapátrat, co živí ty, co to vše prosazují a bude
vám jasné, že vztah k vytváření hodnot nemají.

Jakub Graňák

2.3.2025 11:44 Reaguje na Břetislav Machaček

A já se vás již po milionté ptám, jak pomocí takto koncentrovaných zdrojů vody zajistíte, aby na zbývajících 99,7 % výměry státu nedošlo ke "středomořskému scénáři".
Vřele děkuju za odpověď

BM

Břetislav Machaček

3.3.2025 11:19 Reaguje na Jakub Graňák

Jak? Zavlažováním i pomocí zpětných drenáží
podmokem a hlavně gravitačním zavlažováním
okolí přehrad, což může podstatně snížit
sucho z těch vašich 99,7 % na méně. Když
neprší, tak nebudou mít vodu ani ty tůně
a mokřady. Dokonce se vyčerpají možnosti
akumulace vody v půdě sebelépe nasycené
organikou. Znám to z praxe na své zahradě,
kdy extrémům už jen čelím umělou závlahou
a to pouze proto, že disponuji zdrojem
vody, kterými mohou být právě ty přehrady.
Pokud budu zavlažovat přímo z toku, tak
ho vysuším, ale pokud ze zásob naplněných
při nadbytku, tak toku neškodím, Pokud toto
jednoduché vysvětlení nechápete, tak je
zbytečné vám cokoliv vysvětlovat. Ano,
nikdy nádržemi nezavlažím 100% krajiny,
ale není lepší alespoň 30% , než nic? Víte
jak by byli ve středomoří za naše zdroje
vody rádi? Oni nám zelenou krajinu závidí
a my brečíme a navíc někteří výstavbě
přehrad brání, aby asi mohli stále brečet.
Ono pláč je snazší než práce a potížismus
je snazší taky, než řešit problémy. Takže
přehrady nezachrání vše, ale pouze něco,
ale díky i za to, když jinde nebude ani to.
Zimu bez sněhu nevyřeší mokřad, který po
nasycení už přívalový déšť na rozdíl od
přehrady nezadrží. Je plný jako mycí houba
a už více vody nenasaje. Nemá totiž rezervu
a jak regulovat akumulaci a odtok. Co po nasycení nateče, tak odteče a je po slávě!
Pamatuji suché léto, kdy se v řekách dusili
v teplé vodě pstruzi atd. Tehdy jsem ale
chodil koukat na pstruhy v Moravici, kam
z Kružberku pouštěli vodu, aby zachránili
život v Moravici. Nebýt Kružberku, tak by
pod ním řeka vymřela stejně, jako nad ním,
V Leskovci byla Moravice potokem, ale už
pod hrází zase řekou. A o to tu pane jde!
My to dnes umíme a je chyba, že to neděláme.

Jakub Graňák

3.3.2025 16:15 Reaguje na Břetislav Machaček

A v těch přehradách vezmete vodu na 99,7 % výměry republiky? Ne - zase myslíte jenom na sebe...

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:53 Reaguje na Břetislav Machaček

Zde s vámi souhlasím tak asi napůl. Potřebujeme obojí. Především zachycovat vodu tam, kde na zem spadla a následně v přehradách zadržovat tu, která od nás odtéká. Musíme si uvědomit, že vodoteče krajinu nezavlažují, ale odvodňují. A to si uvědomuje málokdo.
V Izraeli jsem viděl veliké umělé nádrže v rovině, prostě nahrnuté hráze, a uvnitř vyložené fólií. Při deštích v takto umělých rybnících zachycovali vodu pro následné závlahy. To se ale vyplatí pro drahé produkty - zeleninu, drobné ovoce a pod.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:47 Reaguje na Břetislav Machaček

