Rostliny a půda přijímají z ovzduší méně oxidu uhličitého než dříve, uvádí studie

Jsem přesvědčen, že popisované zjištění je důsledkem celosvětového úbytku hustých lesních porostů. A to, že vyšší teploty i přes prodlužující se vegetační období, způsobují pokles absorpční schopnosti zeleně v důsledku tepelného stresu rostlin, bude důležité zjištění. Domnívám se, že se také na obrovských plochách prodlužují periody sucha, bez srážek. Stálo by to za výzkum. Je taky zajímavé, že autor vnímá rozdíl mezi poklesem a nárůstem skleníkových plynů bez toho, aby zmiňoval vliv fosilních paliv. Evropské jednostranné zaměření na jejich redukci mi tedy připadá hodně polovičaté. Ještě bych zmínil, jak je důležitá funkce malého vodního cyklu, kdy každodenní výpar ze zeleně redukuje sílu slunečního záření, a umožňuje návrat vláhy ve formě mlhy a drobných srážek. Sledoval jsem, že u nás, v podmínkách střední Evropy se tento proces před kůrovcovou kalamitou zastavil, protože došlo k totálnímu vysušení půdy. Že se tak v nějakém ročním období děje v tropech a subtropech je normální, ale že k tomu došlo zde, bylo překvapivé. Vyschly i potoky a malé říčky. Hledal jsem pak závislost mezi erupcemi na slunci a tímto jevem, a zjistil, že se tak v kritických letech slunce projevovalo. Prozkoumat korelaci těchto jevů vážně míněným výzkumem by stálo za námahu.

Já bych řekl, že se jedná o chybnou nebo úmyslně zavádějící interpretaci. Do odkazované zprávy jsem teda nahlédl jen zběžně. Ale vyšší koncentrace CO2 má příznivý vliv jak na růst, tak i na odolnost vůči suchu. Proto rostliny rostou více. Samozřejmě v průměru kolik naroste, tolik se zase rozloží, jinak by tu stromy rostly do nebe. Dlouhodobě listové plochy na Zemi dokonce přibývá a to celkem dost rychle, alespoň podle
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/planeta-zelenejsi-3.5.2024/

Listové plochy přibývá. Tak to říkají odborníci. Prý jsou taky,každý rok, zničeny pralesy o ploše Německa a jsou nahrazeny v tom lepším případě trávou. Takže listová plocha se nemění a máme vyhráno.

No sluneční aktivita na teplotu vliv má, lze pozorovat korelaci slunečních skvrn a dlouhodobé klimatické teploty, nicméně exaktní souvislosti nejsou příliš jasné. Pokud jsou sluneční skvrny, o chlup stoupá vyzařování. Pokud slunce plivne plazmu 20 miliard stupňů, tak dojde k magnetické bouři. Plazma moc energie nenese, je řídká, nicméně magnetická bouře nějakou energii nese, neb např. Carringtonova událost.Ale kolik?

Nevím co říkají odborníci ,ale sluneční skvrny jsou tmavé, takže jsou chladnější nebo je to naopak?
20miliard stupňů , to ji Slunce vyplivlo ze svého jádra?
Teplota na povrchu je prý 5500°C, kdysi se říkalo že má 3800°C a taky se kdysi říkalo ,že Slunce je žlutá hvězda. Dnes to odborníci opravili a Slunce není žlutá hvězda a lidi ,co na Slunce čučeli kdysi v minulosti, měli vlčí mhu a proto ho viděli jako žluté.

No ano,
a) sluneční skvrny jsou chladnější, ale jsou to magnetické anomálie a v okolí magnetické pole udělá fakulová pole, které září více. Výsledek je o chlup (asi o 1 promile) větší záření.
ad b) korona se zahřívá magneticky, kolem skvrn někdy magnetické pole vyplivne část hmoty ven, tuto hmotu zahřeje magneticky na asi na 1-20 miliard K, ale to není hlavní energie neb ta plazma je extemně řídká ( takové vakuum na zemi nevyrobíme). Nicméně nese dost energie v magnetickém poli v sobě. Kolik se neví, ale škody na zemi jsou pozorovatelné. Nejznámější je Carringtonova událost 1859.
ad c) ono ta barva je závislá na propustnosti atmosféry a subjektivitě vidění. No rozsah záření je velice rozsáhlý od gama po rádiové. Na zemi je přizpůsobené lidské oko viditelnému záření od červené po fialovou a nejintenzivněji vnímá žlutou.

Pěkné vysvětlení pro základní školu.
Rád bych věděl, jak odborníci měří teplotu jedné částice a které, protonu, neutronu nebo nějaké jiné.Rozdíl záření o promile vetší, nemusíme řešit.
V normální hmotě je teplota co? No teplota odpovidá pohybu molekul.
Barva Slunce je taková, jak ji vidíme,dříve ji viděli jako žlutou a dnes vidíme Slunce jako bílou hvězdu. Proč viděli Slunce dříve jinak ,no ,že měli vlčí mhu.

CO2, nás učili ve škole, je téměř inertní plyn. Nevím jak a na co se v půdě váže.
Rostliny umí CO2 rozložit a uhlík uloží do organických sloučenin, které jsou v půdě do té doby, než se nějakým pochodem rozloží nebo tyto uhlíkové sloučeniny použijí rostliny pro růst, tedy stavbu svých těl a to je ta biomasa, kterou tak rádi pálíme a bleskově vrátíme tento organicky vázaný uhlík do stavu neorganického, tedy CO2.
Kde jinde a jak se váže CO2, když je půda nasycená.
Odborníci ví přesně jak je to ,já jsem jen laik a všechno co jsem napsal ,jsem si vymyslel

Šéf skotské agentury není odborně fundován pro provádění takovýchto výzkumů, takže jeho" zjištění" má irelevantní hodnotu.

To je zvláštní výsledek té studie. A co v juře a křídě, kdy byly koncentrace CO2 vyšší až 2000 ppmv a rostlinné říši se dařilo. Nějak to s tou zprávou neladí

Rostliny a půda přijímají CO2 pořád stejné množství, mají to předurčeno v genech. Název článku, nebo tzv. "výzkum" je zavádějící. To jako kdyby někdo vyzkoumal, že lidi v 21. století dýchají méně kyslíku.