Hana Laudátová: Třicet let od tragické smrti Josefa Vavrouška. Jeho odkaz žije v oceněních pro environmentální osobnosti

„Měli bychom přijmout zásadu, že svoboda každého jednotlivce končí nejen tam, kde začíná svoboda druhého, ale také tam, kde dochází k ničení přírody,” napsal v roce 1993 Vavroušek pro Literární noviny.
I po třiceti letech nám Vavrouškovy myšlenky připomínají, že respekt k přírodě a lidským hodnotám je základem skutečně udržitelné budoucnosti. S tímto odkazem a ve jménu Josefa Vavrouška každoročně uděluje Nadace Partnerství ocenění environmentálním osobnostem. Nominovat na Cenu Josefa Vavrouška může kdokoliv od 1. do 31. března. Stačí na www.cenajosefavavrouska.cz vyplnit nominační formulář.

Josef Vavroušek byl výjimečnou osobností československé politiky 90. let. Ve funkci ministra se zasadil o první zákony chránící přírodu, organizoval historicky první panevropskou konferenci ministrů životního prostředí v Dobříši a přinesl do politického prostoru důraz na etiku, odpovědnost a udržitelný způsob života. Svým návrhem na reformu OSN chtěl změnit globální řízení tak, aby se do popředí dostala environmentální a sociální témata.
Vášeň pro ochranu přírody nevycházela pouze z odborného zájmu, ale z hlubokého osobního přesvědčení. Již během svých studií se podílel na ekologických aktivitách, vydával samizdatové texty a později se účastnil disidentského hnutí. Významně jej ovlivnila i expedice Lambaréné, během níž projel Afriku a na vlastní oči spatřil, jak drastické dopady může mít nešetrné zacházení s krajinou.
Vavrouškova smrt zasáhla širokou komunitu – od akademiků přes politiky až po mladé nadšence, kterým pomáhal v jejich prvních krocích v oblasti ekologie. Do Betlémské kaple se s ním přišel rozloučit i jeho někdejší politický oponent, tehdejší premiér Václav Klaus.
Jeho odkaz ale žije dál. Každoročně uděluje Nadace Partnerství Ceny Josefa Vavrouška osobnostem, které pokračují v jeho úsilí. Jeho myšlenky o odpovědném přístupu k planetě jsou dnes aktuálnější než kdy dříve. Ocenění je velmi prestižní. Mezi laureáty ceny patří například Erazim Kohák, Bedřich Moldan, Josef Fanta, Yvonna Gaillyová, Jaromír Bláha nebo Hana Librová. V loňském roce cenu za dlouhodobý přínos získal biolog a ekolog mokřadů Jan Květ. Letošní laureáty ceny se dozvíme 19. června.