plytkých tůní a mokřadů, kde je objem zadržené vody zcela marginální. .......
Ve svých úvahách máte jednu chybu. Mokřad, dříve bažina, vzniká tam, kde je půda pořádně zamokřená a to na veliké ploše a následně pak v nejnižší poloze mokřad vznikne. Proto se dříve odvodňovalo, protože v širokém okolí mokřadu se nedalo pořádně orat, žádná kulturní plodina tam nerostla, jen vodomilné trávy, které chutnaly tak nanejvýš nutriím.
Štěrkovny, zatopené lomy a důlní propadliny, zaplavené, opět vznikají jen tam, kde je vysoká hladina podzemní vody.
Jinak ovšem s vámi souhlasím.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 13:21 Reaguje na Břetislav Machaček

Je potřeba obojí, jak přehrady, tak i obnovení meandrujících toků a mokřadů na vhodných místech. Pan uhlobaron se řídil ekonomickými zásadami - protože chtěl přežít - a to dobře a vydělávat. Vysušovat mohl, protože tehdy více pršelo a hodně oblastí bylo podmáčených. Např. v té době byla např. Břeclav v úplně bažinaté oblasti. A tak tam všichni masivně odvodňovali. A nyní je na jižní Moravě široko daleko sucho.

MZ

Miloš Zahradník

28.2.2025 18:29

Nejprve trochu aritmetiky: 12 krat 22 = 264 tedy jde rekneme cca o 250 mm vody na plose 1000 km^2 tedy rekneme cca 75 cm jarniho snehu na plose vsech hor, odvodnovanych touto prehradou. (Dole na Liptove srazky moc velke nikdy nebyvaju.) To je dost velky deficit - ale jedno vlhke jaro ho je schopno nahradit (jak casto miva ta prehrada maximalni hladinu?) Cili problem je to hlavne pro lyzare na svazich bez dostatecne vrstvy umeleho snehu. Jinak na slovenskych horach vzdy bylo mene snehu - v odpovidajici nadmorske vysce - nez v Cechach a to i v dobe, kdy Chopok hlasil 285 cm snehu (napr. jednou jsme v druhe puli dubna jeli - jiz ponekolikate - hreben Nizkych Tater na bezkach a byly hlaseny prave tyhle udaje, a tak si ty snehove pomery celkove pomerne dobre pamatuji)
Jeste k tem snehovym zpravam,. Ceske snehove zpravy CHMU jsou v poslednich letech pomerne podrobne a gramotne - zatimco na Slovensku se z tech zprav dozvite akorat propagandu jednotlivych lyzarskych center. Snad udaj ze Strbskeho plesa a Chopku je jakztakz odpovidajici - no a uz na techto dvou udajich je taky videt ta letosni extremni snehova bida

pokles o neuvěřitelných téměř 12 m vody oproti maximální hladině. (Rozloha nádrže je 22 km2).

va

vaber

1.3.2025 09:19

Píšu to tady stále dokola. Mám zahradu, na kterou nikdy nevjel traktor ,záhony které mají tolik humusu, jak nikdy nikdo na velké ploše nebude mít a tedy zádržná schopnost vody toho místa , by měla být vysoká. Ovšem když neprší ,je místo suché jako všude jinde a i když zaleju, voda ,při suchu, rychle mizí.
Někdy si myslím ,že lidé co mluví o nějaké schopnosti krajiny zadržovat vodu ,tento problém nikdy nezkoumali. Je to problém horních i dolních vrstev země.
V okolí naší vesnice jsou dva malé prameny vody. Když jsem byl mladý nikdy nevyschly. Nyní tečou jen v zimě a někdy už na konci dubna přestávají. Proč? Jednoduché, povrchové vrstvy země nemají pravidelný přísun vody . Voda ve vrstvách země nestojí ,ale taky někam odtéká a to docela rychle, tomu nikdo nezabrání. Jak se ryche čerpá voda z hlubokých vrtů,tím rychleji voda z vyšších vrstev odtéhá do nižších.

BM

Břetislav Machaček

1.3.2025 10:25 Reaguje na vaber

Popsal jste správně, že hlavním faktorem je propustnost půdy a pokud je půda propustná, tak žádnou vodu neudrží. Proto lidé půdu vždy zúrodňovali a vylepšovali. Já třeba přeměnu jílovité půdy urychlil návozem písku a kompostu z kompostárny. Navíc odebírám
od sousedů zelený odpad ke kompostování. Půdu jsem vylepšil, ale
jak píšete, tak dlouhé sucho nezvládá bez zalévání ani ona. A to
mám pod ornicí nepropustnou jílovou dvoumetrovou vrstvu a pak
mnohametrové vrstvy štěrkopísku ve kterých hladina vody kopíruje
hladinu okolních toků. Pokud klesají, klesá i ta hladina v podloží
a sebelepší půda neudrží vlhkost za dlouhodobého sucha. U těch
pramenů se v mém okolí staly změny spíše díky lidským zásahům.
Jednu studánku zakryla betonová deska velké stavby a pramen vyrazil o dvacet metrů vedle. To samé se stalo u revitalizovaných tůní na
štěrkopískovém podloží, které vodu zasakuje, ta vyráží o 300 m
dále po proudu dnes vysychajícího potoka. Problém č.1 je hlavně
kolísaní srážek v průběhu roku, kdy vypadly srážky zimní a ty
nahrazují letní přívalové lijáky. Na to se musíme přizpůsobit
a naučit se tu vodu zachytit opravdu ve velkém v přehradách
a nikoliv pouze v nějakých plytkých tůních, kde je odpar vody
větší, než z té nádrže. Voda se totiž odpařuje podle plochy
a teploty. Pokud je plocha chladné vody ve 30 m hluboké přehradě
stejná, jako plocha z prohřátých půlmetrových tůní a nebo mokřadů,
tak z té přehrady se ji odpaří méně z celkového zachyceného
objemu. Ano i odpar je dobrý, ale přemění se na déšť u nás a nebo až o 1000 km dál? Bez velkých nádrží se už neobejdeme a v budoucnu jich bude nutné mít ještě více, protože zemědělství se bez závlah už brzo neobejde. Drancování vody z vrtů by mělo být povoleno
pouze pro nezbytné účely a nikoliv pro závlahy hřišť, zasněžování
a pro rekreační objekty. Znám v horách místo, kde jeden vrt pro
horskou chatu vysušil dvě studánky a jeden pramen potoka. Pokud
by to udělal každý, tak bude krajina bez pramenů, potoků a řek
a nebo z nich zbydou splaškotoky použité nedočištěné vody.

MZ

Miloš Zahradník

1.3.2025 11:22 Reaguje na Břetislav Machaček

Spravne jste upozornil na to, ze z hluboke prehrady se
odparuje mozna i nasobne mene vody, nez ze stejne velke plochy melkeho rybnika. Tohle je nepochybne dulezity efekt ve vodni bilanci krajiny nehlede na to, ze se velmi spatne meri. Presneji receno... ono se to vlastne ani poradne zmerit neda vhledem k velke promenlivosti toho, co nazveme "melky rybnik" nemluve o tom, ze pritok do melke nadrze se obvykle tez spatne meri. Slo by to u radne vedeneho koupaliste kde bychom presne merili odpar vody v plaveckem bazeny versus v detskem brouzdalisti (a jeho pocakanem okoli :) Pardon, ze zertuji ale ja to povazuji za dulezite, to konstatovani ze velikost odparu vody z vodni plochy versus
z lesa versus pole versus travniku atd. je sice dulezita velicina ale tezko zmeritelna. Muzeme se tvarit dulezite a zkusene a delat expertni odhady ale korektnich mereni v tomto smyslu asi opravdu moc nebude

