http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/praha-a-klimaticke-zmeny-problem-budou-lokalni-povodne-a-horka-leta
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Praha a klimatické změny: Problém budou lokální povodně a horká léta

2.12.2016 01:07 | PRAHA (Ekolist.cz)
Praha opravila stávající rybníky ve Stromovce (na snímku). A buduje i rybníky zcela nové.
Praha opravila stávající rybníky ve Stromovce (na snímku). A buduje i rybníky zcela nové.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Praha.eu
V říjnu se v Praze konala konference věnovaná adaptacím měst na klimatické změny. Kromě jiného se hovořilo o adaptaci hlavního města Prahy. Největší výzvy pro Prahu bude připravit se na lokální povodně a tepelný ostrov města.
 

Náměstkyně primátorky hlavního města Prahy Petra Kolínská v úvodním slovu ke konferenci zmínila, že jsme se již vymanili z období popírání klimatu. „Jsme v době, kdy máme odvahu na změny klimatu reagovat. Musíme zavádět adaptační opatření, která stále někteří vnímají jako že posíláme lidi zpátky na stromy. Musíme se na řešení dívat holisticky, vzájemně je provazovat,“ říká Kolínská. Jako dobrý příklad programu, který pomáhá na více úrovních, je podle ní Zelená úsporám. Má podle ní prokazatelné ekologické dopady a prokazatelné ekonomické dopady na stavební sektor. „Naším úkolem je vymyslet taková adaptační opatření, že se politici budou předhánět, aby je mohli realizovat,“ říká Kolínská.

Radní pro životní prostředí Jana Plamínková k tomu dodává, že nemůžeme čekat, jestli se státy náhodou dohodnou a s emisemi něco udělají (pozn. red.: Tzv. Pařížská klimatická dohoda vstoupila v listopadu v platnost, v době konání konference však nebylo jisté, zda se sejde dostatek podpisů). „Žádný čas nezbývá, musíme jednat. Nemá smysl se hádat, za co ještě může člověk a co je jen příroda,“ říká Jana Plamínková. Podle odhadů se do konce století v Praze oteplí o 2 nebo až 5 stupňů, budou častější bleskové povodně, zároveň budou období sucha, zhorší se tepelný ostrov v centru města. „Musíme se na to připravit. Například zvýšením podílu zeleně ve městě. Je to ale opatření, jehož efekt se projeví až za dlouhou dobu. Strom je skvělá klimatizační jednotka, ale od jeho vysazení trvá třeba třicet let, než dostatečně vzroste.“



Podle Plamínkové musí město přijít na to, jak mít stabilní vodní režim, aby se snížily dopady lokálních dešťů. „Lokální povodně jsou nový fenomén. Dějí se v i místech, kde normálně nikdy žádné povodně nebyly. Prostě na pole či jinou plochu naprší tolik vody, že se nestihne vsáknout a vznikne povodeň,“ říká Plamínková. Podle ní je potřeba zlepšit krizové řízení a připravenost Prahy, aby si poradila s lokálními povodněmi. „Když se blíží po Vltavě povodeň z jihu Čech, pak je dost času postavit v Praze protipovodňová opatření. Když se rozvodní Botič, tak na reakci je třeba hodina,“ vysvětluje Plamínková. Jako příklad, kde se Praze daří, zmiňuje opravy a budování pražských rybníků. Ty mají jak hospodářskou funkci, tak jsou hlavně stabilizační ekosystémový prvek. Nové rybníky vznikly například ve Stromovce. Dobrý příklad je podle Plamínkové také úprava říčky Rokytky, kde se části zkanalizovaného koryta podařilo vrátit zpět k přírodě blízké podobě. Jestli chcete v Praze zahlédnout ledňáčka, pak u Rokytky máte šanci.

Tropická vedra jsou v centru horší. Mapka zobrazuje tzv. tepelný ostrov hlavního města.
Tropická vedra jsou v centru horší. Mapka zobrazuje tzv. tepelný ostrov hlavního města.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | UHI

Ředitel odboru ochrany prostředí z pražského magistrátu Štěpán Kyjovský konstatuje, že teploty ve městě rostou. „Nejde jen o průměrné teploty, ale hlavně o ty extrémní teploty. Zvyšují se počty dnů, kdy jsou tropická vedra, zvyšují se počty tropických nocí. To má vliv nejen na slabé jedince, seniory, děti, ale i na odpočinek pracujících lidí. „Zesiluje se efekt městského tepelného ostrova. Urbanizované prostředí zesiluje všechny dopady klimatické změny,“ říká Kyjovský.

V roce 2002 se po velké povodni spustila spontánní adaptace, město se nejprve pustilo do vybudování ochrany proti povodním, pozornost se pak přesunula i na krajinu. Začalo se s odstraňováním škod na pražských rybnících a pokračovalo v budování nových, například ve Stromovce, i s revitalizací potoků. „Praha má nyní 60 rybníků, 3 přehrady, 28 retenčních nádrží a 8 suchých poldrů,“ vyjmenovává Kyjovský a dodává, že za současného vedení mají tato opatření podporu vedení města, což dříve nebylo.

Podle něho přetrvává jedna zásadní neshoda nad územním plánováním, totiž jestli má být Praha jako město kompaktní, nebo jestli má být město zelené. „Já si za odbor ochrany prostředí myslím, že by mělo být kompaktní a zelené,“ říká Kyjovský.

Článek vznikl díky mezinárodní konferenci „Plánování adaptací na změnu klimatu ve městech s využitím přírodě blízkých řešení“ organizované v rámci projektu UrbanAdapt, která proběhla 17.-18. října 2016 v Praze a zaměřovala se na podporu a rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městech, s využitím ekosystémově založených přístupů.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist