Prořezávky mladých smrkových lesů na Šumavě mají zvýšit jejich stabilitu
Celkem park letos v zásahových oblastech vytěžil téměř 130 000 metrů krychlových dřeva z polomů, úmyslné, výchovné i kůrovcové těžby.
Prořezáním hustých stromů se les prosvětlí, zůstanou v něm jen vybrané silné odolné smrky s velkými a hlubokými korunami, které jsou od sebe vzdálené i čtyři metry. Podle zkušeností lesníků z posledních let se do takto probraných lesů i přirozeně obnovují jedle a buky, většinou je ani není nutné uměle vysazovat. Snížením hustoty se také mění mikroklima lesa a výrazně se zvyšuje množství rostlin i živočichů, kteří by se v rozsáhlých mladých smrkových porostech jen velmi těžko prosazovali.
I když smrky budou mít podle ředitele parku Pavla Hubeného v šumavských lesích převahu, správci parku se pokoušejí rozbít monokulturní les. Tím, jak postupně podrůstají semenáčky buků, jedlí i smrků, vzniká v různých místech různě druhově i výškově strukturovaný les. "Nestejnorodé porosty by pak do budoucna měly být víc odolné proti větru i proti kůrovci," zdůraznil Kozel.
Například v lese nedaleko osady Keple na Klatovsku, na okraji národního parku, lesníci i s pomocí harvestorů probrali zhruba pětatřicetiletý smrkový les, kde ještě loni rostlo zhruba 2300 smrků na hektar. Konkurovaly si, rostly do výšky a nevytvářely husté koruny sahající hluboko po kmenu. Po první probírce jich zůstalo kolem 1200 na hektar. Postupnou péčí, probírkami v průběhu dalších desetiletí a dorůstáním buků a jedlí se les dostane až na zhruba 500 silných stromů na hektar, tedy méně než čtvrtinu původního stavu.
reklama