Chartista Jiří Müller vzpomíná: „Když jsem byl v letech 1971–76 ve vězení, spolužák z vysoké školy vozil mé rodiče na návštěvy do věznice a posílal jim peníze. Jmenoval se Josef Vavroušek. Nebyl nikdy naléhavým ekologickým aktivistou. Byl však naléhavým filosofem hodnot. Kvůli nim se ve vládě střetával se svým kolegou Václavem Klausem."
„Pepa byl velkorysý a skvělý člověk. Když jste chtěli, aby s vámi oslavil narozeniny, museli jste mu zatajit večírek a místo toho zmínit, že byste potřebovali s pomoct nasekat dřevo," popisuje horolezec Jiří Klíma.
Pedagog a spisovatel Pavel Nováček ve vzpomínání pokračuje: „Při prvním setkání s Josefem se mi potvrdila jedna stará moudrost: ‚Lidé mohou zapomenout, co jste říkali, mohou dokonce zapomenout, co jste dělali, ale nikdy nezapomenou, jak se vedle vás cítili.' Ten pocit otevřenosti a srdečnosti vůči neznámému studentovi, který za ním přišel s poněkud obskurním zájmem o budoucnost, mi nikdy nevymizí z paměti."
„Josef Vavroušek z mála těch, kteří vědí, co je opravdu důležité a co je nepodstatné. Přitom se netvářil jako mnozí jiní, jako vševědoucí, jako neomylný. Byl vždy připraven – paradoxně jako dobrý politik – ke kompromisu. Bude nám moc chybět," uvedl maďarský velvyslanec György Varga.
Podle Miroslava Kundraty, strategického ředitele Nadace Partnerství měl Josef Vavroušek vzácnou schopnost spojovat v sobě excelentního analytika, politicky myslící a zároveň velmi skromnou, empatickou osobnost. „Propojoval neuvěřitelné množství zájmových skupin a měl velký respekt i u svých názorových protivníků. Osobnost jeho formátu nám v rozhádané republice dodnes chybí," dodal.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (39)
Jiří Svoboda
4.3.2025 10:10Jaroslav Řezáč
4.3.2025 10:13 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
4.3.2025 11:34*) kdo z pravověrných horských turistů se nikdy nepokusil o přechod hřebene Roháčů v zimě, ten ať hodí první kamenem.
Jiří Hušek
4.3.2025 20:15 Reaguje na Lukas B.Jiří Svoboda
5.3.2025 08:35 Reaguje na Jiří HušekLukas B.
5.3.2025 08:38 Reaguje na Jiří HušekLavinová čtyřka je ověřená do té míry, že jsme byli ten samý týden s oddílem na zbojandě, a bylo o hubu jen vystrčit nos, a první lavina ohrozila část oddílu hned při odpolední nováčkovské procházce v den příjezdu. někdy o den-dva později dorazila na zbojandu další oddílová skupinka, původně chtěli přecházet Roháče, a vyhodnotili situaci jako příliš nebezpečnou (a proto to po jednom dni otočili a popojeli za oddílem), a asi byli poslední lidé, kteří s Vavrouškovými mluvili.
celý týden lavinová situace oscilovala mezi trojkou a čtyřkou a jediné výstupy, který jsme víceméně hromadně podnikli, bylo nahoru a dolů Slavkovská kopa žebrem od Vareškova plesa a Svišťový štít nahoru a dolu hřebenem bez obcházení, což jsou víceméně jediné lavinově bezpečné tůry v dolině. jo a z toho týdne je slavná historka jak z ameryckýho filmu, jak se znovu narodil Kuba Turek.
Lukas B.
5.3.2025 08:42 Reaguje na Lukas B.
Peter Sládek
5.3.2025 11:37V piatok 17. marca 1995 sa vybral z Prahy český exminister J. Vavroušek s dcérou Petrou na túru do Z. Tatier. Vrátiť sa mali v nedeľu večer. Keďže neprišli ani v pondelok, začalo sa pátranie. Záchranné práce z južnej strany Západných Tatier organizoval náčelník južnej oblasti Ján Dzuroška a zo severnej strany náčelník severnej oblasti Ján Jurina.
Silno snežilo, viditeľnosť bola malá, orientácia zlá, hrozili lavíny. V tom istom čase na južnej strany Západných Tatier zasypala lavína dvoch rakúskych turistov, našťastie mali pri sebe identifikačné lavínové prístroje. Horská služba ich našla a vyhrabala spod snehu, čím im zachránila život.
Pátracia akcia pri hľadaní Vavrouškovcov bola najrozsiahlejšou v celej histórii horskej služby. Zúčastnili sa na nej dva vrtuľníky a členovia HS z oblasti Západné Tatry, Vysoké Tatry, Veľká Fatra a TOPR. Spolu 110 ľudí, 11 lavínových psov.
V nedeľu 26. marca objavili pod snehom telo zasypaného Jozefa Vavrouška. Jeho dcéru našli až o mesiac neskôr.
Z opísaného je zrejmé, že pri štvrtom stupni lavínového nebezpečia sú ohrození aj samotní záchrancovia. Záchranná akcia pri hľadaní tiel Vavrouškovcov predstavuje vrchol nasadenia ľudí, psov, techniky a organizácie záchranných prác.
Iný článok:
Na Slovensko prišiel 17. marca a o tri dni jeho manželka oznámila polícii, že sa jej manžel s dcérou nevrátili z dovolenky. Josefa Vavrouška našli záchranári zasypaného v lavíne v západotatranskej doline Parichvost 26. marca. O takmer mesiac neskoršie, 21. apríla, objavili v nej aj telo jeho dcéry Petry.
Pátranie po Vavrouškovcoch bolo najväčšie v histórii HS. Zapojilo sa do neho niekoľko stoviek profesionálnych a dobrovoľných horských záchranárov. Pomáhali im vrtuľníky leteckej záchrannej služby, lavínové psy, spomína vtedajší náčelník HS v Západných Tatrách v Žiarskej doline Ján Dzuroška. Podľa jeho slov pátranie sťažovalo aj počasie, víchrica. V dolinách bolo veľké množstvo snehu, miestami aj dva a pol metra, podobne ako tohto roku. Navyše nikto nevedel, kde sa Vavrouškovci pohybovali, či vôbec boli v pohorí Západných Tatier, povedal Dzuroška. Vo svojej niekoľkodesaťročnej profesionálnej činnosti horského záchranára nezažil Dzuroška väčšie nasadenie ľudí a techniky ako v pátraní po ministrovi Vavrouškovi a jeho dcére. O výsledkoch ich činnosti denne prinášali informácie médiá, ich prácu sledovali vládni činitelia zo Slovenska a Českej republiky.
Tragédia J. Vavrouška a jeho dcéry by mala byť výstrahou pre návštevníkov hôr. Dokazuje, že podcenenie lavínového nebezpečenstva sa môže sa stať osudným aj pre tých, ktorí hory poznajú, dodal Dzuroška.
Emil Bernardy
6.3.2025 07:56 Reaguje na Peter SládekLukas B.
6.3.2025 08:36 Reaguje na Emil Bernardy
Peter Sládek
6.3.2025 11:43 Reaguje na Emil BernardyDokážem ešte pochopiť, keď sa takto nezodpovedne chová neskúsený mladík, (neskúsenosť, hrdinstvo, prehováranie partie etc.) Ale adorovať štyridsiatnika, ktorý do záhuby privedie vlastnú 19 ročnú dcéru, to je cez čiaru.

