Pozoruhodná hatérie: tři oči, pamatuje dinosaury a žvýká lépe než přežvýkavci Video

Na Novém Zélandu žije plaz s neobvyklým jménem: hatérie novozélandská. Kromě toho, že tento ohrožený druh pamatuje druhohory a patří tak mezi živoucí fosílie, má tento plaz také tři oči. Dvě jsou na obvyklém místě, třetí je na temeni hlavy. K čemu přesně toto oko slouží není jasné, plaz na něj nevidí. Hatérie je pozoruhodná i tím, že potravu žvýká jako žádný jiný druh na světě.

Právě na způsob, jakým hatérie rozmělňuje potravu, si posvítili vědci University College London a University of Hull. Ti pomocí počítače nasimulovali to, jak hatérie svou kořist rozžvýká. Žvýkání je přitom doménou zejména savců.

Hatérie je rozšířena na 35 ostrovech roztroušených podél pobřeží Nového Zélandu. Její jídelníček se skládá z brouků, pavouků, cvrčků, malých ještěrek a příležitostně i malých mořských ptáků. Je známá také pod jménem tuatara, které pochází ze staré maorštiny a znamená "nesoucí šípy". Jméno odkazuje na řadu špičatých šupin, které má hatérie na hřbetě.

Vědci v článku zveřejněném v The Anatomical Record popsali unikátní čelisti hatérie. Když tento plaz žvýká, spodní čelist se opírá o dvě řady horních zubů. Jakmile jsou čelisti zavřené, spodní čelist se o pár milimetrů sklouzne směrem vpřed a zuby tak potravu doslova rozříznou ve dví.

Ke všemu se ještě čelisti při pohybu vpřed lehce otáčejí podél své delší osy. Tím je kousání, vlastně spíš stříhání potravy ještě účinnější. Lidské čelisti nic takového neumožňují, protože levá a pravá část čelisti jsou pevně spojeny. U hatérií tomu tak ale není.

„Jiní plazi jsou také schopni pozoruhodných výkonů. Hadi umí spolknout celou svou kořist. Zpravidla ale plazi svou kořist dělí tím, že jí prostě kousají,“ říká biolog Marc Jones z University College London. „Hatérie svou potravu také kouše, ale daleko spíš to lze přirovnat k řezání steakovým nožem.“

Běžně je nejvíce propracované žvýkaní známé u savců a bývá spojováno s jejich vyvinutým metabolismem. Jak se ale ukazuje, hatérie žvýká potravu ještě rafinovaněji, ale její metabolismus není nijak odlišný od metabolismu jiných plazů. Podle vědců je tak na čase přehodnotit dosavadní představu.

K detailnímu pochopení toho, jak čelisti hatérie pracují, pomohl biologům software, který se zpravidla používá pro modelování 3D prostředí v technických oborech. „Podařilo se nám skutečně detailně namodeloval 3D model lebky, který umožňuje sledovat pohyb čelistí ze všech úhlů. Ukazuje se, že tato technologie mají pro biologii velké využití,“ říká Neil Curtis z University of Hull.

Díky 3D modelu se vědci mohli vyhnout použití rentgenu, kterým by šlo způsob žvýkání také zkoumat, ale u ohroženého zvířete by to nebyla nejšetrnější metoda.

---

reklama

---