Invazním druhům okrasných rostlin se raději vyhněte. Potenciál šířit se má i oblíbený "motýlí keř"
Invazní potenciál zejména v teplejších oblastech má už i komule Davidova (Buddleia davidii) známá pro svoji vůni lákající hmyz jako „motýlí keř“. Oblíbená okrasná rostlina původem z Číny se začala šířit například podél vodních toků v Podbeskydí, informovala loni AOPK ČR.
„Letos jsme si všimli, že se motýlí keř volně rozrůstá na břehovém opevnění potoka Lomná v Trojanovicích. Skupinu asi dvaceti již vzrostlých a kvetoucích keřů jsme odstranili, aby nedošlo k dalšímu šíření do okolí a dále po proudu. Zatím se u nás jednalo o ojedinělý známý případ,“ uvedla na podzim mluvčí Karolína Šůlová. Ve Slovinsku, Švýcarsku, Španělsku nebo Francii se tento keř ale již invazně šíří, například na říčních štěrkových náplavech, podél cest nebo v kolejištích.
„Vliv invazních druhů na naší přírodu je značný a změny často nevratné,“ varují autoři projektu "Pěstuj bezpečně - nepodporuj invazní druhy". Invazní druhy vytlačují naše původní druhy, mění původní přírodní společenstva, některé mají vliv i na vlastnosti půdy. Rostlinám, které jsou invazní nebo vykazují invazní potenciál, bychom proto podle jejich slov neměli dávat další příležitosti k jejich šíření a naší činností je podporovat.
V rámci projektu vznikl minulý rok na podzim katalog seznamující s invazními a problematickými nepůvodními druhy rostlin, které jsou nejčastěji vysazovány na českých zahradách. Zároveň ke každému rizikovému druhu nabízí několik alternativ k pěstování včetně stanovištních a vizuálních charakteristik.
Katalog v elektronické podobě je volně dostupný ke stažení na stránkách projektu.
Přečtěte si také |
Invazní keře - nebezpeční cizinci našich zahrad a parků
Díky katalogu se mohou zahradníci, zahradní architekti, prodejci i laici naučit nebezpečné druhy poznat a dokázat nahradit. Pokud problematické duhy pěstujete, všímejte si, jestli vám „neutíkají“ ze zahrady a pokud ano, zasáhněte, radí odborníci.
reklama
Článek vyšel díky podpoře Ministerstva životního prostředí, jeho obsah nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Dále čtěte |
CVVM: Sedm z deseti lidí si pěstuje vlastní potraviny
Krásná zahrada nemusí ohrožovat přírodu. Katalog radí, které invazní rostliny nahradit
Organizátoři programu Zelená oáza ocenili šest komunitních zahrad
Další články autora |
Zdeňka Vítková: Hlasujte pro Ekolist v anketě Křišťálová lupa
Návrat tygrů, karet, tuňáků a slonů ukazuje, že ochrana přírody funguje. Trend zmenšujících se populací obratlovců ale podle zprávy WWF trvá
Domácnosti plní „fast tech“. Drobná levná elektronika se zakrátko stává elektroodpadem. Do směsného odpadu nepatří
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Honza Honza
5.3.2025 05:48
Karel Valenta
5.3.2025 09:16Radim Polášek
10.3.2025 09:13Zrovna v poslední době graduje problém se včelami a včelařením, kapacita zdrojů pro včely v běžné krajině kvůli změnám v udržování a obhospodařování krajiny v intravilánu i extravilánu za posledních 20 - 40 let klesla na zlomek předchozí hodnoty, často až na pětinu, desetinu původní kapacity. Zatímco počet včelstev v krajině se včelaři snaží držet na původních počtech a populističtí neználkoví politici často ještě dotováním včelaření se snaží počet včelstev zvýšit.
Kapacita zdrojů v krajině tak současnému zavčelení krajiny nestačí, včely trpí chronickou podvýživou a jsou tak velmi náchylné k šíření včelích nemocí a parazitů a k úhynům.
Ten stav bude třeba vyrovnat, aby se včelaření stalo dlouhodobě udržitelné. Buď bude třeba zvýšit kapacitu zdrojů pro včely v krajině, třeba rozšířením těchto rostlin nebo naopak snížit počty včelstev. Někde možná až na tu pětinu, desetinu současného počtu.