Karel Zvářal
6.3.2025 12:21 Reaguje na Peter Sládek
Peter Sládek
6.3.2025 12:57 Reaguje na Karel ZvářalV sobotu ráno ich vyklopil rýchlik v BB, LM alebo PP a rovno na hrebeň. V každom počasí, lebo "to musíme zdolat... když už jsme sem šli takovou dálku... když už jsem si to zaplatili... přece se nebudu vracet... doma už to znám... vyspíš se doma... nač jsou ti tulení pásy... vždyť máme pláštěnky... sněžnice etc. Slovák zostal dole v bare a radšej víkend prechlastal, Čech nie...
Vrcholom všetkého boli bežkári, ktorí nešli pochopiť že hrebene nad 1500 m nie sú pre nich (skialp je drahý). Pamätám po r. 1989 jedného českého vegána váhy 45 kg. ktorý zmizol bez stopy z hrebeňa V. Fatry. Našli ho o týždeň niekoľko km mimo, odfúklo ho aj s bežkami...
Lukas B.
6.3.2025 12:58 Reaguje na Karel Zvářal
Peter Sládek
6.3.2025 13:24 Reaguje na Lukas B.A hlavne povinnosť informovať o pohybe vo vysokohorskom teréne HS (o cieli túry a predpokladanom návrate) zápisom do knihy túr (na každej chate) platila a bola dôležitá dvojnásob.
Pravda ak idem porušiť čo sa dá, tak o tom nebudem informovať vopred, že...
Lukas B.
6.3.2025 14:40 Reaguje na Peter Sládek
Karel Zvářal
6.3.2025 15:46 Reaguje na Lukas B.jinak platí Švejkovo pravidlo, že "mejlej se i ministři"
to kdyby byla v budce žába, to by se teprve stáčelo:-)

Peter Sládek
6.3.2025 20:47 Reaguje na Lukas B.Lebo tie tragédie z ľahkomyselnosti sa opakujú. Len o 10 rokov neskôr:
https://www.sme.sk/c/2529926/lavina-v-zapadnych-tatrach-zabila-sedem-cechov.html

