Námořní lodě budou muset přejít na palivo s malým obsahem síry. Omezí to astma u dětí, ale uškodí klimatu
Nová studie ukázala, že čistší palivo pro lodní dopravu přispěje ke snížení výskytu celosvětového astmatu u dětí o 3,6 procenta. Studii vedla společnost James Corbett z univerzity v Delaware za spolupráce mezinárodního týmu výzkumných pracovníků z Finského meteorologického institutu , Rochester Institute of Technology v New Yorku a výzkumných pracovníků v oblasti energetiky a životního prostředí.
Tým zkoumal dopady síry vypouštěné loděmi, které používají dnes běžné lodní palivo. Jeho spálením vznikají částice, které znečišťují ovzduší a zároveň jsou dostatečně malé na to, aby mohly být vdechnuty hluboko do plic. Jsou tedy považovány za škodlivé pro lidské zdraví. Mezi regiony s nejvíce znečištěným ovzduší z lodní dopravy patří Čína, Singapur, Panama, Brazílie a pobřeží Asie, Afriky a Jižní Ameriky.
"V podstatě dokumentujeme, jak velký vliv na zdraví očekáváme od přijetí čistějších lodních paliv do roku 2020," uvedl James Corbett, profesor námořní vědy a politiky na univerzitě v Delaware. Podle něho se odhaduje, že přibližně 14 milionů případů dětského astmatu za rok má souvislost s globálním znečištěním, které souvisí s používáním současných lodních paliv. Se změnou na čistčí lodní paliva by se měly počty případů dětského astmatu, které souvisejí s lodní dopravou, snížit o polovinu.
Dále se odhaduje, že znečištění z lodní dopravy přispívá každoročně k 400.000 předčasným úmrtím na rakovinu plic a kardiovaskulární onemocnění. Jedná se o zhruba 7-8 procent celkové zdravotní zátěže způsobené znečištěním ovzduší. Snížení emisí síry z lodí by snížilo i ostatní globální dopady na zdraví, přičemž by každý rok bylo přibližně o jednu třetinu méně kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na rakovinu plic, které mají spojitost se znečištěním z námořní dopravy.
Výzkumníci pro svou studii použili nejmodernější model lodní dopravy založený na družicových záznamech. Díky tomu zjistili, kde lodě produkují emise a jak přispívají ke kvalitě ovzduší v obydlených oblastech. "Náš výzkum ukazuje, že snížení škodlivin z lodní dopravy bude pro lidské zdraví přínosné. Čím bude lodní doprava méně znečišťovat ovzduší, tém lépe pro nás," dodal James Winebrake, profesor a děkan v Rochester Institute of Technology.
Nové pravidlo Mezinárodní námořní organizace sníží povolené množství síry v topném oleji z 3,5 % na 0,5 %, což je snížení z 35.000 ppm na 5.000 ppm.
A co klima?
Zatímco přínosy pro zdraví jsou jasné, výzkum také kvantifikuje dopady z hlediska klimatu. Emise oxidu siřičitého z lodí vytvářejí malé částice. Tyto částice obsahující síru odrážejí sluneční světlo a pomáhají vytvářet jasnější mraky, což vytváří globální efekt, který dočasně snižuje oteplovací účinky oxidu uhličitého.
Podle vědců lze účinek síry na oteplování popsat jako vliv kostky ledu hozené do hrnce s vodou, která se hřeje na kamnech. Přidáním kostek ledu do vroucí vody se může ohřev zpomalit, ale ne zastavit. Přesně tak se podle vědců chová síra v atmosféře. Co se stane, když lodě budou vypouštět méně síry, ale množství skleníkových plynů zůstane stejné? "Použití čistších lodních paliv zvýší míru globálního oteplování o 3 procenta," řekl Michail Sofiev z Finského meteorologického institutu, který vedl část výzkumu týkající se klimatu. "Měli bychom pak věnovat více pozornosti snížování emisí skleníkových plynů ve všech sektorech světové ekonomiky."
Do budoucna se očekává nárůst námořní dopravy kvůli růstu celosvětového obchodu. Nadále tak bude docházet ke vzniku škodlivých emisí do ovzduší a skleníkových plynů. Navzdory nadcházejícímu snížení budou lodní paliva s nízkým obsahem síry stále představovat přibližně 250.000 úmrtí ročně a 6,4 milionů případů dětského astmatu. Pro ochranu lidského zdraví by bylo dobré normy po roce 2020 ještě zpřísnit, doporučují vědci.
reklama
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Čeští vědci pracují na pachových ohradnících, které budou odpuzovat zvěř, ale budou i biodegradabilní