Oteplování oceánu perlotvorkám v Polynésii nesvědčí
"Byli bychom raději, kdybychom oteplování klimatu řešit nemuseli. Příroda se vždy přizpůsobí, ale tady budeme muset něco udělat," říká člen polynéské vlády Teva Rohfritsch.
Tahitská perla dostala jméno čistě z obchodních důvodů. Ve skutečnosti vzniká stovky kilometrů od tohoto ostrova. Vytváří se v těle perlotvorky mořské chované v lagunách ostrovů Tuamotu a Gambier. Oficiálně tamní farmy zaměstnávají 1300 osob, ale ve skutečnosti tam pracuje možná 5000 až 8000 lidí, díky nimž si tyto izolované atoly udržují své obyvatelstvo.
Loni vynesl prodej perel Francouzské Polynésii 73,7 milionu eur (dvě miliardy Kč), což odpovídá 69 procentům příjmů z exportu. Největšími odběrateli jsou Hongkong a Japonsko, kam směřuje 49, respektive 46 procent vývozu.
Možnost, že by klimatické změny mohly produkty perlotvorek ohrozit, místní vládu natolik znepokojuje, že zahájila výzkumný projekt, na němž se finančně podílejí také soukromí pěstitelé perlorodek. K farmám byli už před 15 lety povoláni vědci, kteří dostali za úkol ovlivnit barvy vyhledávaných perel. Nejideálnější jsou odstíny růžové, fialové, modré, zelené, šedivé a vínové. Nynější úkol ale zní najít obranu proti klimatickým změnám.
Gilles Le Moullac, který pracuje ve výzkumném středisku pro výzkum moří ve městě Vairao, ví, že je třeba odpovědět na otázku, zda perlotvorky mohou žít ve vodě, která se neustále otepluje a je čím dál kyselejší. Ve výzkumném ústavu proto byly ústřice ponořeny do kádí s vodou takové kyselosti, jakou bude mít moře podle projekcí Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) za čtyřicet padesát let a za jedno století.
Zatím jsou výsledky povzbudivé. "Nezaznamenali jsme vliv na velikost perly, která je uvnitř chráněna ještě kapsou," říká Le Moullac, jehož citovala agentura AFP. Naproti tomu je jisté, že kyselejší voda oslabuje sílu lastur ústřic.
Vypadá to, že víc než kyselost ústřicím škodí oteplování vody. Perlotvorce je nejlépe ve vodě o teplotě 28,7 stupně Celsia. "To je pro ni optimální," říká Le Moullac. I v tomto případě se při výzkumu vychází z předpokladů IPCC. "Při oteplení vody o dva stupně ústřice žijí po většinu času v podmínkách, které neodpovídají jejich optimu, což pro ně není dobré," vysvětluje fyziolog Le Moullac. Smrtící teplota pro ústřice je 34 stupňů.
Zdá se, že pro kvalitu perel je rozhodující právě to, v jak teplé vodě vznikají. Vody kolem Gambierových ostrovů jsou trochu chladnější než u souostroví Tuamotu, čímž se vysvětluje, proč jsou tamní perly lesklejší ve srovnání s těmi z Tuamotu. Je ale pravda, že ke svému vzniku potřebují 22 až 24 měsíců, zatímco na Tuamotu dorůstají do rovnocenné velikosti za 16 až 18 měsíců, vysvětluje ředitelka svazu obchodování s perlami Aline Baldassariová.
Kromě oteplování vody může perlotvorky ohrozit i jednorázový příliv řas, které v případě, že se dostanou do lagun, zbaví tamní vody kyslíku a ústřice v nich zemřou. Právě to se stalo na atolu Takaroa na přelomu let 2013 a 2014. Kvůli této pohromě byli do tahitského přístavu Vairao povoláni odborníci, aby zjistili, zda šíření řas má souvislost s klimatickými změnami, anebo je důsledkem intenzivního chovu ústřic a zaplavování lagun odpadem.
Zatím existují dva krizové plány. Podle prvního by se mohl v případě přílišného oteplení vod u Tuamotu chov přesunout k Jižnímu souostroví ležícímu jižně od něj. "Voda je tam o několik stupňů chladnější a jsou tam k dispozici i laguny," říká Bran Quinquis, který působí jako vládní poradce k problému klimatických změn.
A pak je zde ještě jedno, méně nákladné řešení. Totiž využití ostrovů Markézy, které leží zhruba 1600 kilometrů od Tahiti, v severovýchodní části Francouzské Polynésie. Ústav pro výzkum ostrovů zjistil, že v tamních vodách žije poddruh perlotvorky, který je už přizpůsoben teplejší vodě. "To je zdrojem velkých nadějí," říká Quinquis.
reklama
V Indonésii bylo spatřeno mládě vzácného nosorožce jávského
Netopýry ohrožuje proměna prostředí i poptávka po lihovinách
V britských vodách nalezli nového mořského slimáka, je citlivý na změny klimatu