Karel Zvářal
7.3.2025 07:55 Reaguje na Peter Sládekhttps://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-osetrovatel-uzbecke-zoo-se-fotil-se-lvy-aby-udelal-dojem-na-partnerku-natocil-svou-smrt-40502909
Emil Bernardy
6.3.2025 15:33 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
6.3.2025 15:49 Reaguje na Emil BernardyJinak ptactvo je široký pojem, hlaste druhy/počty, ostatní pohov!-)
Emil Bernardy
7.3.2025 09:16 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
6.3.2025 08:25https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2012/Brezen--/Trvale-udrzitelna-regulace
Miloš Zahradník
7.3.2025 00:35Letos by se jim tohle nestalo resp. letos akorat asi hrozi nebezpeci padu zledovatelymi, nedostatecne vysnezenymi svahy mezi skalami a kameny coz je nemene nebezpecne. Zda se mi totiz, ze letos je v Tatrach rekordne malo snehu. Ono tam teda vzdycky bylo min snehu, nez u nas -pamatuji jak jsme pred 45 a vice lety jezdivali domu z jarnich Rohacu nebo Nizkych Tater koncem dubna a jak nas vzdycky za Pardubicemi ve vlaku prekvapilo, jak jsou ty Krkonose vlastne cele bile proti slovenskym horam - a mladsi kolega pred par dny jel prejezd Velke Fatry na bezkach a velkou vetsinu cesty lyze nesli, to by v Jizerkach zapotrebi nemeli
Lukas B.
7.3.2025 07:39 Reaguje na Miloš Zahradník
Peter Sládek
7.3.2025 08:27 Reaguje na Lukas B.Nedostatok snehu na (aj na horách) je spôsobený blokujúcou tlakovou výšou, ktorá sa rozprestiera nad SK takmer celú zimu. Napr. na stanici Sliač spadlo od cca 12.10.2024 do 24.2.2025 len 55 mm zrážok (normál za ten čas by bol cca vyše 200 mm).
Južné svahy V. Fatry a N.Tatier navyše okrem západného prúdenia zásobovali snehom aj stredomorské tlakové níže. Juh Chopka mával kedysi aj 2 x toľko snehu ako sever, detto B. Bystrica vs. Ružomberok. Vďaka otepleniu Stredozemného mora ale posledné roky už neprinášajú sneh, ale dážď, t.r. až do n. v. 2000 m. Takže namiesto prívalu snehu spôsobili rozpustenie aj toho málo, čo napadlo...
Miloš Zahradník
7.3.2025 15:44 Reaguje na Peter SládekU toho Chopku - neni to hlavne vliv zavetri na jihu
pri prevladajicich vetreceh? Ale i ja pamatuji jednou pred vanoci spousty snehu v Rudohori pod vlivem stredozemni tlakove nize a se stejnou situaci jsou tusim svazany i nektere slovenske snehove rekordy v Malych Karpatech a jinde

Peter Sládek
7.3.2025 18:06 Reaguje na Miloš ZahradníkNa Chopku je sneh aj previevaný zo S na J, preto som dal príklad aj BB a Ružomberok.
Oteplenie je masívne, oproti priemeru 1960-1990 na stanici Sliač boli január 2025 aj 2024 teplejšie o 4,5°C, január 2023 o 6,5°C... Oteplenie o 6° znamená posun hranice sneženia cca o 1000 m.
Takže južné tlakové níže, ktoré kedysi prinášali do B. Bystrice alebo Rudohoria nad 400 - 500 m.n.m. aj 30-40 cm čerstvého snehu, prinášajú zimné lejaky.

Karel Zvářal
7.3.2025 19:24 Reaguje na Peter SládekMiloš Zahradník
7.3.2025 19:33 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
7.3.2025 20:59 Reaguje na Miloš ZahradníkMiloš Zahradník
7.3.2025 19:27 Reaguje na Peter SládekJak je to s vlivem foehnu ve slovenskych horach? Vzdycky mne i v davnych zimach prekvapovalo pomerne male mnozstvi snehu treba dole ve Vratne doline, u ve srovnani s POvazim u Kralovan. V Cechach byval - a stale je - velky kontrast mezi zasneznenym blizkym jiznim podhurim Krkonos a temer bezesneznym severnim polskym podhurim

Peter Sládek
7.3.2025 20:09 Reaguje na Miloš Zahradník2. Južné poruchy nezasahujú na Liptov, končia na hrebeňoch Rudohoria a J. strane N. Natier a V. Fatry. Liptov dostáva zimné zrážky zo hlavne zo SZ prúdenia, a to sa rozpadáva.
3. Áno, föhn v Malej Fatre je udávaný ako najtypickejší príklad pre Slovensko. Môžem potvrdiť oddávna, kedy som v tom istom týždni už ako chlapec lyžoval na Turecká - Krížna (J. svahy V. Fatry) na 60 cm snehu, ale na Chlebe (S svahy M. Fatry) vo Vrátnej m boli už len len kamene. Pritom šlo o rovnaký rozsah n. v. (750 - 1500). Markantný rozdiel bol aj pri lyžovačke Vrátna vs. Kubínska hoľa alebo Martinské hole. Vrtáci prosím nezovšeobecňovať, píšem o situácii pri föhne.
4. L. Mara je plná len do 3/4 z dôvodu zrážkového deficitu, ktorý som popisoval v predošlom. Ešte stále je ale dosť metrov nad min. prevádzkovou hladinou.