Šumavský národní park loni vytěžil meziročně víc dřeva, hlavně kůrovcového
Park loni vytěžil více než 236 000 krychlových metrů kůrovcového dřeva. "Zatímco před osmi až deseti lety byly největší zásahy na Prášilsku, v posledním období se nám to přesunulo do okolí Stožce. Letos očekáváme největší kůrovcovou těžbu u Srní," uvedl Dvořák.
Park kácí pouze smrky. Místo nich se snaží vysazovat i jiné druhy stromů. "Jedná se hlavně o buk, jedle, javor nebo jeřáb. V případě smrku to není potřeba, protože ten se obnoví přirozenou cestu," uvedl mluvčí. Dodal, že druhová rozmanitost má mimo jiné bránit právě šíření kůrovce.
Škodlivý brouk se živí lýkem a kůrou stromů. Napadá smrky, které se dokážou bránit třeba tím, že kůrovce zahubí pryskyřicí. Pokud je strom poničený například polomem při větrné kalamitě, není vůči škůdci odolný. Napadený smrk pak rychle usychá.
Šumava zažila v novodobé historii největší kůrovcovou kalamitu po orkánu Kyrill, který Česko zasáhl v lednu 2007. Následkem rozsáhlých polomů lýkožrout zasáhl odhadem 2,6 milionu krychlových metrů stromů. Přibližně 1,1 milionu nechal NP Šumava vykácet, zbytek zůstal stát nebo ležet v bezzásahových územích.
"Loni nám těžba kůrovcového dřeva vzrostla především kvůli počasí. V dubnu a květnu bylo celkem vlhko, ale následně se oteplilo a celé léto bylo i na Šumavě hodně suché. A právě teplo a sucho rojení kůrovce vyhovuje. Naopak nemá rád, pokud je chladno a deštivo. Takže i letošní těžbu z velké části ovlivní charakter počasí," řekl Dvořák.
Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje. "V bezzásahovém režimu je nyní 44 procent parku. Na tomto území ponecháváme les vlastnímu vývoji a přirozenému zmlazení," dodal mluvčí.
Těžba v NP Šumava v posledních letech:
| rok | metrů krychlových |
| 2021 | 226.386 |
| 2022 | 270.850 |
| 2023 | 275.724 |
Zdroj: NP Šumava
reklama
Na rozvoj obcí v národních parcích poputuje 150 milionů korun, uvedlo MŽP
Návštěvníci Šumavy chápou význam mrtvého dřeva. Rozšiřovali by bezzásahová území!
Šumavské lesy jsou pestřejší. Přibývá velkých stromů a rozšiřují se plochy smíšených lesů