Mymo blibenym prikladem je Kaspicke more. Tam se ten odpar -
na rozdil od Orliku ci jine prehrady da opravdu docela presne zmerit diky tomu, ze zname rocni pritok vody do te nadrze a jakztakzi mnozstvi (ne tak velke uz) srazek nad uzemim samotneho more. Kdyz vylejeme kbelik vody na rozehratou asfaltovou silnici tak ten odpat muze klidne byt
stokrat rychlejsi nez nad Orlikem -ale jak to presne (ten Orlik, na asfaltove silnici to neni problem) zmerit :)

MZ

Miloš Zahradník

1.3.2025 11:31 Reaguje na Miloš Zahradník

K tomu memu oblibenemu prikladu - Kaspickemu mori - jen dodam, ze nedavno jsem cetl clanek o jeho aktualni hladine (je opet velmi nizka jako pred 50 lety a mozna pry nejnizsi za 300 let) kde se velka dulezitost prisuzovala delte reky Volhy. Ta je velmi rozsahla - ale prece jen ve srovnani s plochou celeho more relativne ne tak velka. Presto se vyskytuji navrhy castecne tuto deltu vysusit a tim zpomalit vysychani daneho more. I more obklopene pousti se totiz nejspis vyparuje pomaleji nez soustava bahnist, lesiku a meandrujicich vodnich toku v takove delte

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 14:03 Reaguje na Miloš Zahradník

Problémem Kaspického moře je obrovský odběr vody z Volhy pro závlahy a na pitnou vodu. Problém stejný jako u moře Mrtvého. Proto bylo navrhováno to zmenšení delty Volhy. Za SSSR byl přehrazen odtok do zálivu Kara-Bogaz-Gol, v němž se odpařovalo tolik vody, že z Kaspického moře tam voda přitékala až 6 m vodopádem. Ale tak se tam zase zničil unikátní chemický proces vzniku různých solí, které se tam zase průmyslově těžily.
V současnosti je průliv částečně obnoven.

MZ

Miloš Zahradník

4.3.2025 19:52 Reaguje na Jaroslav Pokorný

Ano, tady je to popsano podrobne https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%9A%D0%B0%D1%80%D0%B0-%D0%91%D0%BE%D0%B3%D0%B0%D0%B7-%D0%93%D0%BE%D0%BB

KV

Karel Valenta

1.3.2025 12:52 Reaguje na Miloš Zahradník

https://www.vtei.cz/2019/08/aktualizace-empirickych-vztahu-pro-vypocet-vyparu-z-vodni-hladiny-na-zaklade-pozorovani-vyparu-ve-stanici-hlasivo/
"Na území České republiky se proto vyskytují oblasti, kde potenciální evapotranspirace významně převyšuje srážkové úhrny, viz obr. 1."
Tak to mě překvapilo, jak velké jsou u nás oblasti, kde odpar převyšuje srážky. A s rostoucí teplotou se tato území budou zvětšovat. Někde jsem četl, že odpar okolo 500 mnm je u nás 750 mm/rok.

KV

Karel Valenta

1.3.2025 13:05 Reaguje na Karel Valenta

Někde jsem četl, že odpar z vodní hladiny okolo 500 mnm je u nás 750 mm/rok.

JS

Jarek Schindler

2.3.2025 08:53 Reaguje na Karel Valenta

Tady nehraje roli nějaká teplota ale srážkový stín. Průměrný úhrn srážek na území ČR je 686 mm za rok. Mezi nejsušší oblasti patří právě oblasti ve srážkovém stínu Krušných hor: Žatecko a
Kladensko, kde roční úhrn srážek nepřevyšuje 450 mm a jižní Morava kde naprší méně než 500
mm/rok. Vysoké srážky najdete v horách. 1500 až 1700 mm/rok.No a nakonec, voda která se odpaří je pořád vodou která může ovlivňovat místní oblasti. Ale samozřejmě méně odpařující se vody znamená vyšší teplotu.

va

vaber

2.3.2025 09:35 Reaguje na Karel Valenta

Vypařování v letě, vždy snadno zlikviduje jakékoliv srážkové úhrny, pokud neprší delší dobu.V zimě je výpar malý. I pralesy v Amazonii vysychají v suchém období kdy tam neprší i když ve vlhkém období spadnou metry srážek. Voda odteče a vypaří se, tak to je a vodu zadrží jen nádrž a pokud nějaká voda po dlouhou dobu nepřitéká, vyschne taky.

BM

Břetislav Machaček

2.3.2025 11:09 Reaguje na vaber

Je to tak a pláč o nedostatku vody v nádržích
je třeba změnit na pláč o nedostatku zimních
srážek. Je tragické celou zimu sledovat ty
uměle zasněžené pásy sjezdovek v okolní holé
krajině bez sněhu. To je tragédie, že nikde není sníh a že i deště spadlo v zimě minimum.
Několik let laicky měřím srážky a pokud je
nebudeme zadržovat v dobách přebytku do
nádrží, tak je můžeme za sucha marně čekat.
Prostě, když nejsou, tak nejsou a nemají
vodu ani mokřady a tůně, ale v nádržích ji
ještě něco zbylo, pokud jsou dimenzovány na
spotřebu pro několik měsíců a leckde i let.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 14:06 Reaguje na Břetislav Machaček

Je tragické celou zimu sledovat ty uměle zasněžené pásy sjezdovek v okolní holé
krajině bez sněhu. ...............
No, v současnosti má už prakticky každá větší sjezdovka zásobní nádrž, kde si vodu musí nadržet a většinou tu vodu z tajícího sněhu opět zachytává.

MZ

Miloš Zahradník

3.3.2025 09:57 Reaguje na Karel Valenta

Kouknul jsem na ten odkaz :)
otazka "kolik se vypari vody z hektaru prumerneho jihoceskeho rybnika/lesa/pole" zustava nezodpovezena resp. zustava na ni odpoved "je to zatracene slozita
a potencialne nakladna zalezitost tohle zmerit. Dokud nekdo nevymysli nejakou dobrou metodu - a to nebude snadne. Extremne chytri lide byvali tradicne spis u fyziku co vymysleli experimenty jak napr. zmerit rychlost svetla rozmer elektronu atd. atd. to v ekologii bohuzel nemame a tak je to jen
mavani "expertnimi odhady" ziskanymi za pomoci velmi diskutabilnich a plytkych metod. Pravdou asi je ze ten rocni prumerny odpar bude necely 1 m vody a melke rybniky prechazejici v bahniste budou ten udaj mit vyssi (i pokud to bahniste zapocteme do vodni plochy) jak rikam vezmete si Kaspicke more to je unikatni priklad kde to lze rozumne spocitat (plochu more zname a cca 80% pritoku je z Volhy a staci umet delit) a kde vychazi tusim metr za rok a to dotycne more ma na brehu stepi a pouste. Odpar uprostred Atlantickeho oceanu zmerit nejde ale nejspis bude mnohem nizsi nez u ceskeho lesa ci pole Proste - namet pro inovatory jak vymyslet chytrou metodu mereni odparu z takovychto ploch - a bacha, statistika neni vsemocna a manipulace s vselijakymi korelacemi
byt za pomoci "vedeckych statistickych metod" je prilis primitivni myslenka na porozumeni takovymto slozitejsim jevum

Miroslav Vinkler

1.3.2025 13:12

Nejen slovenská,ale i česká krajina je zoufale nepřipravená na extrémní projevy klimatické změny. V tomto případě sucho.
Politici na to sexou, a pár jednotlivců typu pana Malíka to nevytrhne.
Bude zapotřebí skutečně důrazného budíčku, který připomene vládám, že gryndýl byla nesmyslná cesta a utracené sta miliardy měly jít na adaptaci sídel a krajiny před
e-hejblaty všeho druhu, genderovou rovnost a welcome drinky pro inženýry a doktory z jihu.
Je docela solidní šance, že rok 2025 bude prvním zvoněním přicházejícího sucha.

