Invazním druhům okrasných rostlin se raději vyhněte. Potenciál šířit se má i oblíbený "motýlí keř"
Invazní potenciál zejména v teplejších oblastech má už i komule Davidova (Buddleia davidii) známá pro svoji vůni lákající hmyz jako „motýlí keř“. Oblíbená okrasná rostlina původem z Číny se začala šířit například podél vodních toků v Podbeskydí, informovala loni AOPK ČR.
„Letos jsme si všimli, že se motýlí keř volně rozrůstá na břehovém opevnění potoka Lomná v Trojanovicích. Skupinu asi dvaceti již vzrostlých a kvetoucích keřů jsme odstranili, aby nedošlo k dalšímu šíření do okolí a dále po proudu. Zatím se u nás jednalo o ojedinělý známý případ,“ uvedla na podzim mluvčí Karolína Šůlová. Ve Slovinsku, Švýcarsku, Španělsku nebo Francii se tento keř ale již invazně šíří, například na říčních štěrkových náplavech, podél cest nebo v kolejištích.
„Vliv invazních druhů na naší přírodu je značný a změny často nevratné,“ varují autoři projektu "Pěstuj bezpečně - nepodporuj invazní druhy". Invazní druhy vytlačují naše původní druhy, mění původní přírodní společenstva, některé mají vliv i na vlastnosti půdy. Rostlinám, které jsou invazní nebo vykazují invazní potenciál, bychom proto podle jejich slov neměli dávat další příležitosti k jejich šíření a naší činností je podporovat.
V rámci projektu vznikl minulý rok na podzim katalog seznamující s invazními a problematickými nepůvodními druhy rostlin, které jsou nejčastěji vysazovány na českých zahradách. Zároveň ke každému rizikovému druhu nabízí několik alternativ k pěstování včetně stanovištních a vizuálních charakteristik.
Katalog v elektronické podobě je volně dostupný ke stažení na stránkách projektu.
Přečtěte si také |
Invazní keře - nebezpeční cizinci našich zahrad a parků
Díky katalogu se mohou zahradníci, zahradní architekti, prodejci i laici naučit nebezpečné druhy poznat a dokázat nahradit. Pokud problematické duhy pěstujete, všímejte si, jestli vám „neutíkají“ ze zahrady a pokud ano, zasáhněte, radí odborníci.
reklama
Článek vyšel díky podpoře Ministerstva životního prostředí, jeho obsah nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Dále čtěte |
Plzeň na jaře rozdá 400 ovocných stromů, lidé si je vysadí na svých pozemcích
Dvě české zahrady uspěly v Evropských cenách za ekologické zahradničení
Odbornice: Mrazivá zima prověří odolnost teplomilných rostlin na zahradách
Další články autora |
Dnes je úlohou ekologických organizací bránit to, čeho už bylo v ochraně životního prostředí dosaženo, říká nový ředitel Greenpeace Pavel Gruber
Sport je na podnebí přímo závislý. Dopady klimatických změn činí sportování čím dál obtížnější. Olympiáda není výjimkou
Nikdo nezná krajinu lépe než místní. Klima-adaptační diagnostika pomáhá posílit odolnost krajiny na Jesenicku
Online diskuse
Všechny komentáře (4)
Honza Honza
5.3.2025 05:48Karel Valenta
5.3.2025 09:16Radim Polášek
10.3.2025 09:13Zrovna v poslední době graduje problém se včelami a včelařením, kapacita zdrojů pro včely v běžné krajině kvůli změnám v udržování a obhospodařování krajiny v intravilánu i extravilánu za posledních 20 - 40 let klesla na zlomek předchozí hodnoty, často až na pětinu, desetinu původní kapacity. Zatímco počet včelstev v krajině se včelaři snaží držet na původních počtech a populističtí neználkoví politici často ještě dotováním včelaření se snaží počet včelstev zvýšit.
Kapacita zdrojů v krajině tak současnému zavčelení krajiny nestačí, včely trpí chronickou podvýživou a jsou tak velmi náchylné k šíření včelích nemocí a parazitů a k úhynům.
Ten stav bude třeba vyrovnat, aby se včelaření stalo dlouhodobě udržitelné. Buď bude třeba zvýšit kapacitu zdrojů pro včely v krajině, třeba rozšířením těchto rostlin nebo naopak snížit počty včelstev. Někde možná až na tu pětinu, desetinu současného počtu.