Miroslav Vinkler

1.3.2025 13:12

Nejen slovenská,ale i česká krajina je zoufale nepřipravená na extrémní projevy klimatické změny. V tomto případě sucho.
Politici na to sexou, a pár jednotlivců typu pana Malíka to nevytrhne.
Bude zapotřebí skutečně důrazného budíčku, který připomene vládám, že gryndýl byla nesmyslná cesta a utracené sta miliardy měly jít na adaptaci sídel a krajiny před
e-hejblaty všeho druhu, genderovou rovnost a welcome drinky pro inženýry a doktory z jihu.
Je docela solidní šance, že rok 2025 bude prvním zvoněním přicházejícího sucha.

KV

Karel Valenta

5.3.2025 09:02 Reaguje na Miroslav Vinkler

A to naše je ještě v pohodě ve srovnání se španělskou někde na jihu u moře, viz loňské katastrofální povodně.

ms

2.3.2025 15:45

400 tis. ha nefunkčního lesa v ČR, ztráty vzrostlého živého lesa doslova způsobují odvodnění celého území.

Chybí vodní pára, zeslabuje se skleníkový efekt a slunce pálí a pálí.

Jestliže uvážíme, že jedině vzrostlý živý les je schopný efektivně transformovat sluneční energii do výpary a tím stabilizovat klima, pak ztráty na těchto službách spojených s úbytkem vzrostlého živého lesa již nyní začínají být zřejmé.

Kam půjde sluneční energie? Do vysušování krajiny a do "výroby" extrémních klimatických výkyvů.

I kdybychom se přetrhli ve výrobě tůněk a zadržovacích opatřování, stejně to nebude mít vliv na výsledný efekt. Bez lesů to prostě nepůjde.

Kolik nesprávných kroků by bylo nutné přiznat a to se zatím nikomu nechce.

ms

2.3.2025 15:45

400 tis. ha nefunkčního lesa v ČR, ztráty vzrostlého živého lesa doslova způsobují odvodnění celého území.

Chybí vodní pára, zeslabuje se skleníkový efekt a slunce pálí a pálí.

Jestliže uvážíme, že jedině vzrostlý živý les je schopný efektivně transformovat sluneční energii do výpary a tím stabilizovat klima, pak ztráty na těchto službách spojených s úbytkem vzrostlého živého lesa již nyní začínají být zřejmé.

Kam půjde sluneční energie? Do vysušování krajiny a do "výroby" extrémních klimatických výkyvů.

I kdybychom se přetrhli ve výrobě tůněk a zadržovacích opatřování, stejně to nebude mít vliv na výsledný efekt. Bez lesů to prostě nepůjde.

Kolik nesprávných kroků by bylo nutné přiznat a to se zatím nikomu nechce.

PH

Pavel Hanzl

2.3.2025 16:41 Reaguje na

A ropáci a uhláci čadí a čadí.

BM

Břetislav Machaček

3.3.2025 11:29 Reaguje na Pavel Hanzl

Víte že začazená obloha (nebo mraky)nás chrání před ostrým
sluncem a že bez prachového zrna se nemá vodní pára na čem
vysrážet do dešťové kapky a nebo vločky sněhu? V přehnaně
čistém vzduchu se pára nesráží a vítr ji odfoukne tam, kde
ten prach je a tam se vysráží a možná i spadne. Proto se
dnes pára sráží nad zaprášenou pouští a leje tam, místo
aby pršelo nad Středomořím a taky námi s blankytně modrou oblohou! Nic se totiž nemá přehánět, protože prach vznikal
i požáry v přírodě a nikdo se z toho nezbláznil, jako nyní
ze starého kotlíku rodinného domku.

MZ

Miloš Zahradník

3.3.2025 12:38 Reaguje na Břetislav Machaček

To zni zajimave. Skoda ale, ze asi neexistuji mereni
z minulosti stare 30 a vice let "kdyz jeste nebylo sucho a globalni otepleni" - v porovnani s dneskem - prasnosti vzduchu ve vyskach, kde se ty male kapicky co z nich pak vznika dest vytvareji. Coz je vetsinou v nadmorske vysce nad 1000 - 1500 m n m, Na druhe strane letos je treba velmi sucha zima vsude v okoli ale pred pouhymi 14 mesici byla extremne srazkove bohata zima prosinec/leden napriklad v Krkonosich. Bylo to teda casto v desti a tak potom jiz unor 2024 byl pri trvajici obleve rekordne bezesnezny i na horach

Karel Zvářal

3.3.2025 12:46 Reaguje na Miloš Zahradník

Pouhým odhadem, tj vizuálním posouzením, si dovolím napsat, že oblačnosti bývalo více v porovnání s posledními dekádami. Pršívalo méně, ale pravidelně. Záplavy z posledních dekád (97, 02, 09, 10, 13, 25) jsou důsledkem změny klimatu, včetně změny proudění, a to nejen často vzpomínaných mořských proudů. S vyšším výparem by mělo i více pršet (pravidelně), ale děje se tak chaoticky a se silným průběhem, což je důkaz vlivu (nedostatečně zkoumané) lidské činnosti.

BM

Břetislav Machaček

3.3.2025 19:31 Reaguje na Miloš Zahradník

V předindustriálním období byly výkyvy počasí asi
větší, než v industriálním období. A víte proč? Protože se přestáli obávat povodní a začali stavět v nivách řek nejen obydlí, ale taky továrny. Do té
doby byly u řek pouze vodní mlýny a hamry, ale
obydlí byla mimo dosah povodní. Do souvislosti
je třeba vzít i skladbu lesů, která se změnila
z lesů listnatých na jehličnaté s jinou potencí
srážky zadržovat, rozprostřít tání sněhu v čase
a vypařovat vodu celoročně na rozdíl od listnáčů.
No a taky celoročně "vyčesávat" vlhkost jehličím.
Měřit se dá cokoliv a statistika je vždy součtem nepřesných čísel, ale kroniky a jiné zápisy mají
taky svoji vypovídající hodnotu. Dnes mají EKOlogisté tendenci vracet se zpět do dob, kdy bylo podle nich lépe. Bylo ale skutečně lépe?
Půda uživila bez meliorací, regulace toků a bez
dalšího kácení lesů hrstku lidí a ještě s velmi
rozkolísanou produkcí(hladomory). Naši předci
se hladomorů zbavovali jak uměli a nelze jim
vytýkat ani náhradu obnovitelných zdrojů
energie (dřevo) fosilními palivy, které mimo
jiné zachránily lesy od vykácení na dřevěné
uhlí. Dělali co znali a uměli, ale pokračovali
vpřed ke snazšímu životu pro potomky, což se
ekologistům nyní zajídá. Náš zemřelý hospodský
mudrlant chtěl ekologisty "léčit" v "oborách"
pro ekologisty, kde by žili udržitelně bez chemie
a jiných produktů průmyslu a jiných oborů údajně
ničících planetu. Prostě u plotu svléci, dát jim
osivo, zvířata k chovu a budiž i ruční nářadí.
Mohli by tak ukázat, jak se dá žít bez průmyslu
a jeho produktů. Jsem zvědav, kolik by jich to
vydrželo alespoň týden. Snad by jim došlo, že
návrat zpět je hloupost a musíme pouze stále
zdokonalovat své přizpůsobování změnám podnebí
a nesnažit se těm změnám marně a draze bránit.
Tak to úspěšné národy dělaly vždy a přežily i
dobu ledovou, ale ty, které vzývaly pouze bohy,
že to odvrátí, vymřeli. Ekologisté vzývají
"bohy" gryndýlu, ale ignorují potřebu stavět
velké zásobárny vody a učit se vylepšovat půdu,
aby zadržovala co nejvíce vody, plodila stejně
i s méně dodanými hnojivy než nyní a ne ji jako
teď drancovat biopalivy a biomasou pro energetiku.
To co se děje pod EKO vlajkou je totální devastace
půdy, lesů a průmyslu, která se nám hrubě vymstí.

JP

Jaroslav Pokorný

4.3.2025 14:11 Reaguje na Břetislav Machaček

návrat zpět je hloupost a musíme pouze stále
zdokonalovat své přizpůsobování změnám podnebí
a nesnažit se těm změnám marně a draze bránit. ..................
Ale musíme dávat pozor, abychom tím přizpůsobováním nevyvolávali další negativa, kterým bychom se museli dále přizpůsobovat.

PH

Pavel Hanzl

4.3.2025 08:24 Reaguje na Miloš Zahradník

Měření prašnosti máme velmi detailní a přesné skoro milión let pozpátku. Z ledovcových vývrtů v Antarktidě i v Grónsku.

BM

Břetislav Machaček

4.3.2025 10:58 Reaguje na Pavel Hanzl

Měření z vrtů v Grónsku nic nevypovídá o
prašnosti v jiných místech, protože prašnost
ovlivňuje proudění vzduchu, splachy prachu srážkami a vznik místní prašnosti. Stačí
výbuch sopky na Islandu a máte v Grónsku
v ledu prachu, jako by tam stála teplárna.
Jinak VACHMAJSTŘE ono pršelo a taky se i
prášilo díky větrným bouřím a požárům lesů
a stepí. Příroda nebyla nikdy bezprašná a
pro déšť nad oceánem je k vysrážení solné
jádro z vodní tříště. Takže jádro tu vždy
bylo, ale záleží na parách, zda jsou ony.
Jedno bez druhého srážky nezařídí. Strach
z prachu nás dohnal do extrému a přitom
nás na prach příroda vybavili chřípím v
nose a vlhkými sliznicemi dýchacích cest,
průdušnic a plic. Toho hrubého stejného
jako v přírodě se zbavit organismus umí,
ale toho Ekologisty vytvořeného mikroprachu nikoliv. Ten nástrahám našeho těla unikne
a proniká rovnou přes plíce do krve. Toto
je výsledek toho přehnaného zdokonalování
spalování, kdy velké kusy sazí nahrazuje
prach viditelný pouze mikroskopem. Na pohled tak máme čistý vzduch, ale ve skutečnosti
je v něm taky sajrajt, jen není vidět pouhým okem. Podobné to je s odpadní vodou, která
je senzoricky čistá, ale pro organismy mrtvá.

PH

Pavel Hanzl

3.3.2025 21:10 Reaguje na Břetislav Machaček

Když uhláci ještě nečadili, nepršelo. Voni sou hlava pane vachmajstr.

BM

Břetislav Machaček

4.3.2025 10:58 Reaguje na Pavel Hanzl

Viz výše.

Nejčtenější články

Sněžka ukrývá gigantické ložisko lithia! Polsko už zahájilo těžbu

Policie prověřuje nehodu v Hustopečích nad Bečvou kvůli dvěma trestným činům

Firma zaváží textilním odpadem bývalý statek v Křižanovicích na Vyškovsku

Polsko nechá zpevnit hraniční řeky, aby se mimo jeho území neocitl klášter

František Groessl: Slintavka a kulhavka. Virus, který dokáže položit zemědělství

Je to pocit zmaru, říká chatař od hustopečského jezera zamořeného benzenem

Ve třech maďarských obcích žije více sýčků než v celém Česku. Prospívá jim tradiční hospodaření

reklama

Pražská EVVOluce

